Jednoho, jak jinak než sychravého dne na Hrubici, užíraje se nudou, sáhnul jsem po zaprášeném sešitě na poličce. Průvodce po Skaláku bohužel mu chyběly desky, ale 50-tá léta asi sedí. Můj úžas vyvolal úvod. Fakt by mě zajímalo, jestli ty lidi tomu opravdu věřili, nebo museli, nebo si z toho dělali srandu. Sorry je to dost dlouhý, ale nenašel jsem odvahu to někde zkrátit. ÚVOD Tělovýchově a sportu připadá v socialistické společnosti významný úkol zocelovat pracující měst i venkova pro budovatelské úsilí, zvyšovat jejich brannou zdatnost a poskytovat jim radost a osvěžení po práci. Tento úkol plní i horolezectví jako jeden z významných sportů. Právě na horolezectví je velmi dobře vidět, jak osvobození od kapitalistického vykořisťování umožnilo netušený rozmach tvořivých sil našeho lidu. Vždyť dělník, kterého kapitalista raději propustil z práce, než aby mu poskytl placenou dovolenou, nemohl poznávat krásy našich hor. V dobách nezaměstnanosti bylo mu nanejvýše dopřáno nosit zavazadla svých vykořisťovatelů, kteří šli do hor utrácet peníze, vydřené z jeho mozolů. Proto bylo horolezectví v buržoasní republice omezeno jen na úzký kruh vyvolených. Teprve po porážce nacismu a s ním i kapitalistických vykořisťovatelů, ozvaly se hory radostným ruchem naší pracující a studující mládeže, která začala uvádět ve skutek heslo: \"Hory patří pracujícím.\" A horolezectví doznává velký rozmach. Silně se však ještě ozývají přežitky kapitalistické minulosti. Individualistické pojetí sportu, honba za osobním úspěchem bez ohledu na zájmy celku, která stála i životy, samoúčelné pěstování horolezectví odtrženě od života rodící se socialistické společnosti, to vše je velkou vadou jinak slibnému vývoji vpřed. S podobnými zjevy musíme neustále bojovat, aby si naše horolezectví vydobylo v našem sportovním životě to čestné místo, které mu podle jeho významu patří. Významnou pomocí je při tom všem horolezcům usnesení strany a vlády o tělovýchově a sportu z prosince r. 1952. V duchu tohoto usnesení postavíme naše horolezectví zcela, a bezvýhradně do služeb našeho pracujícího lidu. Horolezci musí ještě v mnohem větší míře než dosud budit zájem o tento krásný sport mezi širokými masami pracujících, zejména mezi pracující mládeží. Jen tak vyrostou početné řady těch, kteří dokážou překonat ty nejtěžší srázy Tater a budou schopni důstojně representovat náš lid i v zahraničních velehorách. K tomu je ovšem třeba dlouhé, poctivé a vytrvalé práce. Většina našich horolezců má však možnost věnovat se svému oblíbenému sportu v Tatrách jenom po dobu dovolené. Horolezec však musí neustále udržovat a zvyšovat svou tělesnou a lezeckou zdatnost. K tomu mu slouží cvičné skály, mezi nimiž zaujímá význačné místo pískovcová oblast Čech, jejíž část popisuje tento průvodce. Právě při přípravě na těchto cvičných skalách, vyžadujících technickou dokonalost lezce, kde také začínali mnozí z našich nejlepších lezců, mohou horolezecké oddíly po vzoru sovětské fyskultury soustavně a cílevědomě připravovat naše pracující k vrcholným výkonům v horách. Nebylo by však správné dívat se na pískovcové skály pouze jako na tělocvičné nářadí. Vždyť jsou jedním z nejkrásnějších koutů naší vlasti, které náš lid dal přiléhavý název Český ráj. Mnozí horolezci zde prožili a prožijí krásné chvíle oddechu po práci v družném kolektivu. Ti všichni budou učit nové příznivce horolezeckého sportu lásce ke skalní a horské přírodě v naší krásné vlasti, v duchu žhavého socialistického vlastenectví. Naše horolezectví má nejlepší předpoklady k tomu, aby vychovávalo ve zdravém sportovním soutěžení naše pracující a naši mládež ve smělé budovatele socialismu a v pevné obránce míru. Pro tyto početné a skromné pracovníky našeho horolezectví, kteří správně chápou posláni sportu v lidově demokratické republice a kteří svou prací na tomto úseku pomáhají budovat socialismus v naší zemi, je určen tento průvodce. Této jejich práci čest!
|