Předem varuju. Lezu 40 let, tudíž mě toho lezení zbývá možná tak 10 let. Navíc jsem nepřítelem maglajzu všude, kkde není nutný (teď mám na mysli frekventovaný, tudíž olezlý vápno). Přečetl jsem si test vlivu maglajzu - mimochodem potvrdil moje obavy, ale teď mě nejde o jeho vliv na skálu, ale na nás lezce. Skály totiž nejsou jen naše, ani je nevlastní CKO, ale jsou nás všech, tudíž i těch, kteří se na ně chodí jen dívat. Proti nim jsme - lezci, zvlášť maglajzující v trapné menšině. Dokud se s práškem lezly jen 9. a 10., nebyl to až takový problém, skoro všichni to přehlédli. Jestli že se ale používá i na pětkách (konkrétně na Podzimní na Křižáku, nebo na Palicích a Drátníku), není divu, že se kde kdo ozval. Kromě toho si myslím, že má je to jedna z věcí, která má devastující vliv na psychiku samotných lezců, třeba proto, že se tito nenaučí lézt na poněkud uklouzaný, případně zledovatělý skále. Možmá že jde taky o ten elegantní pohyb šáhnutí do pytlíku. Všimněte si taky, že někteří, než šáhnou do chytu, si ofoukmou maglajz z prstů, jiní, dokud tam nemaj milimetrovou vrstvu, nelezou.
Chci napsat jěště něco o lezení na rybu a ve štrůdlu, dříve kolchoz. Myslím, že je to důsledek špatnýho výcviku v začátcích lezení. Jestli totiž vezmu nováčka na cestu, kde ztrácí přehled o tom co dělá, většinu cesty odvisí a není schopnej ani vnímat, co mu ostatní raděj, tak zněj většinou vyrobím chronickýho druholezce a protože takových začíná být většina, nezbývá, než si hodit lano zhora. Moje zkušenost je že začátečník musí jít na takovou cestu, kde se bez problémů drží rukama a je shopnej se podívat kam šlape a je schopnej vylézt alespoň 5 až 10 metrů, aniž by se pověsil do lana. Úmyslně tady nemluvím o obtížnosti, je pro každýho jiná. Když to zvládne, má nato odpovídající věk a instruktor odpovídající odvahu, je ho potřeba vyslat na horním konci špagátu, samozřejmě tam, kde se může zajistit. Rád bych potkával víc lezců, kteří lezou na prvním, třeba pak najdou i cestu do hor -zejou prázdnotou- a třeba i v zimě. Ťéša
Tomuto příspěvku vůbec nerozumím. Jednak nechápu, co chtěl autor sdělit, jednak mi uniká význam některých vět ("Kromě toho si myslím, že má je to jedna z věcí, která má devastující vliv na psychiku samotných lezců, třeba proto, že se tito nenaučí lézt na poněkud uklouzaný, případně zledovatělý skále"). Může mi někdo (třeba autor) stručně a jasně říct, co sděluje a čeho tím chce dosáhnout?
Papouši, myslím, že je škoda, že se z lezení a hlavně horolezectví odbourává určitá tvrdost (k sobě samým), místo, aby se obtíže řešily třeba tvrdým treningem, je snaha je obcházet. Myslím, že je to škoda především pro nás - myslím tím horolezce jako celek.
To nemyslíš vážně, s tím tvrdým tréninkem! Nikdy v minulosti se tréninku nevěnovalo tolik času jako v posledních letech. Takový pořádný trénink na stěně někdy docela bolí a dnešní mladí horalové taky nenabíraj fyzičku výhradně v hospodě.
Davide, máš pravdu, že se trénuje tvrdě. Jenomže to očem píšeš je jen fyzický trening. Nikdy dřív se tolik nevolalo po dojišťování cest. Ono jde taky o morál vylézt cestu, kde je to pod druhým kruhem 2 mery pod zem, nebo v horách natáhnout dýlku, aniž by tam šlo něco dát. Samozřejmě i o schopnost si to jištění najít, zvládnout třeba zvrat počasí, kamarádovy problémy a třeba se taky včas rozhodnout k ústupu. To všechno k horolezeství patří ale na překližce se to nenaučíš.
takových jako ty je už ukrutná menšina. Asi si taky uvědomuješ, že vývoj nezastavíme žádnými články, ani kroucením hlavy pod skálou. Já jsem od svého dříve avizovaného kopání do zadnicí také ustoupil. Jediná cesta vede přes výchovu mládeže. Zní to blbě co? Ale znám pár lidí, který berou kluky a holky na skály a učej je správnejm návykům. Přitom většinu fyzického tréniku nechávají na umělou stěnu. Čím více obětavců bude, tím lepší bude později i nálada ve skalách...
Papouši, nevěřim tomu, že jsi nepochopil tento stesk. Holt každej se neživí psaním.
Nemyslím že zastavíme vývoj, ani bych to nechtěl. Jen mám za to, že bychom se ho mohli pokusit nasměrovat trochu jiným směrem. Konec konců mě jde hlavě o to, abych a hlavně naši následníci měli kde lézt a by to lezení (horolezectví) poposunuli směrem vzhůru.
Milý Papouši,podíval jsem se na tvůj deníček.Pro jistotu dvakrát.Pomohlo mi to pochopit Tvé reakce na Ťéšův článek.Teorie je taky třeba,ale přeci jen na základě určité praxe. Zdravím Iwoš
Souhlasím všema deseti.
Skála "obílená" od maglajzu vypadá opravdu podivně, v horším případě jak po chemickém práškování.
A co se vyrojilo lezců "na rybu"! Nejvíc mě šokovali jedni, kteří hodily rybu přes smyčky (málem jsem spadl, když jsem to viděl).
Ale problém "rybaření" není podlě mě ve špatném výcviku, ale V ŽÁDNÉM VÝCVIKU. Prostě přišel někdo ze stěny, a aplikuje překližku na skálu.
Ale vůbec nechápu, když v cestě s nádhernou vyhlídkou (do údolí, do krajiny) místo posezení na horním štandu lidi rybaří dole pod skálou. Fakt nechápu. Asi to bude tím, že na překližce se "štanduje" vždycky dole.
Ale abych byl upřímný (a trochu sviňa) - aspoň v horách nemusím stát fronty ... ++ Honza
Onehdá jsem na Rabštejně byl svědkem komické situace. Náctiletý borec vylezl na Květinu trojkovou cestou, zajistil lano na rybu a začal navazovat svou dívčinu na lano. Když jí kolem pasu uvazoval pytlík s mágem (který předtím z poloviny vyprášil), říkal: "víš, a ze všeho nejdůležitější je pořádně si namglajzovat ruce!!".
Tak to je typický produkt překližky (zde ovšem nekritizuji překližku, je to dobrá věc). Tento borec nikdy neslyšel nic o pravidlech lezení na skále, o bezpečnosti a metodice, pytlík z MG pro něho představuje primárně nezbytnou pomůcku pro lezení, protože všichni ti borci co lezou na překližce desítky lezou jen s MG a on chce být také jako oni.
Myslím si, že ČHS má v očích lezců velký dluh a určitá míra budování prestiže a etiky by určitě neuškodila. Vždy se najdou stovky či tisíce jedinců, kteří budou ignorovat jakákoliv pravidla, ale je potřeba se postarat o to, aby jich v budoucnu bylo co nejméně. Ti náctiletí, kteří začínají na překližce, by se měli "chtít" zajímat o lezení z širšího pohledu a to by jim ČHS měl nabídnou, vlastně "naservírovat" na stříbrnem podnose.
Pro lezce a hlavně pro lezecké autority, by mělo být dodržování pravidel samozřejmostí. Mělo by být samozřejmostí tako vyžadování dodržování pravidel od ostatních. Jaká ta pravidla jsou, je věcí náš všech, udelejme si je taková, aby vyhovovala zákonům ČR a byla přijatelná pro většinu lezců. Potom ale vyžadujme jejich dodržování. Zdůrazněme to jako věc etiky, protože zde žádná represe není možná a ani asi žádoucí.
Myslím si, že pravidla lezení nebo jejich fragmenty by měly být na každé překližce u každé skály, prostě všude tam, kde se lezci pohybují. A je potřeba na samozřejmě v rámci rozpočtu ČHS najít peníze. To ale nerozhodne VV, to si musíme rozhodnout sami.
Hlavne, ze proti lezeniu na rybu su taki, ktori kludne praktizuju lezenie na sposob autobusu. Prvy vylezie ako prvolezec, dalsi siesti za nim na druheho, tretieho...xteho. Ale to uz nie je rybarcenie... To je normalne lanove druzstvo.
Myslím, že lezení ve štrůdlu je skoro stejná chyba jako na rybu. To ale nespravíme žádnejma zákazama, ale výcvikem v lezením na prvním. Pokusme se o to, aby v obecný podvědomí říkalo, že má větší hodnotu pětka vylezená na prvním, než třeba osma na druhým - a často odvisená. Ale to už se opakuju.
Technicky vzato ano - kombajn je stejně nesmyslný jako "ryba".
ALE pokud sleduju dění ve skalách, tak běžně k vidění je kombajn 3, 4 lidí. Nepamatuji se, kdy jsem naposledy viděl něco tak monstrózního, jako by třeba byl kombajn s 10 lidmi.
Ovšem vidět deset "rybářů" sedících (a střídajících se) celé odpoledne na dvou cestách, to už je k vidění poměrně často.
Podle chování ve skalách chce většina lezců maglajzovat a lézt na rybu. Pak ale ti, kteří hlasovali na valné hromadě, nehlasovali za ně. Ta nepřímá demokracie je ale divná. Nebo jsou zástupci oddílů málo osvícení?
Myslím si, že lezení s horním jištěním, ať tomu říkáme jak chceme je krok zpátky, někam do dob Janeby, kterej kdysi tak udělal několik cest na Prachově. Před čtyřiceti léty jsme o tom říkali "za nesportovní se považuje". Havně se mě to ale zdá škoda pr samotný lezce, něco jako když si vezmeš do postele nafukovací panu ísto živý holky.
No na ČHS halt dolehla konkurence OEAV. A proč si kupovat Teslu, když mám na Panasonica? Papouš P.S. Zatím jsem rozmařilý a mám obojí. ČHS hlavně kvůli umělé stěně a slevičce v Tatrách (tak přeci jenom nějaké pozitivum :-)
Papouši, nechci snižovat význam OEAV, ale
neslyšel jsem,že by, na př. třeba jeho česká sekce pomohla v jednání s ochranou přírody, nebo že by přidali korunu na výměnu kruhů. Ještě něco ke správám ochrany přírody. Byl jsem přítomnej určitýmu jednání tak vím, že mají nad sebou nadřízenej orgán, kterýmu musej třeba vysvětlovat, proč pro nás zpřístupnili třeba 70 věží a ne jenom 20. Možná je to tím, že pánové nadřízení nidy nebyli ve skalách, tím méně na nějaký věži.
No, a já jsem zase neslyšel, že by ČHS nebo některý z lezců dal Euro na údržbu cest v Alpách...a že je tam Čechů habaděj, takže to nám platí naši rakouští, něměčtí, švýcarští, francoužští, italští a další zahraniční přátelé - a dále, v Alpách nepotřebuješ být členem žádné organizace, když nechceš, v tomto směru jsme ustrnuli tak v roce 1975.
V poslední větě máš pravdu. Teď opět čerpám ze sobotního setkání se zástupci Ochrany přírody.
Skutečně evropská a světová tendence je ve znamení hesla "rovný přistup všem", dokonce v rámci U.I.A.A. existovala (existuje?) přímo komise "volného přístupu".
Zejména s naším vstupem do Unie se můžeme těšit na podobnou legislativu jako je třeba v Sasku, kde jsou jasna pravidla, vsichni smeji vsude, lezeni je ze zakona povoleno ale pravidla se dusledne dodrzuji a porušení trestá.
Ale máme se skutečně na co těšit?
Zástupci Ochrany přírody si neumějí představit, že by do stávajících chráněných území byl rovný přístup pro všechny. Podle jejich mínění potom bude nutno některé nejcenější zóny zavřít neprodyšně. Takže jestliže dnes mohou jen někteří (org. lezci) na základě výjimky skoro všude, může se v blízké budoucnosti stát, že část území bude přístupná všem a jednotnými pravidly, ale rozšíří se území, která budou také všem jednotně zapovězena.
Původně jsem to tu nechtěl ventilovat, ale když se OEAV ucházel o souhlas ČHS s působením v Čechách, sliboval, že se na údržbě skal bude podílet. To jen pro informaci militantnímu křídlu zastánců OEAV.
Tak já jsem u toho byl a došlo pouze k příslibu, že by to eventuálně mohlo nastat. Jestli, jak a s jakým výsledkem se o tom dále jednalo nevím - to by měl zodpovědět Dušan Stuchlík, který tehdy o povolení žádal. Co se týká "přístupové" komise (Access&Conservation Commission) UIAA, jejím krédem je podporovat členské organizace UIAA v úsilí prosadit svobodný přístup k provozování horolezeckých aktivit na svých územích způsobem, který "je citlivý k přírodním, sociálním a právním aspektům". Velmi volně řečeno nabádá horolezce, aby se nebáli prosazovat u státních či jiných orgánů , že lezení po skalách a horách je základním lidským právem (ovšem prováděno odpovědně, což je právě ten kámen úrazu). Takže bojuje za lezce tam, kde jsou štvaná zvěř. Na opačné straně hranic česko-saského Švýcarska je prý lezení sice zákonem povoleno, ovšem v balíku všech ostatních možných aktivit a na určeném území platí tedy buď všichni, nebo nikdo. V tom spočívá zde zmiňovaný zádrhel v možném sjednocování pravidel v rámci EU.
O minulém víkendu jsme byli v Příhrazích. Motali jsme se kolem Železných věží a pod 13.komnatou seděl borec a evidentně čekal až zmizíme. Co mě překvapilo, že si sypal magnezium do lezeček. Proč? Má s tím někdo zkušenost? Jestli magnezium používal i při lezení, nevím, odešli jsme.
Druhá historka mě taky zaujala. Starou Havlíkovu cestu na Šikmou (VI-VII) lezl docela slušně lezoucí chlapec s dívkou. Dolezl až ke třetímu kruhu (je dost za rohem, cca 4 m od slaňáku). Děvče mělo dost problémy, odsedávalo do lana, čili lano neskutečně dřelo skálu. Díky tomu je v místě, kde jsme se vždycky dřív pracně plazili v šikmé spáře ke třetímu kruhu, lanem vydřená solidní římsa, takže ke kruhu dolezeš výrazně pohodlněji :-). Co mě však zarazilo, že od 3.kruhu slanili. Na vršku je prý horko. Přitom to už je jenom pár snadných metrů. Jestli jí dal pusu u kruhu, nebo jí rovnou spustil na zem, jsem už opravdu neviděl.
a bylo to co sypal do lezeček skutečně to co myslíš? nebylo nějaké antibakteriální sajrajtorium nebo dokonce tajemný dětský pudr proti opruzeninám? nebo jakási subsatnce (mastek) pro snadnější nazouvání?
kdyz je vedro a mas zpoceny nohy, tak to namagovani docela pomuze. Nohy ti pak v lezackach lip sedej. Videl jsem to delat napr. Sedlacka, kdyz prelezal Vysoke Napeti... mel takovou cukrenku a nohy si zasipaval, jak prdel nejakyho mimina:-)
Maglajz do bot si sypou ti, kterým se potí nohy, mají íbíčka (lezečky) bez textilního vnitřku a lezou naboso. Po určité době kůže v botách vlivem potu "zhoubovatí" a začne velmi klouzat. Na malých stupech, zejména na lištách pak dochází k "otáčení" íbíčka kolem nohy. Jinými slovy se noha smekne uvnitř lezečky. Tento problém lze do jisté míry eliminovat aplikací maglajzu do bot.
Mam otazku, dostal jsem vlka a lecim ho magnesiem,muzu po dobu leceni jezdit na pisek.Mam to nahlasit Tesovi , nebo vrcholove komisi?Dekuji za odpoved.
Určitě můžeš....zákaz lezení s MG na pískovcových skalách byl zrušen již v druhé polovině 90-tých let. Je řada oblastí kde je lezení s MG nezakázáno. Ale kde MG ano a kde ne, není zase tak snadné zjistit. ČHS u některých oblastí ( Labské údolí, Tisá, Ostrov, Angl. Parčík atd.) podmínky pro lzení úzkostlivě tají. Zde:http://www.horosvaz.cz/ochrana/index.phtml?rb=chko se dozvíš, že tam neplatí žádná omezení. Na stránkách CHKO labské pískovce o zákazu MG také nic nenajdeš. Tak zastáncům lezení s MG vzniká prostor pro seberealizaci bez špatného svědomí....a rizika že je do té prdele opravdu někdo nakope....
Ale pozor !!!!! Zpráva Národních parků je rafinovanější než by se zdálo. V návštěvním řádu např. NP Čes.Sas.Šv. není o MG ani slovo (viz.http://www.npcs.cz/cz/navstevni_rad.htm), kdežto ve vyjímce z letošního roku, která je na webu ČHS (http://www.horosvaz.cz/ochrana/index.phtml?rb=15 ) je MG vyloženě zakázáno. Chtějí nás jistě nachytat, aby mohli lezení následně zakázat....ale my češi se nedáme a pro jistotu mágujeme všude.... ( to je z mé starny pouze ironie - aby mě nikdo nenakopal )
Psychiatři by měli začít evidovat novou duševní nemoc, navrhuji název magneziumfobie nebo mgmonotematismus. A podle počtu příspěvků je to i nakažlivé. Jediným lékem ovšem zůstává pořádně namágovat a více lézt.
Typicka diskuze na tomto serveru - co si lidi sypou do lezek. Vsichni o tom vi h***o a dohadujou se.
Takze, Sedlacek a ja po jeho rade do nich sypem detsky zasyp (tzv. pudr). Vysledek? Noha se nepoti, lezka nezvlhne ani neseschne a nemeni velikost atd. Navic nesmrdi a prebijes tim humus ze sandalu.
Pripominate mi toho filozofa co rikal ze zeny maji min zubu nez muzi - zenaty, ale aby koukl stare do tunelu, to ne.
Nenenene, Sedláček je rebel a sype si nógy koksem. Část scény je vystřižená, von si tótiž napřed šnupne a neví, co by dělal se zbytkem, tak si ho sype na nógy. V tom filmu je Sedláček úplně zdrogované, jináč by ve filmu pro širokó veřejnost nemohl lozit na piesku s mágom a ještě tesnutů cestu.
