Adam Ondra o Dawn Wall - rozhovor s Lezcem a jeho čtenáři
"Lezení v Yosemitech je radikálně jiný,... musí se trénovat lýtka a lézt jako šnek," popisuje Adam Ondra zkušenosti z přelezu Dawn Wall v emailovém rozhovoru pro Lezce, v němž jsme položili i řadu otázek čtenářů. Nakonec jich bylo 32 stejně jako délek přelezeného big wallu.
Adam Ondra úspěšně dokončil volný výstup Dawn Wall
"Dokázal to!" Adam Ondra úspěšně dokončil volný přelez celé cesty Dawn Wall na El Capitana v Yosemitech. Oznámil to chvíli po půlnoci našeho času Adamův jistič Pavel Blažek. Adam zvládl přelez nejtěžší bigwallové cesty světa na jeden zátah osmý den od nástupu do stěny.
Druhým dílem seriálu Skialpem to začalo II nás provede zkušený horský vůdce UIAGM, který je v Tatrách skutečně doma, Branislav „Gabo“ Adamec. Nádhernou túru na Rysy nám sice kousek pod vrcholem překazí počasí, ale i tak se podíváme k Žabím plesům a do sedla Váhy.
Rozšířená recenze lavinového batohu Pieps JetForce Tour Rider 24
Lavinové nafukovací batohy prožívají boom a ke známým firmám ABS, SnowPulse a BCA přibyl významný „hráč“. Firmy Pieps a Black Diamond uvedly roku 2014 revoluční řešení lavinového batohu JetForce, kdy je nafukovací vak plněn výkonným ventilátorem napájeným z baterie.
Úvodní díl druhé série seriálu o skialpinismu SKIALPEM TO ZAČALO II, s podtitulem KAM NA SKIALP, se řídí známým heslem o paní matce moudrosti, kterou je v jakékoliv lidské činnosti opakování.
Jakub Konečný skončil dnes na 4. místě Mistrovství světa mládeže v Číně v lezení na obtížnost. Ze semifinále postupoval z 2. pozice. Ve finále se pak před něj dostali vítěz: Giorgio Bendazzoli (ITA), 2. Kai Lightner (USA) a 3. Taito Nakagami (JPN).
Vše se přihodilo jedné zářijové noci. Dlouho jsem váhal, zda to mám veřejně publikovat. Každý, kdo má IQ nad +20 už asi tuší, jak jsem se rozhodl, ale rád bych udal své důvody.
Za prvé, horolezci jsou z velké části lidé, kteří si v životě plní své sny. To je skvělé, ne každý má k tomu potřebnou odvahu. Existují ale i sny, u kterých není záhodno, aby se vyplnily. Myslím, že by neměly ve sbírce chybět.
Adam Ondra o Dawn Wall - rozhovor s Lezcem a jeho čtenáři
+ videopozdrav +topo Dawn Wallu
"Lezení v Yosemitech je radikálně jiný,... musí se trénovat lýtka a lézt jako šnek," popisuje Adam Ondra zkušenosti z přelezu Dawn Wall v emailovém rozhovoru pro Lezce, v němž jsme položili i řadu otázek čtenářů. Nakonec jich bylo 32 stejně jako délek přelezeného big wallu.
Adam v něm mj. říká, že Salathé na OS ještě možná za pár dní zkusí, že Heinz Zak v Dawn Wall točil záběry pro chystaný film s Adamem, proč vybral Loop variantu, kde se vzal Pavel Blažek i jak se v big wallu chodí na záchod a mnoho dalšího ... + na konci článku je Adamův video pozdrav do Čech a také jsme od Adama dostali k uveřejnění topo cesty Free Dawn Wall 5.14d. Je podle Adama přesné a spolehlivé a klasy jsou upravené podle jeho názorů. Viz níže v rozhovoru:
Na úvod veliké gratulace od týmu Lezce i od čtenářů a pak
1. otázka. Vylezl jsi Dawn Wall v excelentním stylu za pár týdnů nácviku bigwallového lezení vlastně spíš jako nováček v téhle disciplíně. Co tě po této zkušenosti láká víc, překonávání limitů na jednodélkách nebo tě oslovily hory? A co příští výzvy, třeba něco se sněhem?
