V sobotu 28.3.2015 se v pražském Lezeckém centru SmíchOff uskutečnil letošní první závod Českého poháru mládeže v lezení na obtížnost, který byl zároveň i prvním letošním závodem Českého poháru dospělých v lezení na obtížnost.
Je to už šest let, co jsme se poprvé s kamarádem pokusili vystoupit na Matterhorn v zimním období. Důvody byly jasné, chtěl jsem si v "klidu" bez davů vystoupit na tuto krásnou horu a netlačit se na vrcholu s dalšími 50 lidmi. To je běžná situace v hlavní sezóně, v létě.
Počas dvoch slnečných dní 18.-19.3.2015 sme spolu s Meďom (Miro Medvec) vyliezli v juhovýchodnej stene Lomnického štítu "Michalovu cestu" 5 A4e, tak posielam krátke info a pár fotiek...
Tak jsme se po čtrnácti dnech opět vydali na závod ČP, kolo druhé, tentokráte v Plzni. Brňáci vstávali v krásných 4:45, aby se okolo 5:30 vydali na cestu, Pražáci si pospali o trochu déle :) Kvalifikace opět nabídla osm bouldrů, na stejných, opakujeme stále dokola – luxusních a úžasných profilech, stejných jako v Lysé. Tentokráte se o nás postaralo stavěčské trio Honza Zbranek, Vilda Chejn a Azbest a odvedli kluci vážně skvělou práci.
Ahoj lezci a lezkyně,
zveme vás na jubilejní 20. Aprílový pohár, 2. ČP v lezení na obtížnost, který proběhne 4.4.2015 na horolezecké stěně v Lomnici nad Popelkou.
Jak je možné, že někde to funguje a na všech stranách je vidět zájem o kooperaci a na straně druhé si lidé vzájemně nadávají, házejí klacky pod nohy, asi se také dost nenávidějí a jeden druhému prý vyčítá to nejmenší.
V sobotu 28.3.2015 se v pražském Lezeckém centru SmíchOff uskutečnil letošní první závod Českého poháru mládeže v lezení na obtížnost, který byl zároveň i prvním letošním závodem Českého poháru dospělých v lezení na obtížnost.
Hlavními stavěči byli Jan Zbranek a Jan Šolc, což zaručovalo kvalitu cest a jak se v závodě ukázalo, cesty byly opravdu pro závodníky nejen „výživné“, ale byly i divácky atraktivní a hlavně stavěči krásně dokázali závodníky rozřadit.
Účast byla skvělá – jak počtem závodníků, významnými jmény – Adam Ondra, skalní a závodní matadoři jako Ála Rozsypal, Jirous Přibil a Ondra Ďoubal, tak i diváckou podporou… Celkem se závodu zúčastnilo 101 závodníků a na finále Smíchoff praskal ve švech.
Šlo o společný závod dospělých a mládeže, takže všichni závodníci z kategorií A a junioři automaticky startovali v dospělé kategorii, závod tak byl zajímavější i pro možnost porovnání mezi různými věkovými skupinami.
Honzové připravili pět kvalifikačních cest – dvě speciálně pro muže, na dalších třech se prostřídali závodníci a závodnice kategorie B a ženy (a dívky)
První kvalda nejmladších dívek byla trochu rozehřívací, vysoko v ní dolezly prakticky všechny dívky a sedm z nich dokonce dalo i top. Druhá kvalifikace pak už holky dobře rozřadila, se dvěma topy postupovala z prvního místa do finále Eliška Adamovská a bylo vidět, že její forma na skalách se projevuje i na závodech.. celkem mezi mlaďochy diktuje...
Kvaldy chlapců kategorie B a žen už nebyly úplně zadarmo, ale i tak Iva Vejmolová jako jediná dokázala v obou topovat.
A jak se rozřadili chlapi?!
Béžová cesta v hlavním profilu podle výsledků sice vypadala lehčí – 7 topů, ale celá cesta byla těžká a padalo se hodně už v první bouldrové části ve třetině cesty přes Aixáckou strukturu „Golf“.. Je vidět, že Honzové umí postavit cestu, která prostě postupně prověří všechny lezecké zdatnosti a zkušenosti.
Druhá kvalifikace po modrých chytech vedla přes vlnu naproti baru, cesta byla velmi utažená a jen pár siláků se dokázalo dostat na výživné obliny ve třetí třetině cesty, ani Adam v modré nedal top, když mu po mírném zaváhání u poslední expresky ujela patička...
Kvalifikace skončila kolem druhé hodiny, spousta závodníků se vrhla na gril a ochutnala místní burgery, Honzové stavěči se však vrhli na přestavbu cest a my všichni jsme se už těšili na finále.
Finále začalo před zaplněnou halou kolem 18. hodiny. Nejprve lezli chlapci a dívky kategorie B. Dívky měly v levém koutě hlavního převisu krásnou modrou cestu po boulích a oblinách, která končila vysoko v převisu těžkým krokem do spoďáku, ze kterého se i cvakal top. Cesta byla krásně vyvážená, „houstla“ směrem nahoru a těžce prověřovala jak sílu, vytrvalost tak i lezecký um holek. Pořadí z kvalifikace se změnilo jen na třetím a čtvrtém místě, kde Terka Kubátová zalezla v kvalifikaci lépe lezoucí Sabinu Večeřovou a mohla se tak radovat ze třetího místa.
O zlato svedla těžký boj Lenka Slezáková s Eliškou Adamovskou. Lenka postupovala do finále z druhého místa, ve finále dolezla až k topu, který sice dokázala nabrat, ale už jej nedokázala udržet a cvaknout. A tak jsme všichni napjatě čekali, jak Eliška na výzvu odpoví. Eliška je ale ve skvělé formě a k topu dolezla celkem na pohodu, těžký zdvih dokázala udělat a udržet a cvaknout top. Skvělý výkon hala odměnila bouřlivým potleskem, tahle cesta byla úžasná a na holky bylo radost koukat.
Kluci kategorie B bojovali v cestě, kterou pak lezly i starší dívky a ženy. Tím bylo dáno, že cesta je pro ně přeci jen výzva, takže část finalistů dostal už první těžký bouldr a jen dva závodníci se dokázali dostat nad první převis v cestě. Z něj vedl dynamický skok do struktury nad převisem a ten dokázal udělat jen Aleš Maršík z Liberce, což mu zajistilo první místo před Matějem Burianem a Radimem Hejduškem.
A následovalo finále starších kategorií a dospělých...
Nejprve lezli závodníci a závodnice kategorií A a junioři, kterým se nepovedlo probojovat do finále dospělých, ale uspěli ve svých kategoriích.
Těžké cesty dospělých pro ně holt znamenaly boj už od spodu, ale statečně bojovali o umístění ve svých kategoriích a o možnost nominovat se do reprezentace mládeže. Nejlepší junioři - Martin Jech a Štěpán Volf a nejlepší závodník kategorie A – Jakub Konečný ale slušně zalezli kvalifikace i v rámci dospělých a tak jsme se těšili, jak si dokáží poradit s těžkou finálovkou.
Jakub Konečný vybojoval v dospělých skvělé páté místo (a s přehledem vyhrál svou kategorii) – což je na nejmladšího finalistu skvělý výsledek – vypadá to, že se nám mezi mládeží rodí další skvělý lezec.
Štěpán Volf po chybě ve finálovce skončil až na desátém místě, v juniorech mu to ale stačilo na skvělé druhé místo.
Zato Martin Jech, který do finále dospělých šel „až“ ze sedmého místa, zalezl opravdu skvěle a jen kvůli horšímu umístění z kvalifikace z toho bylo výborné třetí místo.
Na druhém místě se umístil Tomáš Binter, který postupoval z děleného 3. místa. Finále lezl s přehledem, jen nám tentokrát chybělo, že jaksi v cestě nebylo místo, ze kterého by mohl divákům zamávat – tak snad příště ;-)
No a kdo vyhrál? Adam Ondra.. Ale bylo vidět, že se Honza snažil cestu Adamovi znepříjemnit, v místě, kde skončili Tomáš i Martin, Adam lehce zaváhal, ale pak s přehledem „popolezl“ dál do černých „flathold“ oblin. Statečně bojoval až k poslední expresce, tam ale už oblinu neudržel, ale i tak to byl koncert a zasloužené první místo.
V ženách a starších dívčích kategoriích se pořadí z kvalifikací dost promíchalo. „Na vině“ byl hlavně dynamický krok z pod převísku do velikého madla, kde překvapivě skončila i spousta vyšších holek a naopak většina nejmenších závodnic tento pro ně velmi nepříznivý krok zvládla.
Tereza Svobodová s Ivou Vejmolovou nás v tom kroku celkem napínaly, když usoudily, že až do „díry“ se netrefí a předvedly, že holt kde není výška, musí být ukrutná síla. Tereza pak skončila asi o tři kroky dál, když netrefila chyt na boku struktury, ale ještě bojovala a předváděla velmi zajímavé pokusy, jak v převisu lézt na tření.
Iva ve finálovce:
Z kvalifikací druhá postupující Gabča Vráblíková skok s vypětím sil zvládla, pak ale také netrefila chyt na boku struktury a bylo z toho pěkné čtvrté místo.
Danda Kotrbová šla do finále ze šestého místa, ale silná bouldristka ukázala, že lano ji rozhodně jde taky, dynamo do skoku bylo ukázkové a stejně tak krok do struktury, zastavily ji pak až malé chyty v relativně mírně převislé horní polovině stěny a skončila tak na třetím místě.
Z kvalifikací až jako sedmá postupovala Eliška Vlčková. Finálovka ji sedla a bylo vidět, že silově je na tom výborně – celkem v pohodě dala dynamický krok do madla a dostala se i dál než Danda, celkově tedy druhé místo.
Poslední v ženském finále nastupovala Iva Vejmolová, se dvěma topy z kvalifikace byla favoritkou. Trochu nás napínala právě v dynamickém kroku do madla, kdy ho napoprvé netredila, ale dokázala se vlastně málem v pádu udržet, pak chvíle napětí, kdy jsme čekali, jestli napodruhé dynamo vyjde. Iva přehodnotila cestu a místo přelezla jiným způsobem a ukázala, že je na tom silově, ale i psychicky výborně. Ve struktuře sice nedosáhla přímo do chytu, ale pomohla si hranou a pak už jen zaslouženě stoupala až k poslední výlezové desce a za velkých ovací tak obhájila první místo z kvalifikace.
Závody byly super, atmosféra výborná, divácká kulisa jako na svěťáku... Výborní stavěči, stěna, skvělí závodníci a diváci, štědří sponzoři.. no co víc si přát.