Tak přihodím ještě jednu historku (kde za všechno mohla opravdu jen lidská blbost)a skončila dvou měsíční pracovní neschopností.
Opět tu byli dva týpci H. a K., ale H. se tentokrát zůčastnil jen pasivně :-). Všechno se to odehrálo cca 4 roky po příhodě první (viz. To bylo tak 2). H. a K. byli na víkend zapařit s přáteli nelezci v Křižanech za Ještedem, kde přímo od chalupy je vidět na Vajoletky. Sobotní lezení bylo prima a tak slíbili, že v neděli si to budou moct zkusit i ostatní. Krátká cesta přes dva kroužky na předskalí se zdála vyhovující (jen ať si to užijou, že?). K. cestu vyvedl a začal se navazovat B. (který do té doby viděl lano jen rychlíku)."No tak polez!": zavolal K. a nikdo netušil, že průser se blíží a že je slyšet zvonění hran. H. stál dole a radil B. co má dělat, ostatní sledovali co je čeká. B. vycvaknul první kruh, povylezl trošku výš a začal dost zmatěne hrabat ručkama a nožkama (občas mi připadalo, že vším současně) v nepatrném převísku ... a samozřejmě mu došlo magi. "No tak si sedni, a odpočin si, ne?": radí H. Kdyby B. aspoň houknul, že si na chvilku sedne, asi by dnes nebylo vůbec o čem psát. Jenže B. se prostě pustil rukama a hupsnul do trošku prověšeného lana. Pak už šlo všechno rychle. B. se nezastavoval nýbrž pokračoval směrem k zemi a navíc viditelně zrychloval. "Kurva co se děje?!", blesko H. hlavou a kouknul vzhuru. Nahle spatřil jak po vrcholové plotně sviští hlavou dolů K. a blíže se ke hraně, které odděluje převísek od plotny."No potěš koště!". H. zmateně vybíhá pod K. s úmyslem zbrzdit kámoše jak jen to bude možné. Náhle škubnutí lana, B. se zastavuje asi 2metry nad zemí a K. zamotán v laně opisuje celkem slušný pendl (hlavou dolů) - scéna jak z Tarzana. Jěště několik zhoupnutí, pak se K. vymotá z lan a padá na z bezpečné výšku na zem (taktéž B., které do těď jen mrskal bezcně nohama vůbec netušíc co se děje). K. je potučenej, v šoku, ale hlavně má od lana brutálně popáleny prsty na obou rukách a vnitřní stranu bicepsu (a když myslím brutálně, tak vím o čem mluvím, protože jsem to viděl a dokonce prý uvažovali o amputaci). A teď vysvětlení (i když z toho zranění to asi všichni nebo aspoň klasici pochopili): prostě K. si drpnul na vrcholek předskalí, zapřel se nohama (proto nesjel po zadku, ale byl vymrštěn a pokračoval k zemi hlavou napřed), neudělal si štand a jistil na klasiku, to je celkem slušný, že? :-) Že oba nespadli až na zem byla zase jenom klika - druhej kruh ještě nebyl vycvaklej, tzn. že pusobil jak kladka mezi B. a K.
Za blbost se platí a tak K. seděl dva měsíce doma a nemohl ani ven protože mohl chodit jen v nátělníku, aby se mu rukávy nelepily na hnisající biceps a každý den chodil na čištění ošklivě popálených prstů a penicilinové injekce.
Ale to už je opravdu hodně let zpátky a dnes je K. zdráv jak rybička a leze jak drak.
trochu mi to připomělo když jsem se asi před 4 lety soustředil na jednu cestu tak že jsem se zapoměl navázat na lano a brácha,jistič ten šulin mi to neřek.zjistil jsem to až u prvního jištění když nebylo co cvaknout do expresky a bylo to dost vysoko..
asi dobry pouceni pro priste, co? pritom tam je kousek od topu strom, ke kterymu se da prodlouzit lano, kdo to neudela tak je proste exot a koleduje si o pruser...
No, stane se.
Disponiju jednou takovou zkušeností z dob outlého a veselého, leč pitomého mládí. Cesta, no co říkám cesta, známej choďák za III., sedím si v poho na vršku. Pečlivě zkontrolovaná a navázaná kalupinka pílí k vršku. No a znáte to, ouplný nováčci. Padaj až když fakt dojde magi a padaj naráz. A nekřičej (asi se styděj). Cvílu se zasekla, něco jí nejde, sedím, nedobírám... Jištění přez záda, pohodlnej sed a najednou řacha jak od rychlíku. Naštěstí si sedím v takový oužlabince, chytám jednu od toho nevděčnýho šutru do držky, no ustál sem to, ale bylo to vo fous!
A aby toho nebylo málo. Jak známo, zkušenost je nepřenositelná. Jenže existují jedinci co se nepoučí ani z vlastních chyb :-) O pár let později mi totéž provedla jiná kalupinka na takovým malebným dvojkovym hřebínku, co sem ji tam vytáh za účelem kochání se horskými výhledy. No, mezi náma, kdo by tam štandoval, žejo. Za normálních okolností přece člověk v takovém terénu ani netahá lano z batohu. Taky se to ustálo. Mezi náma byla taková věžička, co způsobila podobnej kladkovej efekt jako ve výše zmíněném případě :-) Takže zas "jen" popálená ruka a bolavý záda. No, je to dobrejch patnáct let. Vod tý doby sem to neudělal a na nováčky si dávám několikanásobně většího majzla než na starý kozáky i v těžký cestě. A štanduju dycinky vo fous pečlivějc než širý vokolí. A přemejším i vo tom, jak to bude pohodlný až chytím něčí tlamu. A taky málokdy zezhora jistím od sebe, a mívám tam dobrej púlloďák :-)))