Srdečně zveme všechny příznivce kultury a zábavy na Slam! Již příští pátek 24.8 v 17 hodin bude adršpašská Stodola hostit zcela jedinečnou akci. Rostoucí žánr Slam Poetry - (performativní žánr autorského čtení) zavítá mezi lezce.
Šest performerů ze všech koutů republiky, včetně úřadujícího mistra ČR se potká v základním táboře pískařů a předvede svůj um. Večerem provede Tom Brťák. Více informací přímo na události https://www.facebook.com/events/210337472854030/
Ještě když jsem fotil na kinofilm tak to myslím byly takový ty dírky na okrajích. Ale teď nevím, jestli si to náhodou nepletu se zárodkem, takovou jako zkumavkou, ze které se vyfukuje petlahev. No bude to spíš asi ta petlahev, protože bejvalej prezident Klaus za blahýho času prohlásil, že chlastat z petlahve je levičácký - a autorský čtení bude taky levičácký - bude to tam samej baťůžkář a sluníčkář.
Performer je slovo přejaté z angličtiny, neboť jednoslovný český ekvivalent stejného významu neexistuje. Slovo je užito právě proto, aby žánr nebyl zaměňován za "autorské čtení", které má zcela odlišné umělecké prvky a charakteristiku. Pokud máš jakékoli další dotazy, doporučuji ti dostavit se na akci a optat se konkrétně umělců. :)
(Předpokládám, že na doslovný význam slova ses neptal a pouze rejpavě upozorňoval na využití anglicismu.)
Ne, mě to fakt zajímá. Dohledal jsem si k tomu pár dalších informací. Například Fenomén performance a performativity od Terezy Šefrnové, z wikiny Performativní formule... a podobně. Ale chytrý z toho fakt nejsem, stále mi rozdíl mezi klasickou autorskou četbou a performativním čtením uniká. Tak jsem jen slušně požádal o vysvětlení. Co to tedy to Performativní čtení je? Co mohou návštěvníci očekávat?
KT jako profi novinář je performance průkopník... Zbytek novinářů je zatím nepolíbených, ale KT to nevzdává, dojde jim to (divadlo). A jak je jeho zvykem, píše - My všichni :-)
Díky. Takže jsem to trefil. Zkouší hrát, co čtou, takový stand-up s papírem v ruce. Vlastně ani to ne, protože třeba na https://www.youtube.com/watch?v=Di6t5lpZbPU , což je MČR ve Slam Poetry 2017, většina ani ten papír v ruce nemá, je to úplně stejné, jako byly pořady Na stojáka nebo Comedy club.
A že performer nemá český ekvivalent? Co jiného musí performer umět nebo jiného předvádí, než běžný herec? A co jiného taková performace je, než vystoupení?
Přesně. Za nejlepších dob Puškinova památníku (hádám to běží doteď) by to byla bomba. Jen ten obsah musel být tehdy téměř povinně pozitivní, dnes je tomu naopak. Ten občasný papír v ruce (opět hádám častěji při veřejných vystoupeních) je asi spíš něčím, co má zmírnít sebeodhalení při téhle hře.
Slam Poetry je žánr "přednesu" autorské tvorby. Pojmy "performer" a "performativní žánr" používáme proto, že je lze těžko blíže charakterizovat. Text (je li nějaký) je polovinou představení, druhá, neméně podstatná část je jeho předvedení. Od autorského čtení se Slam liší právě svým specifickým přednesem. Od herectví se liší předně tím, že všechny představení jsou autorské a zpravidla obsahují prvky poezie (verš, rytmus). Od stand up comedy se liší tím, že humor není podstatný a často chybí úplně. Slamy bývají kritické a zcela vážné. Speciální kategorií jsou potom slamy improvizační (tady vaše představa čtení z papíru selhává úplně)
Slam poetry se tomu říká, protože celý žánr pochází z Ameriky a u nás se teprve rozšiřuje, zároveň definuje dva základní prvky "slam" - údernost a "poetry" - poezie.
Jinak samozřejmě všichni slameři jsou levičáci a zasraný sluníčkáři a zvládnul by to každej lofas.
Já si nemyslím, že by byli to, co popisuješ. Možná naopak. Viděl jsi třeba ten záznam z finále Mistrovství ČR ve Slam Poetry? Namátkou, protože jsem neměl na to to shlédnout celé, třeba čas 4:07? Pak rozhovor o tom, proč to dělá, v 7:12... ? Člověk v 16:18... ?
Takže jsou všechno možné, ale že by sluníčkáři? To určitě nééé :-) Pár přecitlivělých se tam asi najde, to všude, i tady (vzpomínáte tu na Michvocíkovou?) ale když vidím, kdo se dostal do finále, tak je to pouhopouhý rádoby stand-up.
Viděl, pár slamů už jsem viděl. Levičáky a sluníčkáři slamery nazval tady nějakej "honza".
Pouhopouhý "rádoby stand-up" to připomíná jen díky publiku. Uvědom si, že jednotlivá vystoupení jsou hodnocena právě publikem, takže oni rozhodnou, kdo postoupí do MČR a kdo ho následně vyhraje.
Kromě toho je to projev české nátury, dělat si ze všeho prdel, spousta slamerů už se k tomu vyjadřovalo. Protože v cizině je úplně běžné, že celá akce proběhne ve vážném až jízlivém tónu.
To chápu. Jen se člověk dostává do problému, že je pozván na akci, kde neví, zda očekávat Kvílení Allena Ginsberga nebo zda tam bude Pavlásek líčit jak chtěl zasunout, ale zase se nepovedlo...
Právě proto je na Facebooku k události vytvořena stránka na které jsou představováni všichni vystupující i s ukázkou jejich práce, z toho už si člověk lehce udělá představu.
Viděl, pár slamů už jsem viděl. Levičáky a sluníčkáři slamery nazval tady nějakej "honza".
Pouhopouhý "rádoby stand-up" to připomíná jen díky publiku. Uvědom si, že jednotlivá vystoupení jsou hodnocena právě publikem, takže oni rozhodnou, kdo postoupí do MČR a kdo ho následně vyhraje.
Kromě toho je to projev české nátury, dělat si ze všeho prdel, spousta slamerů už se k tomu vyjadřovalo. Protože v cizině je úplně běžné, že celá akce proběhne ve vážném až jízlivém tónu.
Bych si dovolil z pozice vykopávky obrostlé mechem podotknout, že vystoupení, která byla „ryze autorská, obsahovala prvky poezie a významnou dávku improvizace“ byla například podstatnou součástí repertoáru divadelní scény v pražské Viole už v době, kdy jsem v Praze studoval (cca 30 let zpátky) – dost možná se to tam takhle dělá ještě teď, pokud Viola existuje (myslím, že jo) – a všichni si vystačili s pojmy autor-herec a autorské herectví (a nemyslím, že by neuměli anglicky, pamatuju si na hraní si s Ginsbergem v originále, na jednom přídavku).
To jen na okraj.
Jenomže ti současní si herci říkat nemohou, hrát neumí. Oni vlastně neumí celkem nic, ale dělají skoro vše, takže místo herci a představení říkají performer a performance. To je nenapadnutelné a sebehorší škvár a výkon mohou podávat jako svůj umělecký projev, jen ty prostě té alternativě nerozumíš. Osobně bych nikam, kde se performer a performace používá, nešel. Zlatá Viola nebo setkání v knihkupectvích.
Fascinují mě myšlenkové pochody některých lidí:
"Vůbec tomu nerozumím."
"Nevím o co jde."
"Ani se mě to netýká."
"Ale stejně budu chytrej a řeknu k tomu svůj názor."
Kdyby se slamer dal definovat jako herec - udělal by to.
Kdyby se dal Slam jednoduše shrnout jako subžánr stand up comedy, nazýval by se tak.
Kdyby byl Slam autorské čtení, neříkalo by se mu Slam, ale autorské čtení.
Nikdo netvrdí, že je Slam Poetry lepší než kterýkoli z výše jmenovaných žánrů. Jen jej nelze shrnout v jeden konkrétní.
Slamer vystupuje pouze se svým textem, bez použití rekvizit a kostýmů - není herec.
Velice často vystupuje ve zcela vážném až kritickém tónu - není stand up comediant.
Ve většině případů přednáší text z paměti a doprovází jej emotivním, tanečním, rytmickým či jakýmkoli jiným projevem. - není autorský čtenář.
Pochopitelně celá plejáda umělců nutně potřebovala diskuzi na lezci aby konečně pochopili čím vlastně jsou a že jejich umělecký směr objevený v 80. letech v Americe byl ve skutečnosti použit již dávno ve "Viole". (Divím se, že v tom nemá prsty Cimrman.)
Dále bych zde příteli, který se hrdinsky neumí ani podepsat, rád sdělil, že jeho absence na představení nás bude všechny velice mrzet. Tím spíš, že za klávesnicí dělá ramena každý dvanáctiletý kluk s komplexem méněcennosti.
Všichni ostatní jste srdečně zváni a to hlavně pokud nevíte oč se jedná, celá akce je pořádaná konkrétně mnou právě proto, abychom Slam Poetry propojili s lezci, protože vidím v těchto dvou skupinách lidí jistou spojitost.
