Tento článek nepojednává o lezení v krásných sluncem vyhřátých stěnách, stejně tak ani nebude prezentovat lezce - mistry.
Přesto prosím všechny lezce, kterým není osud lezení a hlavně stav přírody v Jizerských horách lhostejný, o pozornost tomuto článku a o jakýkoli příspěvek(názor).
Tak jelikož mi Petr Jandík hodlá odpustit jezení ponošky (viz diskuze k Příjemným pádům) v případě, že napíšu nějaký článek do sqělého Lezce, jsem nucen tak učinit. Myslel jsem že napíšu něco nového, ale to nové je takový úlet, že radši předtím opráším něco aspoň trochu normálního).
GROSSVENEDIGER NA SKIALPECH (manuál pro začátečníky)
Mnozí z vás je znají z Labáku. Ondra&Tomajda D. Žleb Company má na svědomí ty nejtěžší labské prásky dělané klasicky odspodu. Nedávno jsme se na zde na Lezci dozvěděli o jejich nové cestě na Protěžovou věž za Xc AF nazvané THC. Kdo jí dá RP, předpokládaná obtížnost XIb, tak má u autorů šampus a brčko k tomu. Bohužel, vzápětí přišla zpráva o jejich nehodě na Růžové věži, naštěstí s poměrně dobrým koncem (podrobnosti naleznete
Už dlouhá léta mám spadeno na skalnaté svahy napravo od populárního středočeského bigwallu Mařenka. Nikoho včetně sebe jsem ovšem nikdy nepřesvědčil, aby tam se mnou vlezl, když na samotnou Mařenku vede tolik pěkných cest. Musel jsem tedy počkat, až na tohle dobrodružství doroste synek Mates.
Další z řady Petrohradských podoblastí, kterou jsme s Karlem zřejmě jako vůbec první lezci objevili letos koncem září. Název získala díky strategické poloze na vystrčeném kopci, kde je skutečně větrno a proto tu skála vysychá už hodinu po dešti (vydatném).
V závěrečném závodě Evropského poháru juniorů jsme dosáhli dvou medailových umístění(Stráník,Solanský Petr) a v celkovém hodnocení roku 2002 čtyři poháry (Kysilková,Hnízdilová,
Stráník a Solanský Pavel).
Předchozí článek si náhle vyžádal všeobecný úvod o vytrvalosti a hlavně informace o lezecké anaerobně-aerobní vytrvalosti. Příště už snad nic nezačnu od konce.
Díky bohatému přísunu nových i starých lezeckých časopisů z Britských ostrovů se mi do ruky dostala příloha časopisu High Training Masterclass od Neila Greshama.
S Frantou Vlkem jsme se plni mladického nadšení a touhy po výkonech rozhodli pro první přelez Královské varianty Vzdušných zámků na Martinskou stěnu v Teplicích. K prvnímu šel Franta – to byly dlouhé šáhy po dobrých chytech. Ke druhému to byl traverz ke spáře, spárou (spíše okolo ní) přes převísek. Tam jsem se dost vydojil snahou dát v největším převisu smyčku. Od druhého to Franta s vlčím skučením přelezl ke třetímu. Vršek vyšel zase na mě. Velmi zajímavé lezení ve skoro kolmém přes několik nak
Velmi zajímavé stěny, které si zaslouží jistě lezeckou návštěvu se nacházejí na vrchu kaňonu vytvořeného říčkou Loup na severozápadně (asi 25 km) od Nice.
Tento článek nepojednává o lezení v krásných sluncem vyhřátých stěnách, stejně tak ani nebude prezentovat lezce - mistry.
Přesto prosím všechny lezce, kterým není osud lezení a hlavně stav přírody v Jizerských horách lhostejný, o pozornost tomuto článku a o jakýkoli příspěvek(názor).
V reakci na debatu, která na Lezci proběhla před několika měsíci ( Jizerky podruhé ) a hlavně vzhledem k současnému dění v Jizerských horách jsem se uchýlil k tomu způsobu, abych konečně zjistil, jestli je dění v JH opravdu zájmem drtivé většiny lezecké populace nebo zda se pouze jedná o svévoli určité skupiny lezců.
Pro ty, kteří nejsou v obraze, nejprve trochu omáčky ze serveru ČHS, kde jsem se snažil zjistit nějaké informace týkající se problému.Získal jsem bohužel pouze informaci o jištění na pískovcích a to ve zprávě BK z 22.02.2001- „Závěrečné doporučení BK ČHS pro osazování jistících a slaňovacích bodů do pískovce“. Přesto se dá alespoň analogicky tato informace použít pro JH.
