Záchranáři právě teď bojují o život dvou horolezců, kterým sen nezdařil výstup na skálu Žďár na Rokycansku. Jeden spadl z 20 metrů, druhý ještě visí na laně. Na místo míří hasiči, zasahuje vrtulník.
Záchranáři bojují o život dvou horolezců, kterým sen nezdařil výstup na skálu Žďár na Rokycansku. Jeden spadl z 20 metrů, druhý ještě visí na laně. Na místo míří hasiči, zasahuje vrtulník.
mladá dívka (15 let) spadla z výšky přibližně 15 m až na podlahu. Má nějaké zlomeniny a vniřní krvácení do břicha. Vážně zraněný je také jistič - ten stále visí ve stěně (15.05, zdroj: IDNES)
Dneska jsem si přečetl v novinách článek o subkulturách, jako jsou grafiťáci, technaři, skejťáci (možná i lezci), kde se pravilo následující: "V části veřejnosti panuje názor, že jsou to lidé asi neúspěšní a nešťastní, kteří se nedokážou integrovat mezi normální lidi". Pak jsem si přečetl na internetu reakci jednoho asi normálního člověka, na zde uvedenou zprávu. Cituji: "Způsobili si to přeci úmyslně sami, tak proč na ně máme doplácet my, normálně uvažující lidé. Takový let helikoptéry pro člověka, který skáče ze skály sežere peníze, které by mohly zachránit v nemocnici život dítěte, nebo jiného člověka, který k chorobě přišel nevinně." Nechci vypadat jako nějaký extrémista subkulturák, který jediný ví jak se správně dívat na svět, ale jestli je toto ten "mainstream", tak to raději na ty skály polezu dál a třeba se i zabiju, než toto. Zraněným přeju brzké uzdravení a poučení z nehody. Záchranářům pak dobrý pocit z odvedené práce.
Myslim, ze nejvetsi problem je v systemu povinneho statniho "pojisteni", kdy nemuzes ovlivnit, jak je pak s tvymi penezi nalozeno. Obcan "objektivne" neriskujici plati stejne jako obcan "objektivne" riskujici (v ramci sve prijmove tridy). Pri urazu riskujiciho pak neriskujici "automaticky" nese cast nakladu--ma pravo nesouhlasit a zlobit se. Ma-li riskujici obcan nejaky druh soukromeho pripojisteni pro rizikove sporty typu Alpenverein, musi ostatni obcane mlcet. To jsem zase chytrej:-)
Jinak divce preji brzke uzdraveni.
Pak by ale bylo nutne objektivne stanovit, jaka cinnost nese jake riziko. A pro koho. Napriklad koureni prinasi vysoke riziko vzniku rakoviny. Presto vsichni kuraci neonemocni - nekdo je odolnejsi, tedy geneticky lepe vybaven. Podobne bys mohl posuzovat jakoukoliv dalsi cinnost (rizeni motoroveho vozidla - tisice mrtvych rocene) a protoze to nikdo nedokaze (resp. je to politicky ozehava otazka i u tech chronicky znamych rizikovych cinnosti) tak se do toho nerype a plati se na zaklade solidarity.
Do statniho rozpoctu ty spotrebni dane z koureni a koralky sice plynou, ale pokud je mi znamo tak na zdravotnictvi stejne nejdou. Zdravotnictvi neni financovane ze statniho rozpoctu, ale z povinneho zdravotniho (pseudo)"pojisteni". Kurak si tedy na leceni plati uplne stejne jako nekurak.
Ano, problem je, ze stat stanovuje vysi pojisteni jakou pausal. Jak zde zaznelo, je to vetsinou rozhodnuti hnane politickymi duvody. Toto statni pojisteni je pak spise dan (ktera vetsinou stejne nejde do zdravotnictvi). Vsichni si pak mohou stezovat na zpusob nakladani s temito (drive jejich) penezi. Soukroma pojistovna ale v idealnim pripade (bez intervenci statu) pojisteni stanovuje podle miry rizika, kterou "nejak" vypocita, a konkurenceschopnosti na trhu. Toto vyssi "objektivni" riziko tlaci cenu nahoru, ale konkurence na trhu tlaci cenu zase dolu. Urcite pausalizaci se pri vypoctu rizika take nevyhne, ale ta je rychle "opravena" treba mensim kseftem kvuli levnejsi konkurenci na trhu. Pak si kazdej muze vybrat (pri)pojisti-li se pri rizikove cinnosti anebo bude riskovat, ze bude pak platit "za vrtulnik cash". Ostatni pak musi mlcet, protoze si to kazdy plati za sebe. Stat to tak vetsinou z politickych duvodu udelat nemuze nebo nechce.
Co se silnic tyce, je napriklad v USA bezne, ze ridici, kteri plati vice pokut (delaji vice prestupku, je u nich vetsi riziko nehody) plati vyssi pojisteni. A ted jdu lozit!
To je věc politická. Náš systém a většina evropských je založena na vzájemné solidaritě. Diskutovat o tom, co škodí víc ( a stojí systém více peněz ) můžeme do nekonečna. Mohou to být například i tyto další faktory: Špatná péče o chrup, konzumace sladkého, konzumace velkého podílu živ. tuků ( nejčastejší příčinou u mužú - infarkt, rakovina tlustého střeva...), jízda autem, sport ( a to nemusí být pouze rizikový, ale třeba fotbal či kulturistika ), jízda na kole s přilbou i bez, kouření, nezřízený pohlavní život, konzumace drog včetně alkoholu....
