Adamovi, který nekompromisně vede světové žebříčky, jak v obtížnosti, tak v boulderech, se před víkendem podařilo posunout jeho boulderové maximum, když přelezl svůj vysněný projekt.
Výstava Fotky z Lezce je nyní na podzim v Brně v Klubu cestovatelů. Včera se stala součástí Horolezecké party, kterou pro partnery uspořádal Český horolezecký svaz v den zahájení veletrhu Sport Life. Výstava bude v Brně do začátku prosince, pak se plánuje její převoz do Prahy.
Ve dnech 18. až 20. dubna 2011 se v Jasné uskutečnil velký nezávislý test lavinových přístrojů. Organizátorem této akce bylo Stredisko lavínové prevence Horské záchranné služby.
Po neúspěšném pokusu o dokončení projektu na Mount Kyzyl Asker udělali Ines Papert a Wolfgang Russegger novou cestu Quantum of Solace (ABO, WI 7+, M7, 600m) na Great Wall of China v Kyrgyzstánu.
Letos léto pozvolna utíkalo, o víkendech pravidelně pršelo a mně se za tři měsíce podařilo akorát dvakrát místo do skal dojet na umělku a urvat jediný víkend venku.
Mezinárodní mistrovství České republiky v drytoolingu
Většina „normálních lezců“ se touto dobou v lepším případě odebírá na jih za teplem, v tom horším zavírá pod střechy tělocvičen a pouze několik úchylných jedinců se začíná radovat s každou desetinou milimetru ledu přibyvšího za noc na skle auta při raním škrábání.
Dne 5.11. 2011 se v nově otevřeném lezeckém centru Písek uskuteční Český pohár v lezení na obtížnost. Na tento den si určitě udělejte volno a naplánujte formu.
Už od loňského roku jsem měl nějaké plány na rychlé přelezy klasických alpských cest. Veškerá realizace se ale v horách odvíjí od počasí, podmínek a volného času. A tak mi z toho nakonec z logistických důvodů vykrystalizoval Matterhorn a Mont Blanc.
1. Ve dnech 18. až 20. dubna 2011 se v Jasné uskutečnil velký nezávislý test lavinových přístrojů a organizátorem této akce bylo Stredisko lavínové prevence Horské záchranné služby (SLP HZS).
2. Partnery Testu byly Horská služba České republiky (HS ČR), TOPR a GOPR z Polska, horští vůdci UIAGM ze Slovenska a Česka a Nadace Anny Pasek z Polska. Při testech lavinových přístrojů také velmi pomáhali záchranáři z Oblastních středisek HZS Nízké Tatry a Západné Tatry. Celkem se jednalo o 14 lidí!
Poznámka: tento test jsem tedy neorganizoval já, Viktor Kořízek. Já jsem sem byl pouze přizván za HS ČR a tentokrát tady se mnou byla pouze Kristýnka, Frenky by to už nedal ...
3. Cílem testu bylo ověřit reálný dosah a další schopnosti lavinových přístrojů, které JSOU DOSTUPNÉ NA SLOVENSKÉM, ČESKÉM a POLSKÉM TRHU.
Poznámka: před testem byli osloveni všichni distributoři lavinových přístrojů. Zapůjčili k testům některé již uvedené lavinové přístroje, zbývající jsme dali dohromady z vlastních zdrojů HS ČR, HZS, TOPRa GOPR.
Arva AXIS nebyl ještě k dispozici.
Arva LINK New nebyl ještě k dispozici.
Pieps Vector byl nejprve přislíben (již poněkolikáté), ale nakonec nebyl opět dodán, nebyl a dodnes není ještě volně k dispozici na trhu.
4. Samotné testy se uskutečnily v Derešském kotli pod Chopkom. Udělali jsme tam stovky měření a jejich výsledky kluci ze Slovenska z Lavinové prevence PARÁDNĚ zpracovali, aby se i laická veřejnost mohla dobře a především s důvěrou v korektní informace správně orientovat při výběru lavinových přístrojů.
