Aby bylo hned zpočátku jasno, zejména těm, kteří jméno Buzet ještě neslyšeli, jedná se o staré historické město ležící v srdci Istrie v Chorvatsku. V jeho těsné blízkosti se nachází velmi pěkné skalní oblasti.
Nejznámější je asi Kompanj, ale nachází se zde i kvantum dalších neméně zajímavých stěn. Jako například Istarské toplice, Vela draga, Buzetski kanjon, Kamena vrata, Čiritež, Buzet - Pandora a Raspadalica. Nejdřív popíši lezení v Kompanj, protože je to asi to nejlepší, co kolem Buzetu můžete najít.
Kompanj
(118/10 cest/projektů, obtížnost v rozmezí 3 – 9a)
Oblast, z hlediska sportovního lezení, o několik koňských délek převyšuje všechny okolní oblasti, což začíná být možná i jediným jejím malým negativem. Ano tušíte správně, bývá tu dost plno. Naštěstí je to oblast rozsáhlá a zdaleka ne všechny sektory jsou stejně oblíbené a tak si každý najde to své.
Krátký přístup vás přivede pod protáhlou bariéru stěn rozdělenou na zhruba 8 sektorů. Lezení se odehrává v poklopených, kolmých, mírně převislých až více převislých stěnách. Cesty jsou vesměs dlouhé, připravte si nejlépe 70 metrové lano. Skála může být někde lámavá, ale spíš jen u nově udělaných cest. Starší cesty jsou již pečlivě vyčištěny a olezeny. Skály jsou vhodné pro lezce všech výkonnostních úrovní, i když skutečně lehké cesty zde moc nenajdete. Vše začíná od 6a a hodně z nich je dost poctivých, vlastně se dá říct, že klasa je zde celkem tvrdá. Základna pod nástupy není příliš velká, ale je pro jističe pod stěnou dostačující.
Centrální stěna Kompanj- sektor Bestieqeen (hi res)
V létě je zde příliš horko. Podzim a jaro, když neprší, je ideální. Lezení je perfektní v slunečných zimních dnech, ale bez slunce budou teploty většinou hluboko pod +10.
Gear:
Budete potřebovat nejméně 14 expresek a lano 70m. S šedesátkou se na mnoha cestách až na zem nespustíte. Slaňáky jsou tak ze 40% vybavené karabinou nastálo.
Varování:
Chovejte se ohleduplně a nenápadně. Místní obyvatelé zatím horolezce vítají, ale oblast je populární a tak jejich náklonnost je třeba si udržet.
Italští horolezci otevřeli dva nové sektory vlevo v bariéře Kompanje. Zatím se tu asi moc neleze, přístup je trochu krkolomný, ale asi je to jen otázka času, až zevšední klasika napravo. Přestože v některých průvodcích figurují Balkony jako samostatná oblast. Jednoznačně tyto dva sektory patří do bariéry Kompanje. Proto jsou zařazeny v průvodcích na Lezci do jednoho průvodce.
Berto's cave
1. Little adventure 6a+
2. Optional di luso 7b
3. Romboss 7b
4. Gestione del gesto 7c+
5. Check point 8a
6. Adesso o mai piú 6b+
7. Party boy 6a+
Balcony
1. In bianco sul bianco ?
2. Attriti coniguali 7c+?
3. Attriti coniguali L2 ?
4. Eccesso di entusiasmo ?
5. Uomo di poca fede 8a+?
6. Tentazioni proibite ?
7. Intrusioni terrose 8b/b+
8. Mappy new year 7c
9. Titty twister ?
10. Tanto le schivo ?
11. Red Silvia ?
12. Effeto metanolo 7c+?
13. Grebilling 7c?
14. Più no che si 7c?
15. Semiramide 7a+
Příjezd, přístup:
Stejně jako k lezecké oblasti Krkuž, ale pokračuj dál autem, přes železnici a vzhůru několik zátočin. Na posledním levé zátočině se nachází cesta vedle silnice. Parkujte a jděte do kopce. Cesta se v určitém bodě trochu rozdělí doleva a vrátí se těsně předtím, než se dostanete na skalnatou římsu. První sektor je malá jeskyně Berto, zatímco více vpravo, po exponované via ferratě se dostanete do hlavního sektoru Balkon, který pokračuje dále napravo.
Kempování na divoko v Chorvatsku je zakázáno (Zabranjeno kampirati). Na místech, kde již byly problémy, jsou vyvěšeny cedule s drakonickými pokutami. V Kompanj na parkovišti občas zůstanou přes noc lezci v obytném autě, viděli jsme i stan. Je jen otázka času, kdy se to místním, kteří vesměs nabízejí dostupné ubytování, přestane líbit.
Všechny místní cesty na Lezci uspořádané do přehledného průvodce Kompanj .
Istarske Toplice
(34 cest, obtížnost v rozmezí 3 – 9a)
Ten kdo projíždí údolím řeky Mirna z města Buzet směrem k mořskému pobřeží, těsně před středověkým městem Motovun, určitě jeho pohled upoutají napravo se vypínající skalní stěny a musí mu být jasné, že to budou stěny s lezeckými terény. První cesty se zde objevily v roce 1995 a oblast byla od té doby postupně rozšiřována. Nejvýznamnějším sektorem pro lezení je Svatý Štěpán (Sveti Stjepan), který nabídne několik dlouhých cest. Sektor se tyčí těsně nad lázeňským střediskem Istarske toplice. Další skály nabízejí různé typy sklonů a lezeckých stylů, od vertikálních stěn přes převisy s tufy až po střechovité převisy jako např. jeskyně Hallejujah. Najdou se zde cesty pro každého, ale úplně nejlehčí cesty pro začátečníky zde chybí. Skalní stěny jsou vystaveny slunci, takže tato oblast je nejlepší od podzimu do jara. Některé cesty v jeskyni Hallelujah zůstanou suché i v silnějším dešti. Rozhodně stojí za návštěvu. Dokonce, i když se rozhodnete strávit den bez lezení, mají lstarské toplice co nabídnout. Můžete se jít projít do okolí, jsou zde velmi pěkné vyhlídkové procházky a nebo můžete zkusit přímo navštívit místní lázně.
Jištění nýty, bohrháky a smyčky. Lano lépe delší aspoň 70 m.
Varování:
Doba přístupu se může pohybovat od několika minut až do 20 minut pokud se rozhodnete navštívit sektor Hallelujah kam musíte překonat strmého stoupání. Tento sektor se nedoporučuje pro návštěvu s dětmi. Sektory jsou od sebe trochu vzdáleny a tak se nedoporučuje přecházení mezi nimi během dne.
Kempování v jakékoliv části resortu je zakázáno. Vyzýváme horolezce, aby dodržovali toto pravidlo, aby zabránili negativním důsledkům pro lezení v této oblasti.
V teplém období roku je třeba si dát pozor na hady.
Klima:
Stěny jsou natočený směrem k jihu proto zde v létě bude příliš horko.
Příjezd, přístup:
Ze silnice Buzet-Motovun odbočte na termální lázně "Istarske toplice". Po odbočení jeďte až na konec areálu, odtud pokračujte po prašné cestě, až se dostanete k rozšíření cesty, kde můžete nechat auto. K dosažení jeskyně Hallelujah pokračujte směrem k plotu ohraničujícímu vodní dílo ("Istarski vodovod"). Do sektoru Wellness se vydejte po široké cestě, která začíná na levé straně silnice, projděte lomem a pokračujte, dokud nedosáhnete první cesty, jděte doprava a dostanete se do sektoru Summer a pak je možné přejít do sektoru Wellness. Do sektoru Frat , který je na druhé straně, se dostanete opět z hlavní silnice pak musíte přejet most přes řeku Mirna. Zde zanechte auto a vydejte se cestou, která po 100 m začíná stoupat. Na druhém ostrém ohybu odbočíte na úzkou stezku, která vás zavede ke skalnímu masivu.
přístup 1 -20 min / 350 m.n.m. / jihovýchod
GPS souřadnice:
Skály:
Pro sektor A – Sveti Stjepan: N 45°37’76.09”, E 13°88’35.82”
Pro sektor B, C a D: N 45°38’02.87”, E 13°88’61.11”
Pro sektor E – Frat:N 45°’37’72.86”, E 13°89’06.00”
Zdroje:
Cesty na Lezci uspořádané do prozatímního průvodce Istarské toplice
Buzetski kanjon
(34 cest, obtížnost v rozmezí 3 – 9a)
Druhou oblastí, která se nám při listování v průvodci jevila jako “must” byl Buzetski kanjon.