Věřím tomu, že by mohli existovat celé týmy lidí, které by posuovali jednotlivá rizika....život sám je rizikovým. Americký systém je jistě dobrý v tom, že je motivační...
K te vyssi spotrebni dani na tabak jen tohle. Kdyby ty prachy sly do zdravotnictvi, tak by mely podle meho pokryt nanejvys lecbu nemoci z koureni vyvolane u nekuraku. Konzumace alkoholu, ani fetovani nepostihne nikoho jineho, koureni ano.
A jen tak na konec. Co je "Nemoc z koureni vyvolana u nekuraku" a jak se leci ? Ne vazne. Jsou opravdu prokazany pripady onemocneni nekuraku ? (krome chripek, aids apod...) ?
Problem helikoptery, ktera sezere penize pri zachranovani cloveku ze skal (vyprostovani apod.) neni preci problem pojistneho systemu (povinne zdravotni pojisteni), ale problem zachranne sluzby, ktera je financovana jako dobrovolna organizace ze statnich penez. Kdyby byly tyto sluzby profesionalizovane tak jak je tomu v zahranici, platili by si to lidi sami (pochybuji ze by to trebas VZP hradila), paklize by nemeli prislusne pojisteni (Alpenverein apod.) To ze potom klasicka nemocnicni helikoptera nekoho odveze od silnice/pole do nemocnice je uz pouze standardni situace obdobne jako u nehod na dalnici apod ...
Cifro nevím jestli jsem tvůj příspěvek dobře pochopil. Ale v našem zdravotním systému jsou výjezdy RZS či lety helikoptéry hrazeny právě z pojištění zdravotního, protože se jedná o standardní helikoptéry, které jsou obdobou sanity u každé větší nemocnice a ač privátní jsou začleněny do IZS a není řešeno zda se jedná o pád na kole, alergii či autonehodu. Nemáme zachranářské mimo systém postavené helikoptéry jako mají třeba v Rakousku, Itálii a dalších horských zemích...
Ale tohle podle vseho nebyla RSZ nebo ano ? Z ceho jsou placeny tyhle specialni zachrane jednotky ? taky ze zdravotniho pojisteni ? Z ceho je placena nase horska sluzba ?
Šlo dle mého o helikoptéru začleněnou pod RZS, protože pokud vím, tak Horská nedisponuje v ČR letectvem....ale pouze skútry, lyžemi a občas terénním autem....
Nevím proč ale tak nějak jsem si myslel že RZS (ta běžná, kterou vidíme každou chvíli = vrtulník z nemocnice) nedisponuje patřičným vybavením a není školená na záchranné práce tohoto typu (koneckonců je to jenom sanitka s vrtulí). Na silnicích to dělají hasiči (vyprošťování apod. - z čeho jsou placeni ?)
A v tomto konkrétním případě (pokud se dá věřit internetu) to opravdu nebyla klasická RZS:
http://zpravy.idnes.cz/krimi.asp? r=krimi &c=A050611_130952_krimi_mhk
Mě osobně je to celkem fuk, já se jen zamýšlel nad zamyšlením "normálního" občana, které tady citoval stip.
Hasiči jsou stejně jako třeba policajti součástí integrovaného záchranného systému a společně se záchrankou se skrývjí pod číslem 112....
Pokud o transport z místa nehody ( skály + hory, nedostupný terén ) . To zajišťuje horská služba ( pokud v místě nějaká slouží ) a nebo hasiči, kteří mají vyprošťovací techniku, jsou školeni atd....Samozřejmě, že se zásah prodlužuje. Zažil jsem akci 400 metrů od silnice a transport k přivolanému vrtulníku trval přes 3 h. ( zlomená páteř )
Jestli to je az tak zasadni. Kolik je takovych zakroku do roka a kolik je to promile z penez na zdravotnictvi? A jak to pocitat? Prime naklady? Leteckou zachranou sluzbu je asi dobre mit pro pripad nejakeho velkeho maleru (povodne, pozary, valka...). Pokud ji mame, pilot stejne bere plat a letat musi, aby to umel. Pokud by nebyla doluho akce, bylo by potreba ji udelat cvicne.
Zjistit, jak moc rizikove zije kazdy pojisteny obcan... to by stalo teprve majlant. :o)
Zranění nebyli dva, ale jeden - 15-ti letá dívka, nespadla z 15-ti metrů, ale asi z 25-ti při slanění. Druhý lezec měl problémy, když se za ní pokoušel slanit, ale zraněný není. Dívka je v plzeńské nemocnici. Tolik informace od hasičů a záchranářů.
Zranění nebyli dva, ale jeden - 15-ti letá dívka, nespadla z 15-ti metrů, ale asi z 25-ti při slanění. Druhý lezec měl problémy, když se za ní pokoušel slanit, ale zraněný není. Dívka je v plzeńské nemocnici. Tolik informace od hasičů a záchranářů.
Zdravím a přeji holce ať se z to vyseká. Jen jako začínajícímu nezkušenému lezci se tohle špatně čte. Jak se dá spadnout při slaňování, když mám lano až na zem?
Zdravím a přeji holce ať se z to vyseká. Jen jako začínajícímu nezkušenému lezci se tohle špatně čte. Jak se dá spadnout při slaňování, když mám lano až na zem?
