Motto: "Nejvýznamnějším bezpečnostním prvkem při pohybu v horolezeckém terénu a vykonávání lezecké nebo skialpinistické činnosti (skiextrém) je ochranná přilba. Zásadně se používá pouze těch typů přileb, které vyhovují podmínkám stanovených normou UIAA a FIS (pro skialpinismus)."

Velmi pravidelně se v diskusích a komentářích objevují dotazy a názory na helmy. Rostoucí zájem o bezpečí vlastní hlavy je určitě vítán. Našel jsem však velké množství názorů jež si odporovali, dále také různé polopravdy a mýty. Považoval jsem tedy za nutné vzít problematiku trochu více do hloubky, aby ochrana našich hlav již nadále nebyla jen oborem z dílčích zkušenostní a internetové-filozofie. Pár hodin čtení (nejen) těchto norem, ale i úrazů mě vedlo k napsání tohoto článku. Pokud vás článek zaujme, mám připraveny výpisky a komentář k normám o lyžařských a cyklopřilbách. Věřím, že délka tohoto článku nebude na škodu, ale naopak ku prospěchu, neboť ucelená problematika horohelem zde chyběla. Napište, pokud zde jsou nepřesnosti, omyly, nebo něco chybí. Budu se poté snažit vše opravit nebo doplnit.

Kameny nebo i celé kusy hornin ležící pod skalami nás nenechávají na pochybách, že „občas“ něco padá. Nemusí se jednat o velehory, kde jsou desítky suťovisek a snad okolo každého spadlo už pěkných pár kousků nebo je minimálně slyšel. I u nás se skály odlamují a  platí zákon gravitace. Helma jako ochrana hlavy před padajícím předmětem je tedy prvotním předpokladem.

Pohlédneme-li do statistiky BK ČHS o smrtelných úrazech je zásah padajícím kamenem oproti pádům a lavinám naprosto minimální PRVOTNÍ příčinou smrtelné nehody. Při podrobnějším procházení popisů nehody ve statistice BK a dalších článcích uveřejněných na internetu popisujících úrazy, se však dostáváme k DŮSLEDKŮM NEHODY. Takový pád člověka nezabije ani nezraní, devastující vliv na tělo má však náraz nebo jejich série. Pro lepší ilustraci jsem vybral pár nehod:

• příčina: ……Ve spodní části sestupu se s ním utrhla ledová plotna a muž se zřítil. důsledek: Při pádu utrpěl zranění nohou, hrudníku a hlavy, ne však ohrožující základní životní funkce. Pravděpodobně však zůstal jistou dobu v bezvědomí, neboť o dalším průběhu mnoho neví, …..

• příčina: …. vahou postižených (došlo) k odtrhu vcelku nevelké nafoukané sněhové desky …. Ta strhla dva skialpinisty do kotle a následně do žlabu …..v okamžiku tragického pádu měli oba uložené přilby v batohu, a druhý z postižených, který podlehl svým zraněním až v nemocnici, zemřel zejména v důsledku těžkých zranění hlavy.

• důsledek: ….. zemřela v pozdních večerních hodinách v popradské nemocnici na následky těžkého zranění hlavy. přícina: To utrpěla, když …uklouzla na zledovatělé stezce …

• příčina: … Měl jen sedák, lezl bez helmy. Nejdříve padal „kultivovaně“ po nohou, vytrhnul vklíněnec, škubnutí jej obrátilo hlavou dolů a spadl po hlavě až k nástupu cesty. důsledek: Má tržnou ránu na hlavě, teče mu dost krve, nikdo neví, jestli se nestalo něco uvnitř hlavy…

• příčinou dvanáctimetrového pádu měl být rozvázaný navazovací uzel u úvazku. důsledek: Lezec zemřel po převozu do nemocnice na následky zranění hlavy.

• příčina: ….. Nahoře, po vylezení cesty, asi dva metry nad posledním jištěním, uklouzl, zřejmě při hledání slaňáku. Pád jsem neviděl, ale zřejmě dostal kyvadlo a důsledek: narazil hlavou přímo do skály ….. Po 19 dnech na ARO je od pondělí již "jen" na JIPce. Dýchá sám, hýbe rukama i nohama, čtvrtý den už mluví a dneska mě poprvé poznal.

Nejen tyto nehody vedou k dalšímu důležitému poznání, a to je ochrana před nárazem hlavy o předmět (skálu, zem, led) …. tyto nárazy mají jinou mechaniku. Hlava (helma) naráží do tělesa, nikoliv těleso do helmy. Princip ochrany by v těchto případech měl spočívat v co největším tlumení nárazu resp. minimalizaci přenosu rázové síly na hlavu.

Dále budou citovány normy EN12492 resp. UIAA106 (obyčejné písmo). Kurzívou moje poznámky k nim. Norma EN12492 je mimo jedinou odlišnost, kterou v textu zmíním stejná s UIAA106. Norma UIAA106 byla pro evropskou normu základem.

Veškeré EN, ČSN, ISO a další normy jsou zakázány publikovat, nesmí se dále šířit (dáno zákonem). Jakákoliv osoba si je může zakoupit (cca 280 Kč) nebo prezenčně půjčit (12 Kč/norma), a to pouze v Českém normalizačním institutu, Praha 1, ul. Biskupský dvůr 5

Tímto uděluji kyselou prdel našim zákonodárcům i Českému normalizačnímu institutu za omezování informací o bezpečnosti pod rouškou autorských práv k normám, jejichž původ je stejně u  odborné veřejnosti resp. zájmových svazů.

Obsah normy: 1) Předmět normy 2) Normativní odkazy 3) Termíny a definice 4) Požadavky 4.1) Požadavky na konstrukci 4.2) Technické požadavky 5) Zkušební metody 5.1) Zkušební vzorky 5.2) Seřizování přileb 5.3) Příprava (Klimatizování ) 5.4) Maketa hlavy 5.5) Odolnost proti nárazu (schopnost tlumení nárazu) 5.6) Odolnost proti průrazu (proti úderu ostrým předmětem) 5.7) Pevnost náhlavní vložky 5.8) Účinnost uchycení (upevnění) náhlavní vložky 6) Značení a označování štítky (etiketami) 6.1) Značení 6.2) Označení štítky (etiketami) 7) Návod k používání Příloha A) Stárnutí pomocí UV záření. Alternativní zkušební metoda Příloha ZA) Podstatné požadavky nebo jiná ustanovení

1. Norma stanoví bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro přilby používané při horolezectví

O tom jestli tomu opravdu tak je se přesvědčíme dále.

2. Normativní odkazy: EN960 – makety hlavy, ISO4892-1 a 2 – Metody vystavení plastů laboratorním zdrojům světla , ISO6487 – Technická měření při nárazové zkoušce

Norma na makety hlavy je velmi podrobná, ale normotvůrce se zabývá jen základním tvarem lidské hlavy, nikoliv tím, aby maketa měla vlasy, kuklu nebo čepici. Tím se snižuje relevantnost zkoušky pod bodem 5.8 - účinnost uchycení náhlavní vložky přilby, tedy jestli nám přilba za určité situace, kdy se o něco zachytí může spadnou, sesunout se z hlavy (blíže viz. 5.7, 5.8).

3. Termíny a definice. Zde jsou uvedeny pojmy, které běžně znáte jako je skořepina, podrabní pásek atd.

1. 4.1.1 – Části přilby, které přicházejí do styku s pokožkou nesmí vyvolávat podráždění a nepříznivé účinky na zdraví. 4.1.2 – Přilba nesmí mít žádné výstupky, které by mohly být příčinou úrazu 4.1.3 – Přilba musí mít seřiditelnou náhlavní vložku s podbradním páskem o šíři nejméně 15 mm při zatížení 250 N. 4.1.4 Přilba musí být větratelná, větrací plochy nesmí být menší než 4 cm².

O podbradním pásku, náhlavní vložce a  jejich vlastnostech a uchycení se zmíníme ještě dále (viz.5.7 a 5.8). Větratelnost přilby zvyšuje pohodlí, ale je limitována vzhledem ke zkoušce dle 5.6 (viz. dále).

