Je jedenáctý den našeho afrického výletu. Kvůli špatnému počasí máme druhý den po sobě restday a trávíme ho plnohodnotně – hodně spíme, jíme, smějeme se a naplno si to tu užíváme. Životní rytmus už se přizpůsobil lezeckému a naše potřeby se snížily na lezení a jídlo. Není co dalšího řešit, o čem jiném psát.
Třetí lezecký den se vracíme do Arch Valley, kde s Domčou vylezeme Arch babysitter 7b a It will do the job 7a (Domča na flash) a já přidám Minki 7b. Další den nám Tomaso vybírá sektor Roadside v nejvýše položené oblasti Rocklands The Pass. Tady potkáváme největší lezecké hvězdy současnosti Daniela Woodse námi přezdívaného „dřevák“ s Nallem Hukkataivalem alias „kšilťákem“ (byl přejmenován potom, co jsme zjistili, že přezdívka „ukažnaval“ je moc podobná jeho jménu a pravděpodobně na ní slyší). Po chvíli dorazí ještě Dave Graham s pracovním názvem „sympaťák“ a všichni si chrochtáme blahem nad tou krásou oblasti a koncentrace krásných mladých lidí. Po hodinovém zírání máme trochu problém se zase rozhýbat, ale nakonec se jdeme podívat do Sunset Traverzu 7a, který mě pouští na flash a Domču na druhý pokus. Jsme dost unavení zimou a včerejším lezením, ale rozhodneme se jít si sednout pod boulder Caroline 7c+, který nám doporučil David Kozel. Během hodinky ho úspěšně odkrokujeme a jdeme spokojeně domů.
Restday zahájíme opět běháním a vajíčky na snídani, tentokrát s banánem. Domča se nad tou kombinací trochu ošklíbá, takže si na příští restday slíbíme palačinky. Dopoledne probíhá poklidným nicneděláním a kolem druhé hodiny nás vyzvedávají Slováci k procházce po jeskynních malbách, kterou následuje posezení u vaflí a internetu. Den zakončujeme grilováním a popíjením vína z místní vinice.
Další dva dny s Domčou protrpíme. Počasí se zkazilo, strašně fouká a teplota klesla pod deset stupňů. Lezeme v péřovkách a ani tak nejsme schopné se pořádně zahřát a hecnout se do něčeho těžšího. Klukům ale zima nevadí, takže zasednou pod Tomasův projekt zájezdu The Vice 8b. Za chvíli se k nim přidávají dva silní angláni:
neznámý anglán: „How is it going?“
Tomaso: „Hmm, too weak.“
Humpi: „Maybe three week.“ :)
Po dvou dnech totální marnosti následují dva dny odpočinku. Doplňujeme nezbytné zásoby, tankujeme (13,6 R/l benzínu), platí me za ubytování (18.150,- R za pět týdnů za chatku pro šest lidí) a jedeme vyzkoušet termální lázně do 80km vzdáleného Citrusdalu (90 R/osobu). Cestou pozorujeme africkou umělou zaměstnanost v praxi, kdy jedeme kolem opravované silnice, kde je třikrát tolik Afrikánců než kolik jich je potřeba a vznikají funkce jako je „mávač“ (člověk s rudým praporem namísto semaforu). Mimoto ale zkonstatujeme, že Afričani nás na rozdíl třeba od Arabů baví svojí úsměvností a nenucením žádného jejich zboží.
Na zítra hlásí opět slunečno a rostoucí teplotu, čeká nás tedy další lezecký den. Teď ale pozorujeme nádherný západ slunce a debatujeme o tom, jaké máme štěstí, že žijeme teď a tady. A jak je důležité nezapomenout si plnit sny ačkoliv to
občas vypadá, že jsou nedosažitelné.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Je jedenáctý den našeho afrického výletu. Kvůli špatnému počasí máme druhý den po sobě restday a trávíme ho plnohodnotně – hodně spíme, jíme, smějeme se a naplno si to tu užíváme. Životní rytmus už se přizpůsobil lezeckému a naše potřeby se snížily na lezení a jídlo. Není co dalšího řešit, o čem jiném psát.
GPS a mapové aplikace