Já osobně jsem byl nadšen z pracovitosti a nasazení všech zúčastněných a nyní i ze zpracování těchto našich měření. Celé testování bylo velmi namáhavé a všem zúčastněným patří obrovský dík. Pracovalo se dva dny od rána do večera přímo v terénu.
Pracovalo se ve třech nezávislých skupinách.
- 1. skupina ověřovala dosahy, hrubé a vícenásobné vyhledávání
- 2. skupina měla na starosti jemné dohledávání
- 3. skupina porovnávala vliv vysílačky a mobilních telefonů
A co se týká výsledků?
Byly proměřovány klasické situace. Metodika jednotlivých testů byla předem jasně formulována. Metodika byla navíc promyšlena tak, že se vycházelo z běžného postupu v praxi a aby se na tyto měření dalo navázat i kdykoliv příště. Dbalo se na absolutní korektnost a tato korektnost čiší i z výsledků, které si můžete podrobně projít v přiložených PDF souborech
Metodika vycházela z testování lavinových přístrojů, které používá DAV – Sichereitsforschung (Německo) a z doporučení IKARu pro hledání s lavinovými přístroji.
Tato doporučení byla doplněna ještě o některá další dílčí měření:
- porovnání výsledků reálných a těch na displeji (Nezávislý test lavinových přístrojů HS ČR)
- alespoň z části bylo provedeno trasování pomocí GPS při hledání více zasypaných
Dalším důležitým momentem bylo ověření informace, že lavinové přístroje mohou být výrazně ovlivněny dalšími elektronickými přístroji, konkrétně záchranářskou vysílačkou a mobilním telefonem.
5. Načasování zveřejnění výsledků
souvisí především s pracovním vytížením kluků ze SLP HZS.
Test měl být také nejprve zveřejněn na Mezinárodním setkání IKARu (letos ve Švédsku) 18. - 22. 10. 2011
Informace o lavinové problematice například v červnu je samozřejmě nesmyslná a byla by kontraproduktivní.
6. Pár drobností k výsledkům:
(aby nedocházelo ke špatným interpretacím)
- Vykreslení do elips není dvojrozměrné (tedy maximum a minimum). Proto se může dosah místy jevit horší a někdy naopak lepší (stabilní signál, průměrné hodnoty). V tabulce jsou zvýrazněné maxima a minima dosahů jednotlivých přístrojů:
Přístroj osa X osa Y osa Z
Arva 3 Axes 31,1 23,2 12,9
Arva Evo 3 28,4 23,8 13,4
bca Tracker 2 43,7 21,3 26,1
bca Tracker DTS 33,4 16,3 15,5
Barryvox VS 68 63 10,6 51,5
Mammut Barryvox Pulse 3.2 46,9 22,6 32,9
Mammut Barryvox Opto 3000 29,9 7,7 15,5
Ortovox 3+ 29,3 18,4 13
Ortovox F1 69,3 20,3 51,7
Ortovox Patroller 29,6 13,3 14,
Ortovox S1 42,4 27,4 28
Pieps DSP v. 5.0 45,2 32,9 31,8
Pieps DSP v. 6.2 44,5 34,5 25,6
Pieps Freeride 27,2 7,6 10,2
Porovnejte si prosím tyto výsledky i s dalšími testy a speciálně bych ke srovnání doporučil test, který vytvořili D. Stuchlík a J. Bednařík. Kromě odlišných výsledků (téměř od všech jiných testů) vás možná zaujme i taková „zvláštní“ volba parametrů :-)))
Odkaz na celou řadu významných testů najdete tady www.alpy4000.cz
- Barevné vyznačení dobrých nebo méně dobrých dosahů v testu:
Červené úseky jsou již pod hranicí únosnosti!
Problém malého dosahu (pod 10 m) znamená především DVĚ NEBEZPEČÍ:
a) jemnější prohledávání a tudíž je nutná výrazně delší doba k prohledávání!
Je nutné počítat i s určitou rezervou!
b) možnost minout zachraňovaného!
Přitom platí, že při dosahu pod 15 m zvyšujeme tuto „šanci“ až na 30%!
- Reálné hodnoty se často liší od displejových hodnot. Každý by proto měl znát tuto vlastnost u svého přístroje. 60 m na displeji prostě často nebývá 60 m v reálu!
