Jak se ti jednou zadře písek pod kůži, už se ho nezbavíš.
S kamarádkou Kačkou na začátku března vyrážíme objevovat Wadi Rum. Občas tu leze Bernd Arnold, jindy zase Kurt Albert či kluci z Dolní Žleb Company, no a teď jsme tu my. Wadi Rum – to je poušť a neskutečně srdeční beduíni, zahalené ženy, lahodné jídlo, vembloudi, arabská káva, poklidná atmosféra a v neposlední řadě několikasetmetrové pískovcové věže.
Vyjma několika málo sportovních cest (viděli jsme jich asi 6) jsou tu výhradně samé klasiky po vlastním jištění. Písek je tvrdý, takže se dá jistit i železem. Není od věci dávat pozor na škorpióny, kteří se prý mohou ukrývat ve spárkách a dutinkách.
Letíme do Ammánu, MHD v Jordánsku pozoruhodně nefunguje, takže po několika peripetiích nasedáme do taxíku a za 3 a půl hodiny jsme kolem půl druhé ráno ve Wadi Rum. Cesta vychází na 60JD (1JD=1euro). Bivakujeme za chroštím, všude jinde 1chrápou vembloudi.
Na rozlez zkoušíme na East Dome of Jebel Rum čtyřdélkový Mumkin (5+), ale po dvou délkách to je celkem nuda a tak lezeme Flight of Fancy (5+, 5-, 6a, 6b, 5+, 5+), což graduje parádním sokolíčkem a skvostnou koutovou trhlinkou na půl článku.
Na dolezení ještě Troubadour (5, 3, 6a+) – kolmá koutová spára jak podle pravítka a za odměnu lahodná večeře v místní špeluňce.
Druhý lezecký den zkoušíme něco pořádného. Towering Inferno (5+, 6b, 6a, 6b A1, 6a, 5+ A2, 4) na East Dome of Jebel Rum, název trošku napovídá, o co půjde. Samá spárka, od prstové po žábovici. Délka 6b A1 je mimořádně těžká, je to olámaný mírně převislý oblý sokolíček, který se vůbec nedá chytnout vyjma dvouprstové 1cm hluboké dírky, k tomu nic na nohy. Průvodce píše, ať vezmem do této cesty 25 skob, já nemám ani jednu, tak si stoupám do založeného uzlíku, pak do nejmenšího vklíněnce, nakonec do trhlinky zakládám i šťárátko pro případ připoodsednutí si a na pokraji pěkné tlamy to dolézám čistě. V délce 5+ A2 se situace opakuje. Jeden 7mm uzlík, druhý 4mm uzlík na jednoducho (nechápu, jak v tom převislém sokolíčku drží), nohy na tření, vysoký krok k prsům na osolený čudlík, šílený natahovák do osolené obliny, kus sokolíka ulamuji, skorotlama, ale dávám to. Uff. Skoby by se asi hodily. Kačka to jumaruje.
Výhled na vesničku Wadi Rum a věže Jebel um Ishrin
Třetí den lezeme opět něco pořádného. Insallah (3, 6b, 4+, 6a, 6a) stále na East Dome of Jebel Rum. Parádní cesta, klíčové místo je skoro kolmá prstová trhlina, ale člověk si dost srandy užije i v hezké širočině a spárokomíně.
Čtvrtý den máme rest day, nespolehlivou místní dopravou jedeme půl dne do 90 min vzdálené Petry, tam se prodíráme davy turistů a okukujeme památky a druhý den jedeme nespolehlivou místní dopravou půl dne zpět do 90 min vzdáleného Wadi Rum.
Pátý den odpoledne lezeme Catfish Corner (6a+, 6c, 6a) na Jebel Um Ishrin. Průvodce píše "výborně zajištěno", což v praxi znamená, že to jde výborně zajistit vlastními prostředky. V první délce zajímavý výhlemz ze spárokomína přes převísek, no a pak úžasná sokolíkovitá prstová trhlina s nohama na tření.
První délka (6a+) Catfish Corner s prima výhlemzem…
Šestý den lezeme opět něco pořádného. Lionheart (4, 6a, 6b, 6a, 6a, 6b, 6a, 4) na Abu Aina Towers. Vyjma první a poslední délky je to šestidélková poctivá spára, sympatická je vyrovnaná obtížnost délek (žádné ulejvání), bohužel písek tu na místní poměry trochu více solí a láme se, ovšem stále se to nedá srovnat s Příhrazskou strouhankou či Hruboskalskými solivary. Kačka je moc unavená, poslední délky trochu hákuje.
Poslední lezecký den se připojuji k sympatické Němce Katje a jejímu kamarádovi v rekonvalecenci Bogartovi a dáváme Black Magic (13 délek, obtížnost 5+) na Dark Tower, což je hezká a dobře zajistitelná cesta (mimo rajbáku v 6. délce) s jenom jednou délkou spáry. S Katjou na střídačku taháme a docela nám to odsýpá.
Další den jedeme do Aqaby, jezdí tu spousta krásných starých mercedesů, relaxujeme u moře, stýskáme si po Wadi Rum, dokupujeme dárky a debužírujeme místní kulinářské dobroty, večer busem do Ammánu, několik hodin čekáme na letadlo a hurá domů.
Pár užitečných informací: Ve Wadi Rum se leze od září do listopadu a od února do dubna. Jindy je buď zima a chumelí anebo naopak šílené vedro. Jediný a nejlepší průvodce je od Tonyho Howarda - dá se koupit přímo ve Wadi Rum za 25 JD
(1JD = 1euro).
Nástupy bývají od 20min, my jsme šli nejdéle hodinu a půl, ovšem je možné odjet jeepem do jiné oblasti a pak se nechat přivézt zpět, ale je to celkem drahé. Spí se ve vlastním stanu v kempu u rest house (2JD osoba/noc), v kempu jsou sprchy s teplou vodou a občas splachující toalety. Jídlo se dá nakoupit v jednom ze třech obchůdků, teplé jídlo si lze buď vařit na vlastním vařičí anebo se chodí do špeluňky k Abu Mínovi (provozovatel), což je hned vedle climbing shop. V climbing shopu se prodává výhradně zelenina a potraviny, žádné borháky a lezečky tam nečekejte! Voda z kohoutku je pitná (prameny).
Cesty nevedouci az vrchol se slanuji, z vrcholu se budto slanuje ci casteji schazi. Casto lezene cesty maji na standech trsy smyc uchazejici kvality s mailonkou, v mene lezenych cestach pry cihaji smyce-rakoviny. Vzdy jsme meli prchacky s sebou.
Kolik ste tam potkali lidi? tedy: jak moc je oblast zamorena turistama atd? Vypada to nadherne i na cundr, ale na netu spousty fotek, vznika tedy obava z prelidneni.
Vetsina turistu prijede vecer hromadne busem, naji se, prespi ve stanu (presne jak to doporucuji v pruvodci LP:-) ) a rano odjedou. Turismus rozhodne snesitelny, asi to bude i tim, ze jsme porad nekde courali ci lezli.
nojo, ve Wadi Rum to bylo ok, kdyz jsme prijeli byli jsme tam prvni a jediny turisti. Vsak Petra byla trochu mazec...:-) Co jsem taky jako holka dost ocenila, ze jsem mohla v klidku chodit bez satku na hlave a i v tricku s kratkym rukavem. Treba v Maroku by to moc neproslo.
Fakt supr, paráda, nevím co dodat ... Bezva článek, nádherné fotky. :)
PS: Určitě by nevadilo připsat náklady na cestu atd., ať člověk ví, kolik má našetřit :D
Zdravím hradečáky! Máte to fajn udělaný...Tak už jsme taky doma. WADI RUM SUPER! Poslední dny lezení nás vyhnalo počasí(38 ve stínu) MAZEC!!!
Nahradní plán byl návštívit Izrael a trošku si zalíst na skalkách. Tam jsme se ale nedostali kvůli uzavřeným hranicím.Nevadí, jedeme dál :-)
Jo, v mrtvém moři se fakt nedá utopit... :-), Papa
Ahoj Filipe, uz se na Vas tesim, povypravite jak bylo....Jsem zaslechla cosi o vyprave s celovkami, asi mazec... Az sem pojedete dejte vedet, zatim pa....Kacka
Zdarec,zdravim Kacku a Hradec.Mate to pekny,strucny,vystizny.Hezky fotky.Taky snad neco mame..Supr jsme si zalezli,me se dokonce i ty spary a koutky zalibili..Ovsem lajna od Petita na Nassrani Nord,La Guerre Sainte-tresnicka na "Wadirumskem dortu"Ke konci fakt vedro nesnesitelny.Cau v Adru.Miky
Hoj Miky, dik. Uz se tesim na vypraveni a fesny fotky fesnych kluku z dalekeho vychodu. Spary a kouty luxusni coz :-) Taky nejaky Vase fotky mam, privezu. V Adru pry 19-20 duben, super. u
Uz se nemuzu dockat az prestane lejt :-)Zatim pa, Kacka aus MechofCity
Leteli jsme do Budapesti (CSA ci Malev - stejna cena) a pak z Budapesti do Ammanu s Royal Jordanian. Cena je spise otazkou terminu a vcasneho nakupu, nezli let. spolecnosti. Jinak se da letel take do Tel Avivu (primy let z Prahy s CSA ci El Al), pak busem 5h do Eilatu, pres hranice do Aqaby a 1h busem do Wadi Rum...
Registrace
Metodika
lezec.cz
Jak se ti jednou zadře písek pod kůži, už se ho nezbavíš.
GPS a mapové aplikace