Na Křížovém vrchu je od 8. srpna 2004 nová věž pod názvem Tomášova věžička.
Cesty na tuto věž byly vylezeny a věž pojmenována na památku našeho kamaráda Tomáše Rückera, který nás opustil před třemi léty, kdy ho při sestupu z Marmolády zasáhl nešťastně blesk.
Osazování slaňáku
Už před třemi lety jsem pokukoval při lezení po nějaké linii pro cestu nebo třeba i nějaké věži, kterou bychom věnovali Tomášovi. Občas se nějaká ta cesta nebo věž rýsovala, ale žádná nebyla podle mých představ.
Prvovýstup cestou Rokáček
Prvovýstup cestou Rokáček
První přelez cesty Rokáček
Až letos, když jsme se vraceli koncem června z lezení z Jižních věží, jsem objevil docela slibně vypadající věž pod První. Po obhlídce jsme si říkali, že to bude už asi vše vylezený, ale na vrcholu nic, ni knížka, ni slaňák. Nevěřili jsme tomu, že by byla na takovým místě volná věž. Ale měli jsme štěstí, Vašek Brukner nám řekl, že ví o kterou věž se jedná a že je volná! Během dvou sobot jsme celou skálu přeměnili na věž lezitelnou.
Cesty byly vylezeny a věž na památku Tomášovi nazvána Tomášova věžička
Vylezli jsme nové cesty, Kouzelný chyty III, Vono to přijde III , Rokáček VI, kde jsme chtěli osadit kruh, ale v polovině cesty jsme objevili tutový hodiny, takže jsme upustili od osazení kruhu a vylezli cestu až nahoru jen s hodinami a smyčkou v okně, Paráda IV, cestu A dost III
a nakonec jsem přelezl variantu Verdon VIIa cesty Rokáček.
Oficiální otevření
Tomášovy věžičky naším oddílem 8.8. 2004
Špekulovali jsme stále o osazení kruhu, porovnávali naši cestu s jinými, ale rozhodli jsme se pro zachování „čistoty" věže a lézt cestu Rokáček jen přes smyčky.
Část
lezuchtivých členů oddílu při otevření věže
2004
V neděli 8.8. 2004 jsme za hojné účasti členů Horolezeckého oddílu Dvůr Králové n.L. přelezli nové cesty a zavzpomínali tím na našeho kamaráda. Chtěl bych tak poděkovat všem zúčastněným, lezcům i ostatním ani ne tak za sebe, jako hlavně za Tomáše, pro kterého jsme to vše dělali, a který to doufám sledoval vše z horolezeckého nebe.
Mára při dolezu cesty Rokáček a Milan v cestě
Kouzelné chyty
Pro zájemce prikládám nástupový nákres cest s popisem a polohu Tomášovy věžičky. Kdo vlastní nového pruvodce z roku 2001 na Křížák, tak je to z mapky na str. 91-jižní věže.
Přístup
Nákres
TOMÁŠOVA VĚŽIČKA
a) Sestupovka II; Martin Stránský, Jaroslav Herman, 8.8.2004. Náhorní spárou na vrchol. b) A dost III Jaroslav Herman, Martin Stránský, 8.8.2004.Vlevo od údolní JV hrany stenou na vrchol. c) Vono to přijde III Jaroslav Herman, Martin Stránský, 8.8.2004. Vlevo od komínu J stěnou přes hodiny na vrchol. d) Paráda IV Jaroslav Herman, Martin Stránský, 8.8.2004. Vpravo od cesty Rokáček středem údolní stěny na vrchol. e) Rokáček VI Martin Stránský, Jaroslav Herman, 8.8.2004. Údolní JZ převislou hranou šikmo doleva k hodinám, do okna (jištění) a vlevo šikmo stěnou na vrchol. Verdon VIIa Martin Stránský, Jaroslav Herman, 8.8.2004. Z okna vpravo po hraně na vrchol. f) Kouzelný chyty III Martin Stránský, Jaroslav Herman, 8.8.2004. Od pravé náhorní hrany stěnou šikmo doprava na vrchol.
Ve vší úctě k Tomášovi, ale ta čistka "zkulturňování skály", jak je vidět hned na druhý fotce a ty pahýly ořezaných stromků - to považujete asi za normální!?! Nemělo to tam zůstat stejný jak to bylo pred Vaším přílezem ?!?
Ahoj,
vím, že to vypadá asi docela otřesně na fotce, ale velká část boroviček zůstala na svém místě, pokud ten vršek uvidíš, třeba nebudeš tak otřesen.Vypadá to, myslím, docela slušně. Neber to jako nějaké poučování, ale většina věží dosud nevylezených takto vypadá, a to jak na Křížáku natož v dole v Ádru a pak nakonec lezeš krásný cesty a ani nevíš, že tak vypadala většina. ahoj Martin-Sendy
Taky jsem na Vás nasranej! Měli jste totiž ten bordel sejmout z věže všecek, protože tyhle plevelný mrchy likvidují šíleným tempem celý Ádr a dementům typu Hlína a Hock to nejenže nedochází, ale oni dokonce ještě rozumují! Kdybych nebyl živ ze zemědělských plodin, přál bych si dva roky sucha a pak bych ten Augiášův chlív vyčistil s kanystrem benzínu a zapalovačem, a to nejen tady ale i v Labáku a jinde.
Když podobní tupouni zakázali pást ovce v Belánkách , aby chránili vzácné byliny, všechno to do pár let zarostlo bolševníkem či lopuchem a kytky byly v tahu. Když se dřevo pravidelně těžilo i ve skalních oblastech, tak to byly ještě krásné skály a ne plevelná arboreta!
Když ještě lidé používali rozum, tak nepotřebovali k formulaci svých nenázorů papouškovat Blesk či Standu Grose.
Martin.
vono je to, jako už všechno na světě, poněkud složitější. Jde o to, co chceme chránit. jestli řekneme teď a od této chvíle budeme držet stávající stav, nebo jestli uznáme za hodnotnější stav kupříkladu před průmyslovou revolucí a k němu se budeme chtít vracet. anebo stav před okamžikem, kdy se z pračlověka lovce a sběrače stal pastevec a zemědělec. s tím souvisí pěkná tezička, že vlastně ochrana přírody tak, jak je u nás toto slovo obvykle chápáno, není ochranou přírody ale ochranou kulturních hodnot (samozřejmě včetně všech dogmat poplatných své době).
nebo zase jinak: je větší hodnotou šutr, který nedoroste, nebo čepice zetlelého jehličí s náletovými smrčky? (ta přítomnost zetlelého jehličí výrazně zvyšuje vlhkost kamene a tedy urychluje jeho rozpadání vlivem mrazu). jiný blbý příklad: hned vedle pískovcové skály roste strom a jak se kýve ve větru, tak vybrušuje ve skále koryto. chránit strom nebo skálu? navíc strom nepůvodní, monokulturní smrk?
Připojuji se k názoru, že pokud začnu něco chránit, většinou to odnese to (ten, ta), před čím to chráním.
Kdysi jsem slyšel o projektu, jak nějaké tatranské pleso (tuším Štrbu, ale nevím) uchránit před poklesem hladiny nějakými izolacemi dna. A otázka zní - pokud pleso samovolně (tj. přírodně) vysychá, není to rovné tomu, jako kdybych novou nádrž budoval? I na vyschlém dně by žily organismy, například borovice. Jsou borovice méně hodné ochrany než ryby a vodní šneci? A tak dále.
Jo to je jen legrace, když jsi tak pěkně prosil. Ale snad přece vidíš, že každá skála, když se neudržuje tak zarůstá. A těch bylin je fakt všude dost. Vždyť je sám pojídáš, třeba ve chlebu a nenapadne Tě bránit lán obilí před kombajny...Nebo jo? ((-:
Jasnačka. Na nekompromisní stanovisko si vysolím zase své, ať je nějak sranda! Skála v přírodním stavu-v zimě neodhrnout sníh z poličky, jen ať si to klouže a podobně.
Jak kdy a jak co. Ono je to sice jednoduchý-stačí použít rozum. Nebát se zamýst jehličí na jedný straně a nepotáhnout skálu PVC na druhý. Ale maj všichni rozum? Třeba já? Kterej tam to jehličí někdy nechá? :))) Řečnická otázka. Odpověď na otázku vlastnických práv na rozum znám...
