Předminulou neděli tj. 9.10. jsme s kamarádem vyjeli do našeho oblíbeného Rájce. Jasné, ale chladné počasí slibovalo, romatické lezení v krásně zbarvené přírodě. Nevyráželi jsme nijak brzo, jednak kvůli ranní zimě, ale také aby se stihla odpařit rosa. I přesto nám pěkně mrzly prsty a tak jsme raději volili spárové výstupy, kde přecejen prsty tolik nejsou zapotřebí. Po dolezení na masivní trojvěž Blížence jsme se zde potkali se zajímavými lidmi - dva muži a velice krásná dívka. Dojem silně
počasí se začíná kazit a stěna v tělocvičně TUL na Harcově je opět otevřena. Obvykle je otevřeno v pondělí až čtvrtek od 16:00 do 22:00, v neděli od 17:00 do 21:00. Vstupné a slevy jsou stejné jako minulý školní rok. Přesnější info na stránkách katedry tělesné výchovy TUL.
Někdy tu je tak prázdno, že ani správce nemá s kým lízt. Jištění
"Právě jsem to dal, všechno bylo perfektní. Jsem tak štastný, je to jako droga. Pár dalších hodin budu úplně mimo, už to to není jen sen. Díky."
Toto byla SMS zpráva, kterou obdržel Ben Moon od svého krajana Richarda Simpsona.
Richarda Simpsona bylo možné letos již delší dobu potkávat v Juře, jeho přítomnost vždy označovaly nacvakané nehorázné cesty :o) Slušně to tam vyplenil a teď tomu dal korunu v podobě přelezu Action Directe 9a.
&typeNa webu ČHS jsou uvedeni kandidáti, kteří podali přihlášku na post předsedy celorepublikové vrcholové komise, Jsou to pánové : Lukavský, Bezucha, Rosol, Janák, Bernard.
Za přečtení také stojí Alenina "zpráva o stavu unie".
Viz horosvaz www.horosvaz.cz. Jsou tam zajímavé pasáže ohledně žhavých problémů, jako jsou pravidla lezení i situace v závodním lezení.
Výkonný výbor ČHS rozhodl 5. 10. o zrušení pořádání Světového poháru v lezení na obtížnost v Brně 2005. Důvody: nezajištěné finance a organizační zabezpečení. V Brně v tomto termínu uspořádán poslední závod ČP.
Předminulou neděli tj. 9.10. jsme s kamarádem vyjeli do našeho oblíbeného Rájce. Jasné, ale chladné počasí slibovalo, romatické lezení v krásně zbarvené přírodě. Nevyráželi jsme nijak brzo, jednak kvůli ranní zimě, ale také aby se stihla odpařit rosa. I přesto nám pěkně mrzly prsty a tak jsme raději volili spárové výstupy, kde přecejen prsty tolik nejsou zapotřebí. Po dolezení na masivní trojvěž Blížence jsme se zde potkali se zajímavými lidmi - dva muži a velice krásná dívka. Dojem silně kazil maglajzák na zadku jednoho z nich. Ten teda musí být otužilej, když v tédlé kose a v sedmě co lezli (vlevo od Jižního sokolíka) potřebuje maglajzovat. No, ale spíše jsme očumovali tu krásku, kterou měli sebou než zadek nějakého šaška. Dívka měla trochu morální potíže přeskočit první přeskok a tak v předtuše problémů v přepadu, jsme raději rychle přepadli na vež, kde je slaňák a jali se slaňovat. První přepadl "borec" s pytlíkem a pak nastalo divadlo v přepadu, které jsem už několikrát v různém obsazení viděl. S touto milou slečnou bylo obzvláště roztomilé, kdyby milý dojem nezazdila větou "Kdybych alespoň měla maglajz!". Na co proboha??????
Myslím, že není lepšího důkazu, že do pytlíku nesaháte kvůli pocení rukou nebo lepší adhezi prstů na drobných chytech devítek, ale pro morál a ze zvyku.
Doufam, ze se zde nerozvíří další neplodná diskuse ze seriálu bílá válka protože podobné chudáky od podobné pokřivené logiky stejně neoprostí.