Pojďme si při pondělku zazpívat píseň o pádech hlubokých.

E Cesta má  nade mnou  mně vůbec není cizí.
Mnohokrát  jsem tam spad, a to zabo H7 lí.
Za le E tu  před zrakem  všechno A mizí
rány E pak v nemoc H7 nici přebo E lí.

  Tam volám: Nashledanou, A nashledanou,
  E  skály na ho H7 rách  i v údo E lí.
  Já volám: Nashledanou, A nashledanou, 
    E ve vzpomínkách H7 srdce zabo E lí.

E  Oči mé  chtěj`vidět,  jak lezec štěstí mívá.
Ne, aby  zas sletěl – jako toli H7 krát.
Jedi E né,  co mu bez  štěstí A zbývá:
volným E pádem podla H7 hu  natvrdo dát.

  Pak volá: Nashledanou, A nashledanou,
  E skály na ho H7 rách  i v údo E lí.
  Já volám: Nashledanou, A nashledanou, 
  E  ve vzpomínkách H7 srdce zabo E lí.

E  Proč se jen  pokaždé  lidi  do skal vrátí?
Proč jen zas  si jdou pro šťastných pár H7 chvil?
Přijdou E zas  vršky své  dobý A vati,
bez to E ho by člověk H7 člověkem ne E byl!

/: A proto nashledanou, A nashledanou,
  E  v horách, ve ska H7 lách i v údo E lí.
  Já volám: Nashledanou, nashle A danou, 
  E  při lezení H7 srdce nebo E lí! :/


Red rocks u Las Vegas
foto by © Imarkeeta

Na melodii známé Red river