Takových míst, kde se najednou nesmělo pás, vyžínat rákos, atd., takových je... ale teď už tam není co chránit. Většinou šlo o představu, že člověk není součást přírody, veškeré jeho zásahy mají negativní dopad pro všechny součásti ekosystému (což je nesmysl) a také o ignoraci toho, že pokud nějaký stav existuje v době dlouhodobých zásahů člověka, tak po jejich odpadnutí bude stejný nebo pro současný systém lepší (což je většinou nesmyl).
Na odstranění mechů může mít každý svůj názor,ale fakt, že pokud je věž zarostlá, chátrá rychleji, se asi neodkecá. A stav věcí mění každý mravenec, kůrovec, nebo suché (mokré) léto, takže je otázka, jak podstatné naše zásahy jsou. A na to zjevně neexistuje universální odpověď.
No jo. Koneckonců nejlepší ochrana věže by bylo ji potáhnout umělohmotnou fólií. Koneckonců ty věže vznikly tím, že ty tabuli něco škodilo a z té tabule ji to "vyškodilo". A zase ten Bolševník a mnoho dalších sajrajtů tady dělá bordel, protože je sem někdo dovezl. A vůbec...
Jasně, vršky voholit. Letos na jaře jsem tady u nás na kopci z vršků masivů vykácel pár bříz (kmen tak 10 cm) s tim, že pařezy nechám. Houby s voctem. Za pár měsíců svině svinutý vobrazily natolik, že na ně vyrazim s krumpáčem a ten sajrajt vykopu. Nehledě na to, že jejich kořeny totál rozrušujou skálu. Ještě si posvítim na mechy. Dumal jsem vo nějaký chemii (třeba vo skalici), ale nejsem si jistej enviromentálním impaktem a zase jako v Hirošimě to na skalách vypadat nemusí. Zatim jsem nějaký bryoporosty sejmul rejžákem (dráťák mrví skálu). Je to fuška, ale výsledek je vcelku uspokojivej.
a co kdybys papouchu zakoupil kozu. budeš ji vodit na procházku na vršky masivu, vokouše březové lupení, procházka ti udělá moc dobře, zesílíš, spálíš tučné faldy, mlíčko posvačíš, dobytče ti ke skále vynese lano, a tak si nebudeš trápit vlastní chrbtici...
Já teda móc dobře vím, čím to je, že ty mechy a kapraďorosti teď rostou čím dál víc a rychlejc a ani kdyby se spojila hejna fšech pappušáků s rýžáky a i kdyby se kozy nakrásně přidaly - nemáme naději, Já to vím, po čem tak ty fšechny zelený věci rostou.Já to vim!!!
Čekám kdy někoho napadne nechat umělku zarůst mechem a osadit vosama, aby to bylo jako v venku. Hlavně ze všeho udělat něco jinýho nežli to je. Ale třeba to tady mělo nějakej smysl jehož nejsem sto dohlédnout.
Ahoj kluci, koukám, že jste tu věžku "pěkně pročistili" :-)) Ani jsem netušil, že jste se dali na stavění cest. Mám dvě volný věže a jednu hranu a nemám to s kým udělat, tak kdybyste měli zájem, tak dejte vědět. berny P.S. A dík moc za Tomáše
Hele Honzo, když tam píšeš tu přezdívku, co jsi ode mne zdědil, tak tam připiš jr (jako:mladej). Přece jenom občas máme na některý věci odlišnější názory. V tomto případě se ale pod tvoji glosu podepisuju taky. Ta výroba věžičky a to "zkulturnění" skály, to byl opravdu hrdinskej čin, jak by řekli Němci heldentát.
Je to určitě medvědí služba a dobrý počin pro další vývoj vztahů mezi lezeckou komunitou a ochranou přírody. Autoři věže a cest a článku by měli ještě doplnit, že celá akce se uskutečnila ve zvláště chráněném území - přírodní rezervaci, kterou Křižák je.
Zrovna když píši tento příspěvek, dostal jsem na stůl pozvánku na seminář "Horolezectví na pískovcových skalách v chráněných územích". Jsem tedy línej jako prase, ale nedá mi to a opíšu alespoň ty úvodní body zpozvánky:
1.Pravidla sportovního lezení na pískovcových skalách
2. Porušování pravidel horolezci
3.Poškozování dochovaného přírodního prostředí pískovcových skalních měst.
4.Informační systém a OSVĚTA pro horolzece.
a tak dále.
Jo a teď si tento materiál ještě rychle stáhnu, než ho někdo zlezce sunda.
Hele Papouš, já tě vopravdu někdy žeru. Ty tvoje příspěvky, to jsou tak silný pózy a gesta, dělal jsem to taky, když jsem byl mladší.
Ale tvoje poznámka ťala do živeho. To je opravdu výjimka, aby autor (????) upravil svůj příspěvek po kritice v ohlasech. Jestli tedy JirkaS nedělá na svém serveru cenzora (to asi ne), tak pánové, co tak agilně vyrobili lezeckou věž asi opravdu pochopili, že to byla prasečina, ještě jednou prasečina a do třetice všeho dobrého (toho sem tam moc nenašel) a zlého PRASEČINA.
Jinak si to odstranění fotky neumím představit. Ale jinak Papouš dík za upozornění, já když se vracím ke článkům, kde mne zajímá jen ta diskuse, případně jsem do diskuse i zasahoval, tak už ten článek jenom projedu tím kolečkem uprostřed myši.
No, abych byl úplně přesnej, tak ta fotka tam vlasně ještě je v pravym horním rohu. Ale má jenom 2 kB, a když se zvětší, je rozrastrovaná, takže jako důkazní materiál nejspíš nejde použít.
Jinak mi fakt přijde legrační, když někdo omdlívá nad vyčištěnim vrcholu jedný docela pěkný věžky. Řikat tomu prasečina mi přijde jako gesto a póza :-) Chápal bych křik, kdyby na Křížáku chtěli votevřít kamenolom. Ale to by zřejmě bylo mimo rozlišovací schopnosti ochranářů, když teda mám bejt lacinej :-)
Rejžáku (stojí asi 30 ká), pile (mám suprovou kapesní fiskarsku za 400 vočí, váží jen 15 deka!) a dalším cajkům na odstraňování Hlín, Papoušů a další fauny a flóry zdar
Tadyta debata mě opravdu docela baví. apředpokládám, že taky lezeš na písku. Zkus se někdy v hospodě zeptat kluků, kolik cest v Ádru by nebylo nebejt rejžáků a šťouradel. A vo ten mech se bát nemusíš, ten je tam za dva roky zas.
Máš sice Berny pravdu že by spousta cest nebyla ale znění výjimky je nekompromisní.Proč tedy dávat ochráncům argumenty proti lezcům, ta fotka je naprosto dostačující důkaz porušení podmínek výjimky a věř že ochranáři tyhle stránky taky čtou. Jen pro pořádek, stručně ze znění výjimky pro CHKO Broumovsko.
4. Při horolezecké činnosti nebude :
a) poškozován a úmyslně měněn povrch skal (upravování, přidávání a odstraňování chytů a stupů, vč. jejich zpevňování betonováním či lepením),
b) lezeno v obuvi s tvrdou podrážkou poškozující pískovec (např. vibram),
c) používáno jistících prostředků poškozujících skálu (skobování, zatloukání jistících prostředků kladivem apod.) ; k zajištění mezi kruhy lze používat výhradně smyčky,
d) lezeno na mokrém pískovci,
e) používáno magnesium nebo jiné chemické prostředky narušujících skálu,
f) odstraňována nakumulovaná zemina a odumřelá organická hmota ze spár, terásek a povrchu skal,
g) slaňováno pomocí stromů či keřů,
h) nouzově přespáváno (bivakováno) ve skalách ani na skalních stěnách či vrcholech,
i) proveden žádný prvovýstup v celé oblasti obou rezervací bez předchozího souhlasu správce skal nebo jiného k tomu kompetentního člena ČHS,
j) zasahováno do porostů na skalách (kromě náletu borovice vejmutovky) a nebudou odstraňovány uvolněné kameny bez souhlasu orgánu ochrany přírody a majitele pozemku.
