Copak to zase vyčmuchali, bleskla mi hlavou myšlenka, když mi Bída podával nákres stěny původem od bráchanců Obstových.
Nákres s úhledně vytýčenýma cestama, jedna pěkně vedle druhé a s respekt budícím průměrem obtížností. No to se musím jet podívat. První hezké dni, vpravdě jarní, nás teda zbláznily a my jsme vyrazili.
Pohled nad lom
Stěna původního lomu se nalézá v těsné blízkosti vesnice Zvírotice, hned na břehu přehradní nádrže Slapy. Lom pradávno vytesán do žulového svahu následně pak zatopen, se na závěr své slávy stal lezeckým cílem, vytvářeje tak přírodní přístav nejen pro lodě ale i pro lezce.
Nevysoké, ale pěkné stěny
Již když lom shora obcházíte a hledáte sestupovou cestu, zvažujíce zda nebudete spíše potřebovat loďku, již v té chvíli se vám na pěkné čisté i když nevysoké stěnky sbíhají sliny. Pak ale objevíte terasovitou stezku kamzíkovitého charakteru a je vyhráno. Už stojíte pod prvníma cestama a vybalujete lano. Je to lezení převážně v kolmých stěnách po lištách. Najdete zde i dva pěkné převisy. Lezení je trochu silové, v každé z cest najdete aspoň jedno boulderové místo, které když překonáte, tak to již hrnete k nevysoko položeným slaňákům. Ty se třpytí většinou tak v 10 až 13m víc ten lomeček vysoký není. Ale stejně je to pěkné polezeníčko, zejména teď na jaře, v létě zde bude pěknej pařák, i když je tu pár stromů a tak i nějaký ten stín.
Příjezd, přístup:
Situ plánek Zvírotic
Do deseti minut z ulice nad návsí kde necháte auto v rozšířeném místě.
Kemp, bivak:
Zatím nezjištěno. Na vrcholu lomu je travka a plácky, které jsou přímo esencí romantiky, ale vzhledem k tomu, že tahle oblast vás vytíží spíše tak na jeden den, tak bych spaní nějak moc neřešil. Také blízkost vesnice, je trochu mínus s ohledem na poklidné strávení noci, ale zatím se zdá, že místní jsou v pohodě tak si to nepokažme.
Jana na dolezu cesty Halo 7-
Klima:
Jak bylo psáno slunce odpoledne rovná se výheň dopoledne je to asi v pohodě pak spíše koupaní.
Jeden můj kámoš je potápěč a jednou jsme se domluvili, že uspořádáme nácvik slaňování do vody. Jenomže jsme zatím nenašli vhodnou lokalitu. Myslíte, že by to tady šlo? Jaká je hloubka v lomu? Je stěna příkrá i pod hladinou, nebo je tam břeh?
Jaká je hloubka nevím, ale ty stěny, které spadají přímo do vody jsou tak max. 5 m vysoký. Pro slaňování nic moc. Ale když už za každou cenu chcete bejt v Guinessovi zapsaný, tak zkuste si zaboulderovat podvodou to by tu mohlo jít. Hlavně nenaštvat místní.
Vynechám uvahu o smyslu, takového nácviku a napíšu ti to tak, jak jsem to myslel. Když si sem pojedeš zalézt, tak budeš s největší pravděpodobností, uklizen u centrální stěny, a v ideálním případě, si nikdo ani nevšimne, že tam někdo leze. Pokud budeš nad vodou ( skutečně to není víc jak 5 m spíš míň ), budeš tam pravděpodobně dost na ráně. Stačí ?
To je sice hezký, ale nevím proč by měl někdo zakázat lezení jenom proto že někdo nacvičoval slaňování ze skály do vody a byl u toho viděn místním obyvatelstvem.
Vzdycky kdyz jsem se nalodoval na nasi kanoi ve Zviroticich, pokukoval jsem po tehle stence, jestli tam uz nejakej ten nyt neni a odplul jsem pod Slunecni stenu nebo do Hrimezdic. Sam si na delani cest netroufam, takze autorum diky, konecne! Jen bych vas chtel upozornit, aby jste tam nedelali bordel, mistni jsou v pohode, ale ma to svoje meze, zvlaste pak v lete je kolem lomu spousta mistnich deti, takze napr. jejich pripadne slapnuti do vaseho hovna nebo hromadky skla z rozbiteho lahvace by se nemuselo setkat s pochopenim jejich rodicu... To okoli je takove zviroticke koupaliste, toz na to myslete..
měl bych se stydět! My v neděli znovuobjevili takovou malou opuštěnou oblast a já o ní nikomu neřeknu! Strach, že to bude zdevastováno, je příliš veliký a to není hezké!
Sice by v článku měl být asi přechodník zvažujíce, ale vzhledem k půvabům spolulezky se myšlení v ženských přechodnících jednotných vůbec nedivím!
No, já bych to naopak prozradil. Soudě (soudíc) podle Pušova nadšení usuzuji, že jde o kudrnatou kopu mechem obrostlého buližníku, honosící se samodomo kroužky typu Salathé made. To vše ztracené kdesi v brdských lesích. Sledovat procesí extrémních lezců mířících k této Golgotě by mohlo patřit k vrcholným zážitkům letošních Velikonoc!
Omyl! Již po dvou hodinách chůze blatinami a ostružiním jsme byli na místě! Železo tam nebylo ani jedno! To, že jsme skálu pro bujný porost vlastně jen tušili je ovšem pravdou, stejně jako že skála byla místy poněkud lámavá. Ale nikoliv o mnoho více, nežli třeba ten sv. Ján!
Áááá... zase jeden, co se nechal zlákat na dobrodružný vandr s Puši? Petře, Petře, v Tvém věku, při Tvém postavení... Kouska rozumu nemaje, do brdských hvozdů se dle průvodčíka z roku 1912 s Jendou vydává...
No, na druhou stranu, jest to fajn, alespoň někdo oprašuje stařičké cesty hodné nás, předčasných staříků a otců od rodin. Ta oblast, o které v tom článku nahoře píší, má řadu jistě pěkných cest. Shledávám na nich jediný drobný kaz. Klasifikaci. To nejlehčí tam má být sedmmínuska a dál už jen hůř (či lépe?). Tak mi hoši prozraďte, kudy jste v brdských nedozírných hvozdech brouzdali a jaké pěkné trojky jste našli.
Ne, ne. Petr s námi tentokráte nebyl. Nýbrž Martin V. a Monika. Tedy téměř polovina celého HO se zúčastnila akce této! Nemám tyhle monstrakce moc rád, ale pro jednou jsou i čtyři lidé únosní. Průvodčíka jsme měli, ale já ho raději nečetl. Mne to vždy postraší a poplete. Navíc byl k úplně jiné oblasti, a tak nevím, byl-li by vlastně použitelný. Asi jo. Voni ty popisové jsou fšude stejný. Potom jsme tam někde opodál našli nějakou vybledlou šipku, takže tam už někdo asi byl! Klasifikace byla mechová-lišejníková, ale kdo ví jaká. Jistým vodítkem může býti, že jsem v jeden moment přestal krákat "nok on d hevnt dóóór" a zavřel hubu. Místo toto je v těžišti trojůhelníka daného rodištěm Ladislava Klímy, Hradem Babího Pána a zkamenělým Hansem Hellingem.
Moudrost tuto, od chvíle, kdy jsme ji od Tebe slyšeli, máme hluboko zapsánu v srdcích a myslích! Též, tuším to byl citát: "Keď nevieš kudy, travers dva metre vlavo a hore!" Naštěstí k orientaci většinou stačí vědět, kde je nahoře a kde je dole. Nástupy vyčuchá náš věrný vlčák Dag. Tuto sobotu mne na pyscích lokálního významu na severu Čech jen mátly kroužky nasázené v přísné svislici ze slaňáku. Ale když jsem pochopil, že s vhodností a nevhodností průstupu nijak nesouvisí, bylo zase dobře. Tak dobře, jak mi jen dobře ještě vůbec může být!
Jene Puši!: Hlavně proboha tu oblástku vyřaď z polygonu své ukecanosti, nebo nebude kam uhnout ve chvíli Sušek přecpanosti! Info o skalkách ovšem rád poskytnu (bych zhůvěřilé zájemce zmátl a odradil:))))
Pravdu díš Václave. A můj pes tiše dodává: "Každý pán vyhovuhe svému psu. A každý pes vyhovuje svému pánovi." Jasně pse, jasně Václave. Vybranou cestu ani nepokoušu ani ji nedám do útulku. Leda ona mě...
Pravdu díš Václave. A můj pes tiše dodává: "Každý pán vyhovuhe svému psu. A každý pes vyhovuje svému pánovi." Jasně pse, jasně Václave. Vybranou cestu ani nepokoušu ani ji nedám do útulku. Leda ona mě...
No, ta "pekna trojka" se nakonec ukazala pomerne vypecena. Horni cast one litery byla uz ponekud spatne citelna, nevylucoval bych ze to je ve skutecnosti petka v nejake divosske klasifikaci. Na pouhych petadvaceti metrech bylo lze potkati mnohe divy:
- vymeseny kout navhly prave probihajici drobnou preprskou
- previsek s vylezem do uklonene policky vydatne poprasene hlinou
- pavuciny
- hladkou a kompaktni skalu podobneho druhu jako v Sarce
- previsly kamenelom s lokry velikosti PC (pytle cementu)
- bory sumejici na skalinach v okoli standu
Nevite nahodou nekdo o lepicce na lezacky, ktera drzi na vlhkem mechu? Mozna by pomohla nejaka prudce progresivni kombinace mackolezacek?
Bylo tam (u jedné jediné cesty), jak se později ukázalo V. i III. Pokud si vzpomínám a pokud to šlo rozeznat. Ona ale klasifikace jest sama o sobě jedno z největších fiasek positivistického myšlení. Najít souvislost mezi těmi tajemnými znaky (co se jim říká klasifikace) a obtížemi cesty je práce pro psychologa, psychiatra a nebo mystika.
Ale my tady autorům nabouráváme pěkný článek o evidentně pěkném lezení jiného typu! Ale třeba to má i smysl positivní (tentokrát ve smyslu kladný; nikoli filosofickém). Že kdo hledá, si své štěstí na skalinách najde. A je-li tolerantní, nemůsí se ani s těmi jinými poprat.
Nemyslim, ze bychom jim to kazili. Do toho v clanku popisovaneho lomu se nekdy jiste rad vypravim.
A ta vyprava do mechovych hvozdu se mi take libila (i kdyz bez predtoceneho smichu (aka smajliku) to mozna nebylo z meho prispevku poznat). Napravim to tedy ted :-)
Vážení příznivci lezení, zapomeňte na tento kout , nikdo tam na Vás není zvědavej , aby jste to tam svejma skobama rozlovali a my to tam celý víkend poslouchali.Když už tam lezete, tak což takhle tem lom vyčistit? ha to se nikomu nechce.
Myslím že autor komentáře Nejsme na Vás zvědaví má jakožto místní chatař určité oprávněné výhrady k pohybu lezců v tomto koutu. Nicméně s tím nic nenadělá a je na nás aby jsme se chovali slušně.
Tzn. nenechávali odpadky a exkrementy a nedělali nikde zbytečnej bordel.
Pravdou ale zůstává že na pobyt v této oblasti máme stejné právo jako kdokoliv další včetně chatařů(předpokládáme-li že to není soukromý pozemek), to znamená že pokud se budeme chovat slušně tak ani my bychom neměli být omezováni ve svých sportovních aktivitách.
Je dobré nejezdit za zákaz vjezdu a parkovat přes louku u silnice kde to nikomu nevadí a zbytečně neprovokovat místňáky. Také je pravda že většinu bordelu na dně lomu nadělali místní, nicméně asi není na místě jim to připomínat, nebo tímto argumentovat při případné diskuzi.
Případným zájemcům mohu přeposlat e-mailovou korespondenci mezi mnou a Pepem.
Mějte se a užívejte jara BB
Tak jsme tu konečně byli. Slova lehké rozčarování jsou hodně mírná. Když jsem zde na lezci četl v průvodci "příjemné prostředí" a "super místo na koupání", tak jsem se zpětně osypal. Autor článku zde byl v jinou roční dobu než my. Holt na jaře to asi vypadá jinak než v půlce září. V lomu byl ukázkový povlak vodního květu, který přímo hnil, barvy od žluté přes zelenou k hnědé. V tom plaval nějaký barel, který při zvlášť "silné" vlně (dá se-li tak 5 cm pohyb zeleného slizu vůbec nazvat) krásně zaduněl o skálu. Odměna pro plavce, který zátoku překoná, se vyšplhala až na 3000,- Kč a stejně si nikdo netroufnul. Půlka cest začínala ze smeťáku, chcete-li někdo vidle a lopatu, tak stačí dokoupit násady:-) Mačetu si raději rovnou vemte sebou, nějak to tu zarostlo. Druhá půlka cest se naopak nastupovala z močálu. A lezení? Nebylo zde dlouho hrábnuto, hodně písku a jehličí na chytech. Materiál zvláštní, prostě lom, občas něco upadne. Vzhledem poměrně časté přítomnosti otloukacích polic mi některé cesty přišly poněkud hůře jištěné. Charakter lezení byl také hodně originální, klouže to, hodně technických vychytávek, na které většinou hned nepřijdete, nebo vám to prostě ustřelí. Přes všechna popsaná negativa se mi zde ale nakonec líbilo a jako změnu tuto oblast všem doporučuji, je to zkrátka zážitek!!!
PS: Petr Obst má můj obdiv, že tuto oblast vůbec vytvořil. Víme o podobných lomech, které na první pohled vypadají i líp a kde jsme my lenoši vše předem vzdali.