Je to kousek od konečné autobusu jedoucích z Dejvické, v autobusu vydržíme až na konečnou a potom už začíná to pravé lezecké dobrodružství. Od konečné se vydáme směrem k Unětickém, po chvilce se Suchdol změní v zahrádkářskou kolonii a po chvilce už stojíme na okraji borového lesa. Seběhneme prudký sráz lesem a dostaneme se ke starému statku (mlýnu) odtud už je vidět zatím nevýrazný skalní hřeben. Po pár minutách chůze se dostaneme k úpatí buližníkového hřebene. Od cesty po které přicházíme začínají cesty v hodnocení II až III na malou skalní výšku, lezec si v těchto cestách musí vystačit s tím co má na sedáku a ani na hoře není žádné jištění (ale dá se pohodlně odejít zadem). Když se vypravíme dále vedle skalního hřebene výše, tak zde nalezneme teprve ty pravé cesty, pro které jsem lezci chodí. Unětická spára III zaskočí i zkušeného lezce díky její zvlaštní šířce, kdy na ruku je přiliž široká a tělo se do ní nevejde. Po třech náročnějších krocích narazíte na starého hexcentrika a říkáte si díky bohu, dále je pěkná možnost odjištění smycemi a vklíněnci. Mezi další pěkné cesty této oblasti patří Radegas za 7-. Vede přes výrazný ostrý převis vpravo od Únětické spáry, v této cestě už narazíte i na pevné jištěné ve skále (3 expanzivní nýty), ale ani toto jisté jištění nás nepřesvědčilo abychom si tuto 7- zkusili hned takto z jara. Proto jsme radši zvolili cestu Přátelská na skále popsanou jako 3-4, cesta se nachází níže vpravo od cesty Radegas. Ze zezačátku cesty musíte překonat asi 3m výšvih na výraznou polici (zde možnost provázání hodin, velice doporučuji) poslední jisté jištění dále se pokračuje výrazným koutem (poměrně špatně jistitelný), až na vrchol Strážce. Poté se přesouváme výše k Alšově vyhlídce, kde je asi 10 cest v starém hodnocení 3 až 7 . Zde si dáváme na protažení a ještě dvě cesty pěkné odjištěné expanzivními nýty nebo starými skobami a hurá balíme materiál a spěcháme zpět na bus do Suchdola. Tuto lokalitu bych doporučil všem lezcům, kteří chtějí strávit slunečné odpoledne na šutru a z Hlubočep je už bolí palce a Železniční po páté už není ono.
Teda fajn, nevím, kolik je autorovi let, neříkám, že všichni lezci musí být učitelé češtiny, ale tohle je celkem bizzarre- dítě z 5.třídy neudělá takovéto hrubky na 5-ti stránkách textu, o slohu nemluvě.
Chlapče, spára za III vlevo od Radegrasu není Únětická, alebrž prostě SZ spára (na Strážce). Únětická spára vede na Alšovku, v levé části údolní stěny. Na rameno, na loket, za IV. (My penzisté to stejně lezem free.) Názvy cest jsou napsány na nástupech, ale některá písmenka už smyl čas. Nazdar! V. Š.
...když jsem se na Holáči, první lednovcová sobota to byla, pokoušel dát SZ spáru na poho, omrzli mi prsty...
Když jsem bojoval v Radegastu, oznámil mi Jarouš, že to má FS v holínkách a bez toho nejtu nad převisem...
Když jsem lezl ploténky, vyčórovali mi šrajtofli z ruksaku...,
a když tohle píšu jsem na cucky, ale celej!
Na Kozí Hřbetomechy se vyser, Holáč je v poho a Řež kousek!!!!
Kormidelník je kultivovaná a výborně odjištěná cesta :-) Co takhle Ikarus Blues? Nebo naproti přes řeku Bílé skály? To jsou terény pro nebojácné chlapy!