Uvedená fotografie místa Spáleného žlabu je zcela výmluvná
a nepotřebovala by snad již žádný další komentář.
Jsem rovněž členem ČHS a do zimních hor včetně Vysokých Tater jezdím lézt pravidelně každou zimu již několit let. Mám zimní lezení velice rád a asi jako každý nejsem nadšený, když přijedu do hor a počasí mi neumožní vytáhnout paty z chalupy nebo ze stanu a po pár dnech výpravu raději zabalím. Ve vysokých Tatrách jsou cesty, které charakterem výstupu i sestupu lze absolvovat i za zvýšeného lavinového nebezpečí, řekněme do stuně 3, ale není jich mnoho. Většina cest je za tohoto stupně již objektivně velice nebezpečná a to zpravidla během sestupu. Je-li vyhlášena lavinová trojka, velice se rozmýšlím kam (resp. jestli vůbec) vyrazit a každý musí počítat s tím, sestupovat bude o několik hodin později než vyrazí a podmínky ráno mohou být na horách zcela jiné než večer.
V době tohoto neštěstí se pohyboval lavinový stupeň mezi trojkou a čtyřkou (převážně dokonce čtyři). Za takových podmínek jsou úvahy o tom, kam vyrazit pouštím z hlavy a radši si zajdu někam na párek a pivo.
Jediný přeživší poskytl krátký rozhovor internetovskému serveru www.idnes.cz. Dvě otázky jsem si dovolil zkopírovat:
"Slovenští záchranáři vás označují za amatéry, kteří horám nerozumějí. Právě nezkušenost je podle nich příčinou tragédie."
"S tím absolutně nesouhlasím. Všichni jsme měli zkušenosti s horami a milovali je. Minimálně tři lidé z naší výpravy byli členy horolezeckých organizací. A člověk, který nás vedl, měl dlouholeté zkušenosti právě jako horský vůdce. Předtím zvládl mnoho světových hor.
"Jak se tedy mohlo neštěstí stát? Hlídali jste si předpověď počasí?"
"Tady jsme bohužel udělali chybu. Když jsme ráno vyráželi, byl stupeň lavinového nebezpečí tři. Naplánovali jsme si hřebenovou túru. Ale už v poledne byl vyhlášen čtvrtý stupeň, což jsme si nezjistili. Bohužel."
Být „zkušeným horolezcem“ a „zvládnout mnoho světových hor“ moho být zřejmě dvě různé věci. Člověk, který vyrazí ta těchto podmínek, o kterých podle svých vlastních slov věděl, na tůru, je poloviční sebevrah. Ale budiž – touha podívat se nahoru na kopec bývá někdy silněší. Ovšem zabivakovat ve žlabu – viz obrázek – je zhruba stejné, jako postavit si stan na kolejích mezi Prahou a Kolínem a doufat, že České dráhy budo mít během noci na té trati výluku. Označit takového člověka za zkušeného horala může jenom naprostý idiot... Ještě jedna citace z rozhovoru:
"Takže jste neplánovali stanovat na tom místě, kde vás lavina smetla?"
"Ne. Pokazilo se nám totiž auto a museli jsme ho odvézt do opravny. Tím jsme se dvě hodiny zdrželi a nestihli vyjít na hřeben, kde jsme původně chtěli nocovat.Už se stmívalo, tak jsme se museli utábořit. To místo jsme si předtím prošli. Nenapadlo nás, že se tam může utrhnout lavina. Nikdo z nás žádnou předtím neviděl."
... na fotografii je označeno místo jejich bivaku ... no comment.
Je mi velice líto těch, kteří zaplatili za svou hloupost svým životem. Ještě více je mi líto onoho přeživšího, který bude muset žít s pocitem, že i on svým dílem přispěl ke smrti sedmi svých kamarádů. Na druhou stranu doufám, že se s tímto člověkem na horách nikdy nepotkám.
To by mě zajímalo, jestli je tady někdo, kdo nikdy neudělal chybu. Někdy chyba skončí se smíchem v hospodě, někdy nějakou zlomeninou a někdy smrtí. Ono totiž stačí udělat jen jednu chybu - přecenit se a záleží jen a jen na štěstí, jak to skončí . To se může stát všem - POUČME SE.
Ano. Souhlasím.
Každý dělá chyby.
A jen tím, že vystoupím ve Smokovci z električky a zamířím třeba na Zbojandu svým způsobem riskuju.
Pohyb v horách je vždy rizikovou záležitostí.
Chyb, kterých se dopustili tito lidé bylo ale jednak neskutečně mnoho a především to byly chyby hraničící s inteligencí dvouletého dítěte.
To, že někdo po šestnácti hodinách ve stěně, za dvacetistupňového mrazu, větru v nárazech 150 za hodinu, po tmě .. atd., atd. při slaňování špatně zacvakne karabinu a profrčí pak do údolí je chyba nelogická, fatální, ale pochopitelná, a je zřejmé, že i taková chyba se může přihodit v určité vypjaté situaci každému, a to BEZ OHLEDU NA JEHO ZKUŠENOSTI.
Chyby, které udělali nebyli nijak vynucené situací, naopak. Na všechna svá rozhodnutí měli dostatek času, prostoru ... bohužel - také minimum rozumu.
Postavit si stan za lavinové čtyřky uprostřed žlabu, když je všude kolem les a pár set metrů pod nimi sjezdovka a chaty, může jen naprostý debil.
Autorita osoby Gastona Rebufata (snad to píšu dobře) snad platí na každého. V jeho knize "Hvězdy a bouře" je napsána jedna, dle mého názoru úžasná myšlenka :
"Do hor se jezdí žít, a ne umírat."
Jinak řečeno. Přečetl jsi si a nebo víš, že žleb je nebezpečný. Studuj dál! Prosim tě studuj dál, ať si nepostavíš v klídku stan v lese a někdo jiný nepíše po tvé smrti, že yo mohl udělat jen člověk s rozumem dvouletého dítěte.
Nepamatuju se, ze bych nekde napsal, ze si meli postavit stan v lese ...
Rozhodne ale ... i kdyby si je napadla sebevesti blbost, porad lepsi, nez si postavit stan doprostred zlabu
Citát:
"Postavit si stan za lavinové čtyřky uprostřed žlabu, když je všude kolem les ... může jen naprostý debil."
Konec citátu.
Já to tak pochopil. I když lze souhlasit, že v tohle místě by zálézt do lesa bylo lepší a téměř vždy je to lepší, nežli žlab.
Kdyz se neco uvolni ve stene nebo na hrebeni - snih, led, kamen - kudy se asi skutali dolu ???
Po hrebeni ??? Nebo snad prekona gravitaci a poleti ke hvezdam ???
Kdyz se neco uvolni ve stene nebo na hrebeni - snih, led, kamen - kudy se asi skutali dolu ???
Po hrebeni ??? Nebo snad prekona gravitaci a poleti ke hvezdam ???
Ten les jako spása se v diskuzích objevil několikrát. Podle knih odborných les lavinu ani nezbrzdí. Navíc nás ještě mlátí stromy a o stromy... a vůbec. To jen BTW aby se to vědělo. Pokud lavinologie dospěla k jiným závěrům, tak mi prosím opravte. Tady to mělo smysl, protože les je na hřebeni, ale ne pro fakt lesa.
Tech lidi, co se chyta za hlavu, jak mohli byt tam blbi a neschovat se do lesa je po vsech moznych diskusich tolik, az mi to mate. Ale jak koukam do knih jak chci, tak ochranu pred padajici prachovou lavinou les neposkytuje!!!
A to, co jsem videl sam, to potvrzuje. Prachova si to hasila lesem velmi rozhodne.
Mozna misto toho diveni by to chtelo spis studovat. Takhle to vypada, ze valna cast udivenych by delala vicemene podobne chyby. A to desi.
pro ty co neumeji cist - nikde jsem nenapsal, ze by se jim nic nestalo, kdyby si postavili stan sto metru v lese. Takova absurdita mohla napadnout asi jen "daga".
Citát:
"Postavit si stan za lavinové čtyřky uprostřed žlabu, když je všude kolem les ... může jen naprostý debil."
Konec citátu.
Tohle jsi tam ještě včera měl: :-))))
To je jedna z věcí, kterou jsi z článku postupně vyndal, když jsi byl někým upozorněný na to, že je to blbost.
No fajn, alespoň to tam není, upravuj dál... :-)
A nebo ne. Hele mas treba pravdu, Dag mel vlci mlhu... treba jsem se splet a nebo jsi to myslel jinak... je to fuk.
Muzem se shodnout na tom, ze les rozhodne nemusi pomoct a je to. O nas dva snad nejde.