2. Technické požadavky

4.2.1)Odolnost proti nárazu (schopnost tlumení nárazu)

1. Schopnost tlumení energie svislého nárazu při zkoušce dle 5.5 při výšce pádu 2 metry a při nárazu polokulového rázníku (beranidlo) podle 5.5.3.3 nesmí síla přenesená na maketu hlavy přesáhnout 10 kN. Dle normy UIAA 8 kN. (na obrázku je bod nárazu pod č. 2)

2. Schopnost tlumení energie čelního, zadního a bočního nárazu podle 5.5 při výšce pádu 0,5 metru a při nárazu plochého rázníku dle 5.5.3.3 nesmí síla přenesená na maketu hlavy přesáhnout 10 kN. Dle normy UIAA 8 kN. (na obrázku je bod nárazu pod č. 1, 3, 4)

Dle 5.5.3.3 má polokulový rázník polokulovou nárazovou plochu o poloměru 5cm.Volný pád polokulového se vede tak, aby beran dopadl přímo na vrchol přilby (do bodu č. 2). Plochý rázník má nárazovou rovinnou plochu o průměru 13cm. Volný pád je veden ve 30^o od horizontální roviny (simulace záklonu nebo úklonu hlavy o 60 ^o) tj. do bodů 1, 3, 4. Každé z těchto beranidel má 5kg. Konstrukce přilby nesmí dovolit přímý dotyk mezi maketou a rázníkem. Zkouška se musí provést do dvou minut po vyndání helmy z klimatizační komory.

Rychlost pádu z výšku 0,5m a 2,0 m dokládá tabulka. Délka pádu je v metrech, čas v sekundách tj. doba potřebná pro překonání dané vzdálenosti, rychlost v metrech za sekund. Pro lepší přehlednost jsem rovnou uvedl přepočet na km/h, které padající předmět dosáhne těsně před dopadem. Rovnou dodávám, že u letícího kamene můžeme při následujících výpočtech rychlosti s klidem zapomenout na tření vzduchu. Je také nutno zdůraznit, že různě těžké kameny (např. 1, 3 i 5 kg) zrychlují stejně a tudíž dopadnou ve stejné chvíli!

Tabulka 1. – rychlost při dopadu tělesa z určité výšky a čas potřebný k vykonání cesty

výška /pro srovnání/	v metrech	čas v s	rychlost tělesa při dopadu v m/s2	rychlost tělesa při dopadu v km/h
z postele	0,5	0,32	3,1315	11,27
z nočního stolku	0,75	0,39	3,8352	13,81
	1,5	0,55	5,4238	19,53
z přízemí	2	0,64	6,2629	22,55
	3	0,78	7,6705	27,61
z 1. patra	5	1,01	9,9025	35,65
cca od 1. nýtu na skále	6	1,11	10,8477	39,05
cca od 1. kruhu na písku	9	1,35	13,2856	47,83
	12	1,56	15,3409	55,23
z vrcholu skal v Řeži, druhý masiv	18	1,92	18,7887	67,64
z vrcholu Hlubočepské plotny – Železniční	24	2,21	21,6953	78,10
	48	3,13	30,6819	110,45
z Nuselského mostu	55	3,35	32,8430	118,23

11 a 22 km/h se zdá více než málo. Aby se však normovaná zkouška dala porovnat i s různými reálnými situacemi, musíme vypočítat energii dopadu. Tady je již nutné počítat s váhou dopadajícího tělesa. Vypočtená energie je v Joulech (J).

Tabulka 2 - Vyvinutá energie (J) při určité rychlosti dopadu ( výšky pádu) různě těžkých těles

výška v metrech	rychlost v km/h při dopadu	0,1 kg	0,2 kg	0,3 kg	0,5 kg	1,0 kg	2,0 kg	3,0 kg	4,0 kg	5,0 kg
0,5	11,27	0,5	1,0	1,5	2,5	4,9	9,8	14,7	19,6	24,5
0,75	13,81	0,7	1,5	2,2	3,7	7,4	14,7	22,1	29,4	36,8
1,0	15,94	1,0	2,0	2,9	4,9	9,8	19,6	29,4	39,2	49,0
1,5	19,53	1,5	2,9	4,4	7,4	14,7	29,4	44,1	58,8	73,5
2	22,55	2,0	3,9	5,9	9,8	19,6	39,2	58,8	78,4	98,1
3	27,61	2,9	5,9	8,8	14,7	29,4	58,8	88,3	117,7	147,1
5	35,65	4,9	9,8	14,7	24,5	49,0	98,1	147,1	196,1	245,2
6	39,05	5,9	11,8	17,7	29,4	58,8	117,7	176,5	235,3	294,2
9	47,83	8,8	17,7	26,5	44,1	88,3	176,5	264,8	353,0	441,3
12	55,23	11,8	23,5	35,3	58,8	117,7	235,3	353,0	470,7	588,4
18	67,64	17,7	35,3	53,0	88,3	176,5	353,0	529,5	706,0	882,5
24	78,10	23,5	47,1	70,6	117,7	235,3	470,7	706,0	941,4	1176,7
48	110,45	47,1	94,1	141,2	235,3	470,7	941,4	1412,1	1882,8	2353,4
55	118,23	53,9	107,9	161,8	269,7	539,3	1078,7	1618,0	2157,3	2696,7

