To nevěštilo nic dobrého pro moji peněženku, nakonec se účet za 4 vyměněný brzdový kotouče a destičky vyšplhal až skoro na 15 tisíc.
Ale jo, už si to zasloužily, pěkně mě podržely v klesáních na Gardě i jinde. Jo a těch 120 tisíc kiláků na tachometru už stejně znamenalo, že jejich brzký konec se nezadržitelně blíží.
Náklady na auto
nákres by © Steve
Většinu z těch stodvaceti tisícovek jsem odjezdil hlavně s kamarádama lezcema, Byly to super doby, čtyři climbiče naládovat do oktávky a tradá za skálama. Kámoši byli super a jezdili se mnou rádi a vždy podíleli na pokrytí nákladů za benzín.
S tím je ale konec. Rozhodl jsem se, že budu spolujezdcům účtovat i náklady na údržbu mého vozu.
Držte mi palce, ať jim dokážu vysvětlit, že to, že si v garáži nechávají svoje auto a nebo že si ho vůbec nekoupili, je právě ten důvod, proč by měli přispět na provoz mého auta.
Krátký odstavec uvedl následující, ve kterém vylíčím naši cestu a proč vlastně tohle celé píšu.
Francie - 3000 km
Tak byla opět Francie, opět plný auto. Moje auto. Cesta do
Orpierre plus nějaký skály kolem.
Po cestě nenápadně nahazuju udičku.
"Helejte nádivky, nejste ochotný vzít svoje auta (nebo je radši nemáte :-)), tak nebyli byste ochotný zaplatit kromě benzínu ještě nějakou tu amortizaci?”
V autě se rozhostlio nechápavé mlčení.
"Cesta je to dlouhá 3000 km a kromě toho, že propálíme nějaký ty okatany, stopro dojde i k nějakýmu opotřebení, což jednak snižuje hodnotu mýho auta, ale taky se pak promítá do zvýšených nákladů na údržbu."
Ticho v autě trvá. S citem pokračuji.
"Pánové tak co, nebylo by fér, aby se na všech nákladech spolu s palivem podíleli rovným dílem všichni?"
První se z šoku probudil Lukáš. A prej kolik bych si jako představoval. Když už jsem byl rozjetej v tom mudrování, tak jsem pálil dál mou promyšlenou matematiku.
“Proč nepoužívat ceny najetých kilometrů používané pro náhrady výdajů za použití osobního automobilu pro podnikání? V současné době to je 3,70 koruny na kilometr.”
Náhrada za opotřebení je stanovena vyhláškou. Pro rok 2014 je to 3,70 Kč.
Pak se z mého přívalu slov vzpamatoval Citron.
"Ty voe nechceš do toho napočítat i náklady na povinný!?
„Ne, ty ne" kontruji.
„Povinný bych platil stejně i kdyby auto stálo v garáži”.
„No a kolik jako by to nakonec vyšlo navíc?” hlesnul potichu Jarda.
„Myslím, že férový by bylo 93 halířů na kilometr na jednoho, takže našich plánovaných 3000km vychází na 2780,- na jednoho navíc za celou cestu. Plus ještě podíl na benzín a peage.”
Ve Francii se dobře cestuje s TGV, dobře ale draze
foto by © Steve
No, nebudu tenhle bolestivý rozhovor protahovat ani dramatizovat, pořád jsme hodně dobrý kamarádi, i když jsme se na zvýšených nákladech nedohodli, protože jsme došli k lepšímu řešení, příště bere na dlouhý trip auto právě Citron, který se zdál, že nejvíc nechápe, proč mě tahle blbost vůbec napadla. Tak trochu si myslím, že sám po pár výletech, až třeba bude po kamarádech luxovat auto od drobků mezi sedadly, mi dá možná za pravdu.
Moje tipy pro lezce ekonomy amatéry:
Střídejte auta jinak se nedoberete spravedlivé distribuce nákladů.
Delší tripy podnikejte érem, tam náklady platí letecká společnost.
Auto půjčovna je dražší řešení, ale fér, co se týče rozdělení nákladů.,
Vlak autobus je dražší řešení, ale opět fér, co se týče rozdělení nákladů.
Letadlo, doprava s masivní uhlíkovou stopou, ale zato je rychlé
foto by © Steve
Těším se na vaše názory.