Musím se zastat Jeníka, kudy asi poletí lavina, nebo kámen atp. když je všude kolem les?! tak to asi myslel (nebo ne?) Jde o to že byla vůbec blbost tam na tom místě být - proč nešli na chatu?
Tak naposled.
1) Nejde o Jenika,ostatne jsem take Jenik.: -)
2) V tomto pripade by odchod do lesa byl asi velmi zadouci, neb byl na kopci. je take pravda, ze tam kde je les minimalne par let velika, opravdu velika lavina neprosla.
3) Je rozsirenych mnoho mytu o lavinach a jeden z nich je, ze les chrani. Nechrani. Pokud to vite, prima, blahopreji, nazdar, zdar, hura! Pokud Vas to napadlo hnedle kdyz jste poprave vysli do hor, blahopreji 2x. To mne teda ne. Prachova lavina lesem projede a zasype, snih se dostane vsude i do plic a smytec. Pokud je velka, semele vas i s tim lesem. Prachova lavina se pohybuje velikou rychosti a tlak vzduchu dela veci neuveritelne.
4) Nejde o to, abychom si masirovali ega tim, kdo je jak chytrej, v lavine budem blby vsichni stejne. Jde o osvetu.
Tady se dle meho nazoru jednalo o les u tohoto zlebu a jak je mi znamo, je na kazdou stranu do kopce. Tudiz cim vic v lese, tim dal od nejpravdepodobnejsi cesty laviny. To ze lavina projde lesem je snad stejne zname jako ze pojede nejhlubsim moznym korytem.
V těch reakcích bývá "do lesa", nikoliv "do kopce". Mohli to myslet dobře, ale minimálně si to někdo může špatně přečíst. A potom použít. Bohužel představa že les chrání je častý jev. Tedy reagoval bych vždy upozorněním, že ne.
Vzkutku nevím, jen selský rozum našeptává, ale proveďme takový myšlenkový pokus. mámé naprosto homogení svah, o naprosto konstatním sklomu(aby se tam vozili laviny, ale zase aby to nebylo extrémně prudké-max45°) délce 2500m a na dalším kilometru(2500+1000=3500) přechází plyně a rovnoměrně po celé své délce dejme tomu v rovinu tak, aby lavina na konec dojela akorát(se zastavila), jedna jeho polovina je zalesněný standartním homogenním jehličnatým lesem, smrčinou. druhá je holá. do zarostlé i holé části umístíme pět skupinek po čtyřech lidech na dva stany v různých zdálenostech od místa vzniku laviny, ovšem tak aby první v lese byla ve vztahu k místu vzniku laviny stejně daleko jako prvním na holém svahu. dejme tomu že 3500 je bod nula. 500m dáme lavině na rozjezd(bez lesa na obou stranách). na 3000m budou první skupinky, na 2500 2., na 2000 3., na 1000 4. a poslední-kontrolní na 0. Otázka zní. na jaké polovině přežije víc lidí??? zalesněné, či holé? já bych HÁDAL(aby se nějaký chytrolín zase neukájel), že v té zalesněné a vy?
PS: upravte si parametry svahu, jste-li štouralové, na vyhovůjící vzdálenosti, při zachování poměrů, nebo alespoň myšlenky, pochopili-li jste ji. nevím totiž jak se taková lavina chová zda takou vzdálenost vůbec zvládne a jak zpomaluje atd. nevim vlastně o lavinách nic. jen se mi matně vybavuje že jsou různé typy lavin a jejich vzniku, ale jaké netuším.
sám jsem zvědav, co si myslíte.
Les je dobry, protoze v nem laviny moc casto nevznikaji, coz je dano rozdilnou kvalitou snehu v lese a na volne plose. Husty les muze lavinu zastavit, zpomalit. Zavisi na tom, jak je velika lavina a z jakeho je snehu, Zakladni deleni je prachove deskove a zakladove, ale co lavina to unikat.
Pokud prijde do cesty rozjete prachove lavine bezny les, coz je nas pripad, tak les nic moc. Clanky tvrdi, ze to nic podstatneho neudela. Ja jsem videl nejake prachove lavinky padat a videl jsem jich jeste vic po padu a nemel jsem pocit, ze by je les nejak moc omezoval v rozletu. (I nejake ty zakladove, ale to neni tenhle pripad, to je dalsi).
Pochopitelne, i vrabcak machajici kridly proti smeru padu laviny bude hrat nejakou roli. Pro nejakou teorii je to zajimave.
Les muze v lavine pomoct i cloveka dorazit. Kozovka muze malou lavinku i zatavit, ale velkou naopak rozjede...etc
Jo, ted se objevil vedle jeden dobry odkaz:
www.lezec.cz/clanek.php?key=3621 ; www.horskasluzba.cz/ laviny/zakladni_informace.php
Treba prave oddil prevence. To je od cloveka co o tom vi vic nezli ma amaterska malickost a ma to tam rozebrane. Vsechno mozne dulezite, myslim, pokud si vzpominam, tak tam i ten slavnej les bude. A fotky. Dobry.
A proč v tom žlebu nejsou stromy??? protože tudy každou chvilku proletí lavina nebo kamení... Les nechrání , ale v tomle případě by to podle mě nebyla zlá volba.
Snažil jsem se o těch chybách trochu přemýšlet a sledoval to. Asi je dělat prostě musíme. Zní to děsně.
Při hodnocení maléru se hodnotí s ohledem kdo to byl. Na slavné jsme hodní a uctiví. Ale podíváte-li se na konec mnohé z hvězd horolezení, tak to co provedli ve finále by se u jiného označilo jako "začátečnická chyba" Vyšli pozdě, za špatného počasí, vlezli do evidentně lavinózního místa... často přitom nešlo o podniky nijak přelomové, aby se věc dala vysvětlit tím, že si řekli "Sláva a nebo smrt!"
Člověk dělá chyby. Předjíždí v zatáčce, protože strašně spěchá na rande a skončí na krchově. A nebo si řekne: "Ono to zase tak strašně nevypadá, tady jsme na cestě, tady snad..." A ono jo. :(
Myslím si, že krom hor, by se člověk měl naučit znát i sám sebe. Že je to v horách nesmírně důležité, protože on sám sobě je jedno z velkých, ne-li největších nebezpečí. Pochopit, kdy se chci vytahovat a nemyslím na riziko, kdy jsem v depresi a "je mi všechno jedno", kdy mi touha po akci zatemnila smysly.
Smířit se předem s tím že to třeba nepůjde, mít náhradní program, pochopit že kosmická technika mi může jenom pomoct, ale nic sama nevyřeší...
Myslim, ze pocit bezpecia tym nebohym daval fakt, ze relativne blizko bola zjazdovka = civilizacia. V podvedomi uvazujeme, ze zjazdovka je postavena tak, aby na nu laviny prilis nepadali. Komentare v novinach by som bral s rezervou - napriklad MF Dnes je v tomto uz tradicne dost bulvarna. Inac nesuhlasim s Janigom, ze Cesi su nezodpovedni (to je taky tradicny postoj, ze my domaci sme automaticky profici a cudzi su amateri). Aj Slovaci robia chyby a kokotiny a este ake! Mozno len s tym rozdielom, ze Slovaci podnikaju tury v mensich skupinach = vacsi respekt pred nebezpecenstvom a mensi rozsah pripadnej tragedie.
Je fakt,že místní to mají za barákem a když je čerstvý sníh nebo vítr , tak nikam nejdou.Maximálně na chatu si "dačo vypiť".Nejsou pod čas.tlakem,že teď musí.
Pokud mají mít debaty nad takovým neštěstím nějaký smysl, měly by přinést poučení. Pokud by to mělo být "převratné zjištění", že ve žlabu za čtyřky se nebivakuje, tak je to trochu nanic.
Dostupnost informací, pocit jistoty ve velké skupině, spolehání na nějakou autoritum, která autoritou není... to jsou snad věci, které v takových případech mohou hrát roli. Co v konkrétním nevíme.
Opět, dělat nějaké závěry z rozhovoru v novinách? Považuji se za docela otrlého, ale v takové chvíli bych blábolil nejspíš kdovíco. Pak to přefiltruje redakce...
Obávám se, že ze všech těch nebetyčně chytrých tady, by velká část na otázku: "Pokud byste už byli v tom místě (nějakou souhrou náhod, třeba), co byste dělali?" Vymyslela nějakou né zrovna chytrost. Už tady padlo několikrát utíkání do lesa, výstup na hřben... Sestoupit. Ano? Kudy? Všichni najednou?
Takové otázky na trening v obyváku, než to třeba bude naostro.
Vzhledem k tomu , že jsem před mnoha lety spíš se stěstím vyvázl z pod laviny kde zůstali dva moji známí,tak si buď jistý,že dnes bych se v jejich situaci neocitnul.Horám se rozhodně nevyhýbám,v zimě stravím na skialpech nebo při lezení 3.-4.týdny.
Ne??? Prudká změna počasí na hřebeni, pomoc zraněnému, fatálně špatná informace...
Pokud tvrdíš, že tohle se ti stát prostě nemůže (sic!), tak ať Tě chrání všichni svatí! Opřimně, bez ironie.
Samozrejme zmena počasia pri náročnom podniku môže zaskočiť, ale postihnutá skupina bola v oblasti min. 2. deň a Spálený žlab je obdobný ako Parichvost. Myslím že po nešťastiach v Parichvoste by nik súdny v ňom nebivakoval. Rozhodne pri počasí aké bolo v kritické dni, keď v "civilizácii" boli odrezané obce od sveta a cestári nemohli sprejazdniť cesty kvôli vetru asneženiu bolo pomerne jasné čo sa deje na horách a 3. stupeň lavínového nebezpečenstva sotva klesone na 2.
Apropo bezpečnosť zjazdoviek - asi všetci vieme že príroda je silnejšia ako my čo potvrdila aj pred 2 rokmi v pražskom metre resp. mnohými lokálnymi povodňami na SK.
To nebylo na tuhle konkretni situaci, ale obecne. Tohle konkretni by melo cenu hodnotit pro pouceni leda tak, aby se nasla pricina jak je to mohlo napadnout. Mne a Petra napadla nezavisle treba ta vec, ze skupina vygeneruje autoritu, ktere vsichni veri a autorita neni autorita, a nebo neni ve forme. To se stava, hlavne pokud se lide dost vzajemne neznaji. Suveren ovladne rozhodovani a je maler.
Kdyz ale slysim "Tohle by se mi stat nemohlo, Tohle bych nikdy" "Nebo tam bych se nikdy nedostal"....tak na mne jde des.
Priciny mohou byt i bizardni. Stalo se, ze clovek ridil sve rozhodovani podle zpravy v rozhlase. Lec, pustil rozhlas a zrovna bezela rozhlasova hra, jejiz soucasti byla i zpráva. Naštěstí šlo jen o lapálii. (ovšem jednou v USA -- Viz Valka svetu).
re:Re: teorie a praxe 07:50:13 06.01.2006
Právě to skupinové rozhodování je dovedlo tam , kde skončili.Vycházím z předpokladu,že většina z nich měla určité zkušenosti z vysokých hor,s lavinovými terény a byla minimálně průměrně inteligentní se schopností analýzy.Proč skupina individuálně rozumně se rozhodujích lidí se jako celek chová naprosto nepochopitelně (bez rozumu) ? Myslím si , že na to existuje nějaká teorie sociálního chování skupin.Pozůstalí prominou,ale jde nám o vytvoření představy,jak se celá situace vyvijela,protože jen tak se může každý z nás poučit dobudoucna.Každý jsme přece do určité míry náchylní ke kolektivnímu rozhodování a potřeba si to uvědomit,třeba i na tomto tragickém případě.
Ještě jednou se omlouvám Všem pozůstalým a známým.
milan
TMA jako důvod k zabivakování v lavinózním terénu mi příjde v době moderních čelovek nepochopitelná. (i bez svítilny bývá na sněhu dobře vidět /někdy/)
Bivakovat uprostred zlabu mi pride ako naprosta #$@*@^!! aj ked je lavinova 2, aj ked je lavinova 1. Proste Bivakovat uprostred zlabu mi pride ako #$@*@^!! vzdy, aj v lete, lebo ked napr. zaprsi vsetka voda skonci v zlabe, ked psadnu sutre, s najvacsiou pravdepodobnostou tiez skoncia v zlabe.
po přečtení rozhovoru s tím osmým "statečným"se už nedivím ničemu.Promiňte moji ironii,ale marně přwmýšlím nad způsobem uvažování této skupiny.Vypadá to tak,že inteligence skupiny lidí je nepřímo úměrná jejímu počtu.O nějakých zkušenostech bych vůbec nemluvil.
kdo nikdy nechyboval, ať hodí kamenem. Jasně, bivakovat uprostřed lavinového žlabu je..... už to tady řeklo spousta lidí.
