Počasí vzalo v sobotu název premiérového outdoorového závodu (rychlolezení-horské kolo-běh) vcelku vážně a tak voda tekla z nebe přímo proudem. Ranní probuzení a první otázka: „Máme to sakra zrušit, nebo se najde nějakej blázen, kterej by to chtěl odjet?“ Telefon. „No jasně, jsme připravený, jedem“. Hm. Tak jdem na to. Alespoň dva tam budou. S Bídou budou tři. To už nemůžem odvolat.
Tento článek je určen těm, kteří už mají zkušenosti se skalním lezením a chystají se na první výjezd na české či saské písky. Budu ale rád, přečtou - li si jej zkušení pískaři, kteří by se pak mohli ozvat s nějakou užitečnou radou.
Kdo je Bernhard Schwaiger ?
Protoze se mam zas rozjizdi diskuse o boulderingu :) tak prinasim volne prelozeny vycuc z rozhovoru s jednim z nejlepsich bouldrovych lezcu soucasnosti
Kdo je Bernhard Schwaiger ?
Je mi 26 let a zuju v Maria Alm je to mala vesnice v Pinzgau je to asi tak hodinka od Salzburgu.
...ted preskocime vypraveni o jeho rodine a detstvi a jdem na to dulezity a to je trening .....
Někdy minulej tejden mě Marčus požádal, jestli bych nešel jistit lidi do Roxy na stěnku co tam maj postavit. "Proč ne" řikám a Ondra že prej se ještě ozve.
Tak nám několik lezců majlovalo a dokonce i volalo, co že jsme to za ignoranty ohledně omezení lezení na Křížovém vrchu v Ádru. Bylo nám občas velmi podrážděně sděleno, že asi nemáme nic jiného na práci, než honit chudáky lezce. Abychom mohli dělat a v našem přetížení stihnout vše, co se od nás čeká, věnuji trochu času i www.lezec.cz na doporučení jistého p. Náhlíka (tuším) - díky mu za typ. Doufám tak, že tím ušetřím čas a nervy všem zúčastněným.
Takze, borci, prave sem se vratil z Hradu.
teda chci rict ze jsem prave telefonoval s CHKO Broumovsko, primo s clovekem ktery vi o celem zakazu nejvic...
Veci se maji jeste trochu jinak, rekl bych jako v Aktech X - pravda je nekde jinde...
Vítězem historicky prvního mistrovství České republiky v boulderingu, tedy lezení na obtížnost na umělé stěně bez lana, se v sobotu 13. 4. stal čtyřiadvacetiletý Tomáš Doubravský ze Šumperka.
Vážení pískomilové, už opět omlouvám dlouhou odmlku, způsobenou tentokrát rekonstrukcí koupelny. Inu i na lezce občas dolehnou prozaické starosti a někde si hlavu po víkendu plnou písku umýt musím. Jaro nezadržitelně klepe na dveře a tak mu je trochu potevřeme dalším tipem na dobře strávený piknik ve stěnách.
Počasí vzalo v sobotu název premiérového outdoorového závodu (rychlolezení-horské kolo-běh) vcelku vážně a tak voda tekla z nebe přímo proudem. Ranní probuzení a první otázka: „Máme to sakra zrušit, nebo se najde nějakej blázen, kterej by to chtěl odjet?“ Telefon. „No jasně, jsme připravený, jedem“. Hm. Tak jdem na to. Alespoň dva tam budou. S Bídou budou tři. To už nemůžem odvolat.
Na parkovišti u hradu Radyně vylézáme z auta v membránových kompletech. Ještě, že jezdíme do kopců a ty hadry máme. Souběžně v okolí hradu probíhá „Středověká tržnice“ a dle splihlých výrazů prodejců, tak jejich imitace středověkých hadrů není příliš voduvzdorná.
Velká skála je durch. Závodit se bude jen v běhu-kole-běhu. Škoda. Systém zvýhodňujících bonusů závislí na obtížnosti cest musí tedy počkat na svůj test do dalšího ročníku.
Celkem se sešlo sedm nabuzenců. Lehce navlhlá startovní pistole začala fungovat až na pátý náboj a hromadně vypustila chrty na trať. Kopec dolů, rovinka a kopec nahoru. Celkem tři kiláky. Do depa se první blíží Venca Turek (alias Šlacha) a bere kolo a smaží to z kopce dolů na čtyř kilákovej okruh. Po chvíli se objeví David Chudoba (alias Bída) a Jan Klein. Postupně se všichni závodníci vrhaj na kole střemhlav z kopce. První kolo nejdříve objel Bída. Docela to napálil a publikum tiše mručí, že si závod udělal pro sebe. Venca Šlacha při vjezdu do druhého kola řve něco o strašným sjezdu a že v něm ztrácí. Třetí na scénu se dostává Petr Šedivec (alias Šéďa). Za zmínku stojí výlet Jirky Rejzka na hrad, když první kolo dokončuje z opačného směru. Hned však publikum ujišťuje, že další kolo budu rychlejší. Průjezd do třetího kola první zvládá Bída, následován Šéďou. Před Vencou maj už náskok více jak půl minuty. Cyklistická část končí třetím kolem ve stejném pořadí: Bída, Šéďa –9s, Venca –1m20s. Čtvrtý do depa si to přihasil nejmladší veterán Jan Šedivec. Bída si stěžuje na křeče. Asi blbě nasypal. Postupně všichni mizí v posledním kole běžecké části. V publiku se rozpoutávají dohady, kdo že to vlastně vyhraje. Každý hájí své koně. Jediný kdo nenechá nic náhodě je Venca Šlacha a objevuje se jako první. Do cíle lehce doklusává a z přehledem vyhrává. Druhému Šéďovi dává padesát sekund. Třetí se nesměle přibližuje Bída se svým osobitým běžeckým stylem ala „De pejrak“. Čtvrtý v kategorii mužů dobíhá Jan Klein následován Tomášem Tůmou. Dalšímu Jirkovi Rejzkovi se nepodařilo stáhnout ztrátu z kulturně poznávacího výletu mimo trať a je z toho šesté místo. První v kategorii nejmladších veteránů skončil bojovník Jan Šedivec.
Bída a Šlacha
Není na co čekat. Předat ceny od Hannahu, sbalit stan od Hannahu, pak ještě reklamní plachtu od Hannahu, zrušit depo a šup někam, kde ta voda shora nepadá tak urputně. Na shledanou u dalšího ročníku se těší