7. Fakt, že lavinové přístroje mohou být výrazně ovlivněny dalšími elektronickými přístroji, konkrétně záchranářskou vysílačkou a mobilním telefonem vychází z informace z roku 2009!
Autoři tohoto upozornění ale nejsou z Piepsu (i když se to týká právě jeho výrobku – Pieps DSP), ale jsou to: Ferdinad Alber, dobrovolný záchranář ze St. Antonu, který to zjistil přímo při záchranné akci
a později: Mike Laney, National Ski patrol (National Avalanche Program Director) Dick Woolf, National Telecom Advisor
Hned následující rok doplňují jednotlivé firmy i zvýrazněné doporučení, jak používat současně s lavinovým přístrojem i další elektronické, magnetické či kovové pomůcky.
Změny v manuálu Piepsu
Pieps kvůli tomu mění i celkový způsob nošení lavinového přístroje. Z původního (asi i nejlepšího) prostoru na hrudníku, ho přesouvá níže k pasu.
Pozměněné upozornění firmy Pieps od toho roku uvnitř manuálu:
„Lavinové vyhledávače jsou zařízení velmi citlivá na eletrické a magnetické vlnění, které negativně ovlivňuje jejich vlastnosti. Proto všichni výrobci lavinových vyhledávačů doporučují dodržovat minimální vzdálenost mezi vyhledávačem a elektronickými, magnetickými nebo kovovými předměty (např. radiostanice, mobilní telefon, MP3 přehrávače, svazek klíčů)! PIE PS doporučuje: • Minimální vzdálenost v režimu VYSÍLÁNÍ: 15 cm • Minimální vzdálenost v režimu VYHLEDÁVÁNÍ: 1,5 m • Více informací o tomto tématu naleznete na: www.ikar-cisa.org“
Všichni se tak můžete sami přesvědčit, že zde není jediná zmínka, že Pieps DSP může být ovlivněn až tak, že z módu vysílání ho můžete takto snadno VYPNOUT úplně!
Jsou možné i další možnosti kombinací samovolného přepínání jednotlivých módů, aniž by se pohnulo manuálně přepínačem!
V dnešní době, kdy se na trh dostávají stále výkonnější telefony, je aktuální i otázka vypnutí vysílajícího lavinového přístroje právě jimi. V testu se zcela jasně prokázalo, že právě chytré moderní telefony mohou způsobit tento celkem zásadní problém. U starších telefonů nebylo ovlivnění až tak dramatické.
PROBLÉM NASTÁVÁ U LAVINOVÝCH PŘÍSTROJŮ S MAGNETICKÝM PŘEPÍNÁNÍM MEZI JEDNOTLIVÝMI MÓDY!
Při těsné nebo i blízké vzájemné pozici může dojít k přepnutí režimů, zapnutí nebo vynutí přístroje a nebo uvedení přístroje do neidentifikovatelné systémové chyby. Kromě zapnutí přístroje, jsou všechny ostatní momenty výrazně nebezpečné.
V upozornění National Ski patrol z 22. ledna 2009 se píše mimochodem konkrétně toto:
„Avalanche rescue transceivers are extremely sensitive devices, and can be affected by the magnet found in a radio speaker. If the radio, or even a speaker-microphone, comes in close proximity with the avalanche transceiver, magnetic fields are present that can activate magnetic switches in the PIEPS DSP to turn it off or change it from transmit mode to search mode. This is NOT a Motorola radio issue-this is NOT a radio frequency issue-it doesn't matter if you are using VHF, UHF, or 800 MHz radios-it's a magnetism issue that apparently affects other transceiver brands and models as well.“
Ukázky z testů na Slovensku:
- hledání polohy, při které mobil nebo vysílačka vypne vyhledávač (vyhledávač nyní vysílá):
- POZOR! toto není poloha při které bude přístroj vždy a zaručeně vysílat! :-)
- ukázka vypnutí mobilem (vyhledávač nyní NEvysílá!):
- ukázka vypnutí vysílačkou (vyhledávač nyní NEvysílá!):
- podrobněji níže na videu
Mobilní telefon
Nejlépe nosit vypnutý v batohu, tedy dostatečně daleko od lavinového přístroje.
