Lezení je pro každého velmi přirozeným pohybem, při kterém „maká“ na svém zdraví, posiluje celé tělo. Proto bývá paradoxem, že když vyrazíme do přírody, bereme si někdy s sebou poměrně nezdravou stravu – levné paštičky, instantní polévky, sušenky, štangle salámů. Aby lezec či cestovatel neprovařil celý den, může si koupit speciální nasáčkovanou výživu nebo si předvařit své oblíbené speciality. Na rychlé snídaně či svačiny však může vedle tradičních pochoutek vyzkoušet i campu.
Optimální jídlo, které nemá šanci se v teple zkazit či jinak poškodit nešetrným zacházením.
Campa též (tsampa, rtsam pa) je základ mnoha tradičních tibetských jídel. Potravina vzniká napražením ječmene a jeho následným pomletím. Se svou nezaměnitelnou exotickou vůní pradávné kultury si nachází své místo i v kempech českých dobrodruhů.
S hrstkou tsampy přejdeš Himálaj
Tsampa sehrála roli i v životech mnoha cestovatelů, dobrodruhů i horolezců, kteří v minulosti nesčetněkrát ocenili její výhody: jednoduchou a rychlou přípravu bez vaření, pomalé uvolňování energie, dlouhodobý pocit nasycenosti.
Anglický cestovatel Peter Fleming (bratr autora slavného „Agenta 007“), který navštívil Tibet ve třicátých letech minulého století, chválí: „ …tsampa má mnoho důvodů, proč ji doporučit. Je výživná a dává sílu, je snadno stravitelná a levná. Téměř tři měsíce jsme tsampu snídali i obědvali a nebylo to ani nevábné, ani jednotvárné, jak to možná zní. Jeden z největších kladů tsampy je, že můžete měnit její příchuť a konzistenci. Můžete z ní udělat bochánky nebo kaši, může být ochucena cukrem, solí, pepřem, octem nebo worcesterskou omáčkou, můžete si ji dát s kakaem namísto čaje. Nechtěl bych jít tak daleko a říct, že tsampa vás neomrzí, ale jsou věci, které vás unaví mnohem dříve.“
Legendární Heinrich Harrer, který v roce 1938 provedl prvovýstup Severní stěny švýcarského Eigeru a pak pobyl sedm let v Tibetu, ve své knize vzpomíná: „Pytel s campou a syrovou beraní kýtu jsme položili mezi sebe a hltavě se do nich pustili. Sotva jsme však přiložili k ústům lžíci se sušenou moukou, vykřikli jsme. Nemohli jsme ji odtrhnout! Kov v silném mrazu okamžitě přimrzl k jazyku a rtům. Odtrhnout lžíce se nám podařilo pouze s kousky sliznice.“
Tsampu ocenil i Edmund Hillary na výpravách do Himálaje. Jeho úspěch na Everestu byl dárkem ke korunovaci mladé královny Alžběty. A anglická královna dostala symbolické dary i od jeho nepálského přítele Khungo Chumbi - pytle jemně mleté tsampy, oháňky z jaků a posvátné thanky. O třicet let později se tsampou živil při svém legendárním přechodu Himálaje jeho syn Peter Hillary. S nadsázkou lze říci, že ověřil pravdivost tibetského přísloví „S hrstkou tsampy přejdeš Himálaj“.
Pradávné instatní jídlo i vesmírná strava
Tsampa se vyrábí i v České republice (nezisková organizace MOST ProTibet). Jde vlastně o jeden z pokusů o moderní alternativní potravinu, který navazuje na dlouhou historii trvanlivé stravy. Tsampa byla v podstatě první instantní potravinou na světě. Díky ní se udržel tibetský národ po staletí na střeše světa.
Obsahuje velké množství vitamínů, především K, E a B, minerálů jako jsou vápník, hořčík nebo sodík a vlákninu. Je skvělým zdrojem rostlinných bílkovin a komplexních sacharidů, které zajistí dlouhotrvající energii. Snižuje hlad a podporuje pocit plnosti. Z velké části je to díky vysokému obsahu vlákniny. Jelikož už je tsampa napražená, nemusí se nijak tepelně upravovat. Dodá jakémukoliv jídlu spoustu živin a minerálů během minuty – stačí ji zkrátka přimíchat, což z ní dělá perfektní outdoorovou svačinu. Tsampa se hodí do slaných i sladkých jídel. Naděláte si ze surovin libovolné množství typů kuliček, které pak přes den pojídáte!
A že má tsampa nějaký potencionál do budoucnosti, naznačují i pokusy americké vládní agentury NASA. V roce 2013 najala vědce na šestiletý vesmírný program. Společnou metou bylo zjistit všechny aspekty cesty na Mars a podmínky při pobytu na této „rudé planetě“.
Jedna část programu se zabývala riziky spojenými s nedostatečným potravinovým systémem. Cílem bylo porovnat náklady na zdroje a nutriční a psychosociální přínosy dvou potravinových systémů navržených pro dlouhodobé vesmírné mise: hotové „okamžité“ jídlo a potraviny připravené posádkou ze stabilních, volně balených ingrediencí. Došlo ke zkoušení různých receptů ze zvláštního seznamu jídel z celého světa. Oblíbenou snídaní se pro posádku astronautů stala tsampa!
Lžíce přimrzlý k hubě se docela bojim, takže radši zůstanu u štangle salámu :D
PS nic proti tsampě, ale 360,- za kilo, s tim jděte do víte kam. To může koupit jen sluníčkovej píííp. Jestli jich je dost tak ale slušnej vejvar.
Tak celkově pozoruju, že je in dělat exotický jídla, čím větší kokotina tím líp. Něco se vozí i přes půl světa, ale městský kokoti mají prašulí dost a ještě si myslejí, že zachraňují planetu :).
1kg salámu je většinou vyrobenej z 1.3-1.4 kg masa, tj. hodně tuku a bílkovin. To je mnohem cennější než nějaký výrobek z obilí. Zdrojem sacharidů může být třeba kuskus nebo těstoviny a ty jsou mnohem levnější. Ke štangli salámu se těžko hledají alternativy (neříkám že nejsou).
tak například flákota zadního hovězího mě vyjde levněji, usuším a bašta největší.
Jinak kilo ječné celozrnné mouky stojí 51Kč a podpořím místní firmu z Jeseníků
https://www.probio.cz
jasně není pražená a hlavně nemá ten dojemný příběh
jó zápražka. nasucho pražená celozrnná hrubá mouka, tradiční jídlo chudých. v evropě se to tak nějak přestalo jíst už po napoleonských válkách a krátkou renesanci zažilo v irsku za hladomoru.
No, číst to, že Angličan vychvaluje nějaké jídlo je bomba, neb cokoliv na světě musí chutnat líp než anglická kuchyně.
A obilí, v tomto směru teda ječmen, mám radši v tekuté formě...
ječmen mám rád v jakékoli myslitelné formě, snad jen kromě osiny v pudeli. pečená kachna přikrmovaná podřadným obilím (viz lidová píseň "kač kač kačena, nasypem ti zeleného jačmena"), jako příloha hrách a kroupy, zapíjeno spodně kvašeným ležákem.
A ještě lepší tekutý je pražený, když to má takovou tu jantarovo-kouřovou barvu, samozřejmě bez karamelu.
Až někdy polezete v MK na Býčí skále, vzpomeňte, že v té jeskyni v tom pohřebním rituálu našli džbán s praženým ječmenem, dle všeho nejstarší doklad vaření piva na území ČR...
se vší úctou, lezení v Moravském krasu se mi asi jen tak nepřihodí nepřihodí. to bych byl podobný blázen, jako kdyby někdo z Blanska jel lézt na Srbsko.
s dalším velmi rozumným využitím ječmene samozřejmě bezvýhradně souhlasím.
jestli to nebude tím, že v Tibetu prostě nic jiného nebylo, osobně jsem procestoval a ochutnal, ve 4000 m prostě nic jiného neroste a dělat z toho světovou potravinu je blbost, zůstávám u salámu...
Nebudu komentovat cenu, to uz probehlo. Vyzivove hodnoty tohoto jidla jsou v podstate nulove. Kamaradka po navratu z vychodu na tom ficela. Az do chvile kdy sebou na skialpech malem sekla, kdo by to byl rekl, ze kdyz promichas vodu s moukou je to malo... . Kdyz sedis na prdeli v chajde a nehybes se asi dobry, to muzes asi zit ze vzduchu, ale nechapu co tohle dela na webu pro lidi co maji docela narocne stravovaci navyky.
Kluci špatný marketing, když na tom není Adam, tak to sportovní lezci kupovat nebudou...
No a jak říkal A.Huber na expedicích je stejně nejlepší sušené maso a špek...
Tak kilo mouky skoro za 360, na to se marketing dělá blbě. Ale je tam razítko EU, tak to bude časem dobrovolně povinné. Ono to maso se v EU hodně zdražuje a je to privilegium...
Tak kilo mouky skoro za 360, na to se marketing dělá blbě. Ale je tam razítko EU, tak to bude časem dobrovolně povinné. Ono to maso se v EU hodně zdražuje a je to privilegium...
Nesnáším reklamy, kde ze mě dělají naprostého blbce. Tohle si může koupit leda blbec. Kdybych už chtěl s sebou něco tahat, kromě špeku a salámu, tak to bude bulgur, nebo kuskus. Takovej bulgur určitě chutná líp a je výživnější.
A rozhodně nechci podporovat rozvojovou pomoc Tibetské teokracii, tam už pomáhá Čína:)
Byl bych raději, kdyby dobroseři prováděli rozvojovou pomoc, třeba v Krušnohoří, nebo Severních Čechách. V některých místech tam lidé vypadají a žijí jako v Tibetu. I východ Slovenska by byla lepší volba.
Díky za tip. Já pečivo a "přílohy" nejím, resp. minimálně. Mám za to, že jde o zbytnou součást potravy, která jen zabírá místo - tak žiju na mase, ovoci, zelenině a cukru. Semtam do kombinace obilná kaše a ovesné vločky jako zdroj vlákniny a právě cukru.
Zaráží mne (vlastně ne, tady je to normální), jak dokáží lidé vidět černobíle a neumějí číst, neumějí vnímat obsah, unikají jim základní souvislosti, viz. posty výše. V článku i na shopu je - několikrát - zmíněno, že jde o doplněk k jídlům, přidává se, přimíchává atd. Jen člověku mdlého rozumu by přišlo na mysl, že by se v CZ podmínkách začal v dospělém věku zničehonic živit jen a pouze uvedeným doplňkem... Jasně, taky jsem už měl na emergency čest s novopečenou vyznavačkou "raw" stravy, která se nacpala syrovými bramborami (tedy, mimo jiné), a je toho čím dál víc, ale že by takto úchylně přemýšleli i vyznavači tyček salámu, no tohle...;))))
Dětem kupuji pečivo vyrobené z celkem speciální mouky, kterou běžný smrtelník sežene na eshopech za 500-1000 Kč / kg, a světe div se, bochník takového chleba je u pekaře k mání do stokoruny. Slovy klasika: Vyndejte si hlavy z pr*elí.
Jestli děláš něco aerobního, vytrvalostního, tak bys měl jíst i obiloviny, jsou to hlavně složené sacharidy s nízkým glykemickým indexem (jinak na to někdy doslova dojedeš).
Ahoj, díky za komentáře, jako autor článku přikládám pár informací, které se do článku nevlezly nebo mě ani nenapadlo je tam zmiňovat (resp. reaguji na některé níže uvedené podněty).
Dobroseři - souhlas, to jsme. Pomáháme přes 15 let Tibeťanům v Indii, kteří většinou utekli z Tibetu, v současnosti se jedná o více než 500 starých lidí a taky dětí při studiu – více na protibet.cz. Tudíž pomoc nejde do „teokratického Tibetu“ (přiznám se, na Lezci mě takovýto názor Parlamentních hlistů překvapil).
Tsampu - nedovážíme „přes půl světa“, vyrábíme v Ostravě, a to z bioječmene – právě od „jedné místní firmy z Jeseníku“. S cenou tsampy spokojení nejsme, pracujeme na tom, vyrábět jsme začali v nešťastném covidovém čase (s nadsázkou – v době, kdy Čína nabídla světu trochu jiný produkt), vyrábíme zatím v malém. Vlastně jako neziskovka „zavádíme na trh“ úplně nový výrobek (pro ty, kteří tuší, o čem je řeč…). Adam nám to nepropaguje, ale loni ochutnal.
Bílá smrt - kdo jezdí lézt do Jizerek, tak ví, že je to jedna místní hora. Nebo přezdívka slavného finského snipera. Nebo pejorativní název cukru, soli, bílé – tj. pšeničné mouky. Ta je zpracovaná bez slupky, bez důležitých živin. Ani srovnání tsampy s celozrnnou moukou není přesné – zkuste si obyčejnou mouku dát do jogurtu či smoothie.
Zmíněná nulová výživová hodnota - no, argument budeme „muset konzultovat“ s Tibeťany nebo Šerpy, kteří na tsampě ujíždějí už tisíc let v poměrně (pro nás) extrémních podmínkách…
Chuťové preference - tekutá forma ječmene souhlas, štangle salámu souhlas – vždyť (gastro)svět je tak pestrobarevný, vyzkoušejme všechno! Tsampa se dá upravit do mnoha podob, např. do desítek variant kuliček = praktické a pestré při užívání zastudena v terénu. Pokud se k ní vyjadřuje někdo, kdo si svých pár chuťovek nepřipravil a neokusil, tak trochu připomíná turistu, který ze země radí jak lézt osmičku, byť se na skálu nikdy nepřilepil.
Tak to neprojde... tsampa/ječmen má tak málo lepku (oproti pšenici), že kuličky ve vodě neudržíš... Takže navrhuji - chutné kuličky ne DO vody, ale K vodě!
hmm, takže tady vlastně nejde o tsampu, ale o nějaký Tvůj vlastní problém... Pokud Ti to pomůže tak a) pracovní místa pro těžce zaměstnatelné byly podmínkou grantu b) nejsem zaměstnanec neziskovky, pomáhám jako dobrovolník. Moje vlastní firma od r. 1997 odvedla pěkných pár milionů na daních. Promiň, nechci v tomto duchu dále pokračovat, mám mezi lezci hodně kamarádů a téhle komunikaci (ztrátě času) by se smáli.
Ty se nějak čertíš. Komentář nebyl na téma tvůj životopis a tvé nezralosti. Možná kdyby jsi na rovinu řekl, ze jsi vytvořil 10 míst a za pět let jsi v plusu, kazdopadně tu dotační značku jsi si tam dal sám a můj koment nebyl hejt, ten si z toho udělal ty. Jinak na daních jsem zaplatil taky miliony a nikdy jsem žádnou dotaci neměl. Takže ještě jednou hodně štěstí.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezení je pro každého velmi přirozeným pohybem, při kterém „maká“ na svém zdraví, posiluje celé tělo. Proto bývá paradoxem, že když vyrazíme do přírody, bereme si někdy s sebou poměrně nezdravou stravu – levné paštičky, instantní polévky, sušenky, štangle salámů. Aby lezec či cestovatel neprovařil celý den, může si koupit speciální nasáčkovanou výživu nebo si předvařit své oblíbené speciality. Na rychlé snídaně či svačiny však může vedle tradičních pochoutek vyzkoušet i campu.
GPS a mapové aplikace