Nedaleko od Buzetu se nacházejí dva paralelní kaňony, domácí jim říkají Blizanci (Dvojčata). Jeden, ten delší byl vytvořený řekou Pivka a druhý řekou Mirna. Ohraničují je na obou stranách skalní stěny. Okolí je krásné, zejména pokud je v říčkách voda. V kaňonech, i když je město Buzet blízko, získáváte pocit, že jste tak trochu v divočině. První lezecké cesty byly vytvořeny v kaňonu řeky Pivko. Během vytváření lanové stezky nad korytem řeky Mirna byla zpřístupněna i pohodlná cesta do kaňonu, což umožnilo mnohem snazší přístup k útesům, takže cesty v tomto kaňonu jsou také odjištěny. Kousek po kousku se kaňon Buzet stává nejrozsáhlejší oblasti pro lezení na Istrii. Skalní stěny v obou kaňonech jsou často převislé; jsou zde však i poklopené a vertikální stěny a najdete zde tudíž cesty různých stupňů obtížnosti. Orientace sektorů se také liší, což umožňuje celoroční lezení.
I když příjezdová cesta ke kaňonům může svádět divokému kempování, oblast je turisticky velmi navštěvovaná a téměř dohled Buzetu, to znamená nebude tu příliš klid a není to vhodné, zejména v sezóně, na wild camp.
Klima:
Zde najdete jak lezení na slunci, tak v trvalém stínu. Přesto kaňony jsou trochu studenější a tak oblast až na vyjímky není moc vhodná na zimu. Po deštích zůstávají plotny dlouho mokré.
Varování:
Oblast je chráněna jako zdroj pitné vody.
Příjezd, přístup:
Od Buzetu směrem na Roč. Ještě ve městě naproti čerpací stanici v Buzetu odbočte vpravo a pokračujte směrem k pivovaru Favorit. Pokračujte dál, dokud nedojdete k mostu přes řeku Mirna. Uhněte doleva před mostem na štěrkovou cestu pro skalní oblasti Befana a Slap a za mostem ke skalním útvarům Doser a Pengare. Jeďte dál, až se dostanete k místu na začátku kaňonu, které se rozšiřuje. Chcete-li se dostat do levého kaňonu, se sektory Befana a Slap, pokračujte po krásné značené stezce. Těsně před prvním mostkem odbočte vpravo na skalní Dozer. Ke stěně Pengari, pokračujte po prašné cestě až k dalšímu mostu. Těsně před mostem uhněte z cesty na malou stezku, která vede k skalnímu útesu. K sektoru Zimši je nejlepší jít shora z obce Selce (rozšíření silnice je vhodné pro parkování u vjezdu do vesnice). Projděte kolem autoservisu a odbočte doprava na louku. Sledujte stezku, která prochází keři , dokud se nedostanete ke krátkému sestupu, který sestupuje až pod stěny.
Cesty na lezci uspořádané do prozatímního průvodceBuzetski kanjon
Sopot Pandora
(35 cest, obtížnosti 6a – 9a)
Tento úžasný amfiteátr se nachází v jednom údolí ve svazích nad Buzetem. Velká bomba, nutno vidět! A však málokdo si zde zaleze, protože tento velký převislý amfiteátr nabízí většinou "tvrdší” cesty. Rekreační lezci zde najdou opravdu jen pár cest. Navzdory tomu tento skalní dóm a jeho okolí a jistě stojí za pozornost. Je to zvláště zajímavé je to zde na jaře, kdy téměř třicet metrů vysoký vodopád protéká velkým otvorem v centrální části klenby. Tímto otvorem je možné se také slanit pod na nástupy stěny (80m lano). Toto místo bylo "objeveno" Leem Baumgartnerem, autorem mnoha cest v Kompanj. Gerhard Horhager a Jorg Verhoeven pak udělali většinu práce při odjišťování cest. Přidal se i vynikající lezec Němec Markus Bock. Tento amfiteátr je ale spíše zimní skalní oblastí. Hlavně kvůli orientaci a tvaru. Dokonce i v zimě tu může být za slunečných dnů příliš horko. Stín je zde jen ráno. Po silnějších deštích mohou být stalaktity vlhké.
Jištění nýty, borháky. Lano stačí 60 m na krajní cesty, ve střední části radši 70-80m.
Varování:
Přístup ke skalnímu amfiteátru vede přes strmou via ferratu, na které je třeba se jistit, a proto je důrazně doporučeno, abyste s sebou nebrali malé děti. Pod stěnou je stejně velmi málo místa, maximálně tak pro deset lidí. Nástupy na většinu cest ve střední části jsou z fixů, které jsou napnuté podél celé skalní stěny. Když uvidíte více než tři vozidla na parkovišti, je nejlepší se asi vydat do jiné lezecké oblasti v okolí.
Kemp bivak:
Pokoje a penzion u Buzetu: www.tz-buzet.com. Camp v Motovunu: www.mo- tovun-camping.com. Kemp Raspadalica.
Příjezd, přístup:
Od kruhového objezdu v hlavním městě Buzet směrem na Rijeku až do nákupního centra Plodine. Přejděte kolem nákupního střediska až k první úzkou silnici odbočující vpravo. Těsně před koncem stoupání (vlevo je stavení) odbočte vpravo na úzkou silnici, která vede k rozšíření těsně nad skalním údolím (posed). Odtud máte dvě možnosti. První možnost následuje po pravé úzké stezce, dokud nedosáhne via ferraty, která sestupuje na dno skalní stěny (5 min). Druhá možnost: 1.7 km po odbočení z hlavní silnice zaparkujte auto na levé straně. Odtud pokračujte po úzké, částečně označené stezce - na začátku stezky vás přivede směrem ke skalám (10-15 min). Pokud přijedete ze směru Rijeky, opusťte hlavní silnici směrem k obci Brgad, asi čtyři kilometry před Buzetem. Projděte vesničkou Brgad a pokračujte až do další vesnice. Pod níž zaparkujte a jděte doleva.
Lokalita se nachází nad obcí Čiritež a skládá se ze tří skalních útvarů, z nichž každá má samostatný přístup od Roča. Největší a nejstarší skalní sektor je Hollywood, ale kvůli horší kvalitě vápence zůstal trochu v pozadí zastíněn dvěma dalšími dva skalními útvary ve stejném zlomu. Sunset rock a Rock 'n' Roč, se staly velice oblíbené, protože kvalita skály je skvělá, cesty jsou hezké a přístupy krátké a jednoduché. Jedinou nevýhodou je relativně malá výška skal. Nicméně lezení zde je perfektní zážitek díky výhledům. Sektor Sun set je doporučen pro rekreační horolezce, zatímco Rock 'n' Roč pro lezce, kteří upřednostňují krátké, ale těžké cesty stropem.
Čiritež jak je vidět ze silnice zde sektor Hollywood (hi res)
Stěny se nacházejí na vrcholu skalního pásu a jsou natočené směrem na jih, proto jsou ideální pro lezení ve slunečních zimních dnech.
Příjezd, přístup:
Z obce Roč směrem na Gornja nugla. Nechte vozidlo na dohled továrny Cimos. Na opačné straně silnice je louka. Od svého nejvzdálenějšího okraje klesá cesta k Rock 'n' Roč. Stezka na západ slunce se odklání od hlavní silnice asi 100 metrů před silnicí přes železniční trať. Stezka vede rovně, přes louku a přes křoví až po dno skaliska. Do sektoru Hollywood pokračujte po silnici dále od železničních tratí a přesměrujte se na Nemarnik. Udržujte vlevo až do posledního domu v osadě. Překročte louku u domu, dokud se nedostanete k vodnímu toku, který vás povede k okraji skaliska. Odtud jděte doleva a lehce stoupat, abyste se dostali na dno skaliska.
Kemp bivak:
Asi nejlepší ubytovací volbou stejně tak jako pro Kompanj, budou penziony přímo v Roči (http://tz-buzet.hr) pak budete moci chodit do této oblasti přímo z apartmánu, případně kemp v Raspadalici.
Vela draga je údolí ležící na severovýchodních svazích pohoří Učky. Voda a vítr zde zformovaly mimořádné tvary skalních bloků. Úzké věže a stěny, po kterých se leze jsou rozptýlené převážně po slunné straně údolí. Lezení v tomto kaňonu je velmi zvláštní zážitek.
Tato oblast byla lezecky objevena v roce 1931 italským horolezcem Emiliem Comicim z Triestu, který společně se svým partnerem přelezl severní skalní stěnu Veliki Toranj. Pozdější, italští a domácí lezci z Rijeky vylezli zbývající dvě věže (Rukavica, Sviječa).
Pohled na horní část Vely Dragy, kde krásný kaňon ruší silnice s průtahem k moři (hi res)
Celá oblast kaňonu je jako součást přírodního parku Učka chráněna jako geomorfologický přírodní jev. Lezení zde je povoleno jen s výjimkou osamělé skály nazvané Sviječa (svíčka) . Přístup k cestám a přes kaňon jen po již zavedených pěšinách.
S Rijeky směrem na Pula, projeďte tunelem Učka a hned za ním zatočte doprava na Labin. Parkoviště naleznete několik stovek metrů za odbočkou na levé straně cesty. Odtud velmi dobře značenou tur. cestou, která vede skrz kaňon.
Gear:
Jištění nýty, bohrháky a smyčky. Lano stačí 60 m. Najdete zde i cesty na delší lano.
Jedny z novějších skal na Istrii jsou dílem místních horolezců z Buzetu. Blízkost silnice a převládající lehčí cesty znamenají, že oblast je vhodná spíše pro pohodáře začátečníky. Najdete zde tedy hlavně stěny s poklopenými cestami, ale jsou zde i sektory, které mají potenciál pro vytvoření těžších cest.
Kamena vrata jak je vidí Google ze silnice (hi res)
(u obce Brgad) Oblast s nejkratším přístupem, ale opět jen těžké cesty a velmi specifické lezení. Najdete tady jen 8 cest vedoucích v mírně převislých stěnách. Oblast není vhodná, když prší a když je horko.
Příjezd, přístup:
Z hlavní silnice spojující Roč a Buzet asi dva kilometry před Buzetem při jízdě z Roče, odbočte doprava na obec Brgad. Asi po necelém kilometru se objeví po pravé straně skály. Zde zaparkujte a přes cestu ke stěně.
Hodně převislé stěny s těžkými vytrvalostní mi cestami. Stěna je dobrá když prší a pro všechna roční období kromě zimy.
Příjezd, přístup:
Z Roče do Gornji Nugly a dále směrem na Slum. Těsně po dosažením náhorní plošiny Číčarija odbočte vpravo na prašnou cestu a pokračujte asi 1 km. Poté, co uvidíte malý dům u cesty, odbočte vpravo na vedlejší cestu, která je často ve špatném stavu. Nechte vozidlo tady nebo pokračujte, dokud nedosáhnete rozšíření v blízkosti skal. Dvě přístupové trasy začínají odtud: ta vpravo směřuje do sektoru A a ta druhá vlevo jde do sektoru B.
30 km dlouhá a 15 km široká náhorní plošina Čičarija se rozprostírá od slovinské hranice až po sedlo Poklon. Náhorní plošina je na straně Buzetu ohraničena zlomem a podél tohoto zlomu je něklik zajímavých vrcholů. Vzhledem k tomu, že vrcholy nejsou zalesněné, je odtud krásný výhled. Jedním z z těchto vrcholů je vrchol Raspadalica, z něhož si můžete vychutnat nádherný výhled na město Buzet a okolí. Místo je oblíbené mezi paraglidery. Pod okrajem náhorní plošiny stojí skalní stěna s velkým, ale jen částečně využitým potenciálem pro nové cesty. Přístup k této skále často zarostlý vegetací. Přístup k sektoru A je poněkud lepší. Dole skalní stěny jsou strmé a zarostlé, ale kvalita skály je dobrá (i když některé části skály jsou trochu lámavé).
Nejvíce aktivními tvůrci této oblasti byli horolezci z nedalekého Pazinu.
Kemp bivak:
Na okraji náhorní plošiny, v blízkosti startovacího místa, majitel pozemku Nevio Ladavac vybudoval malý a útulný kemp. Je kontaktní osobou, která poskytuje veškeré potřebné informace týkající se Raspadalici - pro zájemce o paragliding, stejně jako pro lezení.
Oblast se jmenuje podle stejnojmenné vesnice, nedaleko městečka proč. Oblast je dobrá na jaře a na podzim jedná se převážně o lezení ve větších předpisech, proto je zde možné lézt i za deště.
Příjezd, přístup:
Vyjeďte z Roče, projeďte dolů kolem hřbitova a pokračujte směrem k obci Krkuž. Parkování je možné v místě kde se cesta rozšiřuje před železničním přejezdem. Okamžitě po železničním přejezdu odbočte vlevo na stezku, která vede ke skalní oblasti.
GPS: 45°23`55.9”N 14°03`18.2”E
Ubytování, kemp, bivak:
Asi nejlepší ubytovací volbou, stejně tak jako pro Kompanj, budou penziony přímo v Roči (http: / ltz-buzethr) případně kemp v Raspadalici.
Vesnice Čepič je místo, které je daleko od všech hlavních silnic. Staré kamenné domy, průchody, zahrady a malé pole nám umožňují si představit, jaký byl život na lstrii v minulosti. Cesta k náhorní plošině vede skrz malebnou rokli obklopenou ne příliš vysokými skalami.
Je tu více než 35 poměrně krátkých, ale prý velmi pěkných, nýty odjištěných, cest vhodných pro začátečníky. Čepič je také příjemné místo pro děti a.
Poznámka: Lezecká oblast se nachází na soukromém pozemku.
Opět menší oblast, menšího významu, kde naleznete asi 20 cest v poklopených, místy zarostlých stěnách. Oblast je vhodná pro rodiny s dětmi. Je s krátkým přístupem a je natočena k jiho-západu.
Zrovna se tam chystam v breznu, neprsiva tam vice v te době? Nebude uz horko? Info se hodi ale vidim to na prekladac z jiného jazyka, to mi nevadi jen ty chyby by chtelo opravit..cca 15 minut casu bych řekl ((-:
Jestli pršívá to nevím, ale horko by ještě být nemuselo. Ale ještě nebudou listy, tak když tak lezení jen dopoledne.
Češtinu budu opravovat postupně, musím ten gůgl je děsný prase.
Březen je ideální, sice může bejt hnusně, ale už začíná sluníčko hřát. A nesporná výhoda března je, že ještě nežerou komáři (údolí Mirny je proslulé zejména vysokým výskytem bodavého hmyzu a lanýžů) a nerostou ty jejich jedovatý žíravý kytky.
Horko by byt jeste nemelo, na Istrii jsme jezdivali pravidelne na Velikonoce a ideal... Ale zalezi co lezes a jakou teplotu vyzadujes. Pro 8b a vys uz tam horko nejspis bude :-) Chce to sledovat predpoved, muze to klidne taky cely proprset...
Díky za pěknej článek, byl jsem na Istrii lézt už 3x, vždycky super, určitě ještě někdy zajedu.
Jen je v článku na mě až moc překlepů, vypadlejch slov a pro mě nepochopitelnejch větnejch konstrukcí, ale možná jsem cíťa...
Nevim, jak je to dnes, ale jeste pred 2 lety se spavalo primo na parkovisti pod skalama u Buzetskeho kanonu u koryta reky. Zadny zakaz kempovani tam nebyl... dokud neprijela v pul 8 rano pani z ministerstva turismu i s ochotnym panem policistou pro desatky a od kazdeho auta vybrala asi 120 Eur. Bylo tam tehdy cca 15 aut ruznych narodnosti, platili vsichni... Mluvili jsme s mistnakama a krome omluv slibovali, ze tam daji cedule se zakazem/varovanim. Ale pokud by tam nebyla, tak bacha! Muze se to prodrazit...
Tak jasne, proto taky mame dodavku se spanim... a nikdo z tech, co tam spali nemel stan. Z toho, co jsme se docetli neni nikde stanoveno, ze je v Chorvatsku zakaz spani v aute. Krome toho, policajti v Buzetu nam to osobne potvrdili s tim, ze s tohle praktikou taky nesouhlasi, ale ze to je vec "ministerstva turismu" a ze nam s tim bohuzel nemuzou nijak pomoct... jeli jsme si to totiz proverit na mistni polici, nez jsme neco platili.
Tak asi jim jde hlavně o to, aby se za spaní platilo. S bydlíkem přeci do kempu zajet můžeš. Jestli je to na hlavu nebo ne, nic neřeší. Je to jejich "průmysl".
V Chorvatské republice platí přihlašovací povinnost pro cizince, a to do 48 hodin po překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu nebo soukromí, zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel do 24 hodin. V ostatních případech se musí každý turista přihlásit individuálně prostřednictvím městského turistického sdružení (turistička zajednica). Tato sdružení jsou v každé větší obci. Doklad o přihlášení je nutno pečlivě uschovat do doby opuštění území Chorvatska, neboť je velice často vyžadováno chorvatskými orgány při odjezdu ze země. Chybějící doklad o přihlášení je zdejší policií posuzován jako přestupek, který řeší Přestupkový soud.
Jasně, ale platba je jen část. Ani po zaplacení nemůžeš nocovat, kde chceš. Bylo by fajn si na policii zaplatit taxy za týden a pak někde polehávat pod širákem, ale spaní na volno je prostě zakázané, takže placení tax je jen část problému. Myslím, že i kdyby se při kontrole prokázali zaplacením pobytové taxy, stejně by se pokutě za spaní mimo povolená zařízení nevyhnuli.
Lepší možná, ale nejlepší by bylo se začít chovat chovat normálně a večer se prostě sbalit a skočit do kempu. Nevím o ničem normálním, co by mimo kemp šlo a v kempu ne.
Treba kemp muze bejt precpanej. sousedi muzou byt particka zacinajicich muzikantu-alkoholiku, co trenujou pilne do rana na svuj prvni pankovej koncert s jardou svecem... Majitelka ubytka muze byt svine, co naaranzuje poskrabani panvicky za 2€ a chce te poslat k soudu. Kamos se priznal k rozbiti bezcenny sklenicky a majitel si nechal zaplatit sadu krasnych funglacu.
Krom toho vhodny ubytko nemusi byt vzdy k mani. Musis prijet a odjet v danou hodinu- okolnosti neokolnosti. Blbe se rezervace rusej.
ale kdo chce kam....
Tak ve slusne spolecnosti se zazil model, ze kdyz je nekde plno, tak tam holt nejedu. Nekteri lide si treba, predstav si, kvuli tomu dopredu rezervuji ubytovani. Stejne tak se vetsinou aplikuje model, ze kdyz se mi neco co je v dane destinaci povinne nelibi, nejedu tam a netvarim se, ze chyba je na jejich strane.
Nj, ministr dopravy se divi, ze v zime mrzne a snezi. Tady se zase nekdo divi, ze nekdo dava prednost spani na mistech, ktera si sam vybere. A dokonce s temi, se kterymi mu je dobre :)
Nj, ministr dopravy se divi, ze v zime mrzne a snezi. Tady se zase nekdo divi, ze nekdo dava prednost spani na mistech, ktera si sam vybere. A dokonce s temi, se kterymi mu je dobre :)
Smůla. Ale svět funguje podle nějakých pravidel a ty je potřeba dodržovat. To, co popisuješ, je obyčejný parazitismus na ostatních, kdy vybraná skupinka lidí požívá výhod jen proto, že ostatní pravidla dodržují. Protože kdyby jako ty přemýšlel každý, a místo určených míst přespával, kde chce, nebylo by v přírodě za chvíli k hnutí a klid a pohoda by byly nenávratně pryč. Na mnoha místech je jediný důvod, proč je někde v přírodě dobře, právě určité omezení, které většina respektuje. Tvoje výhrady ke kempu chápu, i když tedy za neřešitelný problém je nepovažuji, ale stále platí jedno - nejezdi nikam, kde ti nevyhovují pravidla a podmínka. Najdi si místa, kde je tvoje chování normální, a budeš spokojen ty i ostatní. V jiných případech se pak nediv, když vaše chování nezůstane bez postihu.
Vždy ne. Ale ruku do ohně bys za to nedal, viď? Nehledě na to, že zmapování pohybu je otázka jen šikovného spárování dat z kamer :-) Tady sice má každý spoustu řečí, ale až bys seděl na chorvatské policejní služebně, choval by ses jinak.