Mezinárodní den hor, který jako významný den vyhlásilo OSN, patří k relativně mladým svátkům, neboť se slaví teprve od r. 2003.
Obvykle je Mezinárodní den hor chápán zejména jako příležitost k vytváření povědomí o významu hor pro kvalitu lidského života i přírodní rovnováhy na Zemi.
Tento den navazuje na Mezinárodní rok hor (konaný od 11. 12. 2001 do 11. 12. 2002), který byl vyhlášen OSN z iniciativy organizace pro zemědělství a výživu. Bezprostředně po skončení Mezinárodního roku hor byl valným shromážděním OSN 20. 12. 2002 vyhlášen s účinností od následujícího roku. 11. prosinec 2003 byl tedy historicky prvním Mezinárodním dnem hor.
Smyslem a cílem Mezinárodního dne hor je zejména podpora trvale udržitelného rozvoje horských oblastí a upozornění na možnosti i omezení při využívání hor, tedy snaha upozornit na problematiku, která je stejná na tibetských náhorních plošinách jako ve vysoko položených jihoamerických andských oblastech. Každý rok se mírně mění zaměření dne hor, první ročník si za nosné téma dal hory jako nejdůležitější zásobárnou pitné vody, neboť pokrývají spotřebu více než poloviny lidstva, další se soustředily na míru biologické rozmanitosti či hrozbu klimatických změn, které se právě na poměrně nestabilní ekosystému velehorských oblastí projevují se značnou razancí.
Symbol Mezinárodního dne hor se skládá ze tří rovnostranných trojúhelníků vyrůstajících z pomyslné vodorovné čáry. Převážně černé trojúhelníky znázorňují hory, první zleva má modrý „diamant“ na vrcholu, znázorňující ledovce a sněhovou pokrývku, dávající životodárnou vodu, kolečko uvnitř prostřední „hory“ znázorňuje surovinové zdroje, a zelená plocha v části třetí „hory“ představuje plodiny a zemědělskou produkci v horských oblastech.
Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium na stránce www.horolezeckaabeceda.cz byl poprvé publikován v r. 2009.