Vylézt cestu v co nejkratší době - pro někoho zvláštní - nebo zaběhnout 50 metrů v co nejkratší době - nic divného. Rychlolezení je zkrátka atletická disciplína, která si našla své místo i v lezeckém sportu. Proč ne. Lezení má mnoho tváří a každý si může vybrat. Libor Hroza si vybral a jde mu to sakra dobře.

3. místo v Trentu, 1. místo v Chamonix, 1. místo ve Friedrichshafen, 1. místo na Rock Masteru, 3. místo v Chuncheonu a 3. místo na ME v Imstu. To jsou tvé letošní skvělé výsledky. Oproti minulému roku je to ohromný posun. Změnil jsi přípravu nebo v čem vidíš tvůj letošní úspěch?
Přípravu jsem zintenzivnil, ale už se mi dařilo i minulý rok - vyhrál jsem v Chamonix, Rockmaster a Val Daone. Jen tam chybělo takové to celkové zklidnění, srovnat si v hlavě, že na to mám. Předtím jsem na to měl fyzicky, ale nedokázal jsem se srovnat psychicky, což se mi už teď daří.

Pro mě je lezení na rychlost neznámá lezecká disciplína. V podstatě o ní vím jen to, že kdo „vysprintuje“ cestu nejdřív - vyhrává. Můžeš mi o ní něco víc říct?
Máš pravdu, kdo vyleze rychleji, vyhrává. V kvalifikaci má každý 2 pokusy na cestu a bere se lepší čas. Postupuje dále 16 lidí, kteří dále lezou v systému „pavouk“ - tedy 1. vs. 16., 2. vs. 15., 3. vs. 14. atd. V těchto kolech již čas nehraje takovou roli, protože důležité je porazit soupeře a postoupit pavoukem dál až do posledního kola.

Je cesta pokaždé  stejná – stejné chyty, počet kroků…?
Není to vždycky stejné, ale na závodech světového poháru se začíná lézt převážně standardizovaná cesta, aby mohly padat rekordy, a tudíž se mohla tahle disciplína protlačit na olympiádu. Ale například na závodech ve Valle di Daone je trať odlišná, má 26 metrů. Jinak samotná závodní cesta měří 15 metrů a má 21 chytů + malé stupy.



Doma tedy musíš trénovat na stejné cestě. Musíš mít i speciální chyty, které jsou v závodních cestách?
V podstatě. Doma mám takovou improvizovanou cestu – není úplně stejná. Hlavně je 10 metrová, chyty jsou kopie a profil má větší sklon… Proto se snažím hodně jezdit jinam na soustředění, buď do Arca nebo jinam. Hlavně před závody. Vidím v tom velkou nevýhodu, protože všichni, co na závodech bodují, ty originální stěny už mají. A spousta dalších zemí i ty velmi horolezecky tradiční jako např. Rakousko je podporuje a staví, kde se dá. Dost zemí začíná připravovat novou generaci závodníků mezi mládeží a v tomhle nám ujíždí vlak. Němci, Italové a Francouzi mají dobře našlápnuto zabodovat mezi nejlepšími. Je to především o přístupu ke sportu, který je obecně v Čechách špatný.


foto by www.rockstars.cz


Jak vypadá  tvá příprava?
Můj trénink je proměnlivý a záleží, co v daném tréninkovém cyklu momentálně trénuji. Ale nejčastěji trénuji 4 hodiny denně – např. 1,5 hodiny rychlost na stěně, 1,5 hodiny v posilovně a pak vyježdění se na kole nebo vyběhání se nebo plavání. Ale opravdu záleží na tom, co momentálně trénuju.

Pomáhá ti někdo s tréninkem?
Pomáhá mi táta, který absolvoval trenérství na FTVS spolu s jeho kamarádem, který vede laboratoř sportovního lékařství a společně mi sestavují tréninkový plán.

Držitelem světového rekordu - 6,64s - je Qixin Zhong. Tvůj táta někde psal, že při tréninku jsi tento rekord překonal?
Tento rekord se mi daří při tréninku překonávat docela často. Povedlo se mi i 6.30s. Světový rekord překonali při tréninku i Kokorin nebo Abrachnanov. Ale je to pořád jen při tréninku, na závodech je to o psychice a souhře všeho. Jinak IFSC zpětně uznala rekord z RockMasteru 2010 (nevím z jakého důvodu nebyl uznán hned) a tak nový oficiální rekord je 6,47s.

Co tě  na rychlostním lezení baví a proč sis vybral zrovna tuto disciplínu?
Prostě jsem k rychlostnímu lezení nějak dospěl. Začal jsem lézt, když jsem byl malý. Jezdil jsem na všechny možné závody – obtížnost, bouldry, rychlost. Na rychlost se mi už tenkrát dařilo a zjistil jsem, že k tomu mám dispozice. Tak proč ne. Odjakživa jsem byl silově-sprinterský typ. 

Kolikrát se lezci podivují, co to vlastně to rychlostní lezení je a nechápou to. Pochopit to, že se tvé lezení odehrává na 15 metrech a 21 chytech, je pro ně těžké.
To je to, co vidí ten lezec. Kamarádi mimo skály naopak rychlostní lezení chápou daleko víc než obtížnost nebo bouldry. Je to pro ně jasné. Vyhraje ten, kdo má lepší čas. Na obtížnost koukají nechápavě… Rychlostní lezení je prostě atletický sport a stejně jako atlet trénuješ na stadionu a ne v parku, i já trénuju na stěně na stejné trase. Výsledek je zlepšit čas.  Lezení na obtížnost a rychlostní lezení jsou dvě úplně odlišné disciplíny. A pro spoustu lidí je v lezení na obtížnost (na skalách) kolikrát na 1. místě ten životní styl s tím spojený a pak až samotný sport. Já preferuji ten sport.

Přesně to jsem měla na mysli. Lezení na obtížnost se hodně pojí i se životním stylem a příjde mi i více tvůrčí. Teď chápu, že tobě jde čistě jen o sport  - sport, který vyžaduje pravidelnou a přísnou přípravu, kterou podstupuje každý špičkový atlet, sport, který patří na olympiádu. Je to tak?
Přesně. Kdybych třeba nebyl z lezecké rodiny, tak bych dělal jiný atletický sport a lezl bych jen na pohodu. 

Jak už jsem zmínila, spousta lezců má lezení spojeno se životním stylem - cestování, kempink, ranní kafíčko u auta…
Cestování, kempink, ranní kafíčko a bůh ví co ještě a zavodění je pro ně až potom. Nejlépe je to vidět na tom, jak na českých závodech ovlivňuje počasí účast. Je hezky, nepřijede ani noha. Řekl bych, že i v obtížnosti a bouldru u nás skutečně závodí tak do 10 lidí, kteří přijedou závodit i když je to blbý termín a je pěkné počasí do skal, u těch ostatních si nejsem jistý. Dovedeš si představit, že na MČR v atletice by nepřijeli závodníci s odůvodněním: Bylo hezky, tak jsme si radši šli zaběhat do lesa? :)

Od kolika let se lezení na rychlost věnuješ?
Od 15 trénuju pravidelně rychlost. Do 16 jsem lezl i na obtížnost.

Ty jsi vlastně teď tady v Arcu a říkal jsi mi, že si ani nechodíš nikam zalézt a jen trénuješ na stěně Rock Master. Skály ti fakt vůbec nechybí?
Nechybí. Ve volných chvilkách - a těch je málo - si zajdu se svou přítelkyní zalézt do Labáku, ale stejně zajímavé je pro mě i kolo a spousta dalších sportů. Do skal prostě chodím relaxovat. Je mi jedno, jestli lezu lehkou či těžkou cestu, užívám si to všechno okolo lezení. 


foto by www.rockstars.cz

Takže ambice v lezení na obtížnost jako vylézt 9a atd. nemáš?
Nemám. To mě spíš lákají hory. Rád bych se věnoval alpskému lezení. Rád bych vyrazil někam s tátou. To se mi líbí, to mě láká a tady k tomu už patří ten outdoorový styl, příroda , relax mimo civilizaci…

Už nebudu dál vyzvídat. Myslím, že mi je to jasné. Prostě tebe baví atletický výkon a ten nejvíc nacházíš v lezení na rychlost. Je důležitý styl při rychlostním lezení? Pracuješ na něm nějak?
Existují tři základní styly, jak můžeš závodní cestu lézt. Záleží, který ti sedí a hlavně záleží na tvých silových možnostech. Já třeba vynechávám chyty na startu. Každý má svůj systém a ten pak zlepšuje. Není rozdíl, jestli jsi menší nebo větší. Na delší krok potřebuješ více síly, abys ho provedl co nejrychleji, protože když pouze využiješ jen výšky, může být rychlejší použít každý chyt a tak to rychleji oblezeš.

Abys neudělal chybu, tak musíš mít cestu asi hodně zautomatizovanou?
To mám, ale stejně při lezení myslím na to, abych neudělal chybu, a jestli to dělám správně. Když uděláš chybu, tak se musíš rychle zorientovat a dojet to do konce.
Nevím, jestli bych se za 6 sekund vůbec odlepila od startu natož se zorientovala…

Dá se závody v rychlostním lezení uživit?
Je to stejné jako u obtížnosti, což znamená, že podle výdělku na závodech se řadíme pořád mezi amatérské sporty. Museli bychom být na olympiádě, aby ty peníze byly jiné a ČHS by pak dostal dotace. Uživit se jde, ale musíš se pořád ohánět a shánět sponzory či dělat reklamy. Já si ještě přivydělávám u táty na stěně, kde pracuju za barem. Školu jsem momentálně přerušil. 

Jak nejraději relaxuješ?
Nejvíc s přítelkyní, kolo, kniha.

Je ti 23 let. Jaké jsou tvé plány do budoucna? Budeš dál závodit?
Nevím, to se mění. Chci závodit co nejdéle. Chci být šťastný a spokojený, a co mě k tomu povede, nechám na osudu.

Co bys poradil začínajícím rychlostním závodníkům?
Poctivě trénuj a výsledky přijdou.

Každopádně  Ti přeju hodně dalších úspěchů  a děkuju za rozhovor!


foto by www.rockstars.cz

---

12 nejlepších umístění Libora Hrozy na závodech SP
3. European Championship - Imst/Innsbruck (AUT) 2010
14.09.2010
3. IFSC Climbing Worldcup (L,S) - Chuncheon (KOR) 2010
28.08.2010
5. IFSC Climbing Worldcup (L, S) - Xining (CHN) 2010
20.08.2010
4. IFSC Climbing Worldcup (S) - Daone (ITA) 2010
24.07.2010
1. Rock Master - World Championship Pre-event - Arco (ITA)
16.07.2010
1. IFSC Climbing Worldcup (L,S) - Chamonix (FRA) 2010
12.07.2010
3. IFSC Climbing Worldcup (S) - Trento (ITA) 2010
30.04.2010
1. Int. Event (L+B+S) ROCKMASTER - Arco (ITA) 2009
05.09.2009
1. IFSC Climbing Worldcup (S) - Daone (ITA) 2009
01.08.2009
3. IFSC Climbing Worldcup (S, L) - Chamonix (FRA) 2009
12.07.2009
6. IFSC Climbing World Championships - Qinghai (CHN) 2009 - 15m Speed
30.06.2009
6. IFSC Climbing Worldcup (S) - Trento (ITA) 2009
25.04.2009