Tak láká mě určitě obojí. Ale myslím, že lepší taktika je být hlavně skalkař a čas od času se podívat do větších stěn. Skalky jsou prostě lepší trénink. Po Yosemitech budu asi na sportovky pěkně vyslábnutej. Ale síla na sportovky se i na Capovi velmi hodí... Takže do budoucna mě určitě big wally lákají, ale čas od času, ne pořád. Ale všechny další výzvy by měly být hlavně o skalním lezení, žádný hrabání ve sněhu mě moc neláká. Což neznamená, že kde je zima a sníh, tam mě to netáhne. Ale spíš mluvím o tom, že nejtěžší z celé cesty musí být skalní lezení a ten sněžnej a ledovej zbytek, aby byl nutný zlo.
2. Co nového ať už v lezecké technice či psychice, obecně v lezení nebo pro život vůbec ti tato zkušenost v Dawn Wall přinesla?
Lezení v Yosemitech je jiný. Ale to opravdu radikálně. A paradoxně, lezení spár je na tom všem málem nejnormálnější. Spára je téměř stejná v Ádru nebo v Yosemitech. Ale plotny a sokolíky jsou teprve odvar. Brutálně smekavý nohy platí pro sokolíky (laybacky) a i plotny a kolmice. V sokolících je třeba lézt ve správném tempu a efektivně, protože lézt 40 metrů jen na sokolu je děsně vyčerpávající, a když člověk neví, jak na to, tak vyloženě smrtící. A může to být francouzský 8a. Plotny a kolmice byly hlavně o vyladěné lezecké obuvi. Vzhledem k tomu, že na tření se stát nedá a normální stupy tam nejsou, tak se člověk se musí naučit stát na několika milimetrech. Rozdíl je ten, že třeba na bouldrech někde na Petráči se většinou taky stojí na mikrokrystalech, ale většinou je to někde v mírným převisu a nestojí na nich člověk celou vahou. A nebo když už, je to jen na pár sekund. Tady na těch pár milimetrech stojí hodiny. To znamená, že jakákoliv bota je vlastně příliš měkká. A to není nekvalitní botou, ale to je fakt. V žádných jiných lezkách bych to ani nevylezl. Navíc, stát na ostrých žiletkách celou svojí vahou znamená, že ty žiletky ničí gumu na lezkách na padrť. Je dobrý mít žiletku a šmirglpapír a po každém pokusu hranu na lezkách zabrousit.
A jet do Yosemit znovu, budu trénovat lýtka. Naprosto klíčová schopnost je stát dlouhé minuty v nohandu, odpočinout rukám a pak mít dost síly v nohách na následující těžké lezení.
Psychická stránka byla důležitá, musel jsem se víc uklidnit a lézt jak šnek. Styl uvolněný a rychlý buldozer, v normálním skalkaření tak efektivní styl pro mě, tady moc nefunguje. Trvalo mi týdny, než jsem to pochopil. Ale lézt jak šnek pro mě bylo divné.
3. Měl jsi v průběhu, ať už nacvičování, nebo i během ostrého pokusu, pocit, že je to úkol nad tvé síly?
To úplně ne, ale pochybnosti byly. Měl jsem těžší chvilku při nacvičování loop délky (16.) a potom 4. den pushe na 14. délce.
4. Měl jsi po neúspěšném dni, kdy se na 7 pokusů nezadařilo ve 14. délce, strach, že to vůbec nepůjde a že budeš muset odjet s mezinárodní ostudou?
Chacha, mezinárodní ostuda, to je ono. Jo, přiznávám, celkem jo, měl jsem strach.
Adam Ondra přelézá 14. délku, 5. den, foto Pavel Blažek
5. Jak je Dawn Wall morálová? Někde se píše, že je to spíš sportovka, nebo bys spíš řekl, že morálovka?
6. Jak to máš s jištěním? Cesta prý není zrovna přejistěna nýty, tak asi musíš po vlastním. Lezeš s matrošem, který si zakládáš? Nebo to je na PP?