Zdravím a přeji holce ať se z to vyseká. Jen jako začínajícímu nezkušenému lezci se tohle špatně čte. Jak se dá spadnout při slaňování, když mám lano až na zem?
Dá se spadnout právě proto, že to lano nemuselo být až na zem a ona si toho nevšimla. Jinak jí mohlo vyklouznout třeba z ruky a neměla-li prusíka (málokdo ho na skalkách dává) bez brždění dojela až na podlahu. Nebo spadla při nastupování do slanění, když něco provedla špatně. Mohl taky selhat kotevní bod slanění, nebo uzel na svázaných lanech (ale tam asi jela na jednoduchém nadvojito bez uzlu). Prostě příčin mohla být celá řada, takže si každopádně Ondro dávej bacha a nepropadej falešné představě, že slaňování je věc jednoduchá a nic se nemůže stát. Čert nikdy nespí.
Krom vyjmenovanych, je dalsi kopa moznosti. Bohuzel slanovani je akce, kdy je potreba se chovat trochu proti intuici. Krom samotneho sestupovni zadama napred, je to treba nutnost drzet lano dole (pod osmou) a ne nahore tak, jak by se clovek jinak lana drzel. Slanovani se casto nebere jako zavazna cast akce, ale jen jako takova tresinka na dortu, kdy uz o nic nejde a pozornost unavena predeslym byva vypnuta. Tech veci, kde jde udelat fatalni omyl je mnoho a bohuzel se nebezpeci pri slanovani hodne podcenuje. Proste, maler muze byt velmi rychle.
To jen obecne, kdo vi co se stalo, hlavne aby to dopadlo co to jde nejlip!
nejsem přítel moudrých rad od staršých a tzv. zkušených, ale přesto všem kdo začínají s lezením, prosim vás je spousta lidí kteří zkušenosti maj a rádi je předají dál a to i zadarmo, neučme se systémem pokus, omyl, školné v těchto případech bývá opravdu vysoké
Ono to nakonec ani s těmi zkušenostmi není žádná záruka vysokého věku. Jenom se průsery liší v tom, že začátečník udělá kravinu z neznalosti a zkušený borec často vědomě. Nebo dělá věci tak automaticky, až je jednou udělá blbě.
Duverujete slanovacim kruhum? Ja mam vzdycky dost divnej pocit, kdyz mam slanit a lano mam provleceny pouze jednim slanakem. Casto se koukam po necem dalsim, cim by slo lano jeste provlect - "pro sichr". Stejne tak v pripade, kdy cvakam odsedak. Staci jen jeden jistici bod? Dik za vase nazory.
Jsou slanovaci kruhy do kterych sedam velice nerad. Potkal jsem kruhy, kdy jsme radeji slezali III. a nebo slanovali kazdy na jednu stranu veze.
Vzdycky je tu mira rizika. Jak se pozna duveryhodny slanak? Tezko. Pokud je to novy, pokud mozno firemni kousek, nedroli se kolem nej kamen a nesype se z nej rez, tak se ho nebojim.
Trochu zvedne naladu, je-li casto pouzivany. Ale zaruka to neni, muzes byt prave ten, co jeho zivotnost prekroci. Ale zrovna slanak je namahany vcelku malo (oproti kruhum a dalsimu postupovemu). Rozhodne bych se vyhnul slanovani ze skob (skoba s krouzkem neni kruh!) a starych smycek pochybneho puvodu.
To resim jiz delsi dobu. Co mam delat, kdyz nedolezu az ke slanaku? Parkrat se mi stalo, ze jsem horni usek ke slanaku fakt nemoh dat. Co v takovy situci radite? Protahnout lano borhakem a slanit na nem? To jestli me uvidi nekdo z lezcu - nezacatecniku, tak me ukamenuje. A co bezpecnost? Zatim jsem to resil tak ze jsem se nechal spustit pres expresky a dolez pro ne kamos, kterej leze lip nez ja a dal to az nahoru.
Snad mi poradite, diky.
Když odhlédnu od důvěryhodnosti borháku a nýtů apod. (jako bojavost slanit z nich) tak:
za slanění z borháku či nýtu či čehokoli, když nedolezeš ti nikdo kamenovat nebude (neprodírá se, to jen když se přes to rybaří - slanit je něco jiného než spustit).
U nýtu bych nikdy lano nýtem neprovlékal (jednak je malé oko a druhak má ostré hrany). Když už tak tam dej smyčku, a skrz ní lano. Smyčku tam buď nech anebo ji po slanění stáhni (pokud je krátký úsek, tak lano na třetiny a jeden konec přivážeš ke smyčce - viz sakal.stredozem.cz, nebo si s sebou ber 30m tenké repky, kterou přivážeš ke smyčce a po stažení lana pomocí ní stáhneš smyčku)
Nejak tam par veci nezapada do sebe- proc mel druhy problemy pri slanovani? Vypada to ze slanovali ze steny a devce spadlo a nejak vzalo spagat sebou dolu . Pockejme az budeme znat podrobnosti toho co se tam stalo.
Všem začínajícím bych doporučil aby si sehnaly či půjčily a přečetli knihy Bezpečnost a riziko na skále a v ledu od Pita Schuberta,myslím že většina alespoň trochu soudných lidí bude při lezení alespoň trohu opatrnější a i někteří klasikové by si mohli trochu oživit či opravit názor na bespečnost při lezení.
