Zabojovať si do špiku kostí? Alebo "po strmých cestách ku hviezdam"?
S lyžami na chrbte freesolo diabolsky strmého ľadu, potom na pásoch pod vrchol nasledovaná lyžbou hodnou Olympanov, Asgarďanov aj Jotunheimských. Toľko v skratke...
bolo neletové počasie, tzv foehn, preto som túto akciu podnikol. Samozrejme, neviem sa dočkať poriadneho počasia so silnou termikou, ktoré by mi umožnilo vyletieť na vrcholy a dole sa len spustiť... . Zliezanie bolo určite šťavňatejší zážitok, najmä kvôli tenkému ľadu a vode pod ním, ale som rád, že som si to vyskúšal tak naporiadno. S lyžami takú skúsenosť som dovtedy nemal. Zase to otvorilo nové obzory, ako sa môžem v horách pohybovať a čo ma nezastaví.
Toto je uz iny level. Ty tie hory doslova vyzmykas do poslednej skaly. Paci sa mi ako to cele vnimas a robis. Z mojho pohladu sebecky, prosim ta na buduce si vezmy lano pre zichr nech je co pozerat aj do buducna. Drzim palce nech su tvoji bohovia pri tebe. Ako dat takyto ladopad s lyzami na chrbte solo, brutal. Mas aspon z niecoho strach?
Pekne sa dá hrať, keĎ je človek schopný kombinovať rôzne disciplíny a z každej si zobrať len to najlepšie :D
Ono s tým lanom si myslím, že by som si nepomohol, neviem kde by som tam zabíjal skobu alebo dačo podobné aby som mohol zlaniť. Mal som ešte 2 záložné varianty, keby som sa na to zliezanie necítil. Jednou bolo vytraverzovať do ľava a zísť to tam, druhou vydrápať sa nazad na planinu a celú stenu obísť z okolo, po turistickej značke. To by šlo aj potme....
Samozrejme že mám strach, z neznámeho, nového, nad situáciami, kde nie som schopný kontroly. Vidíš, že lyžujem s cepínom, bojím sa spadnúť. JE to otrava ale dokážem zastať.
Mal som strach aj zo sólovania, no postupne, po krôčikoch, kedy som obťažnosť zvyšoval mám pocit, že už viem situáciu do veľkej, no nie 100% miery ovplyvniť. A s ostatnými percentami sa mi pomohla vyrovnať sa práve stoická filozofia. Ovaha neznamená neprítomnosť strachu, ale víťazstvo nad ním. Takéto metalové akcie sú pre mňa primárne mentálnym cvičením, ako so strachom pracovať.
ďakujem, a ospravedlňujem sa, ak sú niektoré moje videá plné pátosu :D
Ďurifuku,
ty doufáš, že svými videi inspiruješ další ke svému následování. Viz závěrečný proslov tvého videa.
Upřímně řečeno, tak toho se docela děsím a přesně toto považuji na filmovém dokumentování tvé postupné sebevraždy za nejodpornější. Pokud už máš nutkavou potřebu se zrakvit při svých horských aktivitách, nechtěl by sis to nechat jen pro sebe?
Víš ony příklady táhnou a některá osudová rozhodnutí se nedají vzít zpět. Jejich fatální dopad je nevratný.
Myslím že si to nepochopil. Nie k nasledovaniu mňa. Ale nasledovaniu snov, cez príklady dávnych hrdinov. Takých, čo došli za koniec sveta, napríklad. Čo bol sen o ktorých sa hovorilo, že je neuskutočniteľný. Lenže nič nie je nemožné pre toho, kto skúša.
Možno je podnet k zamysleniu práve to, či sa sám nedesíš toho, čomu sa nevyhneš. Nikto sa tomu nevyhne. Ak ti sledovanie "dokumentovanie mojej samovraždy" je odporné, je to v poriadku, snáď Ťa nikto nenúti pozerať a tobôž písať anonymne. Normálne to nemusíš. Tiež mi príde odporné sledovať Bachelora, či čo to u Vás ide v telke. Tak na to nečumím.
Pre mňa sú takéto výzvy mentálnym cvičením. Pod tým tlakom sa cítim dobre, cítim sa byť sám sebou a zároveň zhmotňujem svoju filozofiu.
Nerozmyslej a pokracuj, dokudse budes citit. Ze to co delas je extremne nebezpecny, a ze ses k tomu dopracoval dlouhym treninkem a postupnym zvysovanim latky je jasny i miminu. Pokud ne, nech zapracuje evoluce. Kazdej lezec ma nejaky solo obdobi. Nekdo driv, nekdo pozdeji. Nekdo narazi na limit hned, nekdo nikdy. Hlavne a ti to nekde nesmyslne nesmikne (od spatnyho ledu prez laviny vseho slozeni, po vetrny turbulence a prachobycejny zakopnuti). A diky za report. Pro ty co maji solovaci obdobi za sebou, je to nadherny okno do sveta.
Pokud ti na tvých rodičích, prarodičích a dalších lidech, kteří tě mají rádi, nezáleží a jsou ti ukradení, tak směle pokračuj ve stejném duchu, přikládej pod kotel a nenech se nikým a ničím omezovat.
Život sis zajisté dal sám, sám ses rodil, sám ses kojil, krmil lžičkou, utíral si posraný zadek, učil se chodit, sám ses hlídal aby se ti v dětství nic nestalo, sám si nad sebou probdil noci při nemocech, sám ses učil chodit, číst, psát, sám ses učil do školy … atd. Tudíž máš plné právo nebrat na na druhé ohledy a užívat si života plnými doušky. Jde přeci o tvůj život.
To co mi na tvém počínání vadí, je to že na jedné straně děláš neskutečné kokotiny a na straně druhé vytváříš dojem, že je to normální, že je to tak vlastně v pořádku a s tím mám problém
(a někteří s prominutím blbečci, tě v tom ještě utvrzují). Neboť jak jsem již psal výše, příklady táhnou a tvůj příklad fungování v horách se mi ani trochu nelíbí.
Ale nejsem si úplně jist, zda jsi schopen mi porozumět.
To je tvoj pohlad na svet. Ja ale nechcem pozerat na svet tvojimi ocami a nimi sudit druhych. Trochu nechapem ako si sa svojimi ocami dostal na tuto stranku? To ta prelinkovalo z Kvetydobytu.xx?
Na mém příspěvku není teologického absolutně vůbec nic, to si pleteš s jinými příspěvky. Ještě tak možná filozofického, ale nic co by nepobral příčetný člověk s průměrným IQ. Dokonce i lehce podrůměrné IQ by mělo stačit, žádný doktorárt na to není zapotřebí.
Zajímavá úvaha, za mě dost svazující a vlastně nepřátelská k životu. Správně uvažuješ, že život nám vlastně tak úplně nepatří, ale rozhodně nepatří ani našim rodičům, pokud ti ho něco dalo, tak je to něco hlubšího, nebo naopak prozaičtějšího, nevím. Ale trvat na tom, že ostatní mají dodržovat tvůj hodnotový rámec a kvůli potencionální bolesti ostatních sedět na zadku a nedělat nic nebezpečného je myslím hloupé, sobecké, svazující a život dusící přesvědčení.
Omlouvám se za grammar nazi offtopic, ale co si P.T. diskutující myslí o slovu "potencionální"? To slovo je zajímavý tím, že by se člověku chtěla rozskočit hlava když ho slyší, ale přitom vlastně asi není nespisovný.
Nezlob se na mě, ale to je kravina. Nežiju svůj život k obrazu svých rodičů, ani prarodičů. Mám je rád a jsem kdykoliv připravený jim pomoci, ale žiju podle sebe. Za mlada jsem hodně lezl na písku a jezdil v prašanu... přehodnotil jsem to až s narozením dcery. Lezení/extrémní sport je rozmar, ale pokud nemáš malý děti, který jsou na tobě závislý, je jen tvoje volba. Tobě hodně štěstí, Ďurifuku. Čest a slávu!