Možná se ti to bude zdát neuvěřitelný, ale se vším uvedeným ve vyjímce už jsem se letos setkal. A jinak co mě se týče, pokud dolezu do místa, kde mám na výběr odstranit z plytkýho járku co v něm je nebo hodit šerednou mrchu, tak je to jasný... Nevadí mi padat, ale když to můžu ovlivnit.
jenom dotaz k těm smrčkům, kdyby byl tady náhodou přítomen nějaký znalý botanik: je smrk původní správnou dřevinou patřící do této lokality? nebo se jedná paradoxně o hospodářskou monokulturu?
Likvidovat vejmutovku a bolševník je zřejmě správně (jsou to zavlečené nepůvodní potvory), stejně bych asi viděl jako pozitivní likvidaci akátů (třeba na vltavské žule).
Ani ne. Vzhledem k tomu, že se pohybujeme ve stejné oblasti jsem letos už nějaké to porušování podmínek výjimky také potkal, lidi jsou prostě paka.Jasně,souhlas, taky si dobrovolně hubu nenabiju. Tady jde spíš o to že každá taková fotka dává ochranářům další argument a zákon je bohužel na jejich straně. Co vlastně děláš když něco takového vidíš, ozveš se nebo to přejdeš??
ad f) ...nebude odstraňována organická hmota ze spár atd... To jako když někde zůstanu viset za BierBauch v komíně a zemřu, tak mě tam nechaj jako přírodninu? Nebo budu považován za nálet, jako je vejmutovka, a budu odstraněn, ovšem jen se souhlasem orgánu?
Jinak: jak to tak pozoruju, orgánové jsou vcelku prima chlapi a maj rozum. Možná i díky svému bujarému mládí (Hlína gestikuloval a pózoval, Piňos se pro změnu přivazoval k bagrům) :-)
Jaká organická hmota? Kosti plný tiskárenskýho olova. Svaly a špeky určitě nemlich totéž, co sklad Severochemy! To vobalený strakatejma kaliopkama jedovatejch barev z molekul odpadlejch z výroby benzínu. Po tvý odůmrti by tam pět let ani mech nerostl!!!!!!!
Ja myslim ze by te vyjmuli sami ochranari a nasledne nalozili do lihu. Nevadz krizenec PAPouska a ryPOUSE sloniho je mnohem vzacnejsi nez treba sokol
ci jina havet kuli ktery nam zaviraji skaly.
Tak vzácný živočišný druh by měl být ovšem chráněn. Udělat mu rezervaci, kde by měl své rejžáky a pilku, aby měl vhodný biotop pro páření a rozmnožení a my měli tady ojedinělé hejno Slonich Papouších Rypáků!
Snažím se alespoň pokud je v mých možnostech lidem domluvit, ale přikázat samozřejmě nikomu nic nemůžeš. Ale i tak se mi u většiny lidí stane, že mě pošlou do p... atřičných míst. Neříkám, že se ozvu vždycky, co dělat, když dolezeš na věž, kde je jenom borovice a žádnej kruh. Skočíš? Ani náhodou, sjedeš z ní, oznámíš to Vaškoj Bruckneroj a čekáš. A tak to v tom životě prostě je.
Porušils ovšem bod G) Ale kdybys ho neporušil a vyčkal, mohl bys zase porušit bod H). Mohl bys ale taky ovázat nějakej vrcholovej výstupek a slanit na něj. Při stahování lana bys ovšem mohl porušit A), F) a při uvolnění výstupku (kamene) i J). Kdybys pád lokru přežil, mohl bys možná zpětně zažádat orgán o dodatečné povolení jeho odstranění (kolek 300 Kč + 300 hodin veřejně prospěšných prací).
ŠmarjaJózef, to vypadá, že sem taky kolaboroval! No byl sem tam, ale kuliva slečně Kláře. Moc mě ty bojovky nebavily, měl sem místo toho rači jet lízt.
Říkej, že jsi jenom plnil rozkazy vyplvájící z tvého služebního poměru (poměru?) a plná politická zodpovědnost padá na tvé nadřízené...tedy tady asi slečnu Kláru.
A sem v řiti! Už se z toho nevykroutim a budu muset odstoupit jak Pavka Přibylů. Mám sám sebe potrestat tím nejtěžším trestem - čtrnáctidenní mlčenlivostí na Lezci? Suďte mě!
