Chtěl jsem jen ukázat pár foto, které si myslím, že stojí trochu za to. Nikdo z expedice to tady nedal, takže jsem to učinil já až po roce. A k tomu přidám ještě jednu příhodu….

Po 2,5 měsících strachování se o život jsme přijeli do Islamabádu (hl.m. Pákistánu) konečně civilizace a také trochu načerno koupeného alkoholu „ruská vodka“ Pákistán je totiž 99% populace muslimská země a tudíž alkohol zde, nelze koupit. Ráno se probudím a přichází Sadruddin Ali, který se o nás staral po dobu, kterou jsme trávili ve městě, donesl 2 láhve vodky sedli jsme si Poldou a šli jsme do toho „prsami“ po vypití první lahve, kterou jsme ředili místní Fantou to bylo celkem příjemné osvěžení po 2 měsících abstinence, druhá láhev skolila Poldu a já jelikož už nebylo co pít, tak mě nenapadlo nic lepšího než navštívit společně se Švidrim a Zedňochem České velvyslanectví v ISLAMABÁDU, jakožto posledního možného zdroje alkoholu. Co by člověk neudělal pro kapku piva že? Vzali jsme si taxi a uháněli za pivem velvyslanectví bylo zavřené, ale bodyguard, který jej hlídal nám řekl adresu pana velvyslance, no nebylo co řešit. Jeli jsme přímo ke zdroji, zazvoníme a bylo to přesně jako z filmu – velvyslanec byl sám a byl úplně jiný  než ten rok předtím co jsme tu byli sami s Poldou, ten nám nedal ani škopek. Tady ten nás přijal s nadšením, že si konečně s někým pokecá. Stůl ve vile vypadal tak, že se prohýbal pod lahvemi alkoholu špičkové kvality, takový arzenál jsem viděl jen ve snu. Od Henessy VSOP přes nej Tequilu …až po 15 Whisky, kterou jsme začínali, než se nachladí bohužel neee Plzeň, ale Heineken. Stodolní street proti tomu „hadra“.  Velvyslanec nás uhostil přesně tak, jak jsme si představovali a tady končí moje paměť , pak si pamatuji jak jsem vystoupil z taxíku a chodník mě praštil mezi oči. Výsledek byl zlomený nos a roztržené čelo, které mi Švidri „zmašličkoval“. Takže za celou expedici nejhorší zranění.

“Je to vzácná shovívavost přírody, že nás tak dlouho nechává naživu.”

Omlouvám se dopředu za pravopisné chyby, doufám že jich tam moc není….

K2 nás ani nikoho jiného v roce 2005 nepustila na vršek, ale co je hlavní to že nás nechala naživu, třeba bude shovívavější  v roce 2007.

Photo by Leopold Sulovský + team K2

Pěkný den všem….Jose prasečí hlava-Josef Lukáš

Foto seřazeno podle abecedy


Foto 1
foto by© Leopold Sulovský + team K2


Foto 2
foto by© Leopold Sulovský + team K2


Foto 3
foto by© Leopold Sulovský + team K2


Foto 4
foto by© Leopold Sulovský + team K2


Foto 5
foto by© Leopold Sulovský + team K2


Foto 6
foto by© Leopold Sulovský + team K2


Foto 7
foto by© Leopold Sulovský + team K2


Foto 8
foto by© Leopold Sulovský + team K2


Foto 9
foto by© Leopold Sulovský + team K2


Foto 10
foto by© Leopold Sulovský + team K2


Foto 11
foto by© Leopold Sulovský + team K2


Foto 12
foto by© Leopold Sulovský + team K2


Foto 13
foto by© Leopold Sulovský + team K2


Foto 14
foto by© Leopold Sulovský + team K2


Foto 15
foto by© Leopold Sulovský + team K2


Foto 1 Base camp 5000 m.n.m.
Foto 2 Broad Peak 8034 m.n.m
Foto  3 Hajzl base camp
Foto 4 Já a Kolombo
Foto 5 Já a můj nos ráno po pařbě
Foto 6 K2 Chesenův pilíř
Foto 7 Lavina Base camp
Foto 8 Masherbrum  7821 m.n.m. vpravo Chogolisa vlevo
Foto 9 Náš nosič s dětmi doma vesnice Ascoli
Foto 10 Naša grupa
Foto 11 Pohled z 2 tábora 6400 m.n.m na Metropeak + Chogolisa 7665  m.n.m
Foto 12 Tábor 1 5600 m.n.m.
Foto 13 Trango towers 6400 m.n.m. 3 den pochodu od poslední vesnice
Foto 14 Trochu lezení cca 6200 m.n.m.
Foto  15 Zahřívání noh 7000-7100 m.n.m