Dne XXVI., měsíce července, Léta Páně MMVIII, bude tomu na den přesně jedno sto let, kdy na vrchol Dogy, dominanty Tisé, vstoupila lidská noha.
Dominanta Tisé v mlze - květen
foto by © Kajoch
Událost tato převýznamná, nemůže zajisté nevzbuditi zájmu obce lezecké, kraje zdejšího, Českosaského.
Zarostlí, věkovití klasici, ambiciózní sportovníci s pytlíkem v předu i vzadu, Kamaráden Bande aus Dresden v pestrobarevných harapeskách, či ikona zdejších skal, zvaná Pískovcová fréza, zajisté lačnící jsou velmi, po skalpu cennějším, než každoročně se opakující příležitosti mnohé, Hore Zdar či Berg Heil se zovoucí. Příležitost vpravdě významu historického a to vepsati jako první jména svého, v okamžicích prvních, dne tohoto jedinečného, do knížky Dogy vrcholové a počinem tímto, zraku kolegů svých zajisté vytříti a na dalších sto let v historii vstoupiti.
Známost události této nastávající byla též, coby rukavice hozena před kompanii lidu, od lezení odpadlého, leč s lezením a lezci cosi jistotně stále společně majícího. Partičkové tito, usnesli se vlastní cesty na Dogu napřímiti, však zcela choutek a možností svých se přidržujíc, ne ve směru vertikálním, nýbrž ve směru horizontálním - hajlajn se nazývajícím. Rozhodnuti zároveň nečekati termínu onoho slavného, z důvodu zcela praktického, množství lidu velikého, na vrcholu nevelikém se obávajíc.
Polojasné oblohy sobota pátého, měsíce sedmého, ukázala se býti stvořena právě pro uskutečnění plánu onoho. Dnem tímto, byl tedy nový směr na Dogu vytyčen a éra století nového, vrcholů zdejších, zdolávání zahájena!
Hore Zdar - Berg Heil - Hajlajnhajl! Kolouch
Hlavně nespadnout do komína
foto by © Kolouch
Horizontální cesta - 18 m
foto by © Stefan Junghannss
Kdosi, kdesi, mezi obry
foto by © Ježek
Kolouchovi spadla čepice
foto by © Ježek
Nestřílet! Už jdu!
foto by © Kolouch
Ruce za zády a hlava v obacích - Stefan
foto by © Ježek
RVHP - ruka vzájemné hajlajnové pomoci
foto by © Stefan Junghannss
Více fotek později na
www.slacklive.cz