Pozor: ani vypnutí mobilního telefonu poblíž lavinového přístroje nic neřeší.
Pozor, výrobcem uváděný minimální rozměr 15 cm, může pád v lavině v pohodě změnit!
Původně a správně, podle doporučení, vzdálený mobilní telefon, totiž může být silou sněhu přitlačen až k lavinovému přístroji! Lavina vám dokáže klidně utrhnout nohu, ...
TĚCH DOPORUČOVANÝCH MINIMÁLNÍCH 15 CM BEZPEČNÉ VZDÁLENOSTI MUSÍ PLATIT PŘEDEVŠÍM AŽ PRO STAV, KDYŽ UŽ VÁS ZASYPE LAVINA!
Záchranářská vysílačka
Tady se ukazuje asi nejmarkantnější problém. Záchranář musí mít u sebe při záchranné akci ve volném terénu lavinový přístroj pevně upnutý na těle. A aby mohla záchranná operace dobře fungovat, musí být vybaven i vysílačkou a například u nás i mobilním telefonem. Navíc tyto komunikační prostředky musí mít v pohotovosti a při ruce. Bohužel tyto testy prokázaly, že v kombinaci s uvedenými lavinovými přístroji (Pieps DSP a Arvo Evo 3) má šanci, že jeho lavinový přístroj, který mu má chránit život, ho nebude chránit vůbec!
LAVINU NEZAJÍMAJÍ CENTIMETRY V NÁVODU :-)))
Jak dát v praxi tyto neslučitelné věci dohromady, aby se člověk nemusel bát a děsit?
1. Lavinový přístroj musí mít na těle (břicho a hrudník), v kalhotách si ho nedokážu kvůli volnému pohybu představit.
2. Mobilní telefon (kvůli velikosti) si naopak dokážu představit v boční kapse kalhot.
3. Jenže vysílačka, která je na pružných popruzích upnutá na těle, se může během pádu v lavině dostat po těle téměř kamkoliv!
4. Ano, náčelník HS anebo i vedoucí akce nemůže tento fakt bagatelizovat s tím, že „nejsme přeci v Americe (viz. příklad s mikrovlnkou)“, musí ho naopak kvůli svým podřízeným brát velice vážně!
Proč?
1. Proč ale chodit na záchranné akce dopředu vyděšený a kalkulovat s výše uvedenými smrtícími možnostmi?
2. Proč by měl vedoucí zásahu, vysílat do záchranné akce své lidi již dopředu takto ohrožené, když za ně má přímou odpovědnost?
3. Není snadnější a smysluplnější, vybavit své lidi přístroji, ze kterých nemusí mít strach?
4. Co s již nakoupenými přístroji a kde vzít nové? :-)))
Tady se můžete podívat na ukázkové video, jak si lehce vypnout váš lavinový přístroj Pieps DSP. Kdo máte možnosti, zkuste si to, mám pocit, že vás to nenechá chladnými :-)))
A co říci závěrem?
- S myšlenkou uspořádat tento test v Jasné jsem prosím nepřišel já, byl jsem k němu pouze přizván za HS ČR.
„Hlavným organizátorom Testu bolo Stredisko lavínovej prevencie Horskej záchrannej služby. Ostatní účastníci boli pozvaní, aby bola zabezpečená transparentnost Testu (celkovo sa na testovaní zúčastnilo 14 ľudí).“
- To, že Pieps DSP se dá takhle lehce vypnout, za to fakt taky nemůžu a opět jsem s tím nepřišel já, viz. text výše!
- Pieps Vector nám dovozce ani na více žádostí a slibů nedal k dispozici!
