Video: Filip Babicz - jištěné solo Appointment With Death E9 6c
Polský horolezec Filip Babicz před rokem vylezl na anglickém gritu morálovku Appointment With Death E9 6c jištěným sólem. Nedávno Filip zveřejnil z výstupu video. Podívejte se, jak vypadal přelez, který měl být prvním v takto obtížné cestě v tomto stylu.
Filipův přelez měl být 5. v pořadí. Před ním cestu vylezli:
1. Sam Whittaker (UK) v roce 2003
2. Tom Randall (UK) v roce 2013
3. Nathan Lee (UK) v roce 2014
4. Jim Pope (UK) v roce 2019
A zde pro srovnání jsou záznamy z předchozích přelezů:
Prvovýstup Sama Whittakera:
Tom Randall a jeho výstup z roku 2013 (na videu je zaznamenán i pád v jednom z pokusů):
Nathan Lee - 2014:
Jim Pope - 2019 (těsně před koncem mu uklouzne noha, ale udrží to):
no my, co máme hlavu, si myslíme, že když je tam živej jistič, tak na lezce kouká a v případě pádu může zdrhat dolu nebo nějak jinak zkrátit dýlku lana a tím do jisté míry i pád, což v týdle cestě aspoň v určitým místě by asi ještě pomohlo. samojištění asi takle hbitě reagovat nedokáže. ergo, rozdíl tu je.
je vidět, že nemáš moc zkušeností. já měl několik spolehlivých jističů a nejednou mi jejich pohotovost při mém padání dost pomohla. ostatně na jutubě je několik videí s pády na gritu, kde tuto praxi může sledovat v očividném záznamu.
Hele, Kokose, pokud ho strhneš, tak Tě nepochválí. Pokud ho sdrhneš, jako že kolem něj hodíš smyku lana a pak ho strhneš; tak Tě taky nepochválí. Pokud při prvním vyjeknutí hroutícího se lezce začneš zdrhat a nejsi navázán, taky pochvalu nezasloužíš. Pokud ale jsi navázán, víš co dělá prvolezec a jakou cestu že to pokouší, znáš svou práci jističe, tak velice dobře víš, že zdrhnutím, skokem, atd, i za ten zlomek vteřiny zajistíš odvážnému lezci jen podvrknutý kotník a ne přeraženou pánev. Je rozdíl mezi hubou na polici, nebo na hranu police. Obojí stojí za prd ale to první může mít menší následky. Jdi na “joutube” a zadej si cestu, tuším že Gaia? Pokud si vzpomínám tam bylo jističů i víc a mám pocit, že zdrhali všichni. Stržení zdrhajícího jističe tam bylo znatelné.
A přitom by tam stačilo dát osm až deset borháků, cesta by se lezla, nebyla by to vražda ………..
základoškolská fyzika praví, že volným pádem za první vteřinu spadneme o pět metrů níž, za půldruhé vteřiny 11,2 metru, za dvě vteřiny 20 metrů. někdy je pád zčistajasna, jindy po několikavteřinovém marném boji kdy je jasné, že se padat bude, a v takovém případě může dát padající jednoznačný pokyn jističovi zdrhat. samozřejmě je tady nějaký reakční čas jističe, ale pozorný jistič něco udělat stihne. a jak správně zmíněno, zlámané kotníky a předloktí se hojí o poznání lépe a radostněji než rozmašírovaná pánev, nebo dokonce lebka a struna hřbetní.
tedy ehm, je to založené na předpokladu, že se padá zemovka či policovka vysoko nad tutovým jištěním a můžeme tedy směle rezignovat na měkké dynamické jištění.
Neumím posoudit obtížnost, ale nějaká jištěná sóla jsem viděl, ale tohle je fakt schwebe jak noha. Dát tam dva borháky, tak se to poleze normálně a spousta lidí z toho bude mít radost.
Spousta lidí by z toho měla radost, ale žádnej z nich asi takovou, jako tenhle borčík, když o tom nadšeně na konci vykládá opozdilému parťákovi.
Byl by to takovej lezeckej socialismus - pro všechny, ale jenom vocaď pocaď. Uliční výbor by na to dohlížel.
I radost je relativní. Často ji poměřujeme tím, jakou sami známe a umíme si představit. Respekt těm, kteří svoji omezenost a omezenou představivost nepovažují za obecnou míru věcí.