Nejrozsáhlejší věží Schmilky je Rauschenstein s údolní stěnou vysokoudobrých 70 metrů. Z Hřenska se jeví jako velký masív poskládaný z malých bochánků. Najdete ho hned vedle turistické cesty "Elbleitenweg" vedoucí ze Schmilky na Schrammsteiny zhruba nad místem, kde dole u Labe končí obec Schmilka.
Letos opět po dvou letech přišlo na řadu Mistrovství Evropy. Pořadatelství si u ICC (mezinárodní instituce organizující závody ve sportovním lezení) zajistilo francouzské Chamonix. Horské středisko pod Mont Blancem je tradičním organizátorem velkých mezinárodních soutěží a letos navíc celou akci pojali jako Festival sportovního lezení. O evropský titul se závodilo v boulderignu, v lezení na obtížnost a v lezení na rychlost. Český mančaft
V poslední Montaně je opět opěvovaná Frankenjura a tak si myslím, že by nebylo od věci napsat taky něco o dalších možná ne příliš známých oblastech, ve kterých si zaleze i „normální“ člověk. Ve všech posledních článcích týkajících se Frankenjury se omílají stejné oblasti. Přijde mi, že stále ještě je větší procento lezců pohybujících se kolem stupně sedm a do klasifikací s číslem osm, natož devět se pouštějí velmi zřídka. Spousta z ná
Na počátku července jsme se po zkušenostech a doporučeních vypravili na nikým nevyhledávanou a hrozně hnusnou horu, nějaký to Matterhorn 4477,50 m.n.m.. Aklimatizaci jsme nepodcenili a Monte Rossa, respektive její předvrchol Punta Gnifetti 4559m.n.m., byl pohodovou, byť únavnou, záležitostí.
Ale to již se zrychleně tlukoucím srdcem vzhlížíme na onu pověstnou hranu Hörnli za G7 Bernské klasifikace, kde kdysi zažil starej Wajmpr to své
Pomalu ke klasice pro Pražáky patří miniaturní pískovcové skalní město kousek od Petřínské rozhledny na Strahově. Je to takový balvan (někdy zvaný i Bobek) z měkkého pískovce, kde se nechá dobře cvičit stěnové lezení, ale je tam i pár spárek: na ruku, pěst, kousek na prsty i širočina. Balvan má tak od 4 do 7 metrů.
Osobně nejváženější OS: zatím nemám žádný zvláštní
Osobně nejváženější RP: zatím nemám žádný zvláštní
Osobně nejváženější umístění: 2. místo v závodu ČP v lezení na obtížnosti - Lomnice nad Popelkou, 2002
Několik slov úvodem a trochu na vysvětlenou.
S realizačním týmem lezce jsme chtěli více přiblížit závodní scénu na těchto stránkách. Hop dal dohromady seznam českých závodů s prolinky na jednotlivé závodníky a jejich umístění. Velký kus práce jestli mohu soudit.
Dále chceme na těchto stránkách nabídnout „základní“ informace alespoň o nejlepších závodnících. Článek „portrét“ o Tomášovi Mrázkovi byl prvním ze série o lezcích z naší reprezentace. Tento je druhý. Neříkají mnoho, ale jsou rozhodně bohatší než ty na oficiálních stránkách ICC.
Srovnání s papírovými médii ze svého pohledu vidím jako nepřiměřené. Lezec si žije svůj vlastní internetový život a realizační tým lezce se snaží nabídnout co nejvíce informací. Je samozřejmé, že některé informace se budou objevovat ve všech titulech píšících o lezení. Doufáme, že lezec bude vždy informovat jako jeden z prvních a navíc vždy bude možné se k jakékoliv informaci snadno zpětně vrátit a najít relevantní odkazy. Tak jako v tomto článku je například aktuálně propojen deníček, výsledky na mezinárodních závodech a výsledky na domácích závodech.
Jsme si vědomi toho, že většina přispěvatelů (včetně mě) nemůže kvalitou článků soupeřit s profesionály (např. Papouš, mafra). Na druhou stranu si myslím, že lezec je aktivní medium se spoustou informací. Díky tomu, že na lezce přispívá mnoho „nadšených“ lezců neprofíků, je lezec živější, než by tomu asi bylo při několika málo profi redaktorech. Je to adekvátní daň za aktuálnost a šíři informací? Krom toho, kdo by je platil?
V návaznosti na tyto „portréty“ připravujeme rozhovory s jednotlivými závodníky a ve velmi blízké době zde bude zveřejněn rozhovor s koučem repre Slávkem Vomáčkem. Osobně doufám, že se vše podaří.
- na Lezce vstupuji jako soukromá osoba a nijak neakcentuji, kdo mě živí. To, že je to poznat z toho, co je za zavináčem, je jen moje lenost zřizovat si k soukromé komunikaci extra adresu.
- právě v tomto bodě se, Vlasto, lišíme. Ty si chceš z Lezce dělat privátní byznys, proto příslušnost ke svému zaměstnavateli zdůrazňuješ. O.K. nic proti tomu, jak píšeš, jsi domluven s vydavateli. Jen aby bylo jasno.
- nabízíš tu ovšem různé kurzíky, které pořádá Tvůj zaměstnavatel. Taky neva, ale mohlo by to být extra, aby z toho bylo vidět, že je to reklama (banner, sólo rubrika - jako třeba na chyty Hot Stone vlevo). Jako to dělají ve všech dobrých novinách - extra zpravodajství, extra komentáře a úplně extra reklama.
- tím, že kladeš důraz na svého chlebodárce, vypadá to, že něco prodáváš. Ale to, co prodáváš, je nuda a už to bylo (Montana, RT). To je statistika, sponzůrci, dva, tři drbíky. To by mohlo být v rubrice Deníčky a vypadalo by to mnohem efektněji (s těmi barvičkami). BTW. Mrázkův deníček tady stojí za pendrek, chop se ho!
Smekám před vámi. Už dlouho jsem na něco takového čekal, je to dobrý nápad a fotky dodávají na zajímavosti. Také bych chtěl Radimovi popřát hodně štěstí a úspěchů na závodech i při lezení na skalách. Moc často ho sice nevidím, jednou za čas nám na stěně ukáže, jak se má lízt, všechny nejtěžší cesty přeleze najednou, zabouldruje a jede domů. Tak čau, Radime, od jara budu závodit s váma, tak na mě buďte hodní...
Dalas
Zapsal: Dalas, 11:21:42 04.08.2002
Mne se to libi
Vlasto!
Mi se váš (nebo tvůj) nápad líbí. Je to oživeni, rychlé, stručné představení, fotky. Alespoň stihnete víc práce. Tohle je konečně cesta, jak "Lezce" trochu profilovat, zkvalitnit.. a vytáhnout z vod bulváru, neboť některé články a komentáře.. no hrůza pomyslit. Takže velmi dobrý počin.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Věk: 23 let
Nejrozsáhlejší věží Schmilky je Rauschenstein s údolní stěnou vysokoudobrých 70 metrů. Z Hřenska se jeví jako velký masív poskládaný z malých bochánků. Najdete ho hned vedle turistické cesty "Elbleitenweg" vedoucí ze Schmilky na Schrammsteiny zhruba nad místem, kde dole u Labe končí obec Schmilka.
Věk: 20 let
O víkendu jsme znovu vyrazili na Mlýnský kopec. Chtěli jsme vyzkoušet poslední novinky a taky se porozhlédnout kde by se dalo ještě něco objevit.
Tak prolétlo jaro, po něm léto, které je již v plném proudu a tak si možná rádi přečtete jeden z tipů, kde ho strávit. 
Letos opět po dvou letech přišlo na řadu Mistrovství Evropy. Pořadatelství si u ICC (mezinárodní instituce organizující závody ve sportovním lezení) zajistilo francouzské Chamonix. Horské středisko pod Mont Blancem je tradičním organizátorem velkých mezinárodních soutěží a letos navíc celou akci pojali jako Festival sportovního lezení. O evropský titul se závodilo v boulderignu, v lezení na obtížnost a v lezení na rychlost. Český mančaft
V poslední Montaně je opět opěvovaná Frankenjura a tak si myslím, že by nebylo od věci napsat taky něco o dalších možná ne příliš známých oblastech, ve kterých si zaleze i „normální“ člověk. Ve všech posledních článcích týkajících se Frankenjury se omílají stejné oblasti. Přijde mi, že stále ještě je větší procento lezců pohybujících se kolem stupně sedm a do klasifikací s číslem osm, natož devět se pouštějí velmi zřídka. Spousta z ná
Na počátku července jsme se po zkušenostech a doporučeních vypravili na nikým nevyhledávanou a hrozně hnusnou horu, nějaký to Matterhorn 4477,50 m.n.m.. Aklimatizaci jsme nepodcenili a Monte Rossa, respektive její předvrchol Punta Gnifetti 4559m.n.m., byl pohodovou, byť únavnou, záležitostí.
Pomalu ke klasice pro Pražáky patří miniaturní pískovcové skalní město kousek od Petřínské rozhledny na Strahově. Je to takový balvan (někdy zvaný i Bobek) z měkkého pískovce, kde se nechá dobře cvičit stěnové lezení, ale je tam i pár spárek: na ruku, pěst, kousek na prsty i širočina. Balvan má tak od 4 do 7 metrů.
GPS a mapové aplikace