Firma Petrzl vydala na základě selhání varování před možností skryté koroze v blokantech používaných v agresivním prostředí
V poslední době došlo k selhání dvou kusů blokantů Petzl CROLL (tedy jednoho z nejpoužívanějších „prsních“ blokantů při výstupu metodou Frog).
V obou případech selhal čep, na kterém se otáčí odpružená západka (palec) s čelným ozubením, která lano zatlačuje do pláště blokantu. Samotný čep je nepochybně nejnamáhavější částí blokantu, a je proto vyráběn z nerezové oceli.
V obou případech došlo k selhání, resp. zlomení čepů, na blokantech užívaných soustavně v mimořádně agresivním prostředí, při práci na ropných plošinách v Severním moři, a zdá se jako spíše nepravděpodobné podobné selhání v podmínkách „normálního“ užívání.
Repro části firemního doporučení na stránkách českého dovozce Petzl, fy Vertical Trade s.r.o.
Petzl však v každém případě doporučuje pravidelné oplachování blokantů po práci v agresivním prostředí a pravidelnou vizuální kontrolu hlavy čepu, která by v případě koroze vykazovala příznaky nadměrného opotřebení, poškození či koroze.
Posledním z doporučení je, užívat každé zařízení v souladu s návodem k použití a blokanty v duchu těchto návodů nikdy nepoužívat samostatně, ale vždy zdvojené.
Shrnuto: oplachovat, kontrolovat, zálohovat!
Vzhledem k shodné základní konstrukci většiny obdobných blokantů, se toto (naštěstí spíše teoretické) nebezpečí bude týkat většiny blokantů na trhu, a většiny blokantů shodné konstrukce vyrobených kdykoli v minulosti a doposud používaných.
V teoretické rovině lze toto nebezpečí vztáhnout rovněž na „ruční“ blokanty (typu jümar – tedy např. Poignée, Expedition či Ascension). Pouze v teoretické rovině proto, že ruční blokanty zpravidla nejsou vystavovány takovému dynamickému zatížení jako ty prsní.
Varování se však týká prakticky všech skupin lezců užívajících při své činnosti blokanty (ať již k pouhému sebejištění, nebo přímo k postupu). Týká se výškových pracovníků, zvyklých při práci v agresivním prostředí kontrolovat především lana, šňůry, popruhy a úvazky, ale už nikoli vždy a nezbytně „kovové“ části výzbroje, týká se lezců působících častěji v přímořských oblastech, ale i třeba jeskyňářů – kterým je zde na místě připomenout, že nasycená voda v krasových oblastech může být značně agresivní (ostatně případy koroze a úplného rozpadu duralových karabin v krasové vodě jsou jeskyňářům dobře známy – nutné je tedy svoji opatrnost rozšířit i na další materiály). Roli zde rovněž nebude příliš hrát „četnost užívání“. Jednou korozí zasažený výrobek bude korodovat nadále.
Proto, přestože se jednalo o dva zcela ojedinělé případy a v důsledku selhání výrobku nedošlo k žádnému zranění, je na místě zpozornět, a uvedená doporučení automaticky vztáhnout na všechny používané blokanty bez rozdílu.
Pokud jsem to dobře pochopil, upadla hlavička čepu. Díky únavovému lomu, který zahájila koroze ( vzniklá agresivním prostředím ).
Tělo čepu pod hlavičkou zkontrolovat nejde. Takže zbývá koukat, zda má čep hlavičku. A čistit a mazat čep.
polemizoval bych. tedy navrhuji opustit "strojařský" přístup a koukat se na to trošku víc "stavařsky" a "elektrikářsky" - na spoustě horomateriálu je z hlediska dlouhodobější funkce naprosto podceněná problematika nevhodné kombinace kovů v korozivním prostředí. když si vezmu obyčejnou karabinu - je tam hliníkové (tedy nějaká slitina, nějaká ta měď a další sajrajty) tělo, nerezový čep, rezová prožina... takovou věc máčet někde v solance a potom mýrnyxtýrnyx používat...
Je to tak. Osobne jsme na plachetnici rekonstruovali stezen, kde byl dural rozpadly na prach a to jen proto, ze byl v primem kontaktu s nerezem a obcasnou sprskou slane vody.
Mohla by to být "mikro" obdoba lístkové koroze karabin v jeskynním prostředí? tedy princip mikrogalvanických článků legujících prvků v hlavní mase hlíníkové hmoty, pokud je vše ponořeno do vodivého elektrolitu?