Další z našich silných mladých lezců je Jirka Romanovský z Ostravy. Před třemi roky vylezl své první 8a a minulou lezeckou sezónu už zakončil atletickou cestou „Marioneta“ 8b/b+ v Ospu. V žebříčku na Lezci je momentálně na 16. místě. Narozen: 16.10.1990 TopTen z deníčku: Marioneta 8b/b+, Osp Makarón 10/10+, Višňové Matičkov Svet 8b, Osp Strta Srca 8a+, Osp Anna K 10-/10, Višňové Figaro 8a+, Osp Hradní spára 10-, Holštejn Šajo 10-, Višňové Bangladéš 10-, Sloup Ippolito 10-, Sloup Deníček Jirky Vstoupili jsme do nového roku a tak se zeptám, jak hodnotíš svou minulou lezeckou sezónu, byla úspěšná? Minulý rok mezi úspěšné sezóny určitě nezařadím. Ze začátku roku se to docela povedlo, ale letní prázdniny byly doslova hrozné. Po prázdninách jsem se vrátil slabý a demotivovaný, takže výkonnost se vrátila až v listopadu. Od kolika let lezeš a kdo tě k lezení přivedl? K lezení mě přivedl táta. To mi bylo asi 5 let. Jezdili jsme hlavně na písek tak 1-2x ročně. Opravdu jsem začal lézt až v 15 letech, kdy mě sestra vzala na bouldrovku LeBlok. Tam jsem se seznámil s lezci v Ostravě a už jsem byl ztracen. Prožívá rodina tvé lezecké úspěchy a podporuje tě? Prožívá úspěchy i neúspěchy a všemožně mě podporuje. Minulý rok jsme dokonce udělali ve sklepě malou bouldrovku, takže mi pomáhají opravdu moc. Co tě na lezení chytlo a co tě na něm nejvíc baví? Asi ta kombinace pohybu, síly a techniky, kde žádný pohyb není totožný. Dokonce i stejný krok jde udělat několika způsoby a nezáleží jen na síle a technice. Nejvíc mě na lezení baví velká rozmanitost cest, oblastí a materiálů. Bereš lezení jako sport nebo životní styl? Když jsem s ním začínal, bral jsem lezení pouze jako sport. Čím víc jsem mu ale začal propadat, přerodilo se lezení v životní vášeň a styl života. Dělal jsi i jiné sporty? Dělal jsem hodně sportů. S rodiči jsem odmala jezdil na hory, lyže, kola atd. Taky jsem hrál nějakou dobu tenis. Vše, ale bez nějakých ambicí. Kdy ses lezení začal věnovat naplno a cíleně trénovat? To bylo v zimě 2007. Před prvním jarním Ospem, kde jsem chtěl vylézt 7c. Začal jsem lézt více vytrvalost na bouldrovce a doufal, že to přinese výsledky. Nakonec jsem se z Ospu vracel s jedním 7c, dvěma 7c/c+, z toho jedno na flash a první cestou za 8a. Pamatuješ si svou první vytaženou cestu? Myslím, že to byla IV na Kružberku. Jmenovala se Německý žebřík. S tátou jsem ji už předtím několikrát lezl, takže to bylo v pohodě bez nějakého stresu nebo strachu. Od té doby jsem nikdy neměl s taháním cest problém. Pomáhá ti někdo s tréninkem? Pomáhají mi kamarádi, kteří už mají něco odlezeno a odtrénováno. Často jsou ovšem jejich metody dost specifické, takže si s tím musím poradit sám. Taky občas konzultuju věci okolo tréninku a taktiky s Tufim. Kolikrát týdně trénuješ? Mám asi takový klasický systém 2 dny, rest, 3 dny, rest. V restech dělám visy nebo posiluji, ale zaleží především, jak se cítím unavený. Někdy je třeba si odpočinout i 2 dny v kuse. Většinou mám odtrénováno 13-15 hodin týdně. Už máš vypozorované, jaký trénink přináší ovoce? Myslím, že každý trénink přináší ovoce, ale s jinou účinností. Záleží, jakou cestou se člověk vydá. Vybere-li si cestu síly, přinese mu to ovoce relativně brzy, ale má svým způsobem omezený výběr cest. Ta druhá cesta je delší, náročnější, ale udělá z vás univerzálnějšího lezce. Důležité je trénovat pravidelně a dlouhodobě. S kým nejraději trénuješ? Velmi rád trénuju s borci v okolí Ostravy. Zejména s Tlustou rukou, Penem a Liborem Zajícem. Trénuješ na skály nebo na závody? V současné chvíli se soustředím pouze na skály. Byla doba, kdy jsem trénoval i na závody, ale nepovedlo se mi naladit formu ve správnou chvíli, takže místo abych byl na vrcholu, jsem zůstal zatavený někde před vrcholem. Ale do budoucna se chci věnovat i závodům. Když jsme u těch závodů, máš na závodním poli nějaké ambice? Tak ambice určitě mám, ale teď jsem na čas odložil stranou. A co závody Světového poháru? Zatím na ně nemám výkonnost a ani psychiku. V budoucnu by mne lákalo vyzkoušet světový pohár, ale jen jestli se budu někdy cítit připravený. Co ti závody dávají? Dokážou tě závody vyhecovat k lepšímu výkonu? Dávají mi možnost srovnání s ostatními lezci za stejných podmínek. Jestli mě závody dokážou vyhecovat k lepšímu výkonu, nevím. Nikdy jsem nezkoušel závodní cestu “jen tak” v tréninku. Patříš na závodech mezi kliďase nebo nerváky? Na závodech se řadím určitě k největším nervákům. To, že se závod blíží, začínám na sobě pozorovat už 2-3 dny před závodem. Nespím, špatně jím a nevzdaluji se příliš od záchodu. Nervozita obvykle spadne až po několika odlezených metrech. Jaké bylo na závodech tvé dosavadní nejlepší umístění? Žádného mého dosavadního umístění si extra nevážím. V roce 2008 jsem byl na ČP 2x na 8. místě a na MČR jsem skončil 10. V roce 2006 jsi vylezl své první 7c+, v roce 2007 už první 8b, v roce 2008 první 8b/b+ a minulý rok jsi přidal druhé 8b/b+ (Marioneta, Osp). Pokud to tak půjde dál, tak se od tebe brzy dočkáme prvního 8c. Je to tak? Jaké máš další lezecké plány? Letos mám v plánu vylézt dvě 8b+ a samozřejmě co nejvíc cest okolo 8a-8b (lézt je na míň pokusů). Nevadí ti, když se delší dobu „zasekneš“ v jednou projektu a jak dlouho jsi Marionetu 8b/b+ nacvičoval? Marionetu jsem lezl opravdu hodně krát. Přelézt mi ji trvalo asi 3 výjezdy, kdy jsem se jí věnoval. Naštěstí lezení v ní mě neomrzelo. V oblastech, které mám relativně blízko domova, jsem ochotný cestě obětovat více času, ale například ve Španělsku preferuju lezení do 5. pokusů. Kterých tvých přelezených cest si ceníš? Cením si cest ve Višňovém jako třeba Skala, Maratón, Makarón. Z těch zahraničních byla přelomová Lahko Noč Irena. Na on-sight máš vylezeno 7c a na flash 8a. Baví tě víc RP nebo OS? Baví mě oba styly, ale o trochu radši mám RP. Při on-sightu jsem pod daleko větším tlakem, protože vím, že možnost opravy neexistuje. Jak to máš se strachem. Chystáš se někdy podívat do pískovcových nebo horských cest a poznat i jiná lezecká odvětví? K horskému i pískovcovému lezení mám velmi blízko. Na písku jsem s tátou začínal a potom jsme spolu začali jezdit i do hor. Určitě mám v plánu vylézt něco pěkného v horách, těžkého na bouldrech a dech beroucí linii na písku. Zatím mám ale priority jinde. Po jakém materiálu nejraději lezeš? Nejčastěji lezu na vápně, ale hodně rád mám i žulu (jemnozrnnou). Které typ cest ti sedí? Nejvíc mi sedí lezení v mírném převise po lištách. A co prvovýstupy? Žádné nemám a v dohledné době ani mít nebudu. Doporučil bys nějakou lezeckou cestu nebo oblast? U nás asi Hradní spáru (Moravský Kras), která má charakter jako nějaká zahraniční vytrvalostní cesta. V blízkém zahraničí Lahko Noč Irena (Osp), kvůli pěknému lezení po lištách. A ve Španělsku se mi hodně líbilo v Rodellaru, kde můžu doporučit Mal de Amores. Jaké jsou tvé silné a slabé lezecké stránky? Moje silná stránka jsou relativně silné prsty a aerobní vytrvalost. Největší slabinu mám v lezení sekaných cest po dírách bez odpočinku. Jsi sponzorovaný? Ne. Máš v plánu věnovat se lezení profesionálně? Ne, mám v plánu studovat a dál se uvidí. Co studuješ? Studuju 4. ročník strojní průmyslovky ve Vítkovicích a chystám se pokračovat ve studiu na VŠ. Věnuješ se i boulderingu? Bouldering je pro mě velká zábava, ale věnuju se mu zatím pouze na umělé stěně. Je to asi tím, že jsem zatím nebyl v kvalitní bouldrové oblasti, takže mě to venku nemohlo moc „chytnout“. Letos se ale plánuju podívat na Bor, tak uvidím, jak mě to bude bavit. Co děláš rád mimo lezení? Rád sleduji filmy, poslouchám rockovou hudbu a vytáčím všechny okolo. Na skalách relaxuji nejraději s dobrou knížkou. Také miluji sjezdové lyžování a tělocvik (fotbálek). Občas mě baví ukuchtit něco dobrého k snědku (hlavně kuřecí prsíčka nebo těstoviny). Díky za rozhovor a ať se daří! Rozhovory s našimi mlaďochy budou postupně přibývat a vždy je najdete v souvisejících článcích pod textem.
|