V létě mam tuto cestu schozenou mnohokrát a stejně mi vždy připadá zvláštně a tajemně, ale dnes je celá pokryta sněhem, chůze po ní je velice monotoní plahočení se stálými podkluzy a bořením. Během tohoto pochodu člověk neustále přemítá o smyslu plahočení a že u praskajícího krbu s hrníčkem svařeného vína z rukou krásné dívky také není špatně, ale když v lese vykoukne první část zasněžen
Psát o skalkách na Sass di Stria v zimě je zdánlivě padlé na hlavu, obzvláště když je to výhradně letní oblast, navíc v nadmořské výšce 2000 metrů. Vlastníte-li ovšem malou mozkovnu opeřence, což je případ nás Papoušů, musíte svoje zážitky z tohoto úžasného klifu v Dolomitech hodit na \"papír\", než se vám vykouří z hlavy.
V poslední době se zde množí v mnoha směrech oprávněná kritika práce ČHS.
V nedávné době jsem byl jaksi zapsán do metodické komise. Nepracuji tam z nějakých osobních ambicí ale spíš kvůli tomu , že je tu dost věcí potřebných změnit. První úkol , který řeší především J.Vogl, D.Stuchlík ,S.Boštíková a já jen jaksi přikecávám , je nový systém školení instruktorů ČHS.
Tedy nevím jak vy mladší, ale mně (kategorie rakváčů), je chvílemi docela líto, že jsme se rozdělením republiky tolik vzdálili Slovensku. Tedy spíše Tatrám a konkrétním borcům se kterými jsme se pravidelně setkávali v tatranských stěnách, dolinách a na chatách. V sedmdesátých a osmdesátých letech jsem v zimě prakticky každý druhý týden odjížděl ve čtvrtek večer z hlaváku do Popradu. Rovnou z vlaku jsme nastupovali do stěny. Párkrát jsme sice kv
Mokrý a oslizlý podzim utnul touhy po lezení na písku již na konci září a po dvou měsících na začátku prosince lze považovat sezónu za uzavřenou. Už ani slunečné Vánoce s patnácti nad nulou na tom nemohou nic změnit. Rok 2002 byl příliš krátký a letní upocené čekání na chlad podzimu se ukázalo býti marným. I přesto jsem v Sasku párkrát pobyl a dnes vás mohu zpravit o svých zážitcích.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
V létě mam tuto cestu schozenou mnohokrát a stejně mi vždy připadá zvláštně a tajemně, ale dnes je celá pokryta sněhem, chůze po ní je velice monotoní plahočení se stálými podkluzy a bořením. Během tohoto pochodu člověk neustále přemítá o smyslu plahočení a že u praskajícího krbu s hrníčkem svařeného vína z rukou krásné dívky také není špatně, ale když v lese vykoukne první část zasněžen
V poslední době se zde množí v mnoha směrech oprávněná kritika práce ČHS.
8.12.2002 proběhlo v Labském údolí vyhodnocení soutěže 
Věk: 25 let
Mokrý a oslizlý podzim utnul touhy po lezení na písku již na konci září a po dvou měsících na začátku prosince lze považovat sezónu za uzavřenou. Už ani slunečné Vánoce s patnácti nad nulou na tom nemohou nic změnit. Rok 2002 byl příliš krátký a letní upocené čekání na chlad podzimu se ukázalo býti marným. I přesto jsem v Sasku párkrát pobyl a dnes vás mohu zpravit o svých zážitcích.
Ano – aktivně si zjišťuji informace