„Cieľom Testu bolo overiť funkčnost a dosahy prístrojov, ktoré sú na slovenskom, českom a poľskom trhu. V době Testu nebol Pieps Vector voľne dostupný v outdoorových predajniach. Iba dovozca mohol doviezť jeden kus na otestovanie (a aj tak ho nedoviezol ako nám pár dní před Testom sľuboval), preto sme ho netestovali.“
- Všem bych doporučil nejprve nechat prověřit především časem novinky mezi lavinovými přístroji :-))), vytvořit geniální přístroj okamžitě totiž není vůbec jednoduchá věc a je zapotřebí vždy spousta změn a vylepšení (a mimochodem, Pieps Vector je již dva roky stará novinka)
- Nejsem rozhodně zastáncem, aby se výrobce přetrhnul a na trh dal nový, ještě nedodělaný přístroj (a my ho pak v testu nebo vy v praxi okamžitě „zařízli“).
„Cieľom Testu určite nebolo urobiť nejaké absolutné poradie prístrojov, len poukázať na silné a slabé stránky jednotlivých prístrojov.“
- Pomluvy a lži dovozců Piepsu do ČR? Při minulém testu HS ČR nám (rozuměj HS ČR) vyhrožovali dokonce přímo i soudem :-)))
- Nejsem žádný odpůrce Piepsu, sám jsem ho do HS ČR protláčel, když ho do ČR tehdy ještě dovážel Jirka Šťáva a Stubai. Jen jsem krapet alergický na nekorektní jednání a reklamní blamáž ...
- Novinářská práce Petra Šimáčka je také úsměvná, aniž by kontaktoval samotné autory a organizátory testu, tak je pro jistotu a pravděpodobně na zakázku raději ihned pomlouvá a podsouvá lidem dezinformace, aniž by si zjistil alespoň elementární info :-))) Navíc jim dává i velmi nebezpečné rady, kde prý nosit lavinový přístroj!!
- Nechápu, jak mohou být dovozci Piepsu do ČR překvapení touto informací, když samotný Pieps spolu s dalšími, o tomto problému vědí minimálně již od roku 2009!
„I HZS nakupovala Pieps DSP v decembri 2007 a vtedy ešte na povrch problém vysielačky nevyplával. V návodoch k prístrojom tam tieto informácie ešte nie sú (myslím informácie, na ktoré sa odvolávajú niektorí diskutéri a píšu, že nevieme čítať). Preto sme si aj pre naše vlastné potreby chceli overiť tento dnes už známy fakt, aby sme ho mohli prezentovať ostatným našim záchranárom, ktorí prístroje Pieps DSP používajú. Do Správy doplníme frekvencie, na ktorých naše vysílačky pracujú (dobrá pripomienka od jedného diskutéra). V ďalších testoch pravdaže môžme urobiť aj testy vplyvu verejnosti dostupných vysielačiek.“
- Nechápu, jak si mohou dovozci Piepsu do ČR a SK dovolit, tyto zásadní informace nesdělit členům HS ČR, HZS, GOPRu a TOPRu a vystavit je tak tomuto riziku? V tehdejších manuálech o tom nebyla ani řádka, což můžeme snadno doložit. Každá slušná firma, která když něco podobného „dodatečně“ zjistí, tak se o tom snaží neprodleně informovat své zákazníky a vždy se alespoň i omluví a případně od nich stáhne své potenciálně nebezpečné výrobky.
- Pro kluky ze SLP HZS muselo být velké zadostiučinění, když po své přednášce na IKARu letos ve Švédsku (mezinárodní konference) za nimi chodili ostatní s uznáním a to včetně výrobců (dokonce i od Piepsu) s nabídkou pro další pokračování těchto testů :-))), gratuluju kluci!
Poučení pro běžnou lavinovou veřejnost:
Z výše uvedeného by mělo platit především toto pravidlo (a nezapomínejte na něj ani při tzv. kontrole funkčnosti svých lavinových přístrojů před túrou):
Minimální vzdálenost v režimu:
- VYSÍLÁNÍ: 15 cm
- VYHLEDÁVÁNÍ: 1,5 m
A TĚCH DOPORUČOVANÝCH MINIMÁLNÍCH 15 CM BEZPEČNÉ VZDÁLENOSTI MUSÍ PLATIT PŘEDEVŠÍM AŽ PRO STAV, KDYŽ UŽ VÁS ZASYPE LAVINA!