Byl, nebyl, objevil se znenadání jeden volný den, ve kterém se jinak normálně pracuje od nevidím do nevidím. Kam jet? Co takhle jednu z nepoznaných oblastí z nového vydání průvodce Vltavská žula? Po sedmém pivu bylo rozhodnuto. Jeli jsme do oblasti, kde vypukla vltavská horečka, na Starý Kamýk. Ono se v Povltaví lezlo již dříve, ale ta pravá éra přišla až s Algenou. Název jedné místní cesty „Toulání pod parou“ asi naznačuje, jak k tomu v roce 1988 pravděpodobně došlo. Záhy poté, během 90. let m
Tak jsme po zimě konečně vyrazili za více délkovým lezením někam trochu dál. Volba padla na Höllentall, oblast nacházející se jižně od St. Pöltenu. Sestava osazenstva jednotlivých vozů slibovala nejméně Bordel di Brennta. Já (Azbest), Martin Navrátil, David Bída Chudoba, Martin Ludrouský, John, Venca Fajfrlík, Tomáš Bednář, Jindra Zachariáš, Tomáš a Dáša Tůmojc, Šéďa a jeho kámoš Tom.
Píše se rok 2012 a táhne mi na čtyřicet. Letos na jaře tomu bude dvacet let, co jsem poprvé vyrazil lézt na pískovce. I letos jsem se těšil do Labáku, i když se to tam za posledních deset let dost změnilo.
Co se tedy v Labáku změnilo? Prakticky všechno. Za počátek všeho by se dalo považovat vydání nového průvodce v roce 1998. Přespolní lezci náhle zjistili, že v cestách se rapidně zvýšil počet kruhů a borháků. Ono se něco mezi pár znalci šuškalo už před rokem 1998, ale až teď nastal opra
Protože bouldering a obzvláště bouldering na Mlýnském vrchu je letos v módě, ihned po rachotě jsme se minulou středu nasoukali do Vlastovo Forda ve složení Já, Azbest, Martin a Vlasta a řítili se směrem na sever.
Impozantní útvar. Při první rodinné vycházce loni na podzim jsem měl jen lehké lezečky, které jsem na špičkách úplně rozerval. Kolmý nástup, který se posléze v rajbasech v některých místech uklání, k postupu slouží miniaturní kristalky na stupy i na nehťáky ostré jako břitvy. Sedmimetrovou homoli, o níž se prý v literatuře mylně polemizuje, zda to jsou menhiry (nejsou - je to přírodní vodou vymletý žulový útvar), již lezci zušlech
Vždy s očekáváním čtu pěkné články o lezení v sasku, a znovu a znovu smutně čekám, až mi místní znalec doporučí pěknou šestku, kde se nebudu muset bát. A že mi popíše, jak to vůbec najdu. A tak, protože si myslím, že je spousta takových zoufalců, co nikdy nepolezou těžké cesty, půjdu příkladem.
Rád bych Vám představil svou domácí oblast Čížkovy kameny. Tato oblast regionálního významu je tvořena pískovcovým masivem o délce cca 3 km a výšce max. 15 m. Jedná se o velmi tvrdý pískovec nabízející především lezení po kolmých nebo lehce převislých plotnách, ovšem je zde i několik poměrně zajímavých spár. Obtížnost cest se pohybuje v rozmezí I – IXc/Xa, vzhledem k malé výšce skal je obtížnost trochu tvrdší než třeba v
Byl, nebyl, objevil se znenadání jeden volný den, ve kterém se jinak normálně pracuje od nevidím do nevidím. Kam jet? Co takhle jednu z nepoznaných oblastí z nového vydání průvodce Vltavská žula? Po sedmém pivu bylo rozhodnuto. Jeli jsme do oblasti, kde vypukla vltavská horečka, na Starý Kamýk. Ono se v Povltaví lezlo již dříve, ale ta pravá éra přišla až s Algenou. Název jedné místní cesty „Toulání pod parou“ asi naznačuje, jak k tomu v roce 1988 pravděpodobně došlo. Záhy poté, během 90. let minulého století, nadšenec Algena a spol. vyrobili kolem 500 cest v 6 oblastech v okolí Kamýka nad Vltavou. A to ještě veřejnosti odhalil utajenou oblast píseckých lezců v lese Bahmač u Jickovic (pravý břeh po proudu u Zvíkova). Z Roviště se stala oblast na špici hitparády, zvláště pro husté jištění a velký výběr cest ve všech stupních obtížnosti a to zde čeká na své první RP několik projektů kolem 10. stupně. Ti, kterým vadí davy na skalách, se začali přemísťovat na Skály u Velké, kde vedou vůbec nejdelší cesty v Povltaví, nebo do Županovic s výhledem na nejširší meandr Slap.