Já si jen vzpomínám, jak jsme před již mnoha lety (více než dvacet) na Kavkaze šli pěkně pod ledopádem z Piku Germogenova na plato ledovce Kaškataš, a jak 10 minut předtím, než jsme se vraceli, spadl dost velký sérak na to, aby pokosil celou grupu i včetně dvou slovenských reprezentantů, jeden už měl i pár výstupů roku v horách, kteří šli svorně s námi.
A tak jsme byli zkušenější, ale prostě jsme měli kliku, že to nespadlo na nás. Zkušený by asi počkal na noc, až bude chladněji a ten led bude držet víc pohromadě.
Za týden na to jsme šli lézt na Ušbu. Na německých nočůvkách jsme si pěkně v pohodě vstali a v klidu husím pochodem šlapali ledopádem. Zase ne v noci, kdy mrzne. Dokonce i jeden z nás prošlápl trhlinu. Došli jsme na Plato, vylezli na Ušbu s dvěma bivaky a pochodovali s celou bandou dolů.
A zase pěkně přes den. A zase spadl sérak chvilku předtím, než jsme tam přišli.
A co tak zkušený horolezec Filip Šilhan, který nenavázaný spadl do trhliny?
Takže je otázka, jestli ten zkušený, co přežil, neměl prostě jen víc štěstí. Já jsem ho teda měl.
Vezměme si z tragédie poučení každý sám pro sebe.
No je a není. Pochodovat za dne přes ledopády je taky blbost, i kdež třeba ne tak zjevná, jako spaní v alvinovém žlabu. Nechci nikoho omlouvat, ale ve tmě a za sněžení si člověk nemusí přesně uvědomovat, kde že to vlastně je a pak tu působí psychologáie skupiny, kdy jeden, který vystupuje rozhodně a sebevedomě, může přimět k chybnému rozhodnutí celou skupinu. Takových případů je známo v historii hodně a zdaleka nejen v horolezectví.
Skúsený horský vodca Pavol Rajtár hovorí, že podľa informácií z internetu sa českí turisti, ktorí zahynuli pod lavínou, možno nepoznali a adrenalínové stretnutie v lokalite Roháčov si dohodli cez internet.
Mnohí českí turisti podľa neho neraz dosť riskujú, čom svedčí aj množstvo tragických úmrtí.
"Je to istá črta mladej generácie českých turistov. Absolútna nezodpovednosť, veria, že sa im nič nestane. Nepáči sa mi to, lebo tak sa normálni ľudia v horách nesprávajú," hovorí Rajtár.
Zo skúseností vie, že veľa českých turistov sa orientuje na Západné Tatry, lebo na Vysoké Tatry technicky nemajú, ak nie sú skúsení horolezci.
V Západných sú okrem Ostrého Roháča a Baníkova holé terény, s málo skalami. "Tam sa môžu hrať aj neskúsení ľudia na horolezcov. Kúpia si čakan, mačky a majú pocit, že sú horolezci."
Pamätá si, že aj vo Vysokých Tatrách už boli masové nehody.
Spomína si, na sedem českých turistov, ktorí sa vybrali do Mačacieho kotla, čo je nad Téryho chatou. Všetkých sedem zahynulo v lavíne.
"Niekoľko rokov predtým sa stalo niečo podobné na Zelenom plese. Vošli do doliny po niekoľkodňovom snežení, spadla lavína a turisti zahynuli."
Mal klientov, ktorí chceli ísť nasilu na chatu pod Rysy.
Keď im povedal, že je to v tej chvíli nebezpečné, chlapec sa ho opýtal, či by nemohli ísť aspoň na Ostrvu, že majú skialpinistickú výstroj.
"To je, akoby ste si našli v rieke jediné miesto, kde je vír, a práve v ňom by ste si chceli zaplávať," hovorí Rajtár.
Dalsia skusena autorita a jej duchaplna analyza. Ceski lezci, to ste naozaj taki zakerne-chudobni a nezodpovedni, ako to o Vas pise panboh Rajtar? Sa mi nechce verit!
Škoda žé Rajtar nerozprával aj trochu o hors. vodcoch ako si kradnú klientov ako potom vo Velickej próbe hádžu po sebe kamene ako nahánajú klientov na Gerlach lebo horský vodca tam chce isť dva krát lebo mu ide hlavne o prachy. Nech povie kde sú retaze z Gerlachu. Prečo nerozpráva o Tatarkových borhákoch.Nech vám povie koľko horských vodcov je v horskéj službe a kde boli keď sa stala tragédia na Širokéj veži. Odpoveď nájdete aj na novéj ferate z Theryho kuloára do Lomn. sed. Prep. prav. strašne ma to nasralo. JA
Prejdi si to a pochopíš.Škoda že nerozprával aj o nehode na kurze horských vodcov kde urobili podstatne väčšiu chybu ako sa stala v Spálenom.Tiež nerešpektovali lavín. neb.
jsem ráda, že konečně někdo řekl, že horští vůdcové nejsou bozi.
Rajtar si to o sobě myslí už 50 let a taky se tak chová.
Fyzicky je to borec chlap a jinak naprostý idiot.
Asi tak vidím jak letí lavina tož sundám 2 pikle z batohu vyhlednu si tu největší borovici a mažu k vršku a modlím se ať borovice vydrží :-)))) krajní případ, ale může nastat :-))))
:-) Dobrá strategie! :-) Má to jen nějaký drobounký mouchy. V tomhle případě, podle přeživšího, i ta prachovka kácela stromy. A pak, musel by to bejt setsakra fofr! Nojo, to abychom neskončili u nácviku lezení na stromy na čas!!! :-)))) Vlastně :-((((
Jasne Petře. Já reagoval na to, že mnoho příspěvků v různých diskusích mluvilo o schování se do lesa a né o ústupu výš. Tedy to mohli špatně myslet (a nebo ne) A jiný to mohl pochopit jako les = ochrana. A třeba potom provézt v praxi. Ostaně si to dost lidí myslí (že les tě bytelně schová) a i já si to kdysi myslel. Člověku to nemusí dojít.
Káždý les = nová ves
je to běs pípak si nes
hlavně v lavině nejsi na vině
podlehnu blbině a zůstanu jako střískaný pes
hurá do nebes.
Zase kravina od Josého - Jožina
Tady je ještě jeden podstatný aspekt - přítomnost a stav lesa je dobrý indikátor frekvence pádu lavin.
Vzrostlý les jako v tom místě - velká lavina jej může pokosit, ale neděje se to moc často (třeba jednou za 50 let).
Naopak ta lavinová dráha nápadná na fotkách je bez lesa právě proto, že je to lavinová dráha, kterou něco sjede několkrát za rok.
Ochrana lesem teda není kauzální, ale bývá to dobrá heuristika kde je bezpečněji, tak nevím, jestli má smysl to systematicky vyvracet. Samozřejmě máš pravdu :-) ale určitě je lepší si pamatovat že "lepší je být v lese", než mít v tom maglajz a říkat si, že lavina tě může zabít ve žlabu, v lese i na hřebeni, bezpečně není nikde, teda se budu zdržovat v tom žlabu, kde se dobře chodí a spí.
Ja už se jdu tiše vytratit, už je toho tady na mne moc. Myslim že Jose udělal takovou dobrou tecku.
Ovšem, máš pravdu hlubší, nežli já :), neb je lépe... Jen těch představ né zrovna správných bývá moc. Znovu a znovu slýchám, že tady už lavina spadla a tak nespadne, že je to zmrzlý a tak je to bezpecný, že v prašanu se dá v klidu plavat a vyhrabat se z něj, že lavině v klidu ujedeš na lyžích a není se čeho bát... to všechno slýchám a občas i čtu. No tak alespoň třeba ty žlaby se zafixujou jako blbý.
Éééé půjdu si napsat nějakou debilní říkanku na dobrou noc.
Jsou laviny prachové
jsou laviny slov
i peří bývá prachové
všichni jsme tu machrové
neb už jsme takové
a stejně nás čeká rov
Jednej veci dost dobre nerozumiem.
Niekde tu sa pise ze tam spali uz druhu noc a ten chlapik co prezil, pisal ze chceli prespat na hrebeni.
Za dva dni nedosli na hreben?...
A este ten typek pise: "Pokazilo se nám totiž auto a museli jsme ho odvézt do opravny."
Hmm..., kde ho davali opravovat? Nemohli sa niekoho spytat na lavinovu situaciu? Ved to mali cestou a urcite museli niekoho stretnut... Vazne tomu vobec nerozumiem... preco?...
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace