Vychází autorizovaná biografie: Adam Ondra - Lezec tělem i duší
7. 11. bude v Praze její křest
Vychází autorizovaná biografie Adam Ondra - Lezec tělem i duší. Vznikla ve spolupráci Adama Ondry a spisovatele Martina Jaroše. Ve čtvrtek 7. 11. 2019 od 17 hodin v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí bude mít kniha křest. Součástí akce je i autogramiáda.
"Adam Ondra vylezl v roce 2016 stěnu Dawn Wall v Yosemitském národním parku. Tou dobou měl ale český lezec za sebou už řadu úspěchů. Pravidelně vyhrává závody světového poháru, láme rekordy a je favoritem olympijských her v Tokiu. Jak se dostal k lezení? Co považuje za svůj největší úspěch? Cestu Adama Ondry na vrcholy lezeckých stěn i sportovních žebříčků mapuje publikace obohacená o unikátní rozšířenou realitu," uvádí upoutávka ke knize.
Ukázka z knihy:
Yosemity: splněný sen
Už jsem se přiznal k podivné lezecké obsesi. Když mi bylo sedm osm let a do rukou se mi dostala slavná knížka Rock Stars, otevřely se mi oči. Zjistil jsem, že lezením se dá i živit, ale současně s tím se mi v hlavě „zrodil“ veliký sen, sen o lezení v Yosemitech. Yosemitský národní park se nachází na východě střední Kalifornie v horách Sierry Nevady. Je proslulý svými velkolepými žulovými stěnami, takzvanými bigwally, na které se pokoušel vylézt nespočet známých i neznámých lezců. Tisícimetrová stěna je tam jen jedna. Nese název El Capitan. Pak je tam ještě Half Dome, který má bez pár metrů také kilometr, a pak spousta dalších, třeba pětisetmetrových nádherných stěn vhodných k lezení.
El Capitan je však jedinečný. Nejen svou neopakovatelnou žulovou stěnou vysoké kvality (to znamená, že je skála pevná), ale také svojí snadnou přístupností – nachází se totiž nedaleko příjezdové silnice. Skoro by se dalo říct, že vystoupíte z auta, obujete lezečky, vlítnete na to a už „si chrochtáte“ s kilometry žuly nad sebou. Na světě není obdobné stěny. Co se výšky týče, je jich možná dost, jenže zdaleka nejsou tak věhlasné a drtivou většinou se nacházejí kdesi daleko, hluboko uvnitř rozlehlých pohoří. Kupříkladu v Alpách jsou i vyšší stěny, jenomže cesty k nim jsou samy o sobě náročné a málokdy jsou tyto stěny tak úžasně kolmé a nepřerušovaně strmé. Většinou jsou různě položené, mají své police (vegetace) a podobně.
El Capitan je zatím doopravdy svislá, až převislá stěna naprosto nesrovnatelné kvality a zároveň tak neskutečně dostupná, že je to až k nevíře. Je to neobyčejně vzácný úkaz – jako kdyby byla stvořena přímo k lezení.
Na El Capitana vedou různé cesty s různou obtížností. Vloni na podzim jsem se pokoušel o cestu Salathe a chtěl jsem ji vylézt stylem onsight, tedy na první pokus, bez pádu a bez jakýchkoliv dalších informací, jenomže se mi to nakonec nepodařilo.
Lezeckou hantýrkou přezdívaný „El Cap“ (čti el kæp) zatím ještě ani jeden onsight nemá. Byla to pro mě veliká a neodolatelná výzva. Onsight má jednu jasnou nevýhodu – člověk má jen jeden jediný pokus v životě. Druhý pokus už nikdy nebude onsight. Naštěstí je na „Capovi“ pár dalších cest, o něž se mohu v budoucnu na onsight pokusit.
Jen pro zajímavost: El Capitana už v červnu 2017 zlezl bez lana Alex Honnold, a to sice tou nejlehčí cestou s názvem Freerider, což ale nijak nesnižuje šílenost jeho počinu. Styl „free solo“, jak se lezení bez lana nazývá, je extrémně nebezpečný. Každá chyba může mít skutečně fatální následky, ale plně to respektuju. Představa, že lezec hledí v klíčovém místě na extrémně nejistých stupech do tváře jisté smrti, nenechá nikoho chladným. Ale všechno nestojí jen na schopnostech daného lezce. Kolikrát jsem třeba sám naprosto neočekávaně spadl v místech, která byla naprosto pod mými možnostmi, proto vím, že člověk může být sebelepší lezec, a stejně nikdy nedokáže riziko pádu na sto procent eliminovat. Občas selže samotná skála a chyt či stup se ulomí. Nebo se smekne ruka, zvlášť na kluzké žule, jaká je v Yosemitech.
Věděl jsem, že Yosemity jsou Mekkou bigwallového lezení, a vždycky jsem se tam toužil podívat. Jako malý kluk jsem se díval na ty dechberoucí fotografie z několika stovek metrů nad zemí: vypadalo to šíleně, ale neodolatelně. Stěna El Capitan, ta pro mě byla od mala jako rudý prapor pro býka, a na podzim 2016 jsem se sem konečně dostal. Ačkoli jsem byl, dá se říci, bigwallový začátečník, rovnou jsem si vybral nejtěžší cestu na světě."
Freerider je 7c/7c+, ale myslím, že na OS to ještě nikdo nedal (jistý si nejsem).
Možná měl AO zavzpomínat, že když byl v Yosech, tak dostal na prdel i v pár cestách za 8a.
Freeridera nelezl a kdo ví jak by tam dopadl...
Například The Nose háknul, při pokusu o OS Salate, po pádu v headwall, už nedolezl na vrchol...
Myslím, že si ten namistrovaný komentář mohl odpustit. Snad jen špatně volil slova, nicméně zní to dost arogantně.
"nejlehčí cesta" vyzní jako, když plácnu, že je to jen nějaká čtverka v Tatrách...
Namistrovaný komentář? "a to sice tou nejlehčí cestou s názvem Freerider, což ale nijak nesnižuje šílenost jeho počinu. Styl „free solo“, jak se lezení bez lana nazývá, je extrémně nebezpečný. Každá chyba může mít skutečně fatální následky, ale plně to respektuju."
Není v tom žádná namistrovanost, není v tom snižování Alexova výkonu. Nechápu, jak někdo může vidět snižování výkonu ve zmínce samotného faktu, je že je Freerider nejlehčí cesta na El Capa. Tím totiž ještě není řečeno, že je ta cesta autorem považována za lehkou - pořád ji může považovat za pekelně těžkou cestu. jako snižování Alexova výkonu to podle mě mohou pochopit jen namistrovaní lidi, nebo lidi, kteří neumí pořádně česky.
Ježišmarjá...další, co nerozumí tomu, čemu čte. Já nechci mrskat fakta. Aneb jak si něco přečíst a vůbec nepochopit pointu. Úplný temno. Chtěl jsem zdůraznit, že ani tím, že pokud někdo o něčem řečeno, že je to nejlehčí, neznamená to, že je to lehký. Asi jako bys řekl, že v běhu na stovku byl nejpomalejší čas 9,8 sekund. Už je jasněji?
Mimochodem v tom, co je braný jako volný vylezení El Capa, je skutečně Freerider nejlehčí. Když chceš mrskat fakta, nejdřív si o tom něco zjisti.
Zbytečné slovičkaření toto... Mě spíš vadí, že jsou docela nekvalitně vytištěné fotky, na které jsem se (jako na podstatnou část knížky) docela těšil. Kazí to celkový dojem, bohužel :/
No to fakt slovíčkaření není. To je porozumění jazyku - ty mu nerozumíš taky. Jsou to dvě věci s odlišným významem. A vůbec - ze všech příspěvků tady umravňuješ zrovna mě? Pe. napíše pytel sraček a na to mu nenapíšeš ani čárku, celik taky napíše nesmysl a nic.
Byť není jazyk český mým jazykem mateřským, žiju tady již 15 let a plně česky mluvím 5 let. Taky z povahy povolání je co nejdokonalejší znalost jazyka pro mne důležitá - tolik entrée.
Pak se Ti tedy omlouvám, že jsem reagoval právě na Tebe - stalo se tak čistě a jenom proto, že to byl poslední příspěvek ve vlákně.
Nevím, jak pisatelé výš, ale přečtenou mám cca polovinu knížky, včetně pasáže z Yosemite a kdybych chtěl řešit obsah, jsou tam dle mého i důležitější "přešlapy", ale na první pohled je jasné, že to je psané pro laiky...
A jak jsem už psal, ty fotky jsou pro mne největší problém.
Tady jde o kontext a vyznění. Celá ta věta a kontext je stylisticky dost kostrbatý. Nejde zde o řečení faktu, ale problém je v drobné nuanci, díky které něco vyzní jinak, než bylo myšleno. Vezme-li se v úvahu, že čtenářem může být někdo, kdo, i když leze, nemá vůbec páru o tom, jak může být 7c těžké, může se stát, že to vezme tak, že to bylo něco “lehkého”, protože to bylo tou “nejlehčí cestou”. Kdyby tam to “nejlehčí” nebylo, a nebo tam padlo něco ve stylu “...i přesto, že to byla jedna z lehčích cest, stále byla v obtížnosti 7c!...”, pak by to vyznělo jinak. Stejně jako uvedený přiklad “nejpomalejší stovka za 9,8” vs “i nejpomalejší stovka byla v čase pod 10 vteřin!”... obě “věty” říkají totéž, ale z každé je cítit trochu jiné ocenění výkonu. Jasně že ta kniha asi nebude po literární stránce žádný Čapek, Mácha nebo Kundera, to po Adamovi ani nikdo nechce, řekl bych, že pokud někdo mohl udělat něco jinak, pak novinář nebo ten, kdo to učesal. Ono mluvit česky ještě neznamená umět dobře mluvit a už vůbec ne umět psát. Co se v mluveném přejde a ztratí v kontextu, napsané vypadá někdy (=často) šíleně.
A že Adam dostal v Yosemitech na prdel...ty trolluješ, viď? To nemůžeš myslet vážně, tohleto. TY by sis ten namistrovanej komentář měl odpustit. Adam nedostal na prdel ani na Dawn Wall a to je nejtěžší, co tam je. zt.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Vychází autorizovaná biografie Adam Ondra - Lezec tělem i duší. Vznikla ve spolupráci Adama Ondry a spisovatele Martina Jaroše. Ve čtvrtek 7. 11. 2019 od 17 hodin v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí bude mít kniha křest. Součástí akce je i autogramiáda.
GPS a mapové aplikace