Setkání na Kozelce bylo povedené, počasí přálo a lidé kteří přijeli dokázali vytvořit pohodu, která trvala po tři slunečné dny. Opekly se kupy buřtů, vypilo moře piv, zazpívalo se spousty písní, vylezlo mnoho cest a zažilo spousty legrace. Příští rok se budem těšit na viděnou.
Došli jsme pod Pupek. Celkem pěkná plotna, která se směrem doleva snižovala. V levé části je šikmá velká police a nad ní se tyčí převislá stěna proťatá spárou. Spára protíná stěnu kolmo, o to více bude asi převislý výlez. Roman vylezl Starou cestou za 6+ na polici a dobral Slávku i mě. Kout staré cesty nic moc, pak oslizlý traverz pod převisem. Později jsme se dozvěděli, že rovně vede Big Ben za lehčích 9+.
„Ták jsme tady,“ spustila Slávka, „spára je docela hnusná, ale pak už je to za chy
Začali jsme s Romanem na stěnu jezdit pravidelně. Napřed to s námi šlo spíše z kopce, ale pak to začínalo být lepší a lepší. Na čísla nic moc, ale dobrej pocit ze zlepšení tu byl. I to běhání šlo čím dál tím líp, včera už 10 km, časem jsem se ovšem nikomu nechlubil. Honza s Pepou se už něco domákli, aby taky ne, po měsíci a půl. Na lidovém rčení o velbloudu a komárovi něco bude.
„Prej děláš 30 shybů na rozcvičení, tolik jsem jich neudělal za celej život,“ provokuje v Pepa U duté hlavy.
8a se neleze každý den. Azbestovi se to ale včera podařilo na Kaitersbergu přelezem cesty Donnerkiesel 9+/10-. Tato cesta vede v totálním dachu sektoru Kreuzfelsen - Pfarrstuhl.
Na přelomu května a června se konal velký lezecký festival mládeže v italském Arcu. Na „Rock Master“ stěně předvádělo více jak 250 mladých lezců z celé Evropy svůj lezecký um. Skvělé počasí, skvělá stěna, skvělé cesty a skvělé výkony všech zúčastněných udělaly z těchto dvou dnů opravdový svátek lezení a kdo neviděl, může jen litovat.
V úterý odpoledne jsme vyrazili s Romanem do okresního města na umělou stěnu. Při příchodu do tělocvičny jsme se mírně zděsili, dach jako kráva, který byste na našich skalách hledali těžko. Zaplatili jsme vstupné a po převlečení si to štráfujeme ke stěně. Zaujala nás malá stěnka, na které si to několik rachitiků rozdávalo v činnosti, kterou jsme vůbec nechápali. Mysleli jsme si, že je to soutěž o to, koho odvezou dříve na chirurgii. Buď uměli nastoupat za nic, nebo levitovat. Raději jsme pokrač
Setkání na Kozelce bylo povedené, počasí přálo a lidé kteří přijeli dokázali vytvořit pohodu, která trvala po tři slunečné dny. Opekly se kupy buřtů, vypilo moře piv, zazpívalo se spousty písní, vylezlo mnoho cest a zažilo spousty legrace. Příští rok se budem těšit na viděnou.
Foto z akce:
Díky všem, kteří přijeli.
V neděli odpoledne jsme jeste s Hopem navštívili pana Valentu, usedlíka a správce Manětínského archivu, abychom vyzvěděli, co je pravdy na pověsti o Kozlíkovi. Pan Valenta se ochotně rozhovořil o prastarých zápisech v kronice města Manětína, ze které měl opsaný tento zápis:
Léta od božího narození 1332 v Nečtinech dvě míle cesty od městce Manětína nalezen byl mladý pastýř jeden jménem Myslata jsa za hrdlo zardoušen a ke stromu připoután provazem tím nasupeného kozla poutajícím. I rozhodli sousedé kozla utratiti. Jali se zarazit hrubý kůl nad obcí Doubravice, kde plochá rovina byla a kozla ke kůlu tomuto přivázati. Kažký soused pak něco svěcené prsti do klobouku vzal a vysypati ke kůlu šel. I rozlétla se pověst po okolí, že v Doubravici rohatý zasypán jest a soused každý pouť jednu rok co rok vykonal a prsť posvěcenou na vrch Kozelka vysypati šel. Tak vznikl vrch Kozelka.
My s Hopem si myslíme , že jde o nádhernou pohádku, i když místní již o této pověsti mnoho nevědí je stále dost lidí, kterí tuto pověst pamatují a dokonce přidávají doměnku, že proto je Kozelka protáhlá směrem od východu k západu, neboť většina poutníků nesoucí svoji trochu hlíny k vysypání na kopec, přicházela právě od mnohem osídlenějšího Manětína.
Myslíme se, že Kozlík, který se nyní na Kozelce objevil nemá ( teda aspoň doufáme) s jeho ďábelským předkem mnoho společného, i když vyprávění, že byl kozlík spatřen na Plzeňské věži, ( jak se mohl dostat na 9 m vysokou věž jejíž tvar do země zaraženého doutníku a jejíž obvod tvoří permanentně kolmá až převislá skála, nepřipouští žádné přijatelné vysvětlení ) a co asi vidělo několik lezců, kteří se vraceli z lezení tmou když vprávěli, že zahlédli rudě žhnoucí oči ve tmě v oblasti Zámku a Zámecké věže. Je zde mnoho dalších podivuhodných otazníků.
Každopádně přes den je toto stvoření naprosto mírumilovné, s Hopem jsme chvíli s pobavením poslouchali jeho tichounké pomekávání a pak kozlík Hopovi olízal ruce až k lokti. Hop jsa po lezení umyt prohlásil, že můžeme jít.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Setkání na Kozelce bylo povedené, počasí přálo a lidé kteří přijeli dokázali vytvořit pohodu, která trvala po tři slunečné dny. Opekly se kupy buřtů, vypilo moře piv, zazpívalo se spousty písní, vylezlo mnoho cest a zažilo spousty legrace. Příští rok se budem těšit na viděnou.
V Labském údolí nedaleko města Děčín na Strážce Dolního Žlebu si vás dovolujem pozvat na hit letošní sezóny "MATRIX RP Xb".
Krade se i na Everestu, říká muž, který sjel horu na snowboardu.
8a se neleze každý den. Azbestovi se to ale včera podařilo na Kaitersbergu přelezem cesty Donnerkiesel 9+/10-. Tato cesta vede v totálním dachu sektoru Kreuzfelsen - Pfarrstuhl.
Tak jsme byli konečně ve Fontainebleau. To, jak jsme se měli, bude patrné z následujících fotografií.
GPS a mapové aplikace