LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Když se držíš, nemůžeš spadnout!
Hledání cesty

Hledání na Lezci

PRÁCE PRO LEZCE
Fasádní Servis
 Metodika
 Trénink
 Oblasti
 Reportáže
Knihy
Křest knihy Perly východu
Vyšla kniha Laviny v Česku
Update sprievodca Jelenec

Závody
Vánoční závody Praha Ruzyně (24.12)
Novoroční Open (11.01)
Novoroční pohárek (25.01)

Žebříček
Cesty:
1.Šindel 12447
2.Votoček 12262
3.Trojan 12246
Bouldry:
1.Konečný 11275
2.Stráník 11156
3.Volf 11006
Hory:
1.Groš 7855
2.Skopec 7324
3.Rojko 7286

Výsledky
Kontinentální pohár a MČR v ledolezení (07.12)
EP v ledolezení Žilina (23.11)
Secret Spot Bouldering 2024 (19.10)

Deníčky
5679 lezců
1146588 cest
Nové přelezy:
Rocinante 7c
Kopa Kaban 8b
Okrimono 9+
Skyline 9
Inner Smil 9-
Pusht Bush 9-
Fandango 8A+
Dar Z Nebe 8A+
Loneliness 7b
Dream 7c+

Stěny
Stěna Kopřivnice - Kopřivnice
Boulder v síti - Praha 3
Bouldering za oponou - Měnín

Prodejny
Green sport s.r.o. - Uherské Hradiště
HUDYsport - Hřensko
HUDYsport - Frýdek - Místek

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Dolomity bez lidí? Jde to!

Aneb toulání po feratách kolem Cortiny

Po loňském prubnutí dolomitských jištěných cest jsme se letos na začátku léta opět s Honzou sešli, abychom

vypravili expedici tentokráte pod názvem Kanagon 2003. Po počátečních problémech s dopravou jsme nepohrdli nabídkou cestovky Adventura, která měla zcela náhodou v podobném termínu obdobné plány jako my a 27.6.2003 ve večerních hodinách jsme se nalodili na palubu autobusu, který nás o 12 hodin později o 750 korun chudší vyhodil na letišti u kempu Olympia nad Cortinou dAmpezzo. Advenťuráci se chystali na jejich první ferátu na Punta di Fiames (loni to byla první feráta i pro nás - fotky z loňska), my však máme jiné plány. Prvním z nich je klasická tůra okolo masivu Sorapiss skládající se ze 3 červených jištěných cest. Po chvilce bloudění dole v Cortině konečně nacházíme hotel Cristallo  a za ním značenou cestu vedoucí klikatě vzhůru až na horní stanici lanovky k Rifugio Faloria (2123m.n.m.). Již za hotelem však shledáváme naše bágly s proviantem na 2 týdny neúnosně těžkými (viset na ocelovém laně s 15 kilama na zádech se nám opravdu nechce), a proto schováváme většinu oblečení, jídla a stan v hustém lesíku u cesty a dále pokračujeme s poloprázdnými kletry. Sluníčko, které nás celou cestu provází se však  nahoře mění v liják a nám je jasno, že k bivaku Slataper to dnes nestihneme. Vystupujeme jen o kousek výš k horním stanicím vleků pod Sorapiss a zaujímáme pozici pro bivak v bývalé stanici lanovky vedle chaty Rifugio Tondi (2327m.n.m.).


pohled z rif. Tondi na masiv obou Toffan

Strach z odhalení ještě umocňují psychozvuky větru opírajícího se do plechů kdesi nad námi. Vše ale dobře dopadne a ráno v 7:00 vyrážíme na naši pouť. Na rozcestí Forcella Faloria (2309m.n.m.) snídáme a užíváme si panenského klidu rušeného jen horskými kozami po suťovisku se sunuvšími. 