Ale vraťme se ke Starému Kamýku. Mluvil jsem o Vltavské žule se spoustou lezců, ale až na Algenu a spol. a pár výjimek tam skoro nikdo nebyl. Jedna z výjimek tvrdila, že je to tam dobrý a zajímavý. Výjimka se jmenuje Jindra Zachariáš a je známý jako vyznavač vlastního jištění s podivným vkusem. Algena a spol. říkali, že to je ta nejlepší povltavská žula s velkými krystaly živců, kde je většina cest udělána zespoda a občas je třeba dojistit se nějakým kovovým udělátkem. Ještě jsem slyšel něco o špinavých dolezech, ale to jsem pustil z hlavy. Jehličí se nakonec ukázalo jako to správné koření a vůbec nevadilo.
Z Plzně jsme vyrazili ve dvou, Jirka Mitaš a já. Jirku Všetečku jsem nechal doma. Díky uzavírce silnice v Kamýku jsme poznali krásu krajiny v okolí Hojšína, ale cestu ke hrázi jsme nakonec našli. Odtud to už podle průvodce dobře najdete, ale nenechejte se zmást prvními dvěmi zákazy vjezdu a dojeďte až k chatám. Zprávy o skalách nelhaly. Super drsná žula, krystaly, spáry, řidší jištění, to vše umístěné v jedinečné povltavské scenerii. Podle absence magnézia a všude přítomnému jehličí sem moc lezců nejezdí. Skály největšího sektoru Velké jezerní stěny jsou umístěny ve dvou patrech nad sebou a jejich levé boční stěny, stejně jako část spodního patra vyrůstají přímo z vody Kamýcké přehrady.
Začali jsme lézt ve spodním patře. Napřed pár šestek na seznámení s materiálem. Záhy se přesvědčujeme, že klasifikace je tu tvrdší než na Rovišti a že na typickou žulu nejsme zvyklí (něco mezi Sokolčím a Kapucínkami). Postupně lezeme: „Well 6“, „Snad abych šel 6“ a „Prdel 6“. Z hnědou hlavou se pouštím do Dravé spáry 7+, trocha dravosti a už bohatší o zážitek s žulové spáry se 4 nýty cvakám slaňák. Jirka se v závěrečných metrech směje tomu, že klíčové chyty jsou lehko poznatelné jako vyhrabané otvory v jehličí zanesené spáře. Se zvednutým sebevědomím lezu cestu s pozitivním názvem „Setmění v poledne 7+“. Dole docela boj, nahoře docela strach. Další cesta, na kterou se jen tak nezapomene. Ještě, že toho Jirku Všetečku jsme nechali v Plzni, ten by zase prudil a v další cestě tuplem. Když jsem do ní nastupoval, obával jsem se zachování nekvality mého obličeje. Na bezmála 25 m vtipného koutku se smějí dva nýty a k tomu opět vydařený název, „Vlčí tvář 7-“. Už ani nevím, čím vším jsem se tam vkliňoval, ale ksicht to nebyl. Dolez opět morál, ale hra je hra. V nejisté pozici zakládám frienda a ignoruji přitom borhák 1 m vlevo a borhák 1 m vpravo, oba z nových osmiček. Slunce už se chtělo schovat za obzor, ale stihli jsme ještě vysápat atletický sokolík „Tom & Jerry 7“ a okouknout horní patro.
Prakticky každý lezecký den v Povltaví končí v hospodě „U Vandasů“ v Oborách. Zde si můžete zakoupit nového průvodce, popřípadě nakouknout do deníčku vltavských lezců, jestli nepřibylo něco nového. Ale i v samotném Kamýku naleznete několik dobrých hospod. Skály Starého Kamýka mohu jedině doporučit. Je to vítaná změna s trochu jiným pojetím lezení než je dnes obvyklé. Určitě sem ještě zajedeme. V klidu se vybát nad hladinou staré dobré české Moldau.
PS.: Až najdu odvahu opět se vypravit do ráje přírodního jištění a vyznavačů kovových udělátek „Koubátek“ Jickovic, dám vědět. Akce ve zdejší hospodě se pomalu, ale jistě proslavují. Také se ozvu, až navštívím Pakostu a Hříměždice.
