Další z Via ferrat v okolí Arca - prý nejtěžší ferrata v Alpách.

Via ferrata Rino Pisetta

Původně velmi těžká horolezecká cesta V. stupně obtížnosti byla v roce 1982 osazena pouze napjatými ocelovými lany, bez použití jakýchkoliv umělých prostředků, jako jsou kramle, kolíky, umělé stupy. Rino Pisetta se táhne jihovýchodní stěnou Cima Garzolet takže počáteční zděšení po shlédnutí jižních ploten vrcholu vás může nechat klidnými. Ale i tak je vlastně celá 570m zajištěná část vedená většinou kolmou stěnou, ve které střídáte těžké a velmi těžké partie bez stupů se vzdušnými výšvihy či traverzy na přírodních římsách. Ovšem, zub času a atraktivnost lezení vlastně nejtěžší ferraty v Alpách zahlodal i zde, což se projevuje uklouzanými, ba přímo vyleštěnými chyty a stupy italského vápence. Máte-li však kvalitní vibramovou podrážku, budete se jim jen smát.

Pohled na jižní-východní stěnu

Rino Pisetta patří mezi sportovní zajištěné cesty, kterou navštěvují pouze fyzicky zdatní a závratím naprosto imunní jedinci s dostatkem zkušeností. Právě proto je tato cesta výzvou i pro zkušené horolezce. Nutno podotknout, ze v jedné pasáži se prochází úzkou štěrbinou ve skále a 120kg lezec by zde asi neprolezl.


Nástup na 570m dlouhou ferratu
Start: Městečko Sarche (250m.n.m.), pokud přijíždíte směrem od Rivy, zaparkujte u autoservisu po levé straně. U sousedního obchůdku se zahradními potřebami již uvidíte ceduli s ferratou.
Trasa: Vlastně není potřeba ani mapa, vrchol vidíte nad sebou a jde se pořád po červených značkách do kopce. Možnost zabloudit je mizivá. Rozcestí pod kopcem je ještě jedno, doprava vás navádí na ferratu, doleva podél skály do vesničky Ranzo. Pod úpatím skály vás již bude vítat začátek zajištěné cesty a hezky začerstva rovnou kolmo nahoru. Cesta je udržovaná, nesetkáte se s žádnými rezavými lany či roztřepenými konci. Nicméně použití kožených rukavic je velice vhodné.
Cíl: Cima Garzolet (Dain Picol) 967m.n.m. Z vrcholu je nádherný výhled do údolí řeky Sarca s jezerem Lago di Toblino a jeho ostrůvkem a při dobré viditelnosti vidíte v dáli i skalní hrad v Arcu. Jste takřka kilometr nad pevninou v kolmé skále!
Obtížnost: Ferrata je hodnocena podle Klettersteigatlasu jako velmi těžká až extrémně těžká, velmi náročná na fyzickou sílu s možností pádu kamení. Během lezení je možné spatřit úniková lana pro slanění,ale zřejmě to jsou jen pozůstatky z lezení před stavbou ferraty, protože jsou dost roztřepená a letitá.
Sestup: Vyzkoušel jsem dvě možnosti sestupu. První byla stejnou trasou zas dolu, ale to opravdu nedoporučuji, pokud nechcete mít ruce sedřené z lan. Druhá trasa je pohodlnější, zadní částí kopce po ukazatelích směr vesnička Ranzo. 0,5km před ní odbočíte doleva a po pár krocích se dostanete ke kapličce u kteté uhnete opět doleva, směr městečko Sarche či Rino Pisetta (nástup). Touto cestou vlastně jdete pořád z kopce 1,5h a přijdete opět až k autoservisu. Občerstvení: Sámoška v Sarche, nebo hospoda v Ranzu.
Čas: Trasa i se sestupem nám trvala necelé 4h.
Poznámka: Přilba a ferratový set je naprosto nutný. Doporučuje se lézt bez batohu, ale bez vody je to opravdu náročné. Rozhodně tomu nejsilnějšímu z týmu nebudou 2l vody v batohu překážkou a nahoře vás čeká dýchánek s lavičkou.

Vzdušný výšvih - nejatraktivnější část cesty

Na vrcholu - dole Lago di Toblino