Piš dál!!! Co bychom pak četli?! Fšechno je jinak! Přibil. Šlouf@co. jak známo rozvrátili komunismus navzdory charťákům řízenými KGB. Pa@Pa (Papouš a Patočka) se připravují na uchvácení moci a rozpoutání zelené hrůzovlády, zatímco šgps polévá trávník žíravinou a jeho psací program píše a píče, protože sám je negramotnej.
Ahoj Sendy,možná by bylo dobrý k těm vašim narcistickejm fotkám s Héřou přidat pár fotek toho pro kterýho ste to všechno dělali.Jinak Vám chci moc poděkovat za tu záslužnou činnost.Tomáš byl vynikající člověk s morálními vlastnostmi které by mu mohl leckdo z nás závidět.Tom byl tak slušnej,že bych ho kolikrát za to snad i nakopal do prdele.Jenom bych chtěl ještě připomenout že málo čtenářů lezce asi ví,že se jedná o synovce výborného horolezce také tragicky zahunyvšího Ilji Špitálského, kterému je v pískařích od BS věnováno několik hezkých epizod.Stín strýcovi smrti,poukazující na nebezpečí naší vášně škrábat se po skalách, byl v rodině tak silný,že Tomáš který měl lezení a lásku k horám zažranou pod kůží začal s tímto sportem poněkud později, snad až byl smutek ze ztráty ztraceného příbuzného obroušen nánosem času.Nic méně osud je nemilosrdný,co máti stát se stane.Kluci vzdávám holt vaší akce "Tomášova věžička".Horámzdar Keson.
můj komentář nepatří asi úplně pod tento článek. do ádru a teplic se podívám tak jednou za dva roky, a tak moje zkušenosti s touto oblastí jsou omezené. nicméně jsem si povšiml, že:
většina slaňáků je umístěna naprosto nesmyslně, a to těsně nad skalní hranou, takže se jednak docela blbě nastupuje do slanění, a druhak je skální hrana pod slaňákem hoblovaná lanem (pravda, na zdejším pískovci, tvrdším než v ráji, se ta skála tak snadno neohobluje, ale stejně...). co s tím dělat? víc přemejšlet nad umístěním slaňáku a nedbat tolik na pohodlí při vrtání, ale na budoucí používání.
druhý postřeh: u slaňáků, a to i relativně mladých, osazených před cca 5 lety (podle zápisů ve vrcholovkách), temovaných olovem a zacementovaných, je vidět značné poškození skály v okolí slaňáku, okolo slaňáku se vytváří kráter v průměru cca 10 cm a skála v bezprostřední blízkosti slaňáku "odmrzá". moje vysvětlení je, že se používá nevhodný materiál na zacementování, a tento nevhodný materiál je - cement. mechanismus poškození skály v okolí slaňáku si vysvětluju následujícně. cement při hydrataci mění svůj objem - smršťuje se (v řádu desetin promile). mezi skálou a cementovou výplní se vytváří smršťovací trhlinka, která má šířku řádově něco méně než desetina milimetru. tato trhlinka velmi dobře funguje pro transport vlhkosti - prostě kapilára, a udržuje pískovec v bezprostředním okolí výplně neustále vlhký. když k tomu přidáme odlišný teplotní režim "nehomogenity materiálu" (dřík kruhu i olovo jsou výborné vodiče tepla s nízkou tepelnou kapacitou), tak nám ta opakovaně mrznoucí vlhkost poměrně rychle rozrušuje skálu.
proč se toto neděje v takové míře v českém ráji a v labských pískovcích? nevím. technologie osazování je prakticky stejná. vysvětluji si to odlišnou zrnitostí pískovce, a tím odlišnou propustností vody.
co s tím dělat? nepoužívat olovo. volit jiný materiál než cement. a to buď sanační malty na bázi cementu, kde je eliminováno smršťování (lze koupit v lepších stavebninách), eventuelně aspoň venkovní lepidlo na dlaždičky, nebo používat epoxidová/polyesterová lepidla.
byl bych rád, kdyby se k tomu mohl vyjádřit nějaký znalec oblasti, nejlépe s praxí s osazováním kruhů nebo slaňáků.
teď jsem to po sobě přečetl a mám tam kravinu.
v řádu desetin promile se smršťuje slušný cementový beton. smršťování samotného cementového tmelu bez plniva je o jeden až dva řády vyšší (laicky řečeno záleží jak moc se cementová kaše "utopí").
