V sobotu jsem byl po nějaké době na Suškách. Byl nádherný, slunečný den, všude mrak lidí. Ani jsme se všichni na jižní, sluncem vyhřáté stěny nevešli. Co mě šokovalo, bylo zjištění jak se v poslední době změnily lezecké návyky. Mezi Hlavní věží a Samotářem byla spousta lezců (a lezkyň) a prakticky všichni lezli s horním jištěním , jištěni ze země. Dolů se většinou nechávali spouštět. To, ale probíhalo na starých cestách, střední obtížnosti. Jen výjimečně prvolezec
Plac pod Ostrovskou stěnou. Různě zde postávají lezci, sluneční paprsky pronikají skrze větvoví, pohoda. K výstupu se právě připravuje Kočičák, jeho žena Miláček a k mladé břízce je na provaze připoutáno jejich dítě Pupíček. Kočičák svléká tričko a Miláček s obdivem pozoruje jeho urostlou postavu. Kočičák přistupuje k Miláčkovi a vzájemně se objímají. Následuje dlouhý polibek
Kočičák: Miláčku, ještě to vydrž, jen co přemlasknu tu cestu, tak tě pomiluju.
Miláček: Už dělej br
Montana má svého ROZ a DÍLA a Lezec se může radovat, protože i on získal podobné postavičky. Bytosti nadané vtipem a jasnozřivostí, schopné glosovat aktuální dění, ale přitom zůstat tajemnými osobami o nichž nikdo neví odkud přišly, kam jdou a zda jsou vůbec pravé.
O víkendu 15.-16.března proběhl letošní první mezinárodní závod v bouldrech. V sestavě Věra Kotasová a Radovan Souček jsme se vydali podívat zblízka na anglické bouldry, ktaré stavěl legendární Jerry Moffat. Lezlo se tříkolově, takže celkem to dalo 18 poctivých bouldrů. Akce se nám vydařila nad očekávání, vyšlo i počasí, jenom zpáteční letadlo mělo zpoždění kvůli nakládání tyček atletů, kteří se s náma vraceli z Mistrovství Světa
Industriální alpinismus je lezení po pilířích mostů, opěrných zdech, továrních komínech, výškových budovách a podobných objektech nepřírodního původu, které nebyly původně zamýšleny jako lezecké terény (výstup na překližce nebo na „poleznou věž“ tedy není industriálním výstupem). Stejně tak se nedá považovat za pravověrný industriální terén populární pražská Opatov wall, protože sekání stupů a chytů by degradovalo industriální alpinismus na
Navazování na bederní úvazek (sedák, sedací úvazek)
Původně jsme se tímto tématem vůbec zabývat nehodlali, protože se nám jevilo jako velmi jednoduché, ale množství fatálních chyb, které neustále vidíme okolo sebe, zejména na umělých stěnách, nás k tomu přinutilo. Popíšeme nám známé správné způsoby navazování pouze na bederní úvazek a také možné chyby, které se při navazování vyskytují. Připomínáme, že navázaní na samosta
Opět zdravím všechny příznivce sápání se na kameny a stěnky. Náš tradičně silný tým Resch-Hegr z podporou několika dalších rukou nachystal zájemcům o vyvětrání plic zanesených smradem a magnéziovým prachem z boulderovek několik novinek. Tentokrát jsme se vrhli na nekonečné moře balvanů v okolí Petrohradského hradu. Tato lokalita je v podstatě tvořena dvěma kopci, jeden menší je mezi silničkou hřiště-kravín a hřbitovem, na dr
V sobotu jsem byl po nějaké době na Suškách. Byl nádherný, slunečný den, všude mrak lidí. Ani jsme se všichni na jižní, sluncem vyhřáté stěny nevešli. Co mě šokovalo, bylo zjištění jak se v poslední době změnily lezecké návyky. Mezi Hlavní věží a Samotářem byla spousta lezců (a lezkyň) a prakticky všichni lezli s horním jištěním , jištěni ze země. Dolů se většinou nechávali spouštět. To, ale probíhalo na starých cestách, střední obtížnosti. Jen výjimečně prvolezec dolezl na vršek, nebo ke štandu a dobíral druholezce. Samozřejmě v Srbsku, nebo na Panthenu to bylo běžné už dříve, ale na Suškách na tomto typu cest mě to opravdu překvapilo (i když na Střední věži to taky bývá běžné). Podle mě to je silně ujetá metoda, která se do skal masově přenesla z překližky. V žádném případě proti překližce nic nemám, nakonec jsme ve vyšehradské sokolovně kdysi postavili první stěnu v Praze (nebo snad i v celé republice – dnes už neexistuje) a později v Modřanech. Ale způsob lezení (jištění) na překližce by se měl do skal přenášet pokud možno co nejméně. U těch dvou podobných smrťáků v Alkazaru jsem nebyl, ale dost možná byly způsobeny právě tím, že se lezec nechává jednou spouštět od stěnového kruhu a podruhé od něj slaní. Snadno může totiž přitom dojít k nedorozumění. Je-li kolem spousta dalších lezců, tak na povel Honzo zruš, můžou reagovat tři další lidi. O záměně drž a zruš, raději nemluvím.