Zatímco tedy 5 kg závaží z výšky 2m má energii 98 J, tu samou energii má 1 kg závaží padající z výšky cca 10m. U zkoušky horního nárazu polokulovým nárazníkem se tedy dá s přimhouřením obou očí mluvit o reálné situaci. U zkoušky čelní, zadní a boční náraz je však situace normou podceněna! Jedná se o naprosté zlehčení situace touto normou.Všichni víme, že snad všechny šutry letí na nás z daleko větších výšin. Od pár metrů až po jejich desítky. Nesmyslnost normy v tuto chvíli ještě podtrhuje konstatování, že síla přenesená na maketu hlavy nesmí být větší než 10 kN resp. 8 kN. 10 kN = 1 tuna, 8 kN = 800 kg. Asi byste neřičeli štěstím, kdyby se vám na hlavě najednou objevila Toyota Yaris nebo Škoda Felicia! Závěr: zkouška 4.2.1 je v mnoha bodech nesmyslná a  zavádějící. 5 kg závaží by mělo při těchto zkouškách padat z výšky 5 m, abychom se dostali k energii, které vyvine závaží o váze 1 kg padající z výšky 24 m. Tlumení helmy by také mělo být na takové úrovni, aby při reálně simulované situaci padajícího předmětu nedošlo ke zlomení vazu nebo stavu bezvědomí.

4.2.2)Odolnost proti průrazu (proti úderu ostrým předmětem)

Beranidlo s průbojníkem dle 5.6.3.3 dopadá z výšky 1m na vrchol helmy (na obrázku bod č. 2). Průbojník se nesmí dotknout makety hlavy, tato zkouška se opakuje 2x ve vzdálenosti cca 5-10 cm od sebe na vrcholu přílby.

Dle 5.6.3.3 Hmotnost beranu 3 kg, úhel průbojníku 60^o, minimální výška průbojníku 4 cm, tvrdost hrotu 50 až 45 HRC. Konstrukce přilby nesmí dovolit přímý dotyk mezi maketou a průbojníkem. Zkouška se musí provést do dvou minut po vyndání helmy z klimatizační komory.

Výpočty rychlosti a energie je opět v Tabulce 1 a 2. Opět musím zdůraznit, že situace se mi zdá nereálná. Upřednostnil bych tuto zkoušku s 3kg závaží s ostrým průbojníkem z výšky 2m, která by odpovídala 0,5 kg těžkému ostrému kameni z výšky 12m. Také to, že je zkouška vykonána jen na vrcholu helmy může svádět výrobce dělat silnější jen nejvrchnější část helmy a ostatní zanedbat.

5.1) Zkušební vzorky – ke zkoušení se dodává 11 helem, 2 různé velikosti.

5.2) Seřizování – přilba má být na každou zkoušku seřízena na maketě hlavy podle dodaného návodu.

5.3) Příprava (Klimatizování) – Jednotlivé přilby se ukládají na dobu 4-24 h před každou zkouškou do klimatizované místnosti o teplotách -20 ^o C, +20 ^o C, +35 ^o C. Další přilby se vystavují po dobu 400 hodin UV záření a vlhku – simulace klasických zemských podmínek resp. stárnutí materiálu.

Tady normotvůrce sám zlehčil přípravu klimatizováním. Starší verze normy stanovovala dobu 24 hodin klimatizování povinně. Myslím, že i to bylo málo. Vystavování vlivu UV po dobu 400 hodin je vyhovující.

Norma si skoro na každou nárazovou zkoušku bohužel bere novou přilbu. Simulace takové tvrdé, ale reálné zkoušky by měla být kombinace vystavení vlivu UV a různých teplot (-20 až +35), včetně vícečetného napěchování do batohu s ostatním horobincem, který se běžně bere na expedice. To celé prokládat sérií lehčích a dvou těžších nárazů.

5.7) Pevnost náhlavní vložky – při této zkoušce se testuje o kolik se vložka protáhne, bude li zatížena od 30 N až do 500 N.

5.8) Účinnost uchycení náhlavní vložky - pomocí padacího závaží o váze 10 kg, které je přes kladku pomocí pevné šňůry s nízkým pnutím zaháknuto za helmu a spadne o 17,5 cm, se sleduje o kolik se helma na hlavě posunula. Aby byl test složen, helma se nesmí z makety sesunout.

To, že se nesmí helma sesmeknout je jeden aspekt, ale taková helma, co se nesesmekla, ale zakryla nám oči nám asi také k ničemu nebude. Pokud se helma sesmekne (spadne dozadu) a přitom je samozřejmě zapnutý pásek, může v určitých případech vést ke škrcení až oběšení. Norma by měla určovat o kolik stupňů se helma může maximálně posunout na hlavě, aby nám nezakryla vidění nebo odkryla přední část hlavy. Dále by se podbradní pásek při určitém zatížení na něho kladeném se měl sám uvolnit (prasknout) – ochrana před oběšením se.

Každá helma musí mít jasný návod psaný v řeči země, kde se prodává a splňovat minimálně normu EN12492 případně UIAA106.

Pokud helma nemá atest dle normy – nekupovat!

Přehled norem týkajících se helem určených pro „volný čas“: EN 966 – helmy pro létání a podobné aktivity, EN 967 – helmy pro lední hokej, EN 1077 – helmy pro sjezdové lyžování, EN 1078 – cyklistické, skateboardové a bruslařské helmy, EN 1080 – helmy proti nárazu pro malé děti, EN 1384 – helmy pro jízdu na koni, EN 1385 – helmy pro kanoistiku a divokou vodu

Toto je z normy všechno. Na začátku jsem zmiňoval časté a velmi vážné až smrtelné úrazy, kdy se hlava srazí s pevnou překážkou. Horolezecké helmy však nejsou dle současných norem vůbec na tento druh nárazu testovány! Normy pro horopřilby nestanovují ochranu zátylku, spánků, čela. O tlumících hmotách ani nemluvím. Přitom náraz o stěnu (kyvadlo), pád svahem (uklouznutí a kutálení se), pád po zádech (vytržené jištění, pád před 1. jištěním) jsou velmi častým jevem.

Jak se k tomu staví výrobci?

Náhlavní vložka byly a často stále jsou spojené (vypolstrované) pásky. Ty oddělují hlavu od vrchní skořepiny, nechávají tak prostor pro případ, že helmu bude deformovat nebo prorážet kámen. Klasickou a oblíbenou helmou tohoto typu je Ecrin Roc (2000 Kč).

V poslední době se začínají však objevovat nové typy helem, jejichž vnitřní vložka je velmi tvrdý polystyren.

Tvrzený polystyren nejen slouží k oddělení hlavy od vrchní skořepiny, ale účinněji odolává nárazům např. Petzl Elios (1500 Kč). Díky prodloužení zadní části také lépe chrání týl.

Další helmy Camp Starlight (? Kč), Kong Skarab (3400 Kč), mimo zmíněné faktory zlepšené ochrany již mají polystyrénovou vložku pevně spojenou resp. spečenou s vrchní skořepinou (technologie „in-mold“). Díky „in-mold“ kompaktnímu spojení vrstev přilba ještě více celá zpevní.

Vnější skořepina byla dříve z laminátu. Prostě na hlavě jste měli kus kanoe, či chcete-li trabanta (i já jsem takové nosil a mnohé horopůjčovny je mají stále v aktivní zásobě).

Jejich datum výroby jim již však předurčuje, že při nárazu se z nich pravděpodobně stanou trsátka. Dnes jsou nejkvalitnější skořepiny z polykarbonátu (uhlíkové vlákno) vstřikovaného do formy. Do budoucna jsou tady určitě další možnosti jak vyztužit skořepinu nebo zlepšit tlumící vlastnosti helmy. Vnější skořepina musí také splnit odolnost proti stárnutí, proto využití levných plastů by mělo být nemyslitelné. O ABS plastech se zmiňuje Schubert, že vlivem nízkých teplot křehnou a časem stárnou, ale spousta přileb je z něj vyrobena. Samotné plasty velmi rychle stárnou a poté při nárazu prasknou jako školní křída. Aby se však laik někdy dozvěděl, z jakého materiálu je skořepina, to je často nad lidské síly. Mnohdy to na svých www stránkách ani v katalogu nemá samotný výrobce, jak to tedy může vědět prodejce. Rozhodně tedy není vhodné užívat přilbu delší dobu, než doporučuje výrobce.

Existuje nějaká univerzální helma? Helma Kong Skarab je snad první helma, která složila zkoušky dle norem EN1078 – jízda na kole, EN12492 - horolezectví, EN1384 – jízda na koni, EN1385 – divoká voda. Pozor, NE však dle EN1077 – helmy pro sjezdové lyžování. Netřeba však připomínat, že pokud je něco univerzálního, tak ….. Podle mě je tam na kolo příliš málo a na skálu příliš mnoho otvorů. Také cena je zatím jak za dvě kvalitní helmy. Ale věřím, že využití se dá určitě najít. Cestovní kanceláře a firmy zabývající se outdoorem můžou vzít skupinu klientů do Alp na raft, kolo i ferratu. Ušetří spoustu místa a ještě dle norem plně ochraňují hlavu svých klientů.

Mýty o horolezeckých přilbách:

• jdou použít na kolo, skialp, vodu – zatím ne, pouze na činnosti podle helmou splněných norem

• do hor vždycky tu bytelnější resp. tu těžší – v době kdy technologie vládnou si brát na hlavu něco bytelného nemusí nutně znamenat, že to musí vážit více nebo mít tlustší skořepinu

• těm s tím polystyrenem na horách nevěřím – „in mold“ technologie se do horolezeckých přileb začalo přidávat kvůli zvýšení bezpečnosti, nikoliv pro její snížení

• horo přilba s „in mold“ jde použít i na kolo nebo lyže – přečtete si opravdu ten návod a tenhle článek celý!

• cyklistická helma je na skály taky dobrá – není, otvory v klasické cyklopřilbě jsou otevřené dveře pro kámen. A ani plné cyklistické nejsou testovány na pád předmětu (tupého i ostrého)

• helma na skateboard je na skály taky dobrá – ne, je testována stejně jako helma pro cyklisty, skořepina je často z obyčejnějšího plastu. Norma na cyklopřilby nechává působit UV pouze 48 hodin oproti 400 hodin u horopřileb !!

• univerzální helma neexistuje – existuje, i když jde o to, co si představuješ pod pojmem univerzální. Univerzálnost má své výhody i nevýhody. Použití je dáno jednak splněním norem a poté hlavně selským rozumem uživatele

• budu používat jen univerzální helmu – proč ne, ale její opotřebení bude rychlejší a hlavně ty kompromisy …

• podbradní pásek musí být volný – svírat by příliš neměl, ale volný nebo dokonce rozepnutý umožní posun nebo spadnutí přilby z hlavy. A při sesunutí ledabyle zapnuté přilby dozadu se uškrtíš.

• pokud helma nemá z vrchu díry jde použít i do hor – pokud není testována na pád předmětu dle stejné metodiky a parametrů jako horohelma tak ne, skořepina nemusí totiž vydržet (hlavně pád ostrého kamene)

• proti poškrábání helmy je lepící páska – nikdy na helmu nic nelepte ani nevrtejte. Lepidlo může chemicky narušit skořepinu, o vrtání ani nemluvě

• na pískovec bez helmy – vylomené chyty, vytržená jištění, pády do kyvadla či na zem se odehrávají zásadně mimo pískovec. Jo a taky je pravda, že v Holandsku otevřeli 5000 metrů dlouhou černou sjezdovkůůůů

• nenosím helmu kvůli pocení - a až v hlavince přibude díra navíc, budeš se potit ještě míň

• mám helmu již 10 let a je stále dobrá – vlivem UV a teplotních změn možná tak do tříděného odpadu

• koupím přilbu v zahraničí – jde hlavně o to aby splňovala nebo nejlépe převyšovala evropské normy (v USA, Kanadě, Japonsku a jiných státech jsou normy odlišné, dost často měkčí)

Použité materiály: http://www.uiaa.ch/?c=188 , http://www.horosvaz.cz , www.lezec.cz , Pit Schubert – Bezpečnost a riziko I, norma UIAA106.

Poděkování: Lukášovi Bludskému za fyziku