Když tady čtu tu zajímavou debatu, nedá mi to a taky něco sesmolím. Asi takhle: Je dobré, že jste vytvořili nové cesty a zpřístupnili novou věž. Je hezké, že jste ji pojmenovali na památku svého kamaráda. Je rovněž dobré, že jste si počínali citlivě co se týče neosazení zbytečného kruhu a užili jste přirozených hodin. Je ovšem zbytečné řezat nahoře stromky a zametat tu trochu jehličí, když to je vlastně zakázáno. To křoví se dalo normálně oblézt. Když už jste k tomu přikročili měli jste tak učinit pokud možno v tichosti a nikdo by si nevšiml - ne se u toho fotit. Takhle se debata k vcelku pietnímu tématu zvrhla v obvyklou frašku a handrkování o náletové smrčky. No co, můžete si za to sami. Na druhou stranu, na smrčky se za chvíli zapomene, ale věžička pojmenovaná po kamarádovi zůstane.
Napsal jsi sice taky něco, ale napsal jsi kravinu. Pietní téma , to určitě ano, ale nic zajímavého. Jenže ty smrčky zajímavé už jsou, tak proč o tom nepodebatovat.
Slanění: sestupem
nie skor zostup: zlanenim?
zrejme len mne nezname nuansy pieskarskej cestiny
ked zostupujuci lezci zlanuju postupne stup za stupom v opacnom slede rovnakou cestou ako vystupali nahor aby este viac nerozrusili panensky povrch chranenej skaly
- a smreky zozrali termity :-)
inak fajn, diky
Slanění: sestupem
nie skor zostup: zlanenim?
zrejme len mne nezname nuansy pieskarskej cestiny
ked zostupujuci lezci zlanuju postupne stup za stupom v opacnom slede rovnakou cestou ako vystupali nahor aby este viac nerozrusili panensky povrch chranenej skaly
- a smreky zozrali termity :-)
inak fajn, diky
Slanění: sestupem
nie skor zostup: zlanenim?
zrejme len mne nezname nuansy pieskarskej cestiny
ked zostupujuci lezci zlanuju postupne stup za stupom v opacnom slede rovnakou cestou ako vystupali nahor aby este viac nerozrusili panensky povrch chranenej skaly
- a smreky zozrali termity :-)
inak fajn, diky
Děkuji Vám za zaslužnou akci i když mně tak trochu lezete do zelíčka.Každý lezec , který má hlavu v pořádku by měl alespoň jednou v roce skacet nejaký ten strom nebo stromeček co ničí skálu víc než kdokoliv jinej.Já trhám a kacím co se dá a pořád to je málo.Jsem pro naprosté vyčištění skal, protože větší ničitel pískovce než stromový nalet není.A na to nemusím být , abych to videl, něják študovanej.Po mně jsou cesty ve skále čistý jako panna.
No musím dodat, že to věděla už i moje babička a vždy vytrhávala na naší skalce pod chatou při vstupu do vody všechen plevel a říkala: trhej a čisti také nebo jednou nebudeme mít skálu a jak polezem do vody......
Ahoj, jen tak ze zvědavosti jsem zadala do vyhledávání jméno svého bratrance Tomáše Rückera a dověděla jsem se o "jeho" věžičce. Díky.
Toma jsem moc dobře neznala, ale vím, že byl stejně zamilován do skal a do lezení jako můj táta Ilja Špitálský, že si byli v mnohém podobní a měli taky skoro stejný osud. Oba zemřeli na horách - můj táta zahynul pod lavinou na Mont Blancu, ve Francii v roce 1967, v nedožitých 30 a mně tehdy nebyl ani 1 rok a to samé Tom a jeho malá Ela. Je to moc smutné a zvláštní. Podobná nátura a podobný osud.
Všechny Vás moc zdravím a přeju hodně krásných let bez nehod, strávených na horách a při Vašem krásném koníčku.
S pozdravem Lucie Špitálská, Praha
Registrace
Metodika
lezec.cz
Na Křížovém vrchu je od 8. srpna 2004 nová věž pod názvem Tomášova věžička. 
GPS a mapové aplikace