Cesta má 33 délek (místy 7c/+) a je to varianta Salathe Wall. Začal v 5:32 ráno, nahoře byl za 3 hodiny a 56 minut.
Podle informací National Geographic se na výstup připravoval utajovaně asi rok. O projektu vědělo jen pár lidí. Trénoval na to v USA, Číně, Evropě a Maroku. První pokus měl vloni v listopadu, ale po hodině lezení se vrátil, protože se mu podmínky nezdály.
Z přelezu a příprav se připravuje dokumentární film, pro magazín National Geographic.
Alex věnoval každý den dlouhé hodiny tréninku, visům za prsty, shybům na jedné ruce na desce, kterou si namontoval na svou dodávku. K dokonalosti se učil zapamatovat přesné sekvence kroků pro každou klíčovou délku.
Existuje více lezců na Alexově lezecké úrovni, píše magazín, ale nikdo nedosáhl jeho mentální schopnosti ovládat strach. Jeho tolerance k nebezpečným situacím je tak pozoruhodná, že neurologové vědecky studovali části jeho mozku související se strachem, aby viděli, v čem se liší od normy. Alex to vidí v pragmatičtěji:
"Samozřejmě vím, že jsem při sólu v nebezpečí, ale pocit strachu mi v žádném případě nepomáhá," řekl.
"Ale pocit strachu výkon jen sráží dolů, tak ho vytěsním stranou."
O předchozím víkendu si Alex Honnold pocvičil přelez Freerideru s Tommy Caldwellem. Dali ho za něco málo přes pět a půl hodiny a překonali svůj dosavadní časový rekord.
"Alex byl jak v ohni," řekl Tommy Caldwell.
"Nikdy jsem ho neviděl lézt tak dobře."
Fyzicky i psychicky nejnáročnější na Freerideru mají být dvě rajbasové délky ve výšce asi 200 metrů. Žula vyleštěná do hladka dávnými ledovci je bez chytů a leze se na tření.
"Je to jako stoupání po skle," řekl podle National Geographic Alex.
Pár dní před sólo výstupem si Alex Freeridera proslaňoval, aby zkontroloval, že mu nedávná bouřka nesmyla mágem označené klíčové chyty. Byly suché a v perfektním stavu.
"Před lety, když jsem si poprvé mentálně zjišťoval, co znamená lézt Freeridera sólo, tam bylo půl tuctu délek, v kterých jsem si myslel: To je děsivý krok a tohle skutečně šílená sekvence...," cituje National Geographic Alexe.
"Bylo tam tolik úseků, o kterých jsem si myslel 'hrůza'. Ale za ty roky jsem si rozšiřoval svou komfortní zónu víc a víc, až se ta místa, která se zdála totálně bláznivá, dostala do oblasti možného."
Jimmy Chin, který Alexovu akci včetně příprav dokumentoval, a jeho asistentka slanili s kamerami z vrcholu, aby natočili Alexe, jak leze horní půlku stěny, měli při stoupání s použitím jumarů problémy s Alexem držet krok.
Viz:
www.nationalgeographic.com
Občas to bylo stresující, říká autor téhle fotky Jimmy Chin, který událost včetně příprav dokumentoval. Foto ze zhruba 2/3 cesty:
Freerider, El Capitan, topo: