Rozhovor s Matildou Söderlund
Kdo je Matilda Söderlund?
Je mi 20 let a vyrůstala jsem v hlavním městě Švédska, Stockholmu. Minulý rok jsem ukončila střední školu a momentálně jsem si vzala studijní volno. Lezu a cestuju, ale když jsem doma, tak pracuji na lezecké stěně a soukromně vyučuju matematiku a fyziku.
Ve škole ses tedy specializovala na vědy?
Ve švédských školách jsou dva hlavní programy, na které se můžete přihlásit – přírodní vědy a sociální vědy. Vybrala jsem si přírodní vědy! Vždy jsem k nim víc tíhla a chtěla bych vystudovat inženýrství. Vlastně můj původní plán byl, dokončit univerzitu letos v srpnu, ale odložila jsem to o rok, abych měla více času na lezení a cestování.
Kdy jsi začala lézt a kde?
Začala jsem lézt v jedenácti letech na umělé stěně ve Stockholmu. Jeden můj kamarád tam chodil lézt každý víkend s tátou, a tak jsem se přidala. Hned jsem si lezení oblíbila. Předtím jsem dělala šest let atletiku, kde se klade hlavní důraz na závody a trénink. V důsledku toho jsem pojala stejný přístup i k lezení a hned od začátku jsem tvrdě trénovala. Teprve za tři nebo čtyři roky jsem poprvé vyzkoušela lezení venku. Bála jsem se. Abych byla upřímná, přešlo to až minulý roky, kdy jsem strávila měsíc ve Španělsku. Tam jsem si lezení venku začala opravdu užívat. A teď to mám tak, že lezu ráda venku, ale ráda také závodím.
Žiješ ve Stockholmu, je tam hodně venkovního lezení?
Stockholm není možná nejlepší místo pro skalkaření - krátké žulové cesty po malých ostrých chytech, které jsou často i uměle vytvořené…Lezení je hodně odlišné od toho evropského a pak taky lezecká sezona je poměrně krátká. Ale máme čtyři velké stěny. Lezení u nás nabírá na popularitě a stěny jsou přeplněné. Stěna, na které jsem začínala a stále na ní nejvíc trénuji, se jmenuje Klätterverket.
Myslíš si, že tento lezecký start nějak ovlivnil tvé lezení?
No, určitě jsem hodně lezla a trénovala na umělé stěně, což mi dalo dobrý lezecký základ, který teď můžu vylepšovat… Ráda závodím a myslím si, že mi závody pomohly zlepšit se po fyzické, ale také psychické stránce.
Která oblast se ti nejvíc líbila a proč?
Tento rok jsem měla možnost cestovat a lézt na hodně parádních místech. Nejvíc mě oslovila Siurana, hlavně sektor El Pati, protože je to krásné místo, je tam hodně těžkých cest a krásná příroda.
Na skalách se ti teď daří. Předcházela tomu speciální příprava?
Díky moc! Myslím si, že je to výsledek tréninku, který jsem absolvovala poslední roky. Trénovala jsem promyšleně podle programu mého trenéra Carlos Cabrera a Malin Larsson. Carlos Cabrera je můj trenér od roku 2008 a stará se o lezecký trénink. Malin Larsson mi pomáhá s doplňkovými sporty jako je běh, posilování a tak podobně – s ní spolupracuji poslední tři roky. Trénink má různé fáze, záleží na co se připravuji.
Měla jsi už nějaké nucené pauzy v tréninku?
Tento rok jsem nelezla kvůli zranění jeden a půl měsíce, v únoru a v březnu. Nemohla jsem pořádně trénovat, což bylo frustrující a demotivující. V září loňského roku jsme si natrhla sval v zádech. Rychle jsem se uzdravila, ale bolest jsem občas pořád cítila. V únoru jsem si zranění obnovila… Našla jsem si dobrého fyzioterapeuta, který mi hodně pomohl a ukázal mi spousty rehabilitačních cviků. Teď už jsme v pořádku, ale stále cvičím. Když jsem konečně mohla lézt, odjela jsem do Španělska do Siurany. Lezení mi šlo líp než kdy předtím, byla jsem namotivovaná! Cítím, že mám dobrý základ a v porovnání s předchozími lety jsem tento rok tolik netrénovala. Užívám si lezení venku.
Na svém kontě máš teď několik 8b na on-sight, dokonce dvě za den, flash 8b+ a rychlý přelez Oddfellows (8c) ve Frankenjuře. Takže na řadě je 9a?
Mám ráda lezecké výzvy a zkoušení těžkých cest. Inspirují mě letošní těžké ženské přelezy ve světě. Ráda bych odjela na dlouhý lezecký zájezd, abych mohla vyzkoušet těžké cesty – 8c nebo 9a, na tom nezáleží, ale vylézt 9a by bylo úžasné – splnění snu.
Jaké máš plány v letošním roce?
Chci se zúčastnit SP v Chamonix. Odtud pojedu na několik týdnů do Ceuse. Pak zpátky do Švédska, kde chci trénovat na Mistrovství světa v Paříži a na další závody SP. Pak se uvidí. Chtěla bych ještě zajet do Frankenjury a Španělska.
Děkuju Matildo a hodně štěstí v Chamonix.
Zdroje:
UKClimbing.com