Spojím otázky 5 a 6 dohromady. Cesta určitě trochu morálová je. Prvních 21 délek je většinou po fixním jištění, vrchní lehčí délky už jsou spíš spáry po vlastním. Fixní jištění v prvních 21 délkách představují nýty, skoby, rivety, peckery (=beaky) a copperheady. Nýty a skoby a rivety jsou v pohodě. Takže třeba nejtěžší dvě délky - 14. a 15. - jsou čistě po nýtech a dojištěný jsou pár copperheadama, ale ty jsem stejně vynechával, nebudu se unavovat. Čistá sportovka. Tyto nejsou součástí žádné hákovačky, a tak nebyl problém je takhle odjistit.
Jinak je většina délek společná s hákovačkama (1. - 13. je velká část s Mescallitem, 16.-21. s Wall of Early Morning Light = původní Hardingova cesta a potom se spojuje s Mescallitem) a tudíž Tommy nemohl přidávat nýty.
Ve celém úseku od první do 21. délky jsem založil zhruba 10 camalotů. Ne že by to nešlo dojistit, někdy to jde, ale je to zbytečná zátěž. Většinou jsem zhodnotil, že cvakat pouze fixní jištění je akceptovatelné riziko. To neznamená, že fixní jištění dodává cestě sportovní charakter. Některé délky jsou morálové hlavně nespolehlivostí copperheadů a peckerů, když se do nich hodí pořádná držka. V tomto ohledu vyniká 10. délka 8b+ (nebo 8c spíš), která je věčně mokrá a nic jiného než beaky a copperheady tam nenajdete. Několik copperheadů a beaků jsem poslal do údolí, takže jsem si byl vědom nespolehlivosti jištění. Zároveň i když selže vícero jištění, v naprosté většině případů by to byl sice obrovský, ale bezpečný pád. Je tam minimum polic.
V naprosté většině těžkých délek (nad 8a+) jsem měl nacvakané expresky v erárním jištění, když už jsem něco zakládal, tak jsem to spíše zakládal při lezení, ale několik camalotů už jsem však měl založených. Tommy s Kevinem měli stejný přístup. Kdyby to byla čistě tradiční cesta, pak se samozřejmě muselo zakládat vlastní jištění z lezecké pozice, ale tím, že je tam taková všehochuť, a například nejtěžší délky jsou po nýtech, a tudíž vycvakávat si cestu na každý pokus by bylo divné. Ale lézt to na RP je samozřejmě hodnotnější, to je jasné, to nepopírám.
Ještě bych chtěl upřesnit, že některé délky jsem si při finálním pushi před pokusem předjumaroval a následně proslaňoval - jednak z důvodu rozlezení se (když to byla první délka dne) a také kvůli ujištění se ve složitých sekvencích hlavně těch délek, které jsem špatně znal či si v nich nebyl úplně jistý. Nechtěl jsem dát prostě pokus a zbytečně spadnout, protože jsem si špatně pamatoval sekvenci. Toto jsem udělal na délce 7 (8b+), 10 (8b+ nebo 8c), 14 (9a), 15 (8c+) 16 (8b+) 18 (8b) a 21 (8a+). Tommy s Kevinem měli stejnou taktiku. Ti si hlavně délky předmaglajzovávali, protože lezli po dešti - může to znít k neuvěření, ale většina délek je bez označených chytů o dva stupně těžší, i když je člověk dobře zná. Najít správnou šupinku při lezení je často nemožné, i když člověk ví, kde by měla být. Kdo nezažil, neuvěří.
7. Jakou jsi hodil největší tlamu?
Tak 15 metrů. Nic světoborného naštěstí. Nejdelší pád byl, když jsem to poprvé odspodu prolézal a v 6. délce (8a+) jsem spadl a vyrval v jednom pádu copperhead a beak. Chytil mě erární vklíněnec ještě níž.
