Asi to z písku i odjinud znáte. Jediné místo kam můžete dát uzlík je zaplněno X let starou stabilkou, od pohledu nepřátelskou. Cvaknout a modlit se, vyrvat ( pokud to jde ) a nacpat vlastní, nebo ignorovat, rozdejcht to a pokračovat?
Když sundám stabilku a druholezec muj uzlik, tak mě někdo seřve, že jsem sundal jištění. Když do ní někdo hupne a doláme se, budu si to vyčítat. Co s tím páni zkušenější? Co na to etika a zdravej rozum?
Vím, že je to spíš do diskuze, ale zdá se mi to z
Známý plzeňský sextrémista Batole vylezl v sobotu 7.9. stylem PP cestu Do or Die Xa v Tisé. Jendá se o cestu Jardy Maršíka, který ji ale považuje za hřích svého mládí. Od 2. kruhu totiž hrozí pád do malé police, občas se tam dává sbalený spacák. Jarda říkal, že kdyby někdo měl chuť to přejistit, tak se vůbec nebude zlobit. Nicméně se Batole ničeho nezalekl a večer holt kupoval panáky. Druhý den stejně nemohl kvůli protrženému bříšku lézt. Nebo to bylo kocovinou?
22.září t.r. se pojede v rámci mistrovství republiky v bikemaratonu i kolem Bořně.
Proto bych chtěl upozornit všechny lezce,kteří se na Bořeň v tomto dni chystají na některá omezení.Maraton se pojede z tábořiště k chatě,kolem Bořně zpět na tábořiště a příjezdovou cestou do Chouče.
V neděli 22.9. dopoledne(asi od 8.30)nebude možné jet autem z Chouče na tábořiště.Rovněž odjezd z tábořiště dolů bude asi problematický(cca.do 11.00).V této době bude také problematický přístup od chaty s
V neděli 8.9 nám někdo na Mácháči vykradl auto, když jsme se vraceli z lezení a s dalším oblečením a věcmi ukradl celou lezeckou výbavu. Jedná se o lano ROCA 50m červené barvy 10.5mm, lezečky Triop Diamond červeno-černé vel. 31, lezečky Triop Genus světle-hnědo-černé vel.32, sedáky singing-rock vel. L se světle hnědým motivem a druhy vel. XL s červeno-černým indianským motivem, 6 expresek austri-alpin, dvě osmy, čtyři zámkový-karabiny a par smicí. Všechno bylo v šedo-modré 40l malé krosně Doldi.
Již delší dobu je na pultech v horokšeftech k mání nový průvodce na Ostrov od správce oblasti J. Hobláka. Je to záslužný počin, protože starý průvodce je dávno rozprodán a Ostrov dnes patří mezi velmi populární oblasti. Není se co divit, protože zdejší pískovec je velice tvrdý a je zde i dostatek lehčích cest. Navíc občasné hudební produkce v hospodě Pod císařem jsou k nevoli chalupářů stále populární.
V průvodci je téměř o 40 věží a masivů více. Nových cest j
Doufám, že to popíše někdo kdo tam byl. Prozatím volně přeložím z www.rockmaster.tv:
Po OS cestě vedl jednoznačně Chabot, druhý Ovtchinikov, třetí F. Petit a náš děd Maróz byl AŽ čtvrtý! V ženskejch vedla Sarkany, druhá Levet a třetí Cufar.
Po RP cestě se pořadí na bedně u holek nezměnilo zato chlapáci si to trošku proházeli (naštěstí :)). Vítězství Chabota se předpokládalo a jediný Top v cestě Tomášovi M. přinesl druhý místo, třetí Ovtchinikov a čtvrtý Petit. Legrand prý zase v ce
V dnešním dílu o oblastech skalního lezení v Čechách se můžete dozvědět něco o Horních skalách.
Horní skály, zvané též Obrvegry, tvoří skupinou sedmi skalních věží. Jsou příkladem cenomanských pískovců, v nichž se vedle základního křemencového tmelu vyskytují i žíly, tmelené vápencem. Skály jsou pro svou velkou členitost a pevnost oblíbeným cílem horolezců a na jejich vrcholy vedou cesty až VII. stupně obtížnosti. Věže
Bylo by moc dobre, kdyby se zacali do pruvodcu psat krome kruhu (borhaku) i dobra jisteni (smice, hroty, hodiny). Je mnoho cest, ktere si zaslouzi dojistit (jsou objektivne nebezpecne), ale taky hromada, ktera je mozna zajistit smycema. Myslim, ze by se tim taky predeslo nekterym pokusum a nazorum na dojisteni cest, ktere je doopravdy u velke vetsiny cest zbytecne. Co na to říkáte? CO na to říkají naši autoři průvodců?
Juraj Repčík,Robo Štefko a dievčatá ze Slovenska práskají v Ceuse.Juraj už dal tři 8a na OS,Robo 7c PP.Dnes se přesunuli do Saint Legere a tak se teším na další SMSku.Příští týden pošlu nejaký fota.
Po prázdninové přestávce bude opět od 9.září zahájen provoz Boulder centra v Brně Po-So 16-20,30 hod
P.S. hledáme pro Boulder centrum 2 zájemce o náhradní civilní službu, 1.nástup podzim 2002, 2.nástup duben 2003. Podmínka trvalý pobyt Brno-město. Kontakt pro zájemce podhorska@cesa.vutbr.cz nebo jan.smolik@seznam.cz
Asi to z písku i odjinud znáte. Jediné místo kam můžete dát uzlík je zaplněno X let starou stabilkou, od pohledu nepřátelskou. Cvaknout a modlit se, vyrvat ( pokud to jde ) a nacpat vlastní, nebo ignorovat, rozdejcht to a pokračovat?
Když sundám stabilku a druholezec muj uzlik, tak mě někdo seřve, že jsem sundal jištění. Když do ní někdo hupne a doláme se, budu si to vyčítat. Co s tím páni zkušenější? Co na to etika a zdravej rozum?
Vím, že je to spíš do diskuze, ale zdá se mi to zajímavé téma. Obzvlášť pro některé vypečené cesty.
tak především se musí vycházet z charakteru oblasi. Asi by byla hloupost sebrat stabilní smyci tam, kde je zvykem lézt jen s expreskama (třeba na Srbsku Mobilis in mobili, Svíčková nebo na Rovišti Nejdelší vandr). Jsou to smyce, o kterejch se obecně ví, jsou správcem nebo dobrým duchem oblasti po pár letech vyměňované a jejich odstraněním by se výrazně ohrozila bezpečnost dalších lezců. Otázkou je, jestli se pak přelez dá považovat za RP - no ale jelikož tam tu smyci mají všichni tak asi jo, a zrovna tenhle aspekt mě moc netrápí.
Pak jsou smyce "legendární" - o kterých se obecně ví (na prachově pod 1. kruhem údolní spáry na Drážďany, na Suškách v "L", Vega, na obrvegrech Májová cesta), což jsou uzly zatemované nějakým zřejmě pádem tak, že bez poškození skály nejdou vyndat. Kupodivu jsou to smyce ve spárkách, které mají prakticky rovnoběžné stěny a normální člověk (který není smyčkovej démon) do nich nezaloží. To jsou ty smyce, na které pravděpodobně směřoval Matyho dotaz.
Pak jsou smyce "atypické", třeba hodiny které mají metr a půl v průměru a je na provázání potřeba smyce šestimetrová. tu moc lidí s sebou běžně nenosí. sám jsem takovou smyci kdysi zanechal na jednom bezvýznamném prvovýstupku v Císařském údolí. minimálně poslouží k sebejištění prvolezce když mu druholezec posílá po laně třeba druhej konec lana na provázání. zásadně nebrat, a když už je hnusná, tak nahradit novou smycí.
Poslední skupinou jsou smyce "zapomenuté", které jdou lehce ven. buď je druholezec nešika a nevyndá smyci, nebo prvolezec cestu zapytlí a ze smyce slaní. Taková smyce se pak stává majetkem nálezce.
Co s těma legendárníma: na cestě Vega (když jsem ji lezl, je to asi 2 roky) byla smyce dost vorvaná, asi z ní někdo slanil a nezbývalo než na cancour nasadit prusíka a jistit za něj. bezpečnost pofidérní, smyce totálně zatemovaná, nikde jiná možnost. Když už smyci vyrveš (třeba ze slanění, aby tam měli ostatní volnou spárku, je riziko, že se tam zrakví někdo, kdo se smycí natuty počítá, cestu zná, leze ji poněkolikáté a nemá smyci s sebou. Nějak mi to nechce z huby ven, ale tohleto je jedna ze situací, kdy se dá diskutovat o přidání kruhu. Samozřejmě né přidat kruh svévolně, ale po zvážení správce oblasti a místních.
Za nejrozumnější považuju vyměnit fixní smyce za kruh nebo borhák, jak se např. stalo v Tisý v Tušení stínu. Obrovská smyce v hodinách moc elegantně nevypadala.
Zapsal: David, 12:36:44 13.09.2002
Pořádně to vykruhovat?
Jsem z těch, co když mají kruh víc jak tři metry pod sebou, vzpomínají, jestli přibalili toaletní papír. Ale myšlenka "pořádně to vykruhovat" mě fakt děsí. Snad jsi Fery měl jen špatný den nebo kocovinu?
A proč ne. Víc cest bude lezitelných, lidi se rozptýlí a my srabi budem mít co novýho lozit. A nebudeme ničit ty cesty, který leze každej. Třeba na Podmokelskou ve Skaláku nebo na Očko na Křižáku.
Zapsal: Fery, 14:38:47 13.09.2002
Re: A proč ne?
Polemika jen a pouze s tímto Tvým argumentem. To je právě ono. Dobře zajištěný písek by v dnešní době a atmosféře znamenal MNOHONÁSOBNĚ více lidí a to by znamenalo zničenej písek.
Nesouhlasím, že by se lezci rozptýlili, ale naopak by se na písek davy lezců přitáhly.
Sám dobře víš jak dnes vypadá několik oblíbených a tedy asi relativně bezpečných pískových cest. Kdyby došlo k výraznému plošnému přijištění budou tak vypadat všechny přijištěné. Za to dám ruku do ohně. Kromě extrémních sportovců, kteří ani na zajištěném písku nenajdou úplně tu svoji parketu, by se pak na písek přesunula ta obrovská masa, která leze "na pohodu". Protože písek je krásnej a jsou to v čechách absolutně nejvyšší stěny.
Nejlepší řešení je - Maty a všichni ostatní - stabilku, která se ti nelíbí vyndat a nahradit ji novou z vlastní kapsy. Ale kdo z nás je takový altruista?
Jinak různorodost komentářů svědčí o tom, že to není problematika jednoduchá.
K názorům, že se jedná o stabilní jištění o které by se měl starat správce řeknu jen tolik, že zatímco kruh (nýt) je třeba vyměnit jednou za 15, 30, 50 let, potom smyci za dodržení stejné kvality musíš měnit každý rok. A to je asi utopie.
Nezapomínejme na to, že nylon UV zážením degraduje. Lano, které používáte, je expozici UV záření vystaveno řekněme 50x kratší dobu než smyce, která často v J stěně visí pořád.
A to že opravdu houby vydrží jen dokladuje případ kamaráda, který dolezl k hodinám na jedné známé cestě, kde byla stabilka, dal si tam svoji smyci, do té jištění a protože už nemohl, ODSEDL si (kdo ví proč) do té stabilky. Hádejte jak dlouho si poseděl?
A ještě k úvahám jak se na stabilku dívají pravidla. Myslím, že není cesta, kterou by autor od začátku projektoval s tím, že tady bude stabilka. Prostě někdo někdy (autor, správce, nějaký lezec) usoudil, že by byla užitečná a svoji smyci tam nechal. Každý z vás jistě může v cestě nechat svoje dobře založené smyce. To že se hned následující dvojka zaraduje jak snadno přišli k materiálu, je věc jiná. Ale stabilky se objevují postupně a jejich existence je spíš zvyková, než že by podléhala nějakým pravidlům.
Ty davy už tam stejně jsou a spousta cest se lozí na rybáře. Spíš by ty lidi měl někdo nějak vychovat. Když nefungují oddíly, tak umělý stěny to asi nebudou, ne?
Zapsal: Fery, 13:35:38 16.09.2002
vyhazuji je
Pokud se mohu připojit, tak jen za sebe: věřím, že smyce jsou přenosná a dočasná řešení postupového (sestupového) jištění a ve skále by neměly zůstávat. Nejpřesvědčivější argument se mi naskytl, když jsem si před asi 6 lety v Labáku do jedné "zatemované" erární smyce odsedl a probral se za 3 dny v Ústí na JIPce. Smyce nevypadla, přetrhla se v uzlu a to si stále připomínám, že jsem si ji prohlížel a říkal si, že z takovejch erárů jsem se v Tatrách něco naslaňoval. Když jsem mnohem později na VK Labské pískovce přišel s připomínkou či návrhem, že takové smyce hodlám vyhazovat, nikdo nebyl proti. Netvrdím, že jak někde vidím smyčku, tak se po ni sápu, abych ji vyhodil, ale už jsem jich pár sundal a to bez náhrady. Kdo nechce umět smyčkovat, na písku se mu stejně asi líbit nemůže. Na druhou stranu je pravda, že na místě tutových smyc se objevují kruhy, což ale v mnohých případech považuji spíše za vhodné, protože stokrát cvaklý kruh, je pro skálu neší zlo, než stokrát provazované tutové hodiny.
Jirka Ch.
Zapsal: JiCh, 13:56:24 16.09.2002
Hawk!
Zapsal: René, 18:34:44 17.09.2002
Každý má svou zodpovědnost
1/ Každý kdo leze má být schopen objektivně posoudit kvalitu jištění na základě vlastní zkušenosti a pak se rozhodnout jestli jde dál, jestli cvakne starou smyci, nebo ji vyndá a dá novou.
První dvě možnosti jsou pravda poněkud rizikovější než možnost třetí....
2/Jestliže se někdo zrakví protože neumí založit, sorry, ale budu se cítit líp než kdyby se zrakvil protože přerval smyci o níž jsem věděl že je naprd a nechal ji tam. Druhá strana je, že ho třeba mohla narovnat, zbrzdit, atp.. Ale závěr je, že když na to nemáš, tak tam nelez...
3/ Nejsme ptáci a nemáme křídla, tak se podle toho na skalách chovejme. Kruhy popřidávané do cest to ale neřeší. Francie má jištění perfekt, ale nevím jak jiné, ale mně to cavkání s jedním nýtem u kotníku, druhým u pasu a třetím u ramene docle sere, takže tudy asi ne. Navíc i z lehké cesty která má výraznou psychickou stránku mám většinou výraznější radost, než z vynýtované devítky.
Radek
* Na klasice na Kapelnika se v dobach minulych standovalo v hodinach nad udolni hranou.Kdo je chtel provazat, musel si svazat x smyc dohromady,pak zakrysit do diry a provazat.A najednou tam kdosi rozumny dal kruh.Klasici se urcite obraceli v hrobe,normalni lezecka populace zajasala.
* Krizak-Lamprda (nebo i Krizovy kral):nejpopularnejsi cesta mela kdysi pod 1.kruhem hodiny.Nekdo je urval a byly nahrazeny stabilkou v trhline u hranky.Za rok ztvrdla na sutr (nekdo muze rict,ze pekne drzela tvar a dobre se cvakala) a duveryhodne rozhodne nevypadala.Kdyby se misto ni dal malej krouzek nebo jen drik, urcite by to bylo smysluplnejsi.
*Mam za sebou desitky a desitky prvovystupu na pisku, myslim, ze stabilku misto radnyho jisteni-tedy kruhu pouzit neni mozny.Pokud je to misto, kde je temer nemozny zavazat hodiny ci zalozit uzel-patri tam kruh.Kazdy prvovystupce nese zodpovednost za jisteni, ktery osadil.Nikdy nevim,kdo a kdy cestu prijde prelizt.Treba taky za pet let a pri predstave,ze to radne hodi do sluncem vysisovany stabilky-good luck!!!
*Tvrdit,ze smyce ma pravidelne vymenovat spravce oblasti je prinejmensim usmevne.Neznam oblast,kde by vsechno jisteni-kruhy i slanaky byly v poradku!Natoz nejaky smyce!Proste se na to kasle,nejsou lidi,cas nebo prachy.(Proto budme vdecny za kazdej vymenenej kruh,slanak ci nejt.)
* Pro Zobana: pokud te hustota nejtu ve Francii sere-jak pises,cvakej si kazdej desatej a udelas si z toho lezeni podle svyho gusta, nebo ne? A kdyby ses chtel ukojit trochu blize,zvu te k nam do Adru,kde je spousta - dle mistnich-lehkejch cest,ktery vsak temer nikdo neleze,protoze maji psychickou stranku az moc vyraznou (neboli se tam muzes klidanko zrakvit).
Registrace
Metodika
lezec.cz
V dnešním dílu o oblastech skalního lezení v Čechách se můžete dozvědět něco o Horních skalách.
GPS a mapové aplikace