V Mnichově vyhrál Alexey Rubtsov, 2. místo Martin Stráník, Adam Ondra 8.-9. Letošní pohár vyhrál Jongwon Chon, Adam Ondra celkově 3. a Martin Stráník 14.
A je to za námi. Pět týdnů v pravém lezeckém ráji u tekl jako voda a nám nezbývá než kochat se z krásných fotek, radovat se z prožitých momentů a být vděční za to, že jsme tam mohli být. Každý z nás přijel do Afriky s nějakými očekáváními a cíli a odjíždí s různou mírou spokojenosti.
V pátek 4. září 2015 se v průběhu Rock Master Festivalu v Arcu uskuteční vyhlášení již 10. ročníku cen Salewa Rock Award a La Sportiva Competition Award.
Do naší „strašně hepy, super frí, pastelové nálady“ předevčírem přišla nemilá událost v podobě Aniččina přetrženého vazu v kolenu, která nás společně se začátkem posledních dvou týdnů výletu trochu vrátila do reality.
Je jedenáctý den našeho afrického výletu. Kvůli špatnému počasí máme druhý den po sobě restday a trávíme ho plnohodnotně – hodně spíme, jíme, smějeme se a naplno si to tu užíváme. Životní rytmus už se přizpůsobil lezeckému a naše potřeby se snížily na lezení a jídlo. Není co dalšího řešit, o čem jiném psát.
Šla jsem do toho, protože jsem zvědavá a mám ráda situace, které si žádají odhodlání.
Byla jsem odhodlaná dát ze sebe vše. Odcházet z té lajny úplně vyřízená s pocitem, že jsem jela na max. Vybrala jsem si lajnu v Českém ráji, kterou miluju. Termín byl určen suchostí skal a motivací už to konečně zrealizovat. Kolik toho zažiji bylo jen na mě, u kotvení jsem měla připravené jídlo, pití a hamaku.
Dala jsem do toho vše, co jsem mohla. To vše bylo ale ošmirglováno únavou z příprav. A byla z něj vysmažena veškerá šťáva neúprosným sluncem a 36°C pařákem. Byl to zážitek protikladů. Miluju slunce, ale tam jsem toužila po stínu. Několikrát jsem pocítila obrovskou lehkost a několikrát jsem byla sama na sebe naštvaná. Prožívala jsem hlubokou samotu, ale když jsem se
chtěla vyčůrat vždy byl nablízku nějaký turista s foťákem.
Doklepala jsem to. Doslova. Poslední hodinu už jsem jen nehnutě ležela v hamace, bez síly, bez motivace, bez termoregulace. První tři týdny po tomhle zážitku jsem všem tvrdila: „Už nikdy!“
. Ale asi si to zopakuji. Ono časem vzpomínky růžoví, a tak mi to teď už nepřipadá tak hrozné. Ale hlavně v té samotě vidí člověk věci nějak jasněji. Vidí svou zbytečnou starost, strach a bezradnost. Ten pohled potřeboval měsíc, abych ho vstřebala. A už teď je mi jasné, že se budu chtít mrknout znovu.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Šla jsem do toho, protože jsem zvědavá a mám ráda situace, které si žádají odhodlání.
V Mnichově vyhrál Alexey Rubtsov, 2. místo Martin Stráník, Adam Ondra 8.-9. Letošní pohár vyhrál Jongwon Chon, Adam Ondra celkově 3. a Martin Stráník 14.
A je to za námi. Pět týdnů v pravém lezeckém ráji u tekl jako voda a nám nezbývá než kochat se z krásných fotek, radovat se z prožitých momentů a být vděční za to, že jsme tam mohli být. Každý z nás přijel do Afriky s nějakými očekáváními a cíli a odjíždí s různou mírou spokojenosti.
Přátelé, bez křídel to opravdu nejde :)
Výška stěny 650 m, lezeckých metrů 890, 24 délek, obtížnost 8+/9-, Vašek Skopec a Martin Švec.
Program 32. Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu TEPLICE NAD METUJÍ
V pátek 4. září 2015 se v průběhu Rock Master Festivalu v Arcu uskuteční vyhlášení již 10. ročníku cen Salewa Rock Award a La Sportiva Competition Award.
Do naší „strašně hepy, super frí, pastelové nálady“ předevčírem přišla nemilá událost v podobě Aniččina přetrženého vazu v kolenu, která nás společně se začátkem posledních dvou týdnů výletu trochu vrátila do reality. 
Je jedenáctý den našeho afrického výletu. Kvůli špatnému počasí máme druhý den po sobě restday a trávíme ho plnohodnotně – hodně spíme, jíme, smějeme se a naplno si to tu užíváme. Životní rytmus už se přizpůsobil lezeckému a naše potřeby se snížily na lezení a jídlo. Není co dalšího řešit, o čem jiném psát.
GPS a mapové aplikace