Adam Ondra skončil dnes 6. ve finále závodu v boulderingu mužů na mistrovství světa v lezení v japonském Hachiōji. Nepovedlo se mu dát ani jeden top, ani jednu zónu. Vyhrál Tomoa Narasaki (JAP), 2. byl Jakob Schubert (AUT), 3. Yannick Flohé (GER).
V ženách vyhrála Janja Garnbret (SLO), 2. byla Akiyo Noguchi (JAP), 3. Shauna Coxsey (GBR).
Zpráva z rána ze semifinále:
Adam Ondra postupuje do finále
Adam Ondra postupuje z dnešního semifinále závodu v boulderingu mužů na mistrovství světa v lezení v japonském Hachiōji do finále. Jako jediný vylezl tři ze čtyř bouldrů, a tak postupuje do finále z první pozice.
Škoda, zklamání je, ale 6. místo na MS je pořád super výsledek a to je třeba mít na paměti. Navíc má ještě na tomto MS další dvě možnosti (a poustu dalších v budoucnosti). Držím palce a fandím.
3 skákací a ten jeden balancni s červenýmy, kde byl problem asi i s větší vyskou, že se tam špatně vešel ve všech krocich.balancni je často o schopnosti stát na plochých strukturách a tomu moc nejde. A skákání nema dynamické, Už několik světových poharu to ukázalo.
několik světových pohárů to ukázalo? Ani náhodou. Asi záleží, o jakých skocích se mluví, ale pokud se skáče do chytů, nemá s tím větší problém, než kdokoliv jiný.
Definice dobrá. Přemrštěna obtížnost a zároveň všechno stavěné pro malé dynamické A silove typy.zadny klasický boulder. Přijde mi to trochu stavene na zakázku a zároveň přepálená obtížnost, ale ta by Adamovi nepomohla. To skákání neumí. Ale třeba se to naučí.
Adam je za mě nejlepší lezec planety, moc jsem mu přál výhru, ale psát, že to bylo na zakázku ať mu to nesedí?... to je blbost, nesedlo mu to, to se stává, tobě nesednou třeba vajíčka.:) ... to by jsme se mohli hádat, že kvalda a semi byly postavené na zakázku pro Adama, že obě vyhrál? :) ... velká škoda to ale je.
Hlavně v tom, že byly pro malý. někam se vtěsnat a udržet to, takže velkej má těžiště dál od stěny a musí udržet mnohem větší páky. Bohužel tohle vypadalo fakt jako dělaný pro Tomou.
Ve finále sice byl jen jeden čahoun vysoký 185cm a 5 borců (slovy pět ze šesti !) menších o cca 10-15cm…
Stavěči místo toho aby postavili bouldery ze samých dlouhých přešahů, kde by byl čahoun ve výhodě, postavili bouldery tak, aby výškou pasovaly většině, což je zjevný důkaz toho že to bylo „dělaný pro Tomou“!
Ve skákání problém vůbec nebyl. Například ve čtyřce se to tak může jevit, ale tam nebyl problém ve skoku samotném ale v tom, z jaké pozice se skákalo - ze smotané pozice, kdy měl Adam prostě daleko těžší to udržet než menší lezci. V jedničce zase bylo třeba zaháknout špičku a tam to bylo taky daleko jednodušší pro menší, protože vyšší to zachytával logicky s těžištěm daleko dál od stěny, takže už měl mnohem vtší moment a tělo v pozici, kdy je tenzi těžší udržet. Trojka - zase - přepadávalo se z pozice, kdy byl Adam daleko víc skrčený a ve chvíli, kdy musel opřít pravou nohu o stukturu, daleko víc smotaný. Prostě pořád dokola ten stejn problém. Se skákáním ten problém ale nic společného neměl.
suhlas. Sam mam 187cm a na pretekoch mavam presne s tym problem, pricom kratsi to ovela lahsie udrzia. Presne taky boulder skok so zahaknutim spicky davali kratsi uplne v pohode, pre mna v podstate neprekonatelny problem kvoli tazisku daleko od steny.
Finale slabe boulde nic-moc a dlhsi(Adam) v nevyhode.
Totalni provar tohle finale, aby 5 finalistu nedalo ani jeden top, stribro se bralo za 3 zony a postavit to tak, ze vitez kvalifikace a semifinale nedal ani jednu zonu? Pekne zniceny finale..
A co se takhle zeptat obráceně? Jak to, že vítěz kvaldy a semi nedal ani zónu, když první ve finále dal všechny 4 a další tři dali ty zóny alespoň 3? Alespoň zóny očividně přelézt šly.
Zbytek je otázka vyrovnanosti. Řekl bych, že závodníci byli tak vyrovnaní, že udělat to o trochu lehčí, mohli zase všichni mít topy, což také není dobré. Narasaki ukázal, že to šlo. Tak uvidíme, co obtížnost a rychlost. Také se může ukázat, že Narasaki nastavil novou a hoodně vysokou laťku. Bude zajímavé sledovat, kam se výkony a výkonnost ještě do OH posunou. Limity zde jsou, uvidíme, kdo má ještě rezervy a kdo už nyní jede nadoraz.
Divná "logika" - to bys mohl taky říct, že očividně šly přelézt aspoň dva bouldery.
Otázka vyrovnanosti to zjevně nebyla, když v kvaldě a semifinále nepřelezli to, co Adam. Je to o tom, jak bouldery sednou. A vzhledem k tomu, že Narasaki prohrál s Adamem dvě předchozí kola, můžeme s jistotou říct, že ani nenastavil novou a hodně vysokou laťku.
...Adam je z těch tří jednoznačně nejvyšší, takže pro něj i ty zóny byly problém. Pokud je zóna za místem, který dělá problém, nemáš ani tu zónu,.
No jo, jenže závody se nehodnotí podle kvaldy, ale podle finále. A navíc to takhle brát nemůžeš, s tvojí argumentací bych to mohl otočit tak, že AO vyhrál semi jen proto, že byl větší, nebo že oni prohráli proto, že byli menší. AO je vyšší, ale že by to byl důvod, jak ho prakticky vyřadit ze závodů? Roli to hrát může, ale že by až takovou, že ho porazí i lezec, co před tím na SP končí spíše ve druhé desítce?
Je-li sportovní disciplina definována předepsanou trati, hodnocenou veličinou (čas, délka apod.), certifikaci náčiní ... Výsledky následně srovnají závodníky objektivně ... Jakoliv podivna, svým zpusobem je v tomhle rychlost čistý sport ... Bouldering a obtížnost? Ani kočka ani pes ... pokažde jiný problémy, jiný chyty, modni trendy, vytvareni jakesi expertni kasty stavecu ( s certifikacema :))) ) atd atd ... Sledovat nepredvidatelnost vysledku a nasledne debaty je vlastně nejlepší důkaz absurdity sportovni konverze disciplin původně provozovaných outdoor a pufrovanych (co do obtiznosti a charakteru) komunitnim názorem ...
Schválně, kolik z nás by řeklo, ze dělat závody na existujících skalních cestách je úplná blbost, myslím, ze dost, a přece to cely takhle začalo ... Shrnuto, objektivitu v tom nehledejme, dobře jsme se pobavili, a kdo ma trochu kriticky myšlení asi mu dochází, ze je to kpnstrukt
Olympiáda je obecně přeceňována viz. "jediná šance" atd., už i zde bylo jistě rozebíráno, dááávno už OH nejsou vrcholem sportu ale peněz, marketingu, který paradoxně stále úspěšně staví na dávno nepravdivé myšlence že "olympiáda je vrcholem sportu". Hloupost. Je to prostě dvouletý cyklus/cirkus, kterému se říká "šance je jen 1x za 4 roky".
tenhle závod byl krásný důkaz toho, jak je lezecký závod neobjektivní. V kvalifikaci bylo vidět, že i Adam asi v 5ce už trochu šetřil síly, ale semifinále je regulérní závod, kde si nikdo nedovolí šetřit síly. Běžně ze semi vypadávají favoriti. Takže se dá říct, že jeden závod Adam vyhrál a druhý prohrál. Ten druhý byl bohužel o první místo. Být 6 v prvním by nevadilo. No nic. Prostě bouldering na umělce. Z hlediska celého roku(WCH) si Tomoa vítězství zasloužil. A Adam si zasloužil být aspoň druhý protože pravděpodobnost, že přeleze problém je u něj vysoká. V tomto jednotlivém případě to nevyšlo, což na oné pravděpodobnosti asi nic zásadního nemění.
Mno, v zájmu objektivity (a stále údernějšího hesla "zrovnoprávnění") bude možná česem vymyšlena typizace boulderů - vzniknou jejich kategorie, a bude dáno, jaký poměr v celkovém počtu problémů má mít která kategorie, co které kategorie musí obsahovat za kroky...něco jako krasobruslení - povinné prvky atd. A pak přijde Judge Dredd;)
Upřímně vůbec nechápu, jak můžou postavit bouldery tak, aby to dopadlo nějak dobře.
Mám chuť na ně nadávat, protože není možný, aby se nejšpičkovější lezec jako AO v nich skoro nehnul.
Ale nedokážu si vůbec představit jak může být v lidských silách odhadnout a postavit takové, které by byli zajímavé pro diváky, rozřadili perfektně závodníky a zároveň měly ještě něco společného s lezením (řekněme oproti extrémnímu balancování, běhání a skákání).
Něco jsem v životě postavil. Člověk to tam nafláká, aby to mělo zhruba nějaké různé obtížnosti. Ale fakt si nedokážu představit, že bych měl něco stavět pro +/- stejně dobrý borce, kteří lezou o hoooodně líp než já a trefit to tak, aby to jeden přelezl, druhý jen někam a třetí nikam.
Mozu, len nie uplne vzdy to vyjde. Toto bol takyto pripad. Nevyvazene bouldre na jedno kopyto.
V semifinale boli lepsie/pestrejsie bouldre.
Celkovo MS stavacom uplne nevyslo.
No a prave v tom je ten problem.
Cely zavodni bouldering a obtiznostni lano je postaveny na zcela iracionalni premise jakesi expertni znalosti osob zvanych "staveci". Lidi, kteri sami povetsinou nelezou spatne (zalezi na urovni souteze), ale rozhodne ne tak dobre jako zavodnici, ale jimz se prisuzuje jakasi magicka schopnost vytvaret lezecke "problemy", ktere maji urcit, kdo je lepsi a kdo horsi boulderista/obtiznostnik. Cele se to jeste utemuje systemem zavodu, sponzorskyma penezma, stavecskyma akreditacema, pozadavkama na divackou atraktivitu ...
jak se takova expertiza asi ziskava - musis postavit 20 8acek, o kterejch jiny typci, co uz razitko maji reknou, ze jsou hezky? nebo jako svuj stavecsky vyucak musis umet nasroubovat pestrobarevnou kocicku nebo jiny zviratko (kdo je vetsi punkac tak treba obri kosoctverec), ve kterym bude dynamo, ktery te vyplivne nejmin do dvojityho vrutu?
Schvalne - kolik z nas/vas rekne, ze prirodni cesta/boulder je pohybove fakt hnusna pitomost - nemusi se libit, ale nakonec vsichni reknou takhle to vzniklo, OK soucast hry. Na boulderovce/lano umelce povedou ty samy pohyby ke sprsce nadavek na cloveka, kterej takovou blbost postavil.
U tech nejvykonejsich lezcu uz vlastne jsou vsichni tak dobry, ze se totalni antipohybovy cirkusarny vytvarej jen proto, aby to urcita cast zavodicich nedala - umele vytvorena extremizovana blbost se tak meni na stavecovu "expertizu" ...
Myslim, ze je to cely postaveny na hlavu, protoze lezeni svou ruznorodosti proste z vnitrni podstaty nema parametry (rychlost vubec nezvazuju), ktere by dovolovaly objektivizaci a tedy zavodeni. Je to proste takovej zvlastni gulas, jehoz ingredienci se v poslednich letech cim dal vice stavaji penize ... nejsem skarohlid, jen se snazim videt realitu
:)) ... a jestli diky tomu bude min lidi obeznich tak vlastne prima ...
... a to ještě nezapomenme třeba takový detaily jako třeba naschvál zcasti klouzavý struktury/chyty, listy sroubovany na tyhle "volumy" (jak se spravne rika) tak, ze nejdou brat, protoze briska klouzou po ty prilehly lesteny části, na to už je treba vysoká škola stavecskeho bizaru ... Jasný - lezeni po oklouzany skále všichni milujeme a optimální podmínku rozhodne neresime...
Posledni dobou mas obcas trochu zvlastni myslenkovy pochody...jak v tom pokusu o “kritiku” cinsky mediciny, tak ted tady pri pokusu o kritiku stavecu. Mame si o tebe delat starosti, zalozit sbirku nebo poslat par skautu do domova duchodcu? :-)
"U tech nejvykonejsich lezcu uz vlastne jsou vsichni tak dobry, ze se totalni antipohybovy cirkusarny vytvarej jen proto, aby to urcita cast zavodicich nedala"
Co se tohoto týká, tak je to blbost. Zas a znova se ukazuje, že klasický silový problém bývá pro mnoho lezců ten nejobtížnější a že není třeba vymýšlet ptákoviny s přeběhem po šesti strukturách, nebo trojnásobným skokem.
A teď je ještě otázka, zda dovedeme odhadnout, nakolik to bylo nebo nebylo silové. Často se dynamikou nahrazuje nedostatek síly, myslím, že to bylo vidět právě v úspěšném přelezu M3, kde to vůbec nevypadá, ale podle mne to byla právě brutální síla a extrémné zpevnění celého těla, které umožnilo se v těch červených kolech udržet. Ostatní tam lítali proto, že se ve správné poloze neudrželi správně zpevnění.
Vis co je vtipný. To o ty srovnatelnosti výkonnosti a tedy extremizaci/absurdizaci stavěných problémů je parafráze výroku TOHO nejlepšího, tuším ze po minulým mistrovství sveta.
Ach jo - co tady řešíme, proctete si tady tuhle diskuzi ... Po kazdejch závodech v bouldering/lano obtížnosti se řeší víc než jak se to povedlo závodníkům, tak jak se to povedlo stavecum ... Řeší někdo v atletice jestli byly překážky postaveny správně, nebo při plavání jestli nebyl poloprazdnej bazén? Ne to je samozřejmý. Ten základní problém je v tom, ze při tyhle aktivitě prekonavas/souperis s problémem a nikoliv s jiným člověkem, proto je to absurdní ...
Vlastně se dost dívím, ze jsou lidi porad ochotny dřít a závodit v tehle nedefinovanejch/nedefinovatelnejch disciplínách.
PS: do domova důchodců ještě nemirim, lezecka výkonnost a mentální sila mi roste s věkem.
PS2: čínská medicína ... Hahaha ... vždy s úsměvem vzpomínám na diskuzi s expertem tohohle oboru o plandajicich buňkách ve střevě a o tom, jak se všechno špatný v člověku zdrcne do nedefinivanyho blata kdesi v břiše ... viděl jsem tam leccos, ale "zloblato" ne ...
Jací lezci? Lezení na překližce už je a ještě více bude samostatná záležitost, se skalami nespojená. Takže závodníci nebudou žádní super skalní bouldristé, ale sportovci odrostlí právě na tom, na čem se závodí. Pro zajímavost jsem se chtěl podívat na Narasakiho a nemohu najít nic o jeho skalních přelezech. Podle mne to bude čím dál víc nespojitelné a závodní lezení nebude mít se skalami nic společného, ani na skály nebude čas. Možná tak pro zajímavost (pokud se někomu bude chtít), ale jinak na této úrovni (OH/MS/SP) bude buď trénink, nebo volno. Takže ne, bouldristi se nebudou k žádnému svému sportu vracet, protože budou vytrénovaní a zvyklí právě na ten parkour, to bude jejich, tím budou žít. A za mne mohu jen dopsat, že to vítám, klasické silové bouldery jsou dost nuda, něco udržet zvládne každý jouda, ostatně není to tak dlouho, co jsme sami viděli, jak hrubá síla v obyč bouldru sice vítězí, ale když se lezec má zamyslet a vymyslet něco jiného, než jen zarvat za lištu, skončí. Takže síla ano, ale sama o sobě nestačí, bude potřeba i dostatek inteligence a mrštnosti.
:-D Analogicky to platí i naopak - číst boulder (nezaměnovat s inteligencí, pozor) a být mrštný zvládne každý jouda, ale když má pořádně zarvat a něco udrže, skončí. Dost nuda. Takže ano, mrštnost a čtení boulderu samo o sobě nestačí, bude třeba i dostatek síly.
Je třeba dodat, že to celé manipuluješ tak, jak se ti hodí - bouldering na skále totiž zdaleka není jen o síle. Síla zdaleka není jen o tom zarvat za liště.
Nesouhasím s tebou. Síla je jistě základ, o tom nikdo nepochybuje. Ale pokud budou dva stejně silově vybavení, ten hbitější a lépe s tělem pracující přeleze více. Relativní síla (vztažená k hmotnosti lezce) může být u obou stejná, oba přelezou silové bouldery bez problémů, ale na parkouru ten čistě silový končí. K boulderingu a skalnímu lezení se vyjadřovat nebudu, je to naprostý nesmysl. Jistě, přírodní bouldering o inteligenci moc není, normální a průměrně inteligentní člověk neztrácí čas tím, že se snaží několik týdnů až měsíců přelézt kus šutru a pokusuje a pokusuje jen aby... aby co?
A další věc - na závodech přijdeš přesně ve stanovenou dobu a máš přesný časový úsek na přelez. Na skalách je to úplně jinak, nepřelezeš dnes, přelezeš zítra nebo pozítří... Takže na závodech musí být někde jinde i tvoje schopnosti číst bouldery a vymýšlet způsoby. Na rozdíl od skal, kde když týden padáš, si můžeš říct, zda ty nezkusit obráceně....
No jenže právě základní problém je v tom, že sílu natrénuje/zvýší na dostačující úroveň téměř každý, je to jen otázka tréninku (bavíme se o vrcholových sportovcích). Ale obratnost a hbitost nenatrénuješ, můžeš to trochu zlepšit, ale pokud ti není dáno, máš smůlu. Promiň, netušil jsem, že takovouto základní věc bych měl vysvětlovat, vycházel jsem z toho jako z automatického přepdokladu.
A k tomu P.S. - ne, neodpovím. Pro ty, kdo to nevidí, by bylo zbytečné to uvádět. A pro ty, kdo na to oko mají, je to zbytečné také. Odpověď tak nemá smysl.
Přijdeš k problému, který je koordinačně náročný a nedáš ani krok. Trénuješ a najíždíš pohyby a za hodinu přelezeš. Pak si sedneš pod věc, na kterou nemáš silově, kolik budeš potřebovat času na zlepšení -měsíce, roky..? Takže asi tak ;)
No jenže právě základní problém je v tom, že obratnost a hbitost natrénuje/zvýší na dostačující úroveň téměř každý, je to jen otázka tréninku (bavíme se o vrcholových sportovcích. Ale sílu nenatrénuješ, můžeš to trochu zlepšit, ale pokud ti není dáno, máš smůlu. Promiň, netušil jsem, že takovouto základní věc bych měl vysvětlovat, vycházel jsem z toho jako z automatického přepdokladu.
:-D to promiň, netušil jsem atd. sis mohl odpustit, to bylo dost ubohé. Proto, že jsi měl chtěl tím svým povýšeneckým způsobem prostě urazit (jakože neznám tak "základní věc"), a ještě víc proto, že je to totální paradox, chyba je jen a jen na tvé straně, protože jsi dokázal svou myšlenku správně formulovat až napotřetí a v takovém případě opravdu není na místě ohrnovat nos nade mnou - pokud nad někým chceš ohrnovat nos, tak jedině nad sebou. Jo a ještě tam přidat to promiň, když se někoho snažíš urazit...plevel. Hezký den přeji. A ani se nepokoušej tvrdit, že ses mě nepokoušel urazit a že vidím někde něco, co tam není. Resp. klidně si to tvrď... :-D
Promiň, ale nedočetl jsem to do konce, skončil jsem u druhé věty druhého odstavce, takže jestli jsem tam přehlédl něco důležitého, tak se omlouvám. Nerozumíš tomu a ještě jsi hloupý... Zkus si o tom něco najít nebo někoho popros, ať ti problematiku rozvoje kondičních schopností a koordinačních schopností trochu přiblíží. A přidej k tomu i pohyblivostní schopnosti. Mohu ti napovědět, že třeba ty pohyblivostní schopnosti můžeš tréninkem trochu zlepšit, ale jsou determinovány především geneticky. Podobných věcí je více, detailní přednášku ti tu ale dělat nebudu. Snaž se :-)
Obidvaja mate pravdu a zaroven nie. Jedno alebo druhe by platilo ak by bouldre boli standardizovane.
Kedze ale niesu, tak raz vyhra ten, inokedy iny. Lebo kazdy lezec trochu iny - ina vyska, ina sila, ohybnost, mrstnost,... Kombinacia vsetkych tychto vlastnosti je jedinecna.
Sem-tam sa objavi niekto ako momentalne janja garnbret, ktora ma talent, natrenovane, silu, ohybnost, mrstnost a v takej kombinacii, ktora prevysuje viditelne ostatne. Prevysuje ich prave kvoli tomu, ze tie bouldre niesu standardizovane.
Adam by mohol byt ako janja keby sa prioritne venoval pretekom.
Ak by boli standardizovane, tak by tak nevynikala, lebo su tam silnejsie, ohybnejsie, mrstnejsie, aj lezkyne, co maju viacej natrenovane,... To robi napriklad pre mna bouldering najzaujimavejsim. Rychlost zase najmenej, lebo tam je to cisto jednostranne zalozena vec. Mas urcitu genetiku a k tomu uz len chut a ochota natrenovat. Kombinacia tychto dvoch veci urcuje, kto bude ako dobry. Nic viacej. Je to rovnake ako napriklad pri atletickych disciplinach. Talent a trenovat, nic viacej. Bolt bol neporazitelny sprinter. Mal talent a natrenovane. Ostatni sa mohli poskladat a aj tak nemali sancu.
Pri boulderingu je to komplex kvoli moznej roznorodosti bouldrov, ktora sa stale vyvija a obmedzeneho casu na ich vylezenie. Mozme ho trochu prirovnat s desat bojom. Tu ti pomoze vyska, tu sila, tam mrstnost, tu ohybnost,..
Zni to pekne, ale neni k zamysleni bouldery ve finale jen na mrstnost. Spatne postaveny, zvyhodnujici cvrcky.
A aby jeden z nejsilnejsich lezcu na planete nedal ani zonu, tak to je divne lezeni. Spis to ukazuje ze o zadny lezeni uz nejde.
Zni to pekne, ale neni k zamysleni bouldery ve finale jen na mrstnost. Spatne postaveny, zvyhodnujici cvrcky.
A aby jeden z nejsilnejsich lezcu na planete nedal ani zonu, tak to je divne lezeni. Spis to ukazuje ze o zadny lezeni uz nejde.
Jasne, ze to cele a pada na stavacoch. Oni maju moc a zaroven moznost do velkej miery ovplyvnit vysledky a kvalitu/atraktivitu pretekov.
To, ze Adam nedal ani zonu je aj problem stavacov,ktori znevyhodnili Adama(vyska) a chybala im vecsi aroznorodost ale vyzeralo to aj na Adamov problem. Vyzeralo to, ze ho ten prvy boulder poriadne rozhodil(rad by som si precital Adamove vyjadrenie). Osobne som myslel,ze zvysnych to bude lepsie. psychika/mentalna sila je dalsia zlozka v boulderingu, hlavne v pretekoch.
Rád bych některým připoměl, že toto je veřejná diskuze, což je sociální situace, která vyžaduje jiný přístup, než třeba pokec s kamarády v hospodě. Alespoň byste měli myslet na to, že je třeba psát příspěvky tak, abyste si za nimi stáli nejen anonymně, ale i pod vlastní skutečnou identitou. Např. si představte, že sedíte v sále plném diváctva/účastníku, kde se vede diskuze vy se zvednete a říkáte svůj názor na někoho, kdo je v sále přítomen, přičemž se na vás upírají oči ostatních.
Nesouhlasím, stejný názor řeknu při diskuzi v hospodě, tak jako v jiném případě. To jenom pokrytci mění své názory, ale vzhledem k Vašim komentářům se ani nedivím. U nas v hospodě se tomu říká prizdisrácství. A řeknu ti to v hospodě, nebo v jiném sociálním případě. Musím se smát.
Z mého pohledu Adakovi chyběla ve finále síla a obratnost. Už v semifinále mi připadalo, že mu trochu chybí síla, ale ještě to šlo nahradit technikou. Ve finále byly ještě těžší bouldry a tam už to bylo patrné. Už se pak unavil na prvním bouldru, druhý jsem čekal že dá, ale utavil se ještě víc a to potom i ta psychika jde dolů...
Tak já myslím, že tahle soutěž ... myslím K,SF a F ... byla prostě jen odrazem toho, že jedinou skutečně srovnatelnou disciplínou v lezení je ta, co má s lezením po skalách nejméně společného ... rychlost.
A vůbec bych se nedivil, že pro laické publikum na OH, které ale bude tvořit skutečně drtivou většinu, bude právě rychlost nejzábavnější.
A kdybych si chtěl hrát na proroka, což je blbost a samozřejmě bude vše úplně jinak:-), tak masověji se u diváků bude prosazovat buď právě rychlost, nebo dojde k nějaké standardizaci cest u B a O. Jistou analogii vidím u divoké vody, i když tam je počet terénů samozřejmě omezen a nejde tam s tratí tak blbnout, jako na překližce.
Jo jo, už to tu zaznělo dříve. Lidi chtějí akci a okamžité srovnání. Nelezec v obtížnosti nepozná výkon, zda lezec drží kapsu nebo bouli je mu jedno, vypadá to stejně. Možná tak ještě traverzy hlavou dolu, ale jinak se dívat 8 minut na jednoho lezce je pro neznalé dost nuda. A i buldery jsou na hranici, být pořadatelem na OH, udělám lezení boulderů paralelní, aby bylo okamžité srovnání :-) Takže je to ne vždy záživné. Ale právě co zajímavé a poutavé bylo, tak někde jsem viděl závody v bouldrech na rychlost. Lezli dva, lezli stejný boulder, a nahoře bylo tlačítko se žárovkou :-)
Registrace
Metodika
lezec.cz
Adam Ondra skončil dnes 6. ve finále závodu v boulderingu mužů na mistrovství světa v lezení v japonském Hachiōji. Nepovedlo se mu dát ani jeden top, ani jednu zónu. Vyhrál Tomoa Narasaki (JAP), 2. byl Jakob Schubert (AUT), 3. Yannick Flohé (GER). 
GPS a mapové aplikace