Hore Zdar
plus prihlasit se do nejakeho kvalitniho kurzu lezeni (stena, skaly), protoze je to urcite nejlepsi a nejbezpecnejsi cesta. Jak jiz nekdo psal vyse: ucite-li se to podle knizek, "skolne" je pak prilis vysoke (= opakovani chyb tech druhych). Vlastni zkusenost.
Nesouhlas. Podle dobré metodiky a knih se lze vzdělat zcela plnohodnotně. Na to nepotřebuju přednášejícího. Problém je, že pokud jsem samouk, musím lézt od začátku na prvním, čehož jsem coby žák svého mistra ušetřen. Ale při rozumné volbě cest, může být lezení na prvním hned od začátku naopak přínosem. Záleží to hodně na vlastnostech samouka a jeho přístupu.
Pokud si Bezpečnost ....Procházku atd. přečte naprostý laik bez minimálního praktického či teoretického úvodu, obávám se, že řadě věcí principielně neporozumí...zvláště je-li užíván lezecký žargon...
Souhlasim s Radimem. Knihy nejsou vsechno. V zadnem pripade nechci zlehcovat vyznam knih Pita Schuberta, ale podle me je kniha moudrou studnici hlavne pro ty, kteri uz s lezenim maji nejake zakladni zkusenosti a znalosti. Laik nebo uplny zacatecnik by mohl bloumat. Stipe, ty mas nejakou averzi k lezeckym kurzum? Je to osobni?
Když jsem začínal s lezením tak mi je půjčil kamarád a řka že jestli po přečtení a prostudování těchto knih nepřestanu tak mě lezení veme(neberu je jako metodiku ale jako velmi poučný zdroj informací jako asi každý soudný člověk jak jsem již výše uvedl,pohopitelně praxe pod dohledem zkušenějšího se dá jen těžko nahradit)
Však já taky Schuberta nepovažuji za výukovou metodiku. To byl váš nápad učit se lízt podle něho. Jištění je v principu tak logická záležitost, že lze pochopit i z dobré knihy. Osobně jsem středně pokročilý lezec samouk a nevzpomínám si, že bych kdy z neznalosti udělal nějakou smrtí vypadající kravinu. Udělal jsem samosebou pár blbostí, ale jak jsem se později dozvěděl, tak takových, kterých se občas dopouštějí i školení lezci.
Podle dnešní zprávy z ČTK (10:18) je zraněná horolezkyně po operaci a mimo ohrožení života. Operace byla bez komplikací. "Prognóza dalšího vývoje bude možná až po několika dnech," řekl ČTK administrátor Fakultní nemocnice v Plzni.
Takže upřesňující informace o nehodě na Žďáru u Rokycan.
Dívka spadla z vrcholu od slanění,kde ji podklouzla noha.Spadla až na dolů což je asi 25 metrů.
Tak to nechápu. Noha ji podklouznout mohla, ale jak to, že prosvištěla až dolů, vždyť snad drží lano v ruce, ne? Jako začátěčníkovi je mi stále dokola kladeno na srdce, "Radši si rozmlať držku, ale za žádnou cenu nepouštěj lano".
No, nic hlavně, že je z nejhoršího venku.
-já jem možná srab, ale pod slaňovacím prostředkem mám ješte prusíka pro sichr
-jednou jsem mi stalo v jeskyni, že jsem slaňoval a na lano se mi nevim jak přilepil ostrej sřípek
Měl asi jenom tři milimetry, ale jak dopadla ruka vám ani popisovat nebudu...
-kdybych nebyl debil a měl pod osmou prusíka, tak jsem se tomu mohl dole zasmát
ještě k tomu pojištění:
jsem výhradně proti povinému pojištění, klidně budu platit víc. Ale když jsem odjel na delší dobu pryč a za VZP jsem zaplatil víc, než za celou cestu, tak mě to přinejmenším nasr...
A s pojištěnim v horách a na skále si myslim, že by mělo být standartně mastný, ale v případě že jedinec složil určité zkoužky (prokazující opravdové znalosti), tak by mělo být na nejnižší možné úrovni. A né, že zaplatim příspěvek čhs a můžu líst v chráněných zónách a mám automaticky levnější pojištění
A kde sezenes tu armadu kvalifikovanych a neuplatnych zkousejicich?
Navic totalni neznalec, ktery ma prukazku na to, aby si pripadal jako horolezec a jde ke skalam jen proto, aby se jednou za rok mohl ozrat pri poslednim slaneni a nebo se necha cas od casu protahnout na druhem nejakou lehkou cestou je min ohrozenej, nezli superborec, kterej leze furt.
Takoveho Axel H. by asi pojistovne moc rada nepojistovala a lezt pritom umi docela slusne. :o)))
To nebyla zajištěná před slaněním???? :-ooo Už praotec Šubrt říká: zruš sebezajištění (odsedávačku), až když sedíš ve slaňovací pomůcce... Jo jo... kontrolovat, kontrolovat, kontrolovat... btw. není už těch průserů pro letošek dost?
V dnešních pardubických novinách se píše:"s dívkou se při sestupu z padesátimetrového vrcholu utrhlo lano a z výšky 25m se zřítila...dívka spadla z výšky 20 až 25 metrů, utrhla se totiž z lana".tak nechápu zdali se utrhlo lano(slaňák?) nebo dívka z lana(chybné navázání?)
Tož zaspekulujme:
Kopec má 50m. Na slanění bez uzlu by muselo mít lano 100m a to nejspíš neměli.
Varianta a):
Měli dvě lana 50m. Svázali je, ale blbě. Když dotyčná dojela do půlky. uzel se rozvázal a ona s oběma půlkami prosvištěla na podlahu.
Varianta b)
Měli jedno lano. Na konci neudělali uzel. Oba konce nebyly v přesně sejné výšce. Dívčina si nepohlídala konce, jeden jí projel slaňovacím aparátem. Ona s celým lanem skončila (nepatrně bržděná stahovaným lanem) na podlaze. Tomuto scénáři, který si lze celkem snadno představit, by nesvětčovalo i to, že pád z 25 vůbec přežila. Možná se mohl i kolega nahoře snažit lano v kruhu nějak brzdit.
Z realu, videno a slyseno pomerne casto: "To lano jde osmou tak ztuha, ze ho muzes klidne pustit a pojedes pomalu k zemi."
Dalsi, videno jen jednou (i tak stacilo): Udelany prusik na sebejisteni pri slanovani. Parada. Slanujici se hnedle citi stopro bezpecne. Kde je chyba? Prusik je jen na jednom z lan... Prej to staci...
To jen obecne, jako varovani. Vubec slanovani je ve skutecnosti docela o drzku.
Varianta 3 Skala ma 50m ale jen do udoli. Na nahorni strane je asi min. Sla zalozit lano do slanaku a ujela ji noha a sla i se spagatem dolu. Jednou jsem videl 20 metru vzduchem na zada a dotycny se otrepal chytil vyrazeny dech a sel se do nemocnice nechat prohlidnout. rekli mu ze ma otres mozku. To bylo vse. Stalo se pred cca 30 lety na dracim zubu (nebo na draci vezi- pletu si je na dalku)- hrubice - odesel asi tak 3 metry nad prelanenim. Dotycny zije spokojene v Liberci a uz davno leze jen do hospody.
Každopádně těch nehod je v poslední době dost. Takže myslím, že bezp. komise ČHS by je měla zdokumentovat a vydat nějaké "resumé" pro poučení ostatních. Nakonec je tu od toho,či ne?
Dobre rano! ;o) to se jiz deje a vychazi to a je to ke stazeni na webu chs. Provadeji to Tomasove Frank a Kublak.
Jediny problem je, ze jsou odkazani na to, co se doctou a na to, co nekdo dobrovolne nahlasi. Tedy nemusi tam byt vsechno. I tak je toho dost, moc dobre to vim...
Tomas F. je tak zodpovedny, ze par minut po tomhle maleru mi telefonoval, jestli nesedim u internetu a nemohu neco zjistit. Sedel jsem pod Skalou hadi kralovny a tak jsem mu nemohl pomoct, ale jak vidno to funguje. Pokud chces, chcete, take dodavat zpravy, budete myslim vitani.
Děkuji všem, kteří se BK zastali :-)
Milý anonymní Jane, Bezpečnostní komise ČHS je tady skutečně, jak píšeš, “od toho”. Tedy BK opravdu sleduje v mezích svých možností úrazovost, hodnotí příčiny a snaží se z nich vyvodit poučení, které také následně publikuje.
Jak jsi jistě zaregistroval, píši, že tak BK činí v mezích svých možností. BK nemá mnoho možností získávat oficiálně informace např. od státních orgánů a orhganizací (i když mnohé s námi spolupracují), je tedy ve většině případů odkázána na informace z tzv. otevřených zdrojů. Nevýhodou těchto informací je, že bývají značně nepřesné, zkreslující a velice často neobsahují všechny potřebné údaje. Mimo otevřené zdroje je jedinou dalšé možností vyhodnocovat úrazy z hlášení oddílů, nebo z informací, které postižení či případní svědci dobrovolně pro potřeba BK poskytnou. Neváhodou těchto informací je, že mohou být (i když překvapivě často nebývají) značně subjektivní, a zároveň, že tyto informace BK obdrží spíše v menším procentu případů z celkového počtu.
V průběhu uplynulého víkendu BK zaznamenala (v tomto případě z otevřených zdrojů) na území ČR dva případy úrazu v horolezeckém terénu. Podotýkám, že ani o jednom případu BK neví víc, než lze z otevřených zdrojů vyčíst, a proto tímto žádáme případné svědky či přímé účastníky nehody o podrobnější informace. Z informací, které máme k dispozici opravdu nelze vyvést žádné „POUČENÍ“, neboť vlastně nevíme co se stalo. Jediným poučením může být velice obecná informace, že horolezectví patří k nebezpečným sportům a jedinci kteří tento sport provozují, jsou ve vyší míře než běžná populace vystaveni riziku pádu z výšky.
Pro všechny případy přidávám odkazy na zprávy o uvedených případech, které členové BK dohledali:
(z odkazů nutno odstranit mezery, stránky Lezec.cz nemají rády "dlouhá slova")
11.6.2005
Rokycansko
http://lido vky.centrum.cz/do mov/clane k.phtml?id=364 940&hp2
http://www.nov inky.cz/05/8 4/56.html
http://zpra vy.idnes.cz/kri mi.asp?r=kri mi&c=A0506 11_1309 52_krimi_mhk
http://www.ceske noviny.cz/do mov/index_vi ew.php?id=13 3953
http://www.mo jenoviny.cz/kri mi/horole zkyne050 613.html
http://www.mvcr.cz/ak tualit/reg iony/hz plzen/index.html
http://www.hor ydoly.cz/vyp sat.php?i d=4011
http://www.lez ec.cz/clan ek.php?key=3988
http://www.lez ec.cz/clan ek.php?key=3997
11.6.2005
Píkovická jehla
http://www.nov inky.cz/05/8 4/56.html
http://www.nov inky.cz/05/8 4/63.html
http://zpravy.id nes.cz/krim i.asp?r=kri mi&c=A0506 11_130 952_krimi_mhk
http://www.ceske noviny.cz/do mov/index_vi ew.php?id=133 960
http://www.hor ydoly.cz/vy psat.php?id=4011
HZS Plzeňský kraj:
Skupina horolezců lezla v sobotu po poledni na kolmou stěnu vrchu Žďár vysokou asi 50 metrů. Při sestupu se s jednou dívkou utrhlo lano a dívka spadla z výšky asi 25 metrů do prostoru pod skálu, kde je zalesněný a nepřístupný terén. Na místo ihned vyrazil vrtulník Letecké pátrací a záchranné služby Armády ČR s dvěma vojenskými záchranáři na palubě, profesionální hasiči z Rokycan a vrtulník LZS. Vojenští záchranáři se z vrtulníku slanili ke zraněné, uložili ji do vakuových nosítek a pomocí palubního jeřábu ji vtáhli na palubu vrtulníku. Dívka pak byla přeložena do vrtulníku LZS, který přistál na přístupném místě a byla dopravena do Fakultní nemocnice Plzeň. Hasiči, kteří k nepřístupnému místu vyrazili pěšky s vakuovými nosítky, vakuovými dlahami, krčním límcem, lékárničkou, oživovacím přístrojem OXY a lezeckou výbavou nakonec nemuseli zasahovat. O události byla veřejnost již informována.
Pokud se mne týká, zastávám se tě rád, protože práce vás hrobaříků je velmi užitečná pro nás ještě přežívající všechny své pitominy:-)
Jednu drobnou technickou připomínku, či spíše informaci. Lezec.cz sice nemá rád dlouhá slova, ale pokud není délka odkazu než bežný řádek, celkem v klidu to spolkne, není-li to ovšem odkaz do Turecka :-).
Třeba odkazy na web ČHS nebo na lezce dávám bez mezer :-)
Aha, tak odkazy do Turecka dělají problém :-) Nojo, teoreticky jsem to již zaregistroval, neb občas stránky od Bosporu odkazuju (bez ohledu na cokoli jiného, BK tam dostala slušný prostor). Takže jsem už ani nezkoušl nedělené odkazy na Lezce dát :-)
Hele, Petře, když už nás z BK máš tak rád a ochotně se nás zastáváš, což kdyby ses spojil s Jendou Pušovic, který (byť nechce mít nic s ČHS jako takovým) nás má taky rád (nebo alespoň trpí představou, že jsme užiteční (což je možná pravdivější), pro nás skladuje (a v případě potřeby zase vytahuje) nějaká data a pomohl mu odstranit nějaké technické problémy, které se mnou má. Jde za prvé o to, že já pracuju ve velikým (i když inzerovaným malým a měkým) viru a Jenda nikoli (podobně jako ČHS i Bila nemá moc v oblibě), a za druhé bychom potřebovali na to skladování vymyslet systém, ve kterém by se hledalo lépe a radostněji, aniž by to vyžadovalo obrovská kvanta času s převáděním stávající databáza atd.?
To neni pravda! Ja mam rad vsechny! :o) To skladovani neni problem s Billem, ale se systemem. Tedy ne systemem v pocitaci, ale v nasich vyduchlych hlavach. :o)))
Jsem rád, že nás máš rád :-) No, a systém. Právě. Třeba Petr něco vymyslí (víc hlav víc... - no nevím, inteligence davu se rovná inteligenci nejblbějšího v davu...), co kdyby... :-) Třeba ten systém: že bych Ti to posílal v něčem jiném? To po mě nemůžeš chtít :-))))
Co se mne tyce, desim se, ze to budes chtit zatridit. A navic v tom exotickem formatu jakesi podezrele firmy na softweare. Nejakej .doc? Ford, nebo Vort se ten program jmenuje????
No, Honzo, bohužel se děsíš oprávněně. Už zase po Tobě budu chtít, abys to zatřídil. To je holt ta pitomá dobrovolná práce pro tu svoloč jménem horolezci. Když navíc vedoucí pracovní skupiny pro kterého ses rozhodl pracovat, je počítačově negramotnej a pořád trvá na používání těch virů od malejch, měkkejch :-)
Český horolezecký svaz:
Bezpečnostní komise - Sekce úrazové zábrany
1. Základní údaje:
Odkaz na oficiální stránky ČHS: rozdělení, kompetence a poslání BK ČHS
http://www.hor osvaz.cz/index.php?cmd=page&id=74
2. Statistické údaje a dokumenty BK ČHS z let 2003 - 05:
Souhrny smrtelných úrazů českých občanů při horolezeckých disciplínách v roce 2004, v letech 2001- 2003 a srovnávací statistika úmrtí v horách v SR za posledních 10 let (publikovaný na oficiálních stránkách ČHS)
http://www.hor osvaz.cz/index.php?cmd=page&type=61&article=74
Statistika úrazovosti členů ČHS zpracovaná LK a BK ČHS na základě došlých hlášení úrazů pro období let 1998 až 2002 (publikovaná na oficiálních stránkách ČHS – na původních stránkách)
http://old.hor osvaz.cz/medicina/index.phtml?rb=21
Informace BK ČHS k zajištění bezpečnosti v jeskyních a při speleoalpinismu
http://www.horos vaz.cz/index.php?cmd=page&type=61&article=73
Informace BK ČHS k zajištění bezpečnosti českých občanů na horách v SR
http://www.horosva z.cz/index.php?cmd=page&type=61&article=71
Výzva ČHS k hlášení úrazů a dotazník ke stažení
http://www.horos vaz.cz/index.php?cmd=pa ge&id=69
3. Články v médiích publikované za podpory BK ČHS v letech 2003 - 05:
Článek o nebezpečí ve speleologickém prostoru
http://www.lez ec.cz/clanek.php?key=3330
Článek napsaný v souvislosti s devíti případy úmrtí českých občanů v Tatrách za 1. pololetí r. 2004
http://www.lez ec.cz/clanek.php?key=3172
Článek zabývající se sérií úmrtí českých horolezců, skialpinistů a vysokohorských turistů v Tatrách v polovině r. 2004, zpracovaný na základě rozhovorů s pracovníky HSZ SR, THS, LZS ATE a BK ČHS
http://www.pl us7dni.sk/index.cfm?Page=ShowArt icle&Arti cleID=12474
Rozhovor s T. Frankem na téma bezpečnost na horách
http://www.hory doly.cz/vyp sat.php?id=1762
Článek na téma bezpečnost na horách zpracovaný na základě rozhovorů s J. Janigou, ředitelem HSZ SR; M. Kulangou, náčelníkem střediska HSZ SR Vysoké Tatry a T. Frankem z BK ČHS
http://www.sm e.sk/clanok.asp?cl=144 9153
Článek v internetové verzi časopisu Outdoor: Informace BK o bezpečnosti na slovenských horách
http://www.io utdoor.cz/news/sh ow.php?id=80&title=Bez pe%E8n%EC+v+Ta tr%E1ch+%5BiOu tdoor.cz%5D&kategor ie=novinky+od jinud
Článek na téma bezpečnost na horách zpracovaný BK ČHS při příležitosti vydání prvního souhrnu smrtelných nehod
http://www.lez ec.cz/clanek.php?key=2504
Článek o Varování BK na stránkách České speleologické společnosti
http://www.spe leo.cz/index.ph p?lang=cz&se ction=speleocz&text=in dex&claneki d=191
Rozhovor s T. Frankem na téma bezpečnost na horách
http://www.hor ydoly.cz/vypsat.php?id=665
Předchozí (krácené) rozhovory s T. Frankem publikované v týdeníku Profit
http://www.pro fit.cz/clanek.php?iArt=8300&iSe arch=tomáš%20frank
http://www.pr ofit.cz/clanek.php?iArt=735&iSear ch=tomáš%20frank
Oficiální dokumenty BK ČHS publikuje kromě stránek ČHS rovněž v Bulletinu Lékařské komise ČHS; Bulletinech ČHS, a pravidelně je přetiskuje rovněž Lezec.cz (www.lezec .cz), Hory doly.cz (www.hory doly.cz), příležitostně též např. Outdoor (www.ioutdoor.cz), oficiální stránky ČSS Speleo.cz (www.speleo.cz) atd.; další články vydané za podpory BK jsou rovněž v neelektronických médiích.
(V odkazech nutno odstranit mezery!)
P.S. Další články na uvedené téma lze najít např. zde na Lezci při kliknutí na hledání podle autora (jsou podepsány: Tomáš F., Tomáš Frank, nebo Tomáš Frank BK ČHS :-)
S pozdravem všem anonymům T. Frank z Bezpečnostní komise ČHS
Nejvyšší vyhlídková skála má v nejvyšším místě asi tak 30m, pokud se slaňovali z pod převisu( kde se u slaňáku často končí), kde ten druhý z dvojky mohl bez lana zkejsnout, tak to má zhruba těch 23m, tam odtud se da ale solo odlezt, pokud teda clovek neni v nejakym soku.
No, mě spadnout kamarádka z 23m na krovky a já zůstat bez lana nahoře tak bez jištění jen tak slezu leda po schodech u nás v baráku. Asi jsem posera, ale srach/respekt je občas to co zachraňuje život.
bol som na horoskole a tam ma ucili, ze vzdy, ked som hore (aj ked sedim na dobrej polici a som meter od hrany), musim byt isteny. Nasjkor isticom zdola, potom v odsedavacke a z nej sa vypnem az vtedy, ked sedim v zamknutej osme tesne pred zlanenim. Aj vtedy nerad pustam lano pod osmou. Je pravda, ze na skalke zlanujem bez prusika, ale asi to zacnem praktizovat. Na horoskole a literature by sa setrit nemalo, aj ked mam z mnozstva prispevkov dojem, ze najdolezitejsie je usetrit. Ale co ma vacsiu cenu ako zdravie a zivot?
Bezpečnostní komise Českého horolezeckého svazu prosí o alespoň základní informace o výše uvedených úrazech, ke kterým došlo 11.6. t.r. (Žďár; Píkovická jehla) a stejně tak o smrtelném úrazu, ke kterému došlo 29.5. t.r.; na Rovišti, resp. na Velké.
Pro potřeby BK bychom potřebovali znát mechanismus úrazu, příčiny, které k neštěstí vedly a širší okolnosti (např. o kolikátou vylezenou cestu téhož dne se jednalo, kde přesně došlo k pádu apod.). Pokud o uvedeném případě něco bližšího víte, prosím, i v případě, že to nechcete dávat sem, kontaktujte nás buď ne mém mejlu (viz podpis) nebo prostřednictvím mejlu Českého horolezeckého svazu (info@horosvaz.cz). Předem děkuju.
Broumovsko - Ze zhruba pětimetrové výšky spadla v pátek před 19. hodinou v Adršpašských skalách na Náchodsku osmnáctiletá dívka. Po dopadu na zem utrpěla šok a otřes mozku. Záchranáři ji vrtulníkem dopravili do královéhradecké fakultní nemocnice.
"Dívka společně s dalšími, zřejmě spolužáky, vylezla na přístřešek pro turisty u takzvané Ozvěny, tam se smekla a spadla na zem," popsal nehodu náčelník Skalní záchranné služby na Broumovsku Bohumil Šustek.
V Adršpašských skalách se v posledních letech zranilo několik lidí. Tragicky skončila návštěva skal v roce 2003 pro devatenáctiletého horolezce z Opavy, kterého zavalil uvolněný kámen v komíně mezi skalami.
Resp. Tohle. Pro bližší informace se jistě lze obrátit na HZS Královéhradeckého kraje:
Územní odbor Náchod
Profesionální hasiči z požární stanice Broumov, Náchod, Hradec Králové, dobrovolní hasiči z Meziměstí a Skalní záchranná služba byli dne 10. června 2005 přivoláni k pomoci při vyproštění zraněné turistky v Adršpachských skalách na Broumovsku. Hasiči - letečtí záchranáři ve spolupráci s Leteckou záchrannou službou vyprostili zraněnou ženu.
http://www.mvcr.cz/aktu alit/regiony/hzs hk/2005/cerven.html#0613
Díky.Zajímavé, oni to tam prezentovali poněkud jinak. Nedělní blesk 12.6.2005 - Lidé padali ze skal...... Čechy - Neštěstí! Černý začátek víkendu zažili milovníci skal. Na třech místech Česka se jejich cesta na vrchol změnila v pád a bolest. Všechny je zachraňovaly vrtulníky, dva bojují o život......... Z pětimetrové výšky v Adršpašských skalách na Broumovsku spadla v pátek večer dívka (18)....... Ty novináři jsou pěkná paka.
Na světě je hodně neštěstí,aspoň se nerejpejte se v tragédiích druhých, když nemůžete pomoct, celá tahle diskuse nemá valného smyslu, protoze o tom, co se stalo muzete vsichni jen spekulovat...
Jen ti, kdo tam byli si ponesou svou děsivou vzpomíku až do smrti(někdo nejen vzpomínku), změnilo to jejich život, nikdy už nebou stejní...
Prosím už sem nic nepište, přináší to jen bolest a té už je ted dost
Vážený xxx, mohu s Vámi souhlasit v některých bodech. Například v tom, že přímí účastníci podobné nehody, si odnáší svoji vlastní (nepochybně děsivou) vzpomínku.
Na druhou stranu opravdu nemohu souhlasit s tím, že pokud nelze pomoci, nemá smyslu se šťourat v neštěstí druhých. Konec konců, sekce „úrazové zábrany“ při Bezpečnostní komisi horolezeckého svazu (složená ze zástupců Metodické, Lékařské, „materiálové sekce“ Bezpečnostní komise a spolupracovníků z řad specialistů – např. Speleologické záchranné služby) vznikla v podstatě s jediným posláním: šťourat se v neštěstí druhých. Cílem je zjistit u co největšího počtu nehod jejich příčiny, popsat mechanismus úrazu, průběh záchranné operace a vyhodnotit chyby ve všech fázích, a takto zdokumentované nehody použít pro svoji další činnost v oblasti prevence.
Podotýkám, že poučení, které lze z jednotlivých nehod (resp. jejich zevšeobecněním) vyvést, může zabránit řadě dalších podobných osobních tragédií.
Vzhledem k tomu, že BK vždy důsledně zachovává anonymitu účastníků nehod i svědků, opravdu nevidíme nic neetického ve shromažďování informací o nehodách, naopak se domníváme, že se jedná o činnost účelnou a velmi potřebnou. Zároveň znovu opakuji svoji výzvu, a prosím o zaslání podrobností na můj mejl (viz podpis), popř. na mejl ČHS (info@horosvaz.cz). Děkuji.
S uctivým pozdravem Tomáš FRANK; vedoucí "sekce úrazové prevence" při BK ČHS
toto nemela byt reakce na vas prispevek, ale prosba vsem, co tady presentujou svoje \"odborne a zasvecene\" teorie a rady, atd.
Dulezitost bezpecnostni komise pri CHS rozhodne nepopiram a mrzi me, ze to bylo tak pochopeno
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace