Úvodem bych rád napsal, že nemám v úmyslu někoho moralizovat. Taky jsem se občas zachoval jinak než by bylo záhodno. Důležité ale je, si tento fakt zpětně uvědomit a pro příště se snad i poučit.
V polovině září (16.-23.9.2012) hostily Adršpašsko-teplické skály a přilehlý Křižák mezinárodní lezeckou společnost: Sedmnáct lezců z Finska, Švédska, Polska, Rumunska, Holandska a Belgie sem přijelo na pozvání Českého horolezeckého svazu, seznámit se s lezením na slavných a současně obávaných českých píscích.
IX. Světové hry se budou konat v roce 2013 v Kolumbii, za ČR by tam mohl závodit např. Adam Ondra nebo Libor Hroza (podle výsledků ve světových a kontinentálních závodech).
Mezinárodní federace sportovního lezení IFSC se po pařížském mistrovství světa usnesla, že jediným kandidátem o získání olympijského statutu bude lezení na obtížnost.
Dostala se mi do ruky nová desková hra s horolezeckou tématikou. Hra, která vás přenese na druhou nejvyšší osmitisícovku světa, nedá vám vydechnout a donutí vás plánovat postup na vrchol podle počasí a vaší aktuální kondice.
Oblast Valle dell´Orco, která je proslulá svými spárami a lezením po vlastním jištění. Ne nadarmo je přezdívaná evropské Yosemity.
S kamarádem Mírou jsme se domluvili na zajímavém lezeckém výletu. Spojili jsme dvě pěkné oblasti, skoro poblíž sebe - Grossglockner a Valle dell´Orco alias ITALSKÉ YOSEMITY. Jelikož jsme neměli tolik času, náš výlet se musel vejít do 10-ti dnů.
12.9. jsme po neúspěšném výstupu na Glock, za jeden den, vyrazili dalších cca 650km přes Hochalpenstrasse směr Itálie. Na Glocku panovalo hrozné počasi. Doufali jsme, že v našem hlavním cili cesty bude hezky.
Už jsem se těšil na moji vysněnou oblast Valle dell´Orco, která je proslulá svými spárami a lezením po vlastním jištění. Ne nadarmo je přezdívaná evropské Yosemity.
Město Milano nás překvapilo svoji rozholou, díky které jsme večeřeli pozdě věčer, protože jsme si na začátku města řekli:" najíme se až za městem". To jsme netušili, že pojedeme 80km a budeme stále ve městě. Také nás rozesmálo zajímavé vozidlo. Stáli jsme v koloně, za námi se přibližovalo auto se sirénou. Hasiči, sanitka, pomysleli jsme si. Zběsile jsme uhýbali do protisměru, aby jsme nepřekáželi. S rachotem sirény okolo nás projelo malé vozítko s cisternou a namotanou hadicí - asi "hovnocus". To musela být někde asi velká kalamita. Pomysleli jsme si, že tu asi budou mít přednost
i popeláři.
Ještě nás čekala dlouhá cesta. Kolem půlnoci jsme dorazili na okraj národního parku Grand Paradiso. Zalehli jsme vedle auta a těšili se na zítra. Večer nás ale budil velice silný vítr, který odnesl i Mírovi kroksy, které si nechal vedle spacáku.
Ráno jsme dorazili do vesničky Ceresole Reale. Kemp u rybárny byl bohužel už zavřený. Našli jsme jiný, na druhém konci jezera. Paní správcová ale neuměla ani slovíčko anglicky nebo německy. Já z italštiny uměl akorát napočítat do čtyř a objednat si cappuccino. Ale nakonec jsme se rukama domluvili a já zjistil, že už umím italsky.
Znám to sám - mám raději videa než psané věty. Proto tu mám pro vás 3 díly amatérských videí našech tří dnů v Orcu, které mluví za vše. Překlikněte si na lepší kvalitu - jsou v HD.
Ještě bych chtěl velice poděkovat mému kamarádovi Mírovi, díky kterému jsem mohl zažít těchto, sice náročných, ale velice nádherných 10 dní. Klukům z Izraele přeji hodně štěstí v jejich dalších lezeckých výstupech. Opravdu velice hodní a vtipní hoši.
Průvodce do této oblasti seženete nejlépe přímo tady na e-shopu lezce.