Dva slovenští horolezci se vydali večer! na Zbojnickou chatu, kam ovšem nedošli. Našli je až ráno ve velmi špatném stavu a odvezli do nemocnice. Žena (47 let) později zemřela, muže se zřejmě podaří zachránit, i když jeho tělní teplota byla jen 24 °C. Více v odkazu níže, případně na
vykricnik je tam asi proto, ze vydat se na chatu vecer, po tme ve vetru a mrazu je dost riskantni, preber si to jak chces :) zakazovat ti to nikdo nemuze ze, je to kazdeho jeho vlastni rozhodnuti...
Je to o schopnostech v určitých podmínkách a odhadu jestli na to někdo má nebo ne. Pro někoho je chození v noci jistá smrt, pro někoho je to v pohodě. Stejně tak extrémní počasí, někdo zmrzne při nule a bezvětří, někdo si s nadhledem poradí v -30 a vichřici. Bohužel v horách se chyby trestaj často hodně tvrdě... Gl.
Byl zázrak, že vůbec přežili noc. Bylo tam v noci kolem -20°C. Byli to skialpinisté. Počasí se rapidně zhoršilo a ztratili se ve vánici. Je mě moc líto, že to ta děvčica nezvládla. Jmenovala se Eva.
...kazdeho zivota ztraceneho na horach...
Ale proc si ti lide neprohledli predpoved a pripadne se podle toho vybavili...stacilo by do batuzku pridat neco na bivak a jednu dve vrstvy navic...a mohli oba zit. K cemu mame technologie, kdyz je nedokazeme vyuzivat. Je mi ji lito...hlavne proto,ze to byla naprosto zbytecna smrt.
možno je to hlúpa otázka, to nech posúdia fundovanejší, ale urobiť záhrab by im pri vetre a -20°C asi pomohlo či nie, aj keď mi je jasné že po boji je každý generál. uprímnú sústrasť.
To by jim kazdopadne mohlo pomoci - v okamziku,kdy je hnusne a nadeje na zachranu je nulova je treba zmizet z povrchu,zahrabat se,prikryt se,cokoliv...jen ne sedet nekde u skaly a cekat...na smrt. Bohuzel,to se ta zenska uz asi nedozvi. Ale otazka je,treba to udelali a jen meli spatne obleceni. Ale jak uz jsem psal vyse...kdyz vyrazim na hory,vzdy si prohlidnu predpoved,jestli se neblizi nejaka zasadni zmena. Mohli to i tak bezpecne prezit...staci mit adekvatni vybaveni.
Ahoj mišáčku,
ta ženská se jmenovala EVA jak už jsi četl a držím ti palce, aby jsi měl pravdu a nepotkalo tě něco na co nebudeš připraven. To by se mohlo stát,že bude psát další mišáček že jsi něco zapomněl.
Ale tak jsi to určitě nemyslel šlo ti jen oto,aby ostatní dávali více pozor viď.
Každopádně upřímnou soustrast.
Byli jsme zrovna v Tatrách v sousední dolině a na Zbojandu jsme šli ten den ráno (v tom počasí se nic "lepšího" dělat nedalo). I ve dne to bylo o život. Přežít v záhrabu = těžko říci? Ideální řešení = vzít nohy na ramena a běžet dolů na Hrebienok. Zrádnost počasí byla asi v tom, že dole bylo pěkně a na Zbojandě se nedalo dojít ani na záchod.
Je to tragedie.
Byl jsem ze čtvrtka na pátek na hřebenu západních Tater.Večer počasí luxusní (hory nasvícené, perfektní sníh, ale větrno).Věděli jsme, že na Ždiárskou chatu už nedojdeme, a tak jsme na Salatine vykopali záhrab, vlezli do žďáráku a že přečkáme noc).
To že se tak rapidně ochladí nikdo nečekal.Ještě ve středu večer na netu nebyla jediná zmínka. Od 2hod ráno nikdo nespal, celý záhrab byl pod sněhem, viditelnost nulová, vše mokré a zmrzlé.
Jakmile se rozednilo a bylo jen trochu více vidět, tak začal nejkratší sestup do údolí (mimo znač.cesty). Teprve v Jalovecké dolině jsme konstatovali, že jsme to přežili.
Já mam omrzlé tři prsty, Drahoš tváře a celou ruku a Milan musel do nemocnice kvůli prstům na nohou.
Nejsme na horách poprvé, zimních akcí ve vysokých horách máme za sebou víc než dost, zimní vybavení taktéž, přesto nás tentokrát počasí překvapilo.
No neviem, ale na www.shmu.sk o ochladeni boli informacie presne a to uz od utorka v priebehu tyzdna. Preto sme do Tatier ani nesli a zmenili sme to na Lysu horu. Inak uprimna sustrast pribuznym a znamym, skoda kazdeho zivota...
Měli jste záhrab nebo jenom ohrádku kolem spacáku? - to totiž neni záhrab!! V saigonu je jen ohrádka málo, chce to zakopat se celej - uvnitř je pak docela snesitelně. Pokud je sníh, lopata a umí se to, tak záhrab pro 2 lidi zabere čtvrt hoďky času.. Pokud je stan, tak je nutná zeď aspoň do 2/3 výška stanu jinak stan vodlítne.. V extrémech se projeví každá maličkost, třeba strčit nohy do batohu může zachránit nohy, kukla+lyž.brýle obličej atd., je spousta maličkostí, které můžou rozhodnout - na to je třeba v horách myslet a přemýšlet o nich.
V horách se musí se špatným počasím počítat vždycky, i když je sebelepší předpověď..
Těm dvěma upřímnou soustrast, škoda, že si nedokázali poradit :-(((
Jet na zimní hory bez kompletního vybavení může jen Ma.or. Jasně, že byl záhrab, metr hlubokej.Kompletní zimní výbava také, akorát Milan neměl skelety což se později projevilo na prstech.
Největším problémem bylo rychle ustoupit z hlavního hřebenu, kde byla vichřice, protože do 10hod dopolední nebylo vidět více než na 3-5metrů.
Obrovskou soustrast všem příbuzným, známým, kamarádům a všem kdo jen Evu znali. Držím palce tomu kdo přežil, a když si představím noci, dny plné výčitek, proč já, co jsme měli udělat jinak apod., tak držím palce i do dalšího života jejímu partnerovi. Snažím se být vždy vybavený, mít sebou náhradní věci, zkoumat předpovědi, dělat lav. sondy...přesto, příroda mne vždy dokáže, že já děkuji, že jsem přežil. Každé neštěstí se snažím brát jako poučení, čeho se vyvarovat, na co se připravit, a jak být v poho. O co víc jsem zažil, o to víc chápu chybu a jsem pokornější před přírodou. Lze tady dlouze diskutovat, co a jak by bylo dobré udělat. K tomu jen, že je dobře se přít o dobrou věc, ale snad u jiného článku, který se bude týkat metodiky pobytu v horách, ale z úcty, zde ne. Ještě jednou, velkou soustrast za člověka, horolezce, který umřel v horách.
přesně tak. Určitě dělali v tu chvíli maximum pro zachování svého života. Jak jinak, že? Pěkně v teple u počítače je velice lehké soudit co měli a neměli dělat. Jenže ten zápas byl jejich-ne náš. Věřím že bojovali o svůj život jak jen mohli-bohužel to nestačilo. Přeji tomu chlapovi hodně síli do nového života.
To je všechno pravda, ale oni někde udělali chybu. Pokud jí tady najdem, tak to někomu příště může pomoct přežít. Proto jsem pro diskuzi a snahu najít proč, samozřejmě v mezích slušnosti a úctě k nim... Gl.
Jenze my o tom skoro nic nevime. Az budeme, tak se to da, nad nejakou zpravou, probrat.
Nekdy se stejne nedoberem. Je treba pekne. Predpoved pocasi je bud nedostupna, nebo nehlasi zase nic tak hroznyho, nebo... Tak si reknu, jdu se projit, projet. cestu znam, je to tak na dve hodinky v pohode. Kdo si na tohle bere lopatu, bivakvak... Jenze pak to prijde, neni videt na metr, vitr mi nedovoli stat... v takovych chvilich se z oblibou rozbijeji vazani, zhasinaji celovky... A hele, to jsme uz kousek od chaty, to dojdem... hovno, jsme nekde v dablove riti a tak zmrzly, ze uz mame jen moznost jit, tak jdem...
A nebo jinak, tech variant je moc, kdy vlastne zadna tak strasna chyba nebyla, kdy se udalo jen to, co konci v 100000 pripadech dobre a jen jednou spatne. Toz tu soustrast.
Trefně shrnuto...aktuálně (při neznalosti podrobnějších informací) je to nyní jen pouhé teoretizování a diskuse o "ničem"...Je ale pravda, že ten sajrajt co měl dorazit do ČR-SR byl lehce k dohledání ve všech předpovědích...JENŽE: kdo nikdy nevlezl do sajrajtu, že...a je pravda, že kdykoliv se něco může přitrefit...Takže tak...Škoda života...
Dagu, jasnej souhlas. V horách je za hodinu vše jinak. Za hodinu nedojdeš nikam, na žádnou chatu. Lezení v horách je především boj s časem a pak to nejdůležitější - ještě tam anebo zpět. Upřimnou soustrast Broněk
Taková obecná poznámka: Ono se v poslední době hraje hodně na rychlost a dobré počasí. Na skalkách, horách i třeba při skialpu. Kolikrát se posmívali především slovenští skialpinisté českým skituristům se skříněmi na zádech, že jim trvá přechod Fatry či Tater týden místo jednoho dne v jejich kombinéze a s malým batůžkem. Kolikrát je vidět na rakouských a italských horách, jak mastí lezecká dvojka jen s tatrankou a teniskami připnutými na sedák někam vysoko. Občas to ovšem nevyjde - tu někdo zmrzne, tam ztratí orientaci, tam se zřítí, jinde si pro nedostatek materiálu zavolá vrtulník... Bez bivakovacího pytle, slušné bundy a aspoň čelovky je podle mě hazard vyrazit do hor.
To racio, ale bude v dnešnej dobe nestabilného počasia skôr pri tej rýchlosti a čo najlepšie vysledovanej predpovedi. Čo by v dobe internetu aj v mobile snáď nemal byť až taký problém.
Každopádne shit happends...
Hm-někdy je to přesně naopak. Zabije tě právě to, že jsi těžký jak prase a vlečeš se jak šnek. Ten ideál je někde uprostřed a každá akce má ten prostředek někde jinde. Mnohé akce jsou závislé jen na nedokonalých kompromisech v rozhodování, takže ať se rozhodneš jakkoliv-může to být rozhodnutí špatné, protože ti zrovna vyšli špatné karty. Je to loterie.
Určitě se z hraniční akce poučíme, ale i toto poučení v sobě zase skrývá jiné rizika-jinak to ani nejde. V horách prostě riziko je.