Na letošním festivalu Rock Master v Arcu byli představeni dva členové reprezentačního týmu ALPY EXTREM TEAM, Lucie Hrozová a Adam Ondra. Lucie v simultánním italském překladu šikovné kamarádky, k veliké radosti mužského obecenstva, s grácií sobě vlastní, v téměř šedesátiminutovém povídání s unikátní slide a videoshow, dala všem v horkém večeru možnost zchlazení pohledem na své výkony v ledolezení a drytoolingu. foto by © Martin Tučka Lucie, přestože jsi aktuálně ještě stále v rámci rekonvalescence vyřazená z aktivního tréninku, vyprávíš o svém lezení s velikým nadšením. Zranění tě neodrazují? Přemýšlíš někdy nad tím, jestli nedáváš tělu zabrat moc? Ale jo, přemýšlím o tom. Každý vrcholový sport je náročný pro organismus, tělo potřebuje regeneraci a rehabilitaci. O něco se snažím a je nepříjemný, když mám dlouhou pauzu, kvůli zranění, které mě vyřadí třeba na půl roku. Okamžiky návratu pak nejsou úplně jednoduchý, nejen fyzicky, ale i psychicky. Pauzy mě neodrazují, jsem optimista a lezení mám pořád hodně o srdci a nadšení a to mě táhne dopředu. Jak to máš s hranicema rizika, která jsi ochotná podstoupit? Někdy vím, že jsem na hraně, ale při plánování lezení se snažím si vše v klidu rozvážit, občas ale pak při výkonu stejně převáží nadšení. Je pravda, že třeba u Illuminati, když mi omrznuly prsty jsem si zpětně říkala, že to bylo na maximum... ale stálo to určitě za to. Omrzliny byly vážné? Mohla jsi na ně balit chlapy?;) - Tráva byl za ně rád:-) Měla jsem puchýře, prsty byly modré, ale balit jsem na ně nikoho nezkoušela, to bude disciplína spíše pro drsné horaly:-) Mění se časem a zkušenostmi plány a lezecká přání? Pořád mám v plánu nějaký svůj prvovýstup a první ženské opakování těžkých cest, ale doteď jsem se snažila přelézat mezinárodně uznávané těžké cesty a o to se budu pokoušet i nadále. Inspirací pro mě je i Ines Papert. Aktuálně plánuji jeden přelez (první ženský přelez, více neprozradím), snad to stihnu ještě letos. Letos ti zatím nebylo moc přáno, omrzliny, další zranění kotníku, bude tě to nějak více limitovat v dalším lezení? Je pravda, že letos mi zranění moc nepřála. Omrzlé prsty, hromada léků, když už to vypadalo, že můžu na skály, utrhla jsem si vaz u kotníků, se kterým jsem musela na plastiku, protože už jednou šitý byl, takže momentálně ještě stále nelezu, ani v rámci rehabilitace. Zkouším strečink, jógu, kolo. Trvalé následky mi snad nehrozí, mám v záloze akupunkturu, využiji elektrické nahřívací vložky do bot kvůli omrzlinám. Takže až se vyhojím, mám plány, které se snad podaří naplnit. Rodiče zranění komentují? Pokud ano, tak mamka, ale spíše jen upozorní, ať jsem opatrná, nepřeháním to, odpočívám. Nově jsi členkou ALPEN EXTREM TEAMu (AET),překvapila tě nabídka, byla nečekaná? A co brácha (Libor Hroza, ml.), není mu líto, že nebyl zatím osloven? Členkou týmu jsem ráda, nabídka to nebyla úplně nečekaná, tak napůl. Brácha mi to přeje, podporujeme se navzájem, a že zatím nebyl osloven? Dveře určitě nejsou zavřené... a mám pocit, že členství v AET je v kontextu horolezectví. V čem je pro tebe momentálně členství nejpřínosnější? Přestože mám osobní sponzory, členství mi přináší více možností v osobní prezentaci, více popularity směrem k zájmu o přednášky a tak. archiv Lucie Hrozové archiv Lucie Hrozové Vraťme se k lezení, s kým trénuješ nejčastěji a kde? Nejčastěji v Rakousku, s chlapama, někdy s kamarádkou ze Slovenska nebo i sama. S tátou také, přestože má málo času, začal se mnou i trochu lézt, což je přínosné hlavně v tom, že když mě hecuje, že mám něco zkusit, že to určitě musí jít, dám mu prostor si to zkusit provést:-) A kromě rekonvalescence a lezeckých plánů, co je momentálně pro tebe důležité? V září státnice (soukromá Vysoká škola aplikovaného práva) a pak si asi dám od studia rok volna, posílím angličtinu a dál se uvidí. A lezecky – těším se na plný trénink, věřím, že už brzy. Děkuji za podporu všem, kteří mi pomáhají a AET za příjemnou spolupráci. Lucie Hrozová (23 let) leze od svých osmi let. Věnuje se ledolezení a drytoolingu. V loňském roce obsadila celkově druhé místo v hodnocení Světového poháru, letos získala dvě bronzové a jednu stříbrnou medaili ve Světovém poháru. Na umělé stěně zkusila všechny disciplíny – obtížnost, rychlost, bouldering a v každé z nich získala titul mistra České Republiky. V únoru přelezla s Mírou Matějcem cestu Illuminati a byla za ni oceněna Výstupem roku (ČHS).
|