Dnešní cíl je bivak E.Comici, což není věru blízko, a tak již v 8:00 jsme na strmé cestě suťoviskem pod vrchol Punta Nerra.


sněhová políčka cestou na Punta Nerra

Cestou zdoláváme několik vcelku strmých sněhových polí (bez teleskopů by to asi nebyla žádná sláva) a po 1,5hodině jsme v sedle a otevírá se nám krásný pohled na masiv Sorapiss s jezerem a chatou Rifugio Vandelli vlevo dole v údolí. Tam se však dostaneme až příští den, masiv totiž hodláme obejít jak průvodce Dolomity Sever káže proti směru hodinových ručiček.  Ze sedla tedy setupujeme strmým skalním kotlem občas jištěnym ocelovými lany až dolů a snažíme se najít značku, která by nás měla dovést až k nástupu na jištěnou cestu Via Atrezzata Francesco Berti. Asi půl hodiny bloudíme suťovými poli (značka, ale vede strmě vlevo nahoru až pod skálu), nakonec jsme však úspěšní a přes malé skalky (které jen tak mimochodem nebyly jištěné a s kletrem na zádech nebylo jejich překonání vůbec jednoduché) se probíjíme na skalní lavici, kde začíná jištěná cesta.


nástup na Bertiho lavici nám kazila oblaka…bude nebo nebude opět pršet???


na lavici

Je to pěkná procházka po vrstevnici sem tam s lanem u skály a velkolepými výhledy na Monte Pelmo a údolí pod námi. Lezecky zajímavá je cesta až v posledním úseku, kde se nejprve trochu komplikovaně sestupuje po třech navazujících žebřících, aby se pak skrz mohutný skalní kotel, nyní již plně jištěný, vystoupilo až na plato k bivaku Slataper (2680m.n.m.)


bivak Slataper

Tohoto bodu dosahujeme okolo 16:00. Průvodce říká, že náš dnešní cíl je jen 3 hodiny cesty, takže neleníme a jdeme dál. Opravdu nepřehledné značení však způsobuje, že další hodinu  bloudíme suťoviskem na levoboku (cesta tudy opravdu nevede, přestože průvodce i mapa ukazují jinak!!! od bivaku stačí sestoupit  přímo za nosem, cesta je značená až o dost níž). Nakonec však cestu nalézáme a po hodině putování jsme u nástupu na Via Carlo Minazio, která je však hodně moc nudná a lezecky úplně nezajímavá, pokud se však někdo nevyžívá v křovinách ala Vietcong neustále se zachytávajících o ruksak na zádech. Se setměním dosahujeme bivaku E.Comici (2020m.n.m.), z posledních sil dolujeme  sníh na čaj ze sněhoviska dole pod ním a jdeme na kutě do vrzající postýlky.


bivak E.Comici

V 6:45 jsme opět na nohou a s inverzí postupujeme hodně klikatě a strmě vzhůru až k další ferratě Via ferrata A.Vandelli. Cestou potkáváme dva němce, první lidi po dvou dnech od opuštění Cortiny!!! Poslední ferrata masivu Sorapiss by byla možná zajímavá, kdyby se šla výstupem, vzhledem k tomu, že skrz ni sestupujeme dolů k chatě Rif. Vandelli (1926m.n.m.) je to celkem nuda až na několik exponovaných žebříků a skalisko, o které bych si dozajista rozrazil hlavu, kdybych na ní neměl helmu.


na sestupu k chatě

Na chatě jsme ve 12:30, pijeme bezva jablkovou šťávu a pokračujeme v sestupu po výletní cestě na Passo di Tre Croci a z něj dolů až do Cortiny, kde vyzvedáváme ničím netknuté zásoby, které okamžitě mizí ve vyhládlých žaludcích. Protože se chceme konečně umýt, jdeme spát dolů do města do campu Cortina, což nás stojí 14E oba dohromady i se stanem.

Úterý 1.7.2003 je ve znamení přesunu na Rifugio Dibona (2083m.n.m.)nacházející se těsně pod skupinou Toffana. Cesta rozhodně nevede po vrstevnici a my opět s plnou polní ji zdoláváme za 4,5 hodiny. Máme chuť na drobet alkoholu a tak pohrdáme stavbou stanu v lese, obětujeme každý 16E a až do půlnoci kalíme na chatě víno podávané ve stylových džbánečcích jsouce obklopeni hvězdami lezeckého nebe z obrázků na stěnách nás zdravících. Přestože Honza říká, že víno ho poslední dobou vůbec neničí, zapomíná po půlnoci, že není jištěn a řítí se dolů ze schodů.


trasa dnešního dne, zeleně nástup od Dibony k feratě, fialově přibližně ferata, cihlově červeně trasa od Bus de Tofanna na vrchol, růžově sestup a přesun do skupiny Fanes, šipka značí zítřejší vrchol feraty Tomaselli

Nazítří vstáváme již v pět, neboť zcela takticky jsme si naplánovali zdrcující pochod neberouce na vědomky kocovinu. Celou cestu k nástupu pod černou feratu Giuseppe Olivieri se mi Honza snaží vyvrátit jeho včerejší zaváhání na schodech, což se mu nemůže podařit, a tak se v 7:00 u nástupu vzdává.


na nástupu na Olivieriho- 7:00

Podle průvodce je „Giuseppe“ jedna z nejtěžších ferát v Dolomitech, tak jsme zvědaví. Se slunkem v zádech a prosluněnou Cortinou pod nohama se pouštíme do boje. Ze začátku cesta nečiní problémy, jakmile se však dostáváme do míst, kam sluníčko ještě nezasáhlo, zjišťujeme, že během včerejší kalby venku asi sněžilo. Skála je kluzká a namrzlá, lana jsou obalená ledem a celý to hodně zapeklitě klouže.


asi vážně sněžilo…

Na slunečné straně zase vše pěkně taje a máčí nás od hlavy až k patě. Skála je ale supr. Honza nejeví žádné následky nočního pádu a mizí mi někde nahoře, já rozhodně nelezu čistě, ledovatá místa jsou hodně exponovaná, občas se leze i v mírném převisu, takže lany, kterými je mimochodem cesta skvěle zajištěná, opravdu nepohrdám. Lahůdka Giuseppeho přichází za skalním oknem Bus de Toffana. Jde o proslulý asi 8m dlouhý traverz s 30m vzduchoprázdna pod nohama.


nejslavnější část „Giuseppeho“

S ocelovým lanem u prsou nečiní problém, ale esli se najde někdo, kdo to s báglem na zádech poleze čistě, tak klobouk dolů. Tady končí část ferraty zvaná Punta Anna, dál se napojujeme na Sentiero Giuseppe Olivieri a  přes několik žebříků stoupáme až na vrchol Toffany di Mezzo (3224m.n.m).


Jenda na Toffaně di Mezzo, 10:56

, kde jsme v 10:56 po 5 hodinách pochodu. Cesta zpět je až na Bus de Toffana totožná, pak se ale vrháme suťoviskem dolů a již v 13:00 jsme zpět na chatě, balíme zbytek věcí a vyrážíme dále, strmě vzhůru pod stěnu Toffany di Rozes a podél ní až ke skupině Fanes do bivaku della Chiesa. Trochu si zacházíme, ale jsme tam za necelé tři hodiny úplně zničeni, ale opět sami ve výšce 2652m.n.m., oblaky pod nohama a prkennou podlahou pod zády. Bivak již není oficiální, dveře nejdou dovřít, ale my jím rozhodně nepohrdáme. Po další 12-ti hodinové tůře jdeme na kutě okolo 20:00.

Budíme se do hodně chladného dne plného mraků a váháme zda se vydat na naši poslední štaci, ferratu Tomaselli na Cima Fanis Sud(2980m.n.m.). Rozvážně snídáme a čekáme, co se  z oblohy vyklube. Nakonec se z ní v 10:00 vyklubal průvodce Adventury se svými klienty a zástup Němců. Když můžou oni, tak my taky. Nakvap balíme, bágly necháváme v bivaku a spěcháme k nástupu, abychom tam byli první a odpanili naši další černou ferratu, nejtěžší v Dolomitech do roku 1976.


na Tomasellim, dole bivak a Němci na zteč se houfující

Cesta vede nejdříve traversem šikmo vlevo aby se pak zlomila do téměř kolmého výstupu přerušovaného jen tu a tam pěšinkovými přechody. Zajímavá je hlavně poslední pasáž, jakási převislá pyramidka a kolmý žlab s nedostatkem chytů. Vzhledem k počasí však hodně spěcháme a oproti 3 hodinám podle průvodce jsme zpět již za hodinu a půl.


