Hola!
Milí čtenáři a čtenářky okoukněte článeček o jednom malém
velkém Mistrovství za sedmero horami a hranami bez chytů..…tři
dva jedna….
GO!
Poslední
víkend v srpnu již 27 let patří v Teplicích nad
Metují filmovému festivalu. Nevím kam až sahá historie lezeckých
závodů uskutečněných na tomto fesťáku, bojů o mistra
republiky zde moc nebylo. Z naší špičky přijeli zřejmě
všichni – až na ty jimž patří titul nejlepší boulderista of
the world, ti musí bojovat o další tituly s lanem v sousedním
Chuncheon. Časový průběh závodu (ale i dalšího doprovodného
programu) ovlivnilo počasí, závod ale i celý fesťák pak dále
ovlivňují: chlast, omamné látky, omamné ženy a znovu chlast.
V sobotu ráno nikdo nevěřil, že pán Bůh je boulderista.
V deštivým ránu jsme posunuli prezenčku na 12 hodinu, stěny
ani chyty nám nezmokli ale šlo spíš o diváky a vše okolo…
Mezi tím jsme omrkli aladina – odpol bez vody a neděle sunny day,
zaměstnali lidi na kterých není vidět bahno…
(hláška Mika na sebe, ten černý v předu). Bylo jasný, že
finále necháme na neděli.
Kvalifikace
MČR není zábava ale hard core a oddělování siláckých zrn od
zrn, pro plevy není místo. Přesto si v kvalifikaci slušně
zalezli skoro všichni. Začali chlapi, nahlášeno přes 50 kusů,
v izolaci skončilo 49. Zónovalo se poměrně často. Topovali
ti nejlepší. V prvním boulderu si na top sáhl jen Martin
Stráník, jenže mu nebyl uznán pro dotek horní hrany. To jej
posunulo v celkovém pořadí kvalifikace na druhé místo za
skvěle lezoucího Poláka Aleksandera Romanowskiho. Finále bylo
tedy jenom pro pojídače dvou topinek, co jsem viděl Paul Juena
(13. místo, jeden top) tak ten si finále svou výkonností zatím
nezasloužil. Dělba zrn byla spravedlivá a regulérní. Jdeme na
zrnka a zrnečka, 17 kousků by Popelka přebrala raz dva, my je
přebírali přes hodinu. Z kvalifikace bab si každá odnesla
nějaký ten bodík. Čára finále se skvěle utvořila za těmi,
kdož osahali alespoň jednu topku. Nelly „až“ z pátého
fleku, naopak bezchybně a skvěle Lenka Černá a Silva Rajfová.
Hodně parádně lezla i Lucka Hrozovic a Peťa Růžičková. Nejen
kvůli sportovnímu zážitku se náš tým těšil na finálka.
Kdyby na závodech lezli jen ženský tak by pro nás pracovali
ochotně všichni zadarmo…stojí za úvahu do příštích let.
Intermezzo
Jak již proběhlo v info před – atmosféru závodu
dmýchali DJové z LážoPlážo group (pomáhali jim lahve
Beefeateru). Do jejich rytmů a melodií prakticky dokonale pasovali
básně, hlášky, komentáře speakera Váni. Všiml jsem si jak se
často lidé pohupují do rytmů music a občas zasmějí Váňovým
řečem, co pomáhalo jemu…. Mě osobně se atmosféra stáhla (a
to mě neovládaly omamné látky) – snad i nej atmo co jsem kdy
zažil na pohárový akci. Když nikdo nelezl tak jsem přistihl sám
sebe jak mi zní hudba v uších a ten mluvič… „České
dráhy zdraví Mistrovství České republiky, strojvedoucí Alois“
jedem dále.
Finále
Těžko říct jestli se počasí řídí aladinem nebo
aladin počasím, hlavně že se shodovali – bez deště až do
odpoledne. V deset hodin odstartovali baby. Večer jsem viděl,
že se většina nenechala smést metlou lidstva a tak se hned po
ránu předváděli super výkony. Nelly nenechala nic náhodě a
začala krutě drtit od prvního boulderu, zde se vlastně rozhodlo o
vítězce – Lucka tady nabrala pokus navíc a to ji stálo druhé
místo. Na druhý boulder Krkavec nachystal vypečenou novinku AIX
donut s nádory velikosti jedniček, dvojek, pětek…. Během
finále zůstal top tohohle problému nepokořen (ale hned po finále
jsem viděl nejeden přelez). Na velikosti záleží. Třetí boulder
pln skvělých pádu z pod topu, už vylezli jen blonďaté a
zrzavé zrnko. Čtvrtý boulder AIX ťapičky cosmix ukázal nej
šestici, holky to tady měly o dost jednodušší – jejich výkony
popoháněl krutě naspeedovaný Tomík od Brťáků (pro ty jenž ho
chtějí do svého lezeckého teamu jeho číslo 77527687X).
Krutá síla a dynamika byla předpokladem k úspěchu mezi muži. Boj
a selekce hned na první boulderu. Vinná stezka = druhý kousek
k snědku a topinka ve veltlínských hroznech – ukázala
medailisty. Hroznový chyt osahali mnozí ale jen tři udrželi,
zbytek se alespoň trochu prolétl, parádní podívaná. Problém
číslo 3 a nepobratelná redukce na záchodovou mísu (nebo
popelník) a předposlední drsná neberoucí lišta vytrápili
každýho finalistu. Zónu ve třetím boulderu pokosili všichni a
pak už jen pády a lety, až na budoucího vítěze – parádičku
v tahu do topu předvedl Martin Stráník (skoro jako výsměch
ostatním – hey kluci jste slaboši, nebo něco jako „I am
basically weak“). Čtvrtý boulder hard core do zóny jak sviň,
pouze pro bílé a první dva.
Final results
Ženy
1. Nelly Kudrová
2. Lucka Hrozová
3. Lenka Černá
4. Rajfová Silvie; 5. Frühbauerová Lenka; 6. Růžičková Petra; 7. Vopatová Edita; 8. Zemanová Ajka
Muži
1. Martin Stráník
2. Romanowski Alexander
3. Chvála Jan (2. místo v ČR)
4. Stráník Štěpán (3. místo v ČR)
5. Nevělík Ondřej; 6. Přibil Jiří; 7. Kozel David; 8. Hlaváček Jakub; 9. Petečel Jaroslav; 10. Jüngling Martin; 11. Beneš Ondra; 12. Bradáč Jirka
Pán Bůh je boulderista – po skončení finále zase časem začalo pršet. Děkujeme za počkání.
Celkové výsledky ke stažení
Materialismus
Věčná památka od Petra Kysely (viz foto), opravdu
neklouzavé nafukovací karimamky od YATE a EVIčky pro
ty dobré ale ne nejlepší. Stany a batohy Hannah plus Hannah
iglú v izolaci. Outdoor vybavení na zpohodlnění pobytů ve
skalách od HUDYsportu. Podpory se nám dostalo od Restdaye,
Garra, O.K. sportu a zelenou energii dodal
Chimpanzee. Soutěžilo se na chytech od AIX lezlo na
Pilka šutru. Celou akci zaštítili Teplice nad Metují –
MHFF, Český horolezecký svaz, YATE, Megas, Petr Maštálko. Všem
srdečné díky za podporu.
Každého
oko vnímá situace velice odlišně, zde jsou postřehy z jiných
očí:
Postřeh 1:
Přibylo na závodech krásných ženských...
Postřeh 2:
Ženské by měly na příště a pro vždy lézt v rytmech samby a
bosa novy od brazilské multiinstrumentální dvojice Gilberto a
Getz, jak tomu bylo po zahájení jejich kvalifikace... Umocní se
audiovizuální stránka věci...
Postřeh 3: Závod se
obešel bez slz, snad jen pár bušících pěstiček zoufalých
borců tlačících do žíněnky vzkazy a vybrané větičky jako
např. "co je to za pičovinu...?"
Postřeh 4:
Lajnaři lezou více, než lezci lajnujou...
Postřeh 5:
Chlapcii jsou plačky s kapesníčky, ženský zatvrdily...
Postřeh
6: Lepší Primátor v hrsti, než-li sušák na celý
večer...
Postřeh 7: Janovice o den více...
www.usedlost-janovice.cz
Postřeh 8: Albertův bacil
Alkonos usedl v Adršpachu na pramen, a představy o skutečném
životě se přesunuly do srdcí individuálních opilců z
přilehlého okolí...
Postřeh 9: Mr. Pilka je srdceryvně
velkohubý milovník slova PARÁDA...
Postřeh 10: Kamarád
Luboš od DJ Vlasti jezdí motokros bez brýlí a zásadně ve
slušňáckém vohozu, obzvláště když pilotuje Transportéra
Honzík... Prostě jsem Luboše ohodil jak sviň když mě tlačil
z bláta. Sorry.Honza
Postřeh 11: Dešťové
kapky trilkující na střeše terasy nechť na příště padají
nejméně o hodinu později, tj. mezi 5-6 raní...
Postřeh 12:
Kdo rozplétá Zelímu copy...?
Postřeh 13: Je Brťák
skutečně piča hranatá...? Co mu vlastně šeptala kamarádka
Prcek za bezhvězdné noci do ouška...a přikreslila pak dokonce i
fixové srdce na čelo a bůhví kam...
Postřeh 14:
Existuje těžký a lehký boulder? Nebo jen těžký a lehký
boulderista? Zná svobodná mysl pojem těžký a lehký...Bertík
Ajnštajnů říká, že vše je relativní...
Postřeh 15:
Dokonalý boulder neexistuje, dokonalý je pouze Bůh a Všehomír...i
řezka přivrutovaná na čelo Vševidoucího, neotevře třetí oko
slepému boulderistovy...
Postřeh 16: Lážo Plážo!!!
Paráda!
Postřeh 17: CENZUROVÁNO
Postřeh
18: Kde běhala vopice od Chimpanzee, když všem došlo, že jim
už došlo...
Postřeh 19: A kdo je vlastně ten Krkavec,
leze vůbec, poslední desítku vylez nejmíň před vosmy lety,
vyhořelá mánička co rozfoukává popel do xichtu celýmu českýmu
lezeckýmu rybníčku...
Postřeh 20: Ještě že je tu ten
Zozulák, šikovnej kluk, to se musí nechat...ale hroznej kruťas a
perfekcionista...
Postřeh 21: Ještě že má ten Zozulák
tu svoji Míšu, ta na něho snad už dohlídne...jináč nevím,
nevím...
Postřeh 22: Postřehy jsou relativní, stejně
jako Bertík Ajnštajnů...
Postřeh 23: Takže...? Bylo,
nebylo...Co to vlastně bylo?
Postřeh 24: Těžko říct...
vím, že nevím vůbec nic...
Postřeh 25: Ale stále jsme
tady s váma na té chladivé hroudě svištící vesmírem a těšíme
se, až se znova potkáme...
Postřeh 26:
Vítězka tohoto závodu v roce 2026: Ela Krkakavec
MY
z okolí závodu.
Toliko postřehů.
Zasvěcení něco pochopí, něco pochopí i nezasvěcení. K úplnému
pochopení doporučuji se příště motat kolem takovéto akce,
postačí i jako divák.
Special thanks to:
Budoucímu otci krkavčího mláděte Tomu
Doubravskému - stavěč. Mišičce Panáčkové – ultrarychlé
výsledky a organizace a moje podpora, střízlivá řidička apod.
Speaker herr Váňa! DJ´s group LážoPlážo, Zelí a Tom Brťák –
bez nich a piva bychom umřeli. Team rozhodčích – Mike, Iva,
Petr, Petr. Jestřábí oko hlavně ženského finále – Doktor!
Foto by Lula a Kamil Hodža. Díkes taky divákům. Doufám, že
nezanevřete na lezecké závody, atmosféra by bez vás byla řídká
jak…..krakonošovo pivo.
Shrnutí a co dále
Posunuli jsme místo závodu, zejména kvůli
svahu a divákům – jaký to mělo úspěch musí hodnotit divák.
Všechno zlí pro něco dobrý, špatné počasí nás donutilo
rozložit závod na dva dny, taky nám ale ukázalo možnou cestu do
dalšího roku – přilákat co nejvíc závodníků, připravit
třeba i o nějaký ten profil víc – první den si zalézt a druhý
shlédnout kvalitu a strhující podívanou. Možná přibude i pevná
stříška s pódiem, což taky zvedne závod výš. Chválím
bouldery Toma Krkavce– mají myšlenku, grády, diváckou
atraktivitu a trefenou obtížnost. Doufám, že se líbili trofeje
místo medailí. Vy, kteří jste alespoň okem zavadili o náš
závod, kliďo napište něco plodného – co je good, co ubrat, co
přidat, nebo i jak na to….
Časem bude i záznám z čt4sport, tak sem hodím odkaz.
Všem čao.
Autor akce: Honza Zozulák von KOROboulder