8. Co používáš za matroš?
viz odpověď výš
9. Vypadlo ti občas nějaké jištění?
viz výš
10. Cvakají se tam i staré skoby po Hardingovi?
To nepoznám, nedokážu určit, jestli je nějaká skoba či riveta 45 nebo 25 let stará.
11. Jaká nejtěžší (psychicky/fyzicky) délka byla pouze po vlastním jištění?
Jak už jsem psal výše, byla sice po erárním jištění, ale dost pochybným. Jen na upřesnění - copperhead ani beak z volné pozice nezaložíte, a proto jsou fixní. Horní délky od Wino Tower (22. a výš) pouze po vlastním jsou vesměs příjemně jistitelné, a to i mnou jako totálním amatérem v zakládání jištění. Je to jen o tom, kolikrát se chcete zastavovat a montovat tam další camalot. Což mě moc nebaví. Radši lezu.
12. A omlouvám se za laický dotaz (neb bigwally nelezu ;) )... když se dělá takovýhle výkon (čili pokus o volný přelez), tak si tu cestu předem připravíš, čili nachystáš jištění vč. expresek, pak to vylezeš jako na sportovní cestě, a druholezec to za tebou posbírá, nebo prostě nastoupíš do "holé" onýtované stěny a všechno jištění si tam dáváš postupně? Pokud je jištění předem připravené, je vůbec reálné (a smysluplné) to hypoteticky prostupovat tak, že si to člověk odjišťuje hned při prvním ostrém pokusu?
Každej má svůj styl. Pokud by to byla čistě tradiční cesta s žádným fixním jištěním, pak je pro mě jediný akceptovatelný styl vše si zakládat. Když je to vynýtovaný, tak většina lidí to bere jak na skalkách, a podle počtu expresek, kterými disponuje, si tam expresky nechá. Já jsem lezl Dawn Wall na PP, jak jsem popisoval výše. Samozřejmě to jde lézt na RP, ale cvakat třeba copperheady je dost opruz. Někdy jsou tak tenké, že se tam karabina skoro nevleze. Dneska taky nikdo nepřemýšlí nad tím, že si nějaké 9b vyleze na RP s nacvakáváním presek.
13. Proč jsi nezkusil přelez na jeden zátah hned napoprvé, jestli je to vůbec reálné, nebo je nutné si nejdřív těžké délky vyzkoušet TR s ohledem na špatné jištění?
Protože to je příliš těžké a taky morálové. Navíc bez namágování brutálně těžké. Neonsightoval jsem nic těžšího než 7c+. S namágováním bych si dokázal představit onsightovat některé 8a+. Některé 7c+ jsem poprdněnej až za ušima sotva prolezl AF, některé délky jsem vyloženě vyhákoval za šílené mikrofriendy a vklíněnce. Ono vylézt 5 metrů mezi copperheadama už je celkem v pohodě, když už člověk ví, jak na to, ale odspodu je to úplně psycho. V Yosemitech je nejtěžší onsight lezení, co jsem kdy viděl. Hlavně když víš, že když tam jednou spadneš, už to nebude pět metrů mezi copperheadama, ale už třeba 8 metrů. A to už by bylo pak opravdu seriozní hákování, o čemž vůbec nic nevím. A to by se pak všechno komplikovalo, abych to vůbec prolezl. V 17. délce jsem dokonce odlezl 3 metry nejtěžší sekvence této délky 8b+, dal beak do spáry, vytáhl kladivo, bouchl jej tam a odsedl. Velká zábava. Zároveň prolézt odspodu jsem to chtěl, jaksi to z mého pohledu legitimizovalo následné použití fixních lan a nacvičovaní na TR.
14. Byly tam nějaké staré fixy, nebo jsi všechny délky poprvé prostoupil kompletně.
Fixní jištění ano.
16. Zkoušel jsi vůbec to dynamo v 16. délce nebo se zaměřil na Loop pitch rovnou.
Dynamo jsem zkoušel, měl jsem zrovna těžkej den, bylo teplo a nějak se mně ten krok nelíbil. Rozhodně to není typ skoku, že si to člověk skočí pro radost. Ono skákat v položeném a narážet v položeném do protilehlé stěny není velká zábava. Nevěděl jsem moc jak, přišlo mi to těžké a nechtěl jsem ztrácet čas nacvičováním. V tom byla Loop pitch jasná volba. Někdo by mohl říct zbabělá. Ano.