Tak tam sem zatim nebyl. Jisteni v kontrastu s Rovištěm rikas ridsi. Hm
Zapsal: fousatej had, 11:52:01 13.06.2002
větší krystaly
trochu se ten styl lezení blíží k jizerkám, tvary skal jsou oblejší a občas se leze po krystalech. Byli jsme tam poprve teď v neděli a zavládlo spíš nadšení. ale klíšťat je tam nebývalé množství, nalezl jsem jich na sobě 7 ks.
Byli jsme tam někdy vloni. Podle těch pseudomapek v průvodci made in Algena jsme to trefili až napodruhé.
Ty zákazy vjezdu opravdu dost matou a taky šipka, která ukazuje kde sejít ke skalám není moc viditelná. Lezli jsme v té menší části, jištění tak akorát, čoky a podobně je dobré mít. Vzhledem ke stavu opavučinovanosti tam už dlouho nikdo nebyl. Klasifikaci mi připadla celkem akorát.
No myslím že už to s tím podezříváním trochu přeháníte. Myslím, že u článků, které si pohráli s vaším důvtipem, bylo jasně patrné, že jde o výmysly na kvadrát. Kdo to nepochopil, toho je mi opravdu líto. Někomu se to nemuselo zdát až tak vtipné, někomu se to mohlo zdát dokonce trapné, ale každý rozumě uvažující tvor musel přeci poznat že si Ležec dělá prču. Už jenom podpis Ležec mluví přeci za vše, takže každý kdo čte Lezce pravidelně to mohl poznat. Proto ČTĚTE PRAVIDELNĚ A PEČLIVĚ.
Naopak se nikdo nemusí obávat, že by tento článek (a spousta dalších) byla fikce. Určitý filtr článků (ne cenzura) na Lezci existuje a nikdo vás nechce lživě informovat. Nevznikne ani žádná nová rubrika s označením BACHA NENALEŤET (vždyť by tam bylo sotva pět článků), protože to by pak fakt už nikdo nenaletěl a to by to nebyla sranda ani pro mě.
V každém případě se všichni třeste příštího apríla, protože to si vás všechny vychutnám.
Prostě problém tady podle mě zůstává. Já sem nikdy neměl nic proti článkům Ležce, protože tam byla vždycky vychytávka pro alespoň trochu důvtipné (viz skály v Brdech). Ale ohlas Miloše naznačil, že se tu člověk může klidně přestat orientovat. Vždyť i jeho ohlas může bejt fikce! Tož Hope úplně bych to z hlavy nevymazal. Jinak v poho, už žádné další hm nebude.
Jo na Starym Kamíku jsme s Hopem taky byli. Tušim že tomu je asi rok či dva tamu nazad a byl to vopravdu pekelnej vopruz. Cesty jsou tam hnusný, krokově nezajímavý, nezajištěný, zamešený... no prostě humáč. Mně z toho bylo tak blbě, že jsem se tam reálně poblil. Hopík spadnul do vody a to tak, že úplně celej, no prostě paráda zkaženej den. Tušim, že to byl muj nejhorší výlet do skal a že už tam fakt nikdy nepojedu. Nicméně vyznavači EXTRÉMNÍCH a ADRENALINOVÝCH sportů by si tohle místo rozhodně neměli nechat ujít, vřele jim tuto oblast doporučuju.
Byl sem tam teĎ v Pondělí a v úterý a radím, abyste tam ještě nikdo nejezdil, protože tam hnízdí ohrožené ptactvo. Tak jim dejte ještě tak 14dní, než vyletí a pak FREI. Jinak super lezení nad vodou!!! Čus Bus
Zapsal: Luk, 11:21:03 19.06.2002
byli jsme tam někdy 29.5.je fakt,že ze začátku jsme to trochu hledali,takže jsme pri odchodu postavili u odbočky dolu,vlevo vedle cesty na šutru ,malýho mužíka.Klasifikace se nám nijak tvrdá nezdála, tak normálka a bylo vidět, že už tam chvíli nikdo nebyl. Nekonečný příběh i Divá sviňa jsou moc pěkný cesty a Vlčí tvář je na 7- taky pěkně vypečená. Jo a s těma klíšťatama je to fakt,pochytala jsem jich na pochodu po mě asi 8 a 3 jsem si dovezla až domu. Jinak je to tam hezký, klídek žádný davy.
Zapsal: vedula, 18:45:21 20.06.2002
tKrpiLPubBByDIrfre
9i7ou0 Say, you got a nice blog post.Thanks Again. Keep writing.
U4q7h2 I?d need to examine with you here. Which isn at one thing I usually do! I enjoy studying a submit that will make people think. Additionally, thanks for permitting me to remark!