Nezlob se na mě, ale to je kravina. Nežiju svůj život k obrazu svých rodičů, ani prarodičů. Mám je rád a jsem kdykoliv připravený jim pomoci, ale žiju podle sebe. Za mlada jsem hodně lezl na písku a jezdil v prašanu... přehodnotil jsem to až s narozením dcery. Lezení/extrémní sport je rozmar, ale pokud nemáš malý děti, který jsou na tobě závislý, je jen tvoje volba. Tobě hodně štěstí, Ďurifuku. Čest a slávu!
Skúsime to teda inak. Majster sveta a priľahlých galaxií, ktorý ani nie je ani schopný sa za svoj najsprávnejší názor postaviť "aspoň" prezývkou.
Samozrejme že ma vychovali a o mňa sa postarali rodičia, ale môj život nevlastnia. Z tvojich komentárov na mňa pôsobí mužská, často vekom pestovaná arogancia a túžba veliť, rozkazovať. Ako
jeden taký oranžový blonďák"
"I know better (čokoľvek) then everybody else." Pred smrťou ľudia hovoria o tom, že nenasledovali to čo chceli, ale robili to, čo sa od nich očakávalo, vyžadovalo. Nechcem umrieť tak, že som svoj jediný život zahodil tým, že robím dobre druhým ľudom a sebe zle. Je pravda, že môžu moji príbuzný smútiť, keď zomriem. Ale tomu sa nevyhne nik, veď zo života nikto nevyviazol živý.
Tebe sa to nepáči, máš na to právo. Len smelo so seba anonymne dostaň všetko, čo sa ti nepáči, v kľude použi aj vulgarizmy. Ukážeš čo si za človeka. A vychovaj ďalšieho, vštep mu do hlavy svoju filozofiu.
Moji starí rodičia sú už dávno po smrti. Otec zomrel pred 7 rokmi a to ma primälo k spomienkam na jeho slová, činy a výchovu v ktorej som pri študovaní dospel k presvedčeniu, že jeho výchova mala veľa spoločného s Lykurgom ale aj stoickou filozofiou. Bol som neplánovaný a otec mal 49r, keď som sa narodil. Jeho výchova bola teda iná, ako pri mojom o 12r staršom bratovi. Preto som sa do jeho výchovy ponoril viac a viac a jeho slová našiel v Senecovi i Marcovi Aureliovi. Priviedol ma na cestu, kde som.
A že ti to, čo robím vadí? Noačo, hádam si nemyslíš, že budem robiť to, čo odo mňa chceš Ty, neznámy, anonymne sa schovávajúci, nadávajúci. To je pre Teba normálne. Pre mňa nie.
Rozumiem ti veľmi dobre, čo ťa k tomuto vedie, nie si prvý ani posledný, kto chce ovládať životy druhých.
všechno v pohodě, jen nechápu, proč máš tak silnou potřebu své mentální stavy prezentovat, z toho důvodu to ztrácí na přesvědčivosti a vypadá to, že si jen něco neustále řešíš
Nádhera!
Možná pro mě nejlepší, co jsem viděl, protože I lyže extrém.
Jasně, že ti tady vynadají, neboť boříš jejich zaryté a zamrzlé koncepty o životě i sobě, kt. Se drží zuby nehty...😃
Musí někoho soudit,aby si ulevili, že jejich hlava stále soudí je...
Schönbichlerhorn též kdysi sám ve sněhu, ale normálkou. Překrásné místo.
Drž se a užívej!
Super, že s Prostorem a Bytostma promlouvá.Mají to rády.
...🌞
Registrace
Metodika
lezec.cz
Zabojovať si do špiku kostí? Alebo "po strmých cestách ku hviezdam"?
Ano