Svět lezení, vysokohorského lezení nevyjímaje, je v zajetí rekordů. Ačkoliv si myslím, že tento mountain running je spíše běh než lezení, jistě se jedná o pozoruhodný výkon.
30. ročník Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu
„Horolezci se prý vždy cítili být něčím zvláštním. Nimbus smrti a nebezpečí, kterým byli obklopeni, je povýšil na elitu. A elitou vždy museli být; nikoli ve smrti, nýbrž v životě…“
Ralf-Peter Märtin
Poslední letošní světový pohár v Německu vyhrál Japonec Rei Sugimoto a Rakušanka Anna Stöhr. Letošní SP v boulderingu vyhrál Rus Dmitrii Sharafutdinov a Rakušanka Anna Stöhr.
Jirka Švub, československý lezec, dlouholetý předseda komise sportovního lezení slovenského horolezeckého svazu James zemřel 19. srpna v nemocnici v Banské Bystrici.
Aneb agresivní softmoveři se vztekají a siláci nemají špetku pokory!
Nemohu si pomoct a musím napsat pár slov klasikům i prášilům.
Nebudu se podepisovat, protože si nechci udělat nepřátele ani na jedné straně barikády.
Ke klasikům, romantickým kocháčkům, začátečníkům, kteří se ještě nerozhodli jetli MG ano, nebo ne, líným zevlákům a závistivým slabochům:
Drželi jste někdy malý chyt? Myslíte si, že jo? Tak to se mýlíte. Protože pak byste nemleli hovadiny o identičnosti používání mága v V. a X. V těžkých cestách se kolikrát drží tak malé a oblé věci, že byste na nich odmítali stát!
Vy co si rádi zamágujete v pětkovém rajbasu. Prosím vás nedělejte to. Aspoň do obtížnosti VIII. to opravdu není potřeba!
V úvodním příspěvku včera započaté diskuse, kde jsou vytržena slova z nějakého filmu s Honoldem, jsou narážky na obílení chytů VS hledání chytů jako při prvovýstupu.
Tak k tomu snad jen:
1. Lehké hvězdičkové cesty jsou stejně tak ošlapané a omatlané zpocenýma rukama, že je vidět, kde se chytit a kam šlápnout. Nicméně to nemění můj názor na idioty prášící v trojkových komínech. Ti by měli být exemplárně potrestáni. Ne však stržením za lano. Lepší by bylo veřejné zostuzení.
2. Lehké nehvězdičkové vraždy se lezou tak málo, že když si do nich nějaký pitomec vezme mágo, tak ho stejně déšť, za těch několik let co to nikdo další nepoleze, smeje.
3. Těžké cesty se lezou s mágem. Vy je nelezete, tak vám to může být jedno, nebo ne? Nám to nevadí...
K silákům, pozérům, překližkářům a další prášící verbeži :)
Lezu těžké věci a práším v nich. Dělám to s chutí a rád. Lehké věci lezu bez MG. Co mě však poslední dobou znepokojuje, je politika mladé generace adršpašských lezců a prvovýstupců. Párkrát jsem v Teplicích na Křížáku i v Ádru zaslechl hlášku: „Vezmi si do tej rozlezovej sedmičky mágo!“ Nebo „Tady se leze povinně s mágem.“ Proč? Už někdo dokázal, že mágo skutečně ochraňuje skálu před agresivním potem? Jak se podařilo přemluvit jednoho nejmenovaného majitele hostince v Adršpachu, který stále aktivně leze a v minulosti prý bojoval proti magnéziu i pěstmi, k tomu, že nyní sám máguje? To muselo být snad kouzlo. Nebo skutečně existuje nějaký validní důkaz? Jestli to už skutečně někdo dokázal, tak šup sem s odkazem na diplomku, nebo článek. (Mezi lezci je neskutečné množství vysokoškoláků. Nebylo by to hezké téma na diplomku? Vliv lidského potu na strukturu pískovcové skály.) Pokud skálu skutečně ochraňuje, tak by se mělo povinně mágovat i v těch čtyřkách. Pokud to ještě nikdo nedokázal, tak bychom měli pokorně sklapnout a pytlík si na zadek uvazovat skutečně až od obtížnosti IXb, tak jak je to dohodnuto. A je to skutečně dohodnuto?
Před dvěma třemi lety, českou lezeckou společností proletěla hláška, že ČHS dává ruce od MG pryč a nechává rozhodnutí o něm na jednotlivých oblastech. Nebo alespoň v té podobě se to dostalo ke mně. Není divu, že to k někomu doletělo v podobě, že se může mágovat všude a k někomu naopak vůbec. Každopádně od té doby se začalo mágovat (alespoň v Adršpachu) celkem hodně. Co měsíc je tu ohnivá diskuse o mágu, ale ještě jsem nikdy nikde nezachytil informaci, kde se teda na písku skutečně mágovat může, kde se to může od IXb a kde se to prostě nesmí. Pokud někdo tuhle utajenou informaci o legalizaci koksu zná, tak ať to sem prosím vloží jako samostatný článek (v diskusi by to asi zmizelo).
Většina z nás pozerů každý večer onanuje u svého deníčku, ať už je veřejný na lezci, nebo usoplený doma pod polštářem. Naše testosteronem zatemněná mysl nám dává pocit, že jsme nadlidi. Pravidla nejsou pro nás a názory slabých romantických klasiků bychom nejraději rozdrtili mezi našimi špalkovitými mozolnatými prsty, které by nám mohl závidět i Zeus. Zamysleme se, jestli náš jekot při visech za malé obílené lišty přináší lezení něco víc, než hekání upoceného týpka v trojkovém komíně na Křížáku.
Tak co? Lézt bez mága umíme, ne? I ty osmičky, ne? Tak to dělejme, alespoň dokud se nevzepne ČHS, nebo nějaký mladý chemik (geolog, krajinář, či bůh ví kdo další by mohl) a neprovede studii, která by rozklíčovala vliv potu na pískovcovou skálu…