17. Jak se bere z pohledu celkového přelezu, když se zvolí loop varianta a ne dyno? ... Ono to zcela určitě neubírá na lesku tohoto prásku, ale přeci by mne zajímalo, jak se na to díváš ty, nebo i ostatní. A proč jsi ji nakonec vynechal?
Jistější varianta. Věděl jsem, že Loop Picth půjde. Navíc logická linie je většinou ta, která jde cestou nejmenšího odporu. Nebo alespoň linie volného Dawn Wallu je pravděpodobně cestou nejmenšího odporu v této části stěny. Prostě 100 m vpravo i vlevo to buď nejde vůbec, nebo to bude těžší. A i když Loop pitch jde poněkud obskurně prvně 20 metrů dolů, pak trochu doleva a pak se leze opět 20 m na TR zpět - je to cesta nejmenšího odporu. I když - já si myslím, že dost lidí by možná spíše skočilo skok, než vylezlo Loop Pitch.
Pro případný rychlejší přelez by bylo naopak záhodno lézt skokem - Dyno pitch má 7 metrů a lezecký čas do 2 minut - Loop Picth má 45m a lezecký čas minimálně 40 minut. Navíc, kdo skočí (když je tak dobrej, že skočí), ani se neunaví. Loop Pitch je oproti tomu neuvěřitelně únavná délka.
18. Navrhneš zvýšení / snížení obtížnosti pro některé délky?
Něco málo. 15. délka by zasloužila spíše 8c+ než 9a - ale tak už se vyjadřoval i Tommy. Některé 8a+ by zasloužily spíš 8b a 10. délka spíš 8c.
Topo cesty Free Dawn Wall 5.14d, které je podle Adama přesné a spolehlivé a klasy jsou upravené podle jeho názorů. Topo poskytl Erik Sloan, Rockclimbyosemite.com,
autor "fakt božího průvodce na Yosemity". Po netu totiž koluje spousta nepřesných či starých top, jak nám napsal Adam. hi res 1. stranahi res 2. strana
19. Co na tento výkon říkal Alex Honnold?
Před pár hodinama jsme se viděli, jen gratuloval, a pak ho zpovídal Heinz na kameru, ale to už jsem neslyšel.
20. Co se stalo s plánem onsajtovat Salathé .. Kvůli nedostatku času to odložíš na příště, nebo tě specifika yosemitské žuly překvapila natolik, že jsi přehodnotil plány?
Když zbyde čas a bude počasí, tak do toho jdu. Ale ještě nás čeká pár dní v DW - nafotit pár fotek a sundat všechen "bordel" dolů.
21. Co chceš příště v Yosemitech dělat (říkal jsi, že to není určitě poslední návštěva). Dát si repete? Najít novou nejtěžší cestu?
Nějaké jiné cesty a někdy to asi zkusit i rychleji.
22: Neláká tě tam udělat prváč, máš nějaké tipy, jsou tam takové možnosti?
Tak samozřejmě, El Cap je míle široká stěna a volně vylezených cest je tam nějaká desítka - tudíž jedna cesta na nějakých 150 metrů šířky. Nikdo asi nebude tvrdit, že potenciál je vyčerpaný.
23. Jak moc jsi vnímal ten mediální zájem, který byl živený tím, že jste poskytovali přímo ze stěny online informace (bylo to kvůli sponzorům či jsi to prostě chtěl sdílet?)
Tak určitě to byl trochu i tlak na mě samotného, ale když se dařilo, bylo to v pohodě. Důvody byly obého původu.
24. Kolik jsi dal během volného přelezu telefonických a jiných rozhovorů pro novináře a jak celý přelez pocitově ovlivnilo stálé online připojení?
Během samotného přelezu jen několik. Online připojení ovlivnilo přelez tak, že jsme si netáhli knížky a koukali ve dnech odpočinku do našich obrazovek. Jinak bylo příjemné být v kontaktu s blízkými.
25. Kdo je Pavel Blažek a jaká je jeho role v celém příběhu? Je to kamarád, známý nebo kde se vyloupl...?
Pavel Blažek mě oslovil před rokem, zda bychom spolu neudělali výstavu a já přijal. Dlouho jsme nemohli najít to správné téma a nakonec bylo jasné, že Yosemity budou tím pravým. Mezitím jsme se skamarádili a Pavel mi nabídl, že by pro něj byla čest mě na Dawn Wallu jistit. Já na něj spíše vyvalil oči, jestli jej představa měsíce jumarování, haulovaní a ponocování ve stěně láká, a on řekl, že naprosto. A při tvorbě výstavy by mu samozřejmě zážitek z první ruky pomohl. Perfektně to fungovalo a obětavějšího jističe bych těžko hledal. Za mým úspěchem je spousta Pavlovy práce a trpělivosti.
Adam Ondra s týmem na vršku cesty Dawn Wall, El Capitan, Yosemity. Na vrcholu na Adama s Pavlem čekal legendární horolezec a fotograf Heinz Zak a jeho rakouský kolega filmař Christian Wild, kteří Adamův výstup dokumentovali (foto Pavel Blažek)
26. Kromě Heinze Zaka byl na snímcích vidět ještě jeden kluk Christian Wild, Heinzův kolega rakouský filmař. Můžeme se tedy těšit na nějaký film z výstupu?
Jojo, od Heinze vyjde snímek, který se dá charakterizovat jako můj profil a jehož závažná část bude z Dawn Wallu, ale nejen to.
27. Jak probíhá takový rest day ve stěně půl kiláku nad zemí, čím trávíš čas? Spánek a internet? Nevleče se to? Nechybělo ti se občas normálně horizontálně projít, když být tolik dní ve stěně byl dosud nepoznaný zážitek?
Ta procházka chybí nejvíc. Člověk může pohodlně ležet, nepohodlně sedět, nebo stát na místě. Chce to se průběžně protahovat, jinak si člověk neodpočine. Jinak si člověk čte, povídá si a spí. Vaření moc času nezabere, vše musí být zalévací, instantní.
28. Spadlo během lezení dolů něco, co potom opravdu chybělo?
Spadl nám pár lezeček a nějaký presky. Lezky se našly a další den už jsem v nich lezl. Nakonec jsem v nich vylezl klíčové délky. Je na nich napsáno "stojí”.
29. Jak řešíš stravu, obecně v tréninku, nebo i tady ve stěně a na skalách. Jestli používáš nějaký doplňky (BCAA, proteiny, vitamíny...).
Nahoře jsme žili z ovesných vloček, oříšků, sušeného ovoce, rýžového proteinu, energy tyčinek, ovoce, luštěninových polívek a plechovek luštěnin a bramborové kaše. Z doplňků kromě proteiňáku nějaký rychlý cukry na cumlání před pokusem.
Při normálním životě je to dost podobný, jen přidám kopu čerstvé a vařené zeleniny, nějakých obilovin a super foods (chia, kustovnice, maca, konopné semínko...). A občas nějaké maso. Doplňky žádné, jen superfoods.
30. Kolik kilo po cestě jsi zhubl nebo přibral?
Nevážil jsem se, asi jsem něco málo zhubl, ale bude to malý rozdíl.
31. Jak jste ve stěně řešili hygienu? Jak jste chodili na záchod?
Malá potřeba se neřeší, to se jde hold kamkoliv. Ale v případě vykonání velké potřeby jen tak dolů, vás ranger dost možná odstřelí. Takže se na to prodávají pytle, které vypadají jako velký odpadkový pytel a je v nich nějaká chemikálie v prášku, co by měla zabránit zápachu, ale moc to nefunguje. Pak se to dá ještě do dalšího uzavíratelného pytle. To celé se pak hodí normálně do popelnice dole v údolí.
32. Jak budeš slavit?
Ještě se uvidí!
Díky moc za rozhovor a držíme palce k dalším úspěchům!