vrchol, Tomaselli padl

Obědváme obligátní čínskou polévku v bivaku, a protože Adventura nás nedohání a počasí hrozí ukrutným deštěm kvapně sestupujeme dolů na Rifugio Scotoni a dál až k parkovišti, kde už leje jako z konve a zhůry sestupují pouze Japonci ve svítivých šusťákových soupravách. Pomalu docházíme k silnici a mise se chílí ke konci. Původně jsme sice chtěli přejít až do Brixenu, což by byla cesta tak na dva dny, ale předpověď počasí je víc než mizerná, a tak u silnice vztyčujeme palec a v zápětí se vezeme přes Bruneck, Innichen, Lienz, Liezen, Salzburg, Linz a ČeskéBudějovice domů. Mise je zakončena v sobotu 5.7.2003 v 18:00, kdy vstupuji doma do vany po 6 dnech nemytí se ulepený od potu, jak kdyby mě někdo polil Kanagonem.

Za celou dobu pobytu jsme potkávali minimum lidí, všechny jištěné cesty jsme lezli zcela sami, mimo Tomaselliho ( i toho jsme ale lezli jako první), ve všech bivacích jsme spali také sami. Chce to jen brzy vstávat, 12 hodin jít co nejdál od lanovek a co nejběsivěji (např. úsek Cortina - rifugio Faloria chodí pěšky s báglem jen blázen, nebo šetrný čech, který nechce platit za lanovku). Každopádně kdokoliv chce si může kteroukoliv feratu užít bez dalších třiceti němců vysících nad jeho hlavou, chce to jen správné načasování.

Několik základních info:
Identita: Honza Vlášek a Honza Rapsa, 21 a 20 let, Praha
Vybavení: sedák a prsák, feratovej Y set s brzdou, helma – na feraty nic víc není třeba
Náklady: celkem 2500kč/osobu, z toho 750 cesta busem, 7E kemp, 16E chata, zbytek potřeby pro obživu
Některé pochodové časy:
Mise 1
Kemp Olympia (1224m.n.m. – Cortina) - rifugio Faloria(2123m.n.m.) - 4,5h
Rifugio Tondi (2327m.n.m.) - Punta Nerra -1,5h
Punta Nerra (cca. 2900m.n.m) - bivak Slataper (2680m.n.m) - 6h s blouděním
Bivak Slataper (2680m.n.m) - bivak E.Comici (2020m.n.m.) - 4h s blouděním
Bivak E.Comici (2020m.n.m) - rifugio Vandelli (1926m.n.m.) – 3h 45min.
Rifugio Vandelli – Cortina – cca 4h
Přesun
Kemp Cortina – Rifugio A. Dibona (2083m.n.m.) – 4,5h i s návštěvou kostnice v Pocol
Mise 2
Rifugio Dibona (2083m.n.m.) – Toffana di Mezzo (3244m.n.m.) přes via ferrata Giuseppe Olivieri (Punta Anna) - 5h
Toffana di Mezzo – Rifugio Dibona přes Bus de Tofana -1,5h
Rifugio Dibona – bivak Della Chiesa (2652m.n.m.) -  3h 45min.

Martin Vlášek   [úpravy] 14:17 09.10.2003Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 Hrdost21:58:30 09.10.2003
Užili jste si to a máte radost,je to cítit.Síla a těšení se na další prázdniny a další akce,co?To je dobře.Pitris
Pitrisodpovědět 

 Pekny popis09:54:45 10.10.2003
K peknymu popisu se pridruzilo pekny foto, jsou to moc hezke zabery, jen na me trochu rusive pusobi to datum. Ale jinak parada, dikec za pocteni a super tip.
 jirkasodpovědět 

 Diky za popisy10:14:05 10.10.2003
Hezky napsaný, fotky i popisy jsou velmi inspirativní. Díky
 Spidermanodpovědět 

 Pekne11:03:55 10.10.2003
Fakt pekne napsane, uplne sem se u pocitace navnadila. A kdybych mohla, tak zitra beru batoh, helmu, sedak... a vyrazim do Dolomit.:-)
Kristinaodpovědět 

 Feraty zhouba hor.23:37:42 10.10.2003
Fearty bych zrusil, jsou to jen  ohyzdne ocelove lana a kramle na mistech kde by se krasne a dalo lezt volne. A navic diky nem do hor lezou mraky turistu a dalsich  existenci co by jinak sedeli doma v hospode. Kez by vsechny feraty zmizeli.
.odpovědět 
 Re: Feraty zhouba hor.10:05:00 11.10.2003
S tým nazorem by se dalo z části souhlasit. Musím tady však sdělit, že s posraný anonymní hovado co se neumí pod svůj názor podepsat a debilové jako ty by měli zmizet především.
Čus

Petr Kodytek
Petr Kodytekodpovědět 
  Re: Feraty zhouba hor.19:44:08 11.10.2003
jediný co ničí hory jsou lanovky, protože pak se tam nahoře pohybujou i ty, kteří by tam jinak nevylezli a je jich tam pak moc...ferata neničí horu, horu ničej lidi
Honzaodpovědět 
   Re: Feraty zhouba hor.10:51:00 13.10.2003
no jo, ale diky te ferate je tam hafo lidi, kteri by tam jinak nebyli
Martinodpovědět 
    Re: Feraty zhouba hor.12:32:00 13.10.2003
no právě že ty lidi jsou tam kvůli lanovce, co je tam vyveze...příklad třeba Cortina, masiv Cristallo, via A.Dibona a ostatní...v životě by tam nelezlo tolik lidí, kdyby je tam nevyvlekla lanovka až zespoda, pěšky je to tak na 4 hodiny brutálního výstupu...
Honzaodpovědět 
     Re: Feraty zhouba hor.08:57:17 14.10.2003
No mozna v tomhle konkretnim pripade, ale obecne bych rekl, ze nebyt tech dratu a podobneho srotu ve stenach, tak tam 99% tech "feratistu" neni ... mi osobne teda prijdou feraty jako pekny hnus, kdyz si vezmu jak by byla ta stena pekna bez toho industrialniho marasu. A to "lezeni" mi taky pripada jako lezeni na komin v nove huti :-) Sama kramle a zebrik :-(
Ale treba se nekomu zase nelibi borhaky a skoby ve skalach a taky mne hned nezastreli :-)) takze si ty feraty uzijte, jenom doufam, ze to jednou nebude natazene vsude.
PS podle mne jsou feraty stejny hnus jako lanovky, akorat ze ta lanovka muze mit nekdy i nejaky uzitek (treba pro zachranu ve spatnem pocasi nebo ... )
Martinodpovědět 
  Re: Feraty zhouba hor.13:49:14 13.10.2003
Taky te miluju debile...
.odpovědět 
   Blabla14:38:38 13.10.2003
Nevim jestli se to od minuleho roku zmenilo, ale my jsme museli vychazet brzo rano abychom se vyhnuli predbihani davu lidi, kteri se tam vyvleceni lanovkou ritili taky. Takze bych s nazorem viz. nadpis moc nesouhlasil. I ty feraty nejou az tak uchvatne. 60% je to trmaceni se sutoviskem + par peknych exponovanych mist. Ale jeden klad to melo. Po absolvovani techto cest jsem uplne zanevrel na tento typ "lezecke" turistiky a jsem tomu rad.
PDodpovědět 
   Re: Feraty zhouba hor.14:49:34 13.10.2003
Pán je zjevně inteligent.

Petr Kodytek
Petr Kodytekodpovědět 
   Re: Feraty zhouba hor.14:51:32 13.10.2003
Tím tedy samozřejmě nemyslím PD. Jeho názor se mi zdá dobrý. Mám namysli našeho revolučního rušiče ferat pod jmenem .

Omlouvám se jestli to vyznělo jinak.

Čus
Petr Kodytekodpovědět 

 Dobrý výkon16:59:12 13.10.2003
Je vidět chlapy, že trénujete na Himalájské treky :-). Werner tyhle ferraty hodnotí jako velmi těžké. Kolik ty bágly vážily? To že ste bloudili není překvapení, průvodce důrazně upozorňuje na nutnost perfektní orientace a velké nebezpečí pádu kamenů. V případě mlhy jste mohli dopadnout hůř. To že jste z počátku nepotkali na ani živáčka není divné - dvoudení treky s kombinací ferrat provozuje málokdo - Němci teda určitě ne:-). Pokud se jedná o čisté "lezení" je nutno si pečlivě vybíratm, ale takových cest, které jsou lezecké a trvají 1-4 hodiny moc není. Pěkný článek.
Petr M.odpovědět 
 Re: Dobrý výkon21:27:27 13.10.2003
o těžký byly jen první tři dny asi 10kilo pod odhození přebytečnejch zásob, ty přesuny měly ale 20kg, Giuseppeho a Tomaselliho jsme lezli nalehko...ty pochoĎáky ale stály za to, jako beaný cvičení
Honzaodpovědět 

 jak je ten svět malej...21:53:26 22.01.2007
v té skupině Adventury u Tomasellky v r. 2003 jsem byla taky já, ale pamatuju se, že jsme se suchou nohou dostali i dolů a pršet začalo kousek před stanicí lanovky na Lagazuoi. Tam jsme museli počkat /ta bouřka opravdu stála za to/ a tunelem dolů to byl pěkný humus. Internet mám asi půl roku a děkuji za krásné povídání i fotky. Zdravím a přeji krásné zážitky v horách. Mirka H.
mihaodpovědět 

 Foto dne:
Bibendum
Ceuse
 Databáze cest:
Všechny cesty (180162)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Rocinante 7c Cabeçó D’Or
? 7/7+ Frankenjura
PK-Kante 5+ Dahner Gebiet
Pray Your Sins 7a+ Leonidio
Duret Tique L2 6c Ceuse
Nově komentované:
There Is No Rich Man In ... 6b+ Leonidio
There Is No Rich Man In ... 6b+ Leonidio
Houpačka 8 Skály U Kutné Hory A Malešova
El Sarcofago De Nuremberg 8a Chulilla
Oběšencova 4+ Holý Vrch

 Nově v diskusi:
Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami |

 Nové komentáře:
Re: ucta | Re: Vácman | Re: Vácman | ucta | Re: **** | Re: **** | Vácman | Re: Achttausend drüber ud drunter | Re: **** | Re: **** |

 Kde to vře:
Mára Holeček: porovnejte si můj pohled a prohlášení SHS JAMES (76)
Ondrova hvězda (69)
Stanovisko SHS JAMES k neštěstí pod Langtang Lirung (38)
Video: Adam Ondra a Jakob Schubert zkouší DNA 9c od Seba Bouina (31)
Zkusíme to znova (30)
Salzburskou cestou na Watzmann, (21)
Berounské Vánoční OPEN 2024 (6)
EpicTV: Videomedailon o Pepovi Šindelovi (6)
Kontinentální pohár v ledolezení na obtížnost v Brně (5)

 Nově v inzerci:
Prodám skialp boty | Přilba PETZL SIROCCO | Wánachten na lyžích | Scarpa ALIEN RS | STANOVÉ KOLÍKY - SET 8+1 | RAB DOWNPOUR ECO-membránová bunda pánská | Praha Big-Wall | Ve dvou se to lépe leze | Rád poznám parťačku, která už ví, co chce | Pinguin Gelanots XP |

 Anketa:
Jaké technologie nebo aplikace používáte při lezení a jak vám pomáhají?
 GPS a mapové aplikace 
 798 
 Lezecké aplikace pro sledování výkonu 
 717 
 Sociální sítě pro sdílení a inspiraci 
 599 
 Vzdělávací aplikace pro techniky a trénink 
 635 
 Aplikace pro evidenci a sdílení výstupů 
 533 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Partneři:
Treking.cz
Hledáte si pěkné ubytování v ČR na Váš výlet či dovolenou? Vyberte si na webu MegaUbytko.cz v sekci chaty a chalupy pronájem. Pokud plánujete cestovat na Slovensko a potřebujete ubytovanie na Slovensku, ty nejlepší ubytovací zařízení, chaty, chalupy, roubenky naleznete na stránce chaty na prenájom.

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.