Zde se v odstavci 3.2.Pevnost spoje píše:
„Největší vliv na pevnost \"spoje\" má plocha pláště dříku, tj. velikost lepeného kontaktu, kdy je namáhána větší plocha, resp. objem horniny. Z toho je možno jednoznačně uzavřít, že krátké dříky malých průměrů by se neměly používat. BK ČHS doporučuje průměr dříku nejméně 23 mm, stejně jako v Sasku. Povrch zdrsněný závitem nebo zdeformovaný průřez pod lisem (aby dřík nemohl vyjet ven jako špunt z láhve kdyby lepidlo nepřilnulo dokonale k jeho hladkému povrchu).atd.... “
Dále jsem se zde dočetl o povrchové úpravě jistících bodů v odstavci 4.3. Povrchová úprava - vzhled, kde se píše: „Zinkované kruhy jsou velmi dobře chráněny proti korozi, ale na pískovci jsou ve větším počtu rušivé. Východiskem je kruh a vyčnívající část dříku natřít ještě barevným nátěrem (černým). Tyto kruhy čeká v určité době stejně výměna, a tak by bylo možno se spokojit s jejich černěním. Barevný nátěr je levnější než žárový zinek. Toto se týká pouze stěnových kruhů.
No a ještě pár vět z pravidel z článku z 26.4.2002 Pravidla lezení v nepískovcových oblastech:
§ 4
Umístění a osazování trvalých jisticích prostředků
6. Po schválení prvovýstupu není dovoleno trvalé jisticí prostředky přidávat, přemísťovat nebo ubírat. V rámci údržby lze trvalé jisticí prostředky přemísťovat za podmínky § 4 odst.8. Dále je možná výjimka na základě rozhodnutí VK z důvodu bezpečnosti, neexistence nebo poškození původního důležitého přírodního jisticího útvaru a po dohodě prvovýstupce s VK.
§ 7
Platnost pravidel
1. Tato pravidla lezení se vztahují na všechny věže a okrajové skály v oblasti České republiky vyjma Jizerských hor, které mají svoje samostatná pravidla a jsou závazná pro členy ČHS, pro horolezce organizované v UIAA a pro ne-členy ČHS, kteří provádějí výcvik pod vedením instruktora horolezectví..
Tak to by bylo asi vše co jsem se dozvěděl na nejfundovanějším serveru o lezení. Bohužel jsem se nedopátral těch samostatných pravidel pro JH , pokud však není myšlena vyjímka pro horolezeckou činnost od MŽP. Pokud ano, pak si každý v JH může dělat co chce, poněvadž tato vyjímka obsahuje jen velmi stručný výtah z běžně platných pravidel lezení. Pak také chápu proč se může dít to ,co se zde děje.
Vrcholová komise pro JH se totiž rozhodla začít zaměňovat staré nevyhovující jištění novým. To by bylo nanejvýš chvályhodné, kdyby výsledkem jejího snažení nebyly na skalách jistící prostředky, na které jsme spíše zvyklí právě na těch vyhřátých vápencových stěnách jižní Francie. Jedná se o povrchově upravené, lesklé borhákoslzy , které ohyzdně trčí ze skály a na zelenošedém podkladu JH žuly svítí do okolní krajiny. Dále se zde pokoutně začínají vyskytovat klasické nýty a zlaté dříky od f. Pestr o průměru 10 mm a délce 80 mm, jaké byly použity ( co vím já) na dojištění cesty na Nose a rovněž na prvovýstup na Žabího koně, kde zrovna kvalita skály není nic moc. To mi jistě znalci dají za pravdu.
Jak je vidět, tak se v JH VK řídí opravdu jinými pravidly(§7), než těmi uvedenými výše!!. To, co na pískovci působí rušivě je v JH na žule zhusta pod velením VK prosazováno a rváno do skal. Krátké a tenké dříky na pískovci nelze použít, avšak v JH na drolivé žule vydrží pád z nebes. A navíc….…přece se nebudeme nutit v JH k psychické zátěži když můžeme všechno dojistit.
Tak konečně budeme moci jezdit i do JH jen s 15 presy, máčem a pořádnou silou z domácí bouldrovky.
Když se nad tím zamyslím, přijde mi jako bych se vrátil asi o 15 let zpět do dob socialismu, kdy jsme nad sebou měli jakousi nedotknutelnou vrstvu, kteří nám „řídili hodinky“, vedli nás k zářným zítřkům, aniž bychom mohli dělat to, co oni nebo naopak vybočit z davu a odporovat. Zkrátka v příští pětiletce se v JH budou používat borháky od Petzla( když je nemůžeme použít na písku) a bude se dojišťovat.
Dopr… tak to ale již dále nejde. Borháků přibývá a dokonce jsem zaslechl něco v tom smyslu, že by se měly JH předělat na sportovní oblast. Proto jsem napsal tento „ manifest“ a chci slyšet vaše názory a chci s tím něco udělat. Tady máte příležitost vystoupit z anonymního davu. Napište svůj názor. Díky za každý!!
Nejraději bych zařídil nějakou anketu, ale nevím , jak to tady provést.
Otázkou by bylo:
Kdo je pro používání Petzl borháků v JH?
Ano NE
Doudleba
P.s.:
Ještě chci dodat, aby bylo uplně jasno:
Nejsem proti výměně starých rezavých vražd za nové jištění. Co přesně mi vadí je použitý materiál pro přejišťování a rovněž pro dělání cest a nedej bože i pro dojišťování. Konkrétně jde o stříbrné nýty, borháky jako dlaň a v neposlední řadě zlaté borháky z produkce Pestru.
To vše nemá v JH co dělat!!!!