Z Art´s Lexikonu - V oblasti současné kultury a umění je pojem p. chápán jako akční nebo i avantgardní umělec, méně často i jako exhibicionista, provokatér, bavič, showman, který nicméně vždy svoje vystoupení zákládá na totální improvizaci v daném časoprostoru a na spontánní komunikaci. Vystoupení p. nemají žádný scénář, nemají žádné téma, ani příběh a mohou být realizovány jak v divadle, tak i ve veřejném prostoru. Podstatou performerovy aktivity je tvůrčí čin, pro nějž je nejvýznamnější okamžik tvorby, a to v jakékoliv oblasti uměleckých aktivit (malba, architektura, hudební , divadelní či taneční představení, videoatr, streetart, instalace, light art, literatura aj.). Pro tyto prérformetŕovy aktivity je typická nezávislá, experimentující a někdy až extrémní reakce na realitu a čas, určitá míra provokace či provokativnosti a destruktivnosti v oblasti zaběhaných konvencí. P. zbavuje předměty, tělo a své okolí tradičních významů a dává jim novou symboliku; průběh performance nelze dopředu odhadnout, performance se rodí a probíhá.
Takže nechápu, nad čím se pohoršuješ.Podle uvedené definince může být perforem prakticky každý a performancí prakticky cokoliv. Stačí si vzpomenout na výstavu moderního umění v Bari, kde jim uklízečka půl expozice vyhodila, protože si myslela, že je to bordel po předchozí pařbě. To samé v Londýně, kdy uklízecí četa vyhodila dílo slavného umělce Damiena Hirsta, sestávající z popelníku, hrnků od kávy, prázdných láhví od piva a pomačkaných novin.
Extrémní úchylárnou pak byla Tracey Emin a její "Moje postel", což je, cituji "instalace představuje postel, kde prý Eminová strávila týden po krušném rozchodu: kompozice je plná lahví od vodky, cigaretových nedopalků a použitých těhotenských testů."
Jestli jsou mé informace dobré, tak nikde v definici performance nebo performera nefiguruje kvalita. Takže do výše uvedeného jde napasovat opravdu vše každého člověka, který má potřebu něco dělat před publikem. Vlastně i lezení by bylo dobrá performance. Kdyby se našel drdatý a nemytý lezec, co by byl ochoten něco přelézt před publikem a lezení doprovázet jakýmkoliv komentářem, byla by to super lezecká performance. A kdyby k tomu připojit pasáž o nutnosti si odskočit na velkou, mohlo by z toho být i umělecké dílo. Si to představ, to dilema, to váhání... máš vůbec jít? Stojí ti za to manipulace se sedákem? Kam jít? A vrcholná scéna by byla, když se lezec otočí, kouká na to a zmítá jím na jedné straně touha jít zase zpět ke skále a na straně druhé smysl pro povinnost a pravidla... Stojí tam, pln pochybností, a hlavou mu běží ZAHRABAT ČI NEZAHRABAT?
V posouzení příslušnosti k nějakému typu nebo žánru kvalita nehraje roli. Báseň je básní, protože je ve verších, a ne proto, že je dobrá (a velmi špatná báseň je taky básní a uměleckým dílem, i když dejme tomu špatným, jde totiž o funkci, charakter, typ sdělení, a ne o kvalitu). Performer je performerem, ať už je jeho performance dobrá nebo špatná. Jde o to, že jeho umělecké úsilí se koncentruje v nějaké akci, na rozdíl od jiných typů umělců, kteří třeba doma něco udělají a pak to můžou opakovaně vystavovat, číst...
Ale zdá se, že problém je spíš ve tvém konzervativním přístupu. To je normální, že třeba starší generace nedokázaly ocenit tvorbu nově nastupující (a to někdy paradoxně i pár desítek let starou).
Akorát nevím, jestli kvůli tomu, že jsi demonstroval svůj názor, že to v kultuře jde od doby tvého mládí nebo od kdy od deseti k pěti, stálo za to psát několik pohrdlivejch komentářů. V tomhle případě by snad mohlo platit "žít a nechat žít".
A k tomu, že se něco jako slam poetry a performativní čtení dělalo už ve Viole: jasně. Třeba zkraje šedesátých let si pár lidí vymyslelo termín text-appeal jako označení specifického žánru na pomezí divadla a literatury a vypadalo to progresivně. Ale asi už dadaisti při svých vystoupeních dělali podobné věci... atd.
Držím palce, ať se to v tom Ádru povede!
Špatně jsi to pochopil. Proto tomu, co zde Matěj nabízí (Slam Poetry, performativní čtení), nemám nic. Naopak, bez nových a alternativních věcí bychom se nikam neposunuli. Spíše mi jde o formu, kterou je to nabízeno a prezentováno, tedy že se to maskováním za cizí a moderní slova snaží vydávat za něco trochu jiného, že to opravdu je.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Srdečně zveme všechny příznivce kultury a zábavy na Slam! Již příští pátek 24.8 v 17 hodin bude adršpašská Stodola hostit zcela jedinečnou akci. Rostoucí žánr Slam Poetry - (performativní žánr autorského čtení) zavítá mezi lezce.
GPS a mapové aplikace