Jooo, chlape na jednu stranu máš pravdu, ale pravd může být vždycky víc. Sic krapet nechápu co jsi chtěl zdělit, ale reaguju na jednotlivé fragmenty článku. Před těmi tvými 40 lety smekám(že tě to ještě baví, není to občas monotóní:o))). V porovnání s tebou jsem jen náctiletá překližková ustrašená sračka. Ale není pravda, že každý odkojenec překližky je automaticky špatný. Tomu se říká předsudky a ty nedělají dobrotu. Na písku jsem na maglajz v životě ani nešáhl, respektuju pravidla, nechci aby písky zavřely a je pravda, že mi tam ani nechybí. Ale na druhou stranu, mě osobně se neuvěřitelně(fakt moc) potí ruce jen když jdu po ulici. Takže jinak ho pužívám. Jistý uklidňující efekt by tu byl, ale v porovnání s vysoušecím je zanedbatelný. Teď jinam než k písku: Vápno klouže hodně a většinou je zabarveno do běla takže to ani není moc vidět. Jinak jsi zkurvený pokrytec jestli si myslíš, že skály či hory někomu patří. Nepatří, a nikdo nemá právo si na ně dělat jakékoli nároky. Na jiných skalách sice maglajz vidět je, estetický dojem to kazí. Ale skály jednoduše jsou proto aby byly a né aby se na ně jezdily kochat měšťáci, kteří tam dělají daleko větší bordel než lezci(to jen tak pro pořádek). důležitý je fakt, že pokud by vrstva maglajzu nebyla obnovována tak časem díky různým erozním činitelům(voda, vítr...) zmizí sama, myslim. A to, je dle mého názoru důležité, vědomí vratnosti "poškození" maglajzem, ne? Ač pravidla na písku respektuji(a respektovat budu), ještě se mi nepodařilo najít jednoznačný důkaz, že to opravdu škodí. Sice je spousta studií zastávajících škodlivost, ale naproti tomu stojí též spousta studijí tvrdících opak. Co si pak mám myslet? Máte někdo typ kde najdu nějakou nevyvratitelnou a jednoznačně správnou, týkající se všech skal?
Lezení na rybu je prasárna, to jednoznačně souhlasím. Tolerovat lze když si někdo jednou za čas(dlouhý) zkusí cestu nad jeho možnosti, jinak ne. Kybyjste vyděli co se dějě v Polsku...
P.S.:Celá ta diskuze o mágu mi připadá neuvěřitelně nesmyslná a vtipná, když třeba na Srbsku dolezu ke slaňáku a otevře se mi krásný výhled na obrovskou temně hučící vápenku...
Lezeni na prvaka je fakt to spravny.. Ten adrenalin je super, ale ¨jsem zacatecnik. A ver mi, ze na prvaka si dam tak maximalne 5- a to urcite ne na srbarne, kde sou ty petky oklouzane... Na Rovisti se mi libila Vltavska... Paradni cesta, ale na prvaka sem si ji netroufnul. Myslim, ze lezt zpocatku na rybu neni ostuda. Spis je ostuda zahucet, protoze by se nekdo mohl vysmivat rybe...
Moje moto je prezit a uzit si. Samozrejme ze si rad dam lezeni na prvaka, ale proc si nezkusit 6-, nebo dokonce 6+, kdyz to zdatnejsi kolega nacvaka.
p.s. Jednou budu stejnej Master jako vy panove a budu davat vsechno na OS ;)
Ale po pul roce lezeni se mi nedivte ze sem porad ryba. Trenuju si OS na umelinach, ale skala je neco jinyho, tam clovek ty chyty musi umet najit.
Záleží na tom, co chceš. Pokud chceš být "majster" v rychlolezení nebo jiné závodní disciplíně, musíš samozřejmě bušit hlavně sílu a techniku. Ovšem aby se nebál lézt na prváka na písku, velkejch skalkách či v horách, nesmíš zanedbávat psychickou složku výkonu = lézt na prváka už od samého začátku! Tedy na dvojkách, trojkách atd. Jedině tak se naučíš jistému a opatrnému postupu, jedině tak se naučíš hledat v neznámém terénu, zakládat jištění a jedině tak udržíš emoce na uzdě (a adrenalin ti nepřebublá přes zdraví nebezpečnou mez).
Konzultace poskytuji na mailu - doporučuji ti též koukat kolem sebe a číst dobré horolezecké knihy (například geniální Horolezectví zblízka!).
Vzhůru (a bezpečně dolů!)
V. Š.
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace