Budete vrtat, až zčernáte! První nejt 2,80 nad zem, další vo metr dvacet vejš, třetí dva metry nad něj! Vklíněnce a friendy si strkejte, kam chcete, ale cesty vodjištěný jenom jima si strčte za klobouk! A rovnou zapomeňte na erárky, i kdyby kolem bylo milion tutovejch hodin! Budete jenom nejtovat!
Borhák navíc je na našem písečku vždycky důvod ke kraválu a k milionu nesmyslnejch komentářů. Asi vemu čáru na řeckej ostrov Kalymnos. Tam jsou jinší střihouni než v zaprděnejch Čechách.
Poslyšte stručně, jaká tam mají pravidla pro jištění
(www.kalymnos-isl.gr/climb/eng/sectors.html)
1) je jedno, jestli je cesta dělaná shora nebo zdola, nicméně cílem je, aby se lezci mohli soustředit na technickou obtížnost bez rizika, že se zrakvěj nebo polámou údy.
2) nikdo nemá nic proti tomu, když někdo prahne po zakládání hejblat, místní úřady si ale poručily, že všechny nový cesty musej bejt vynejtovaný, aby i ten co, je opakuje, si zalez bezpečně. Tradičně jištěný cesty? Na Kalymnosu řikaj: nebrat a nechtěj je tu.
3) první nejt by podle místních regulí měl bejt ve vejšce 2,80 metru nad zemí, druhej o metr dvacet vejš a třetí dva metry nad druhym. Proč? Aby nebyly podlahy.
4) žádný smyce erárky, i kdyby je pro ně místo. Natlouct nejt.
5) vyčistit cestu od šutrů a vegetace, která vadí v lezení. Vomlácení ultravostrejch hran kladivem se přípouští (sekání chytů ale ne).
6) když je prvních dvacet metrů cesty řekněme za 6b a dalších patnáct metrů za 7c, zatlučte štand po dvaceti metrech, aby si cestu mohlo vychutnat víc lezců. Nejen ti, co střihaj sedm céčka
7) ten, kdo udělá novou cestu, nechť modrou barvou decentně napíše její název latinkou (jsme v Řecku) k patě skály
8) většina názvů místních cest se odvozuje z řeckejch bájí a dějin. Myslíme si, že by se v tradici mělo pokračovat - tak si oprašte výtisk antickejch bájí a přibalte ho s sebou k vrtačce.
Fotky jsou převzaty z www.kleimbing.de a www.nazclimbers.org.
Z www.kalymnos-isl.gr velmi volně přelouskal
Papouš