Zemřel Standa Šilhán. Informoval o tom v sobotu 1.11. 2008 web ČHS. Stanislav "Vagón" Šilhán (53 let) patřil mezi horolezecké legendy.
V Horolezecké encyklopedii Ivana Diešky má heslo s bohatým soupisem významných horolezeckých výstupů. Byl majitelem velkoobchodní firmy Vertical Sport zabývající se prodejem outdoorového vybavení.
Na firemních stránkách se uvádí, že "založil velkoobchodní prodej na svých zkušenostech z extrémních výstupů na pískovcových věžích, v alpských stěnách či na himalájských velikánech a v neposlední řadě na zkušenostech z trekingových cest po Aljašce, Argentině, Indii a dalších místech světa".
Nedávno jsme se Standou na rozlučce s Mírou Karešem ve Skaláku a pak u něho ve firmě trochu poklábosili o životě. Coby vrstevníci jsme oprášili pár vzpomínek někde od roku 1970. Je mi strašně smutno a současně mě děsí, že to bylo vlastně naše rozloučení. Před jeho památkou zůstanu navždy skloněný a jistě nebudu sám. Rodině a zvláště manželce s dětmi držím palce a přeji spoustu síly vyrovnat se s tímto nečekaným a krutým osudovým zlomem. Stando, sbohem
....nejdříve tatínek, teď zase Standa...je mi to moc líto, upřímnou soustrast celé rodině.
Stando,snad se tam nahoře budete mít dobře a s tátou tam postavte nějaké super cesty.
Sbohem
Také já se připojuji k upřímné soustrasti celé rodině.Přeji hodně sil - je to moc těžké vždy, ale když odejde člen rodiny, kterého si navíc moc vážíme, za to, co dokázal, vykonal a hlavně jaký byl, je to o to těžší se s tím smířit a ustát to. Doufám, že jsi se Stando setkal s Mírou a jste šťastní......Jana
Jen horko tezko se hledaji slova, kdyz odejde dobra duse. Mel jsem tu moznost poznat Standu jako vlastniho sefa kdyz jsem pracoval ve Vertical Sportu ale taky jako partaka ve skalach a na "pracovnich" cestach do Francie ci USA, kdy se vzdy nasel cas na "pracovni jednani" s lanem v ruce a nohama na skale. Ne nadarmo se Standovi rikalo Vagon - obdivoval jsem jeho chut do lezeni a podnikani. Tak, Vagone, preju ti krasne "jezdeni" v novych oblastech, do kterych mi ze tebou jeste nemuzeme, ale verime, ze i tak si to uzijes. Rence, malymu Stanikovi a Kacence preju hodne sil a at se drzi jak jen to umi. Budu s vam aspon v myslenkach, kdyz uz jsem za tou velkou louzi.
Upřímnou soustrast, i mně je to velmi líto!!!Odchází tolik skvělých kluků!!Byl jsem zapálit svíčku Mikešovi,už rok lezu bez něj a teď jsem se dozvěděl tohle,jsem z toho nešťastný
ted sem se vrátil z nemocnice, kouknu na lezce a tahle zpráva..........kurva to je rok, umřela mi máma (52let), ja sem po 2 operaci, a pak odchází takovýhle supr lidi.........znal sem ho....tak super polezeníčko tam v tom našem nebeském ráji.....
Ahoj Stando mej se fajn a diky za vsechno co ji pro me udelal a hlavne za tvuj pristup ke me jsi fajn chlap. Preju Ti krasny lezeni tam nahore a zdolavani jeste vyssich vrcholu. Ahoj Dan
Ahoj Stando mej se fajn a diky za vsechno co ji pro me udelal a hlavne za tvuj pristup ke me jsi fajn chlap. Preju Ti krasny lezeni tam nahore a zdolavani jeste vyssich vrcholu. Ahoj Dan
Je mi moc líto, že tak často odcházejí správní chlapi na věčnost. Standu jsem znal jen od vidění a už nikdy nebudu mít šanci na tom něco změnit. Pro české horolezectví, i pro lezení na skalách udělal hodně, jiní by na to potřebovali životů několik. Soucítím s rodinou, kamarády a známými a posílám pozdrav někam nahoru, tam, kde je už všechno jen dobré.
To je strašný! měl sem Standu moc rád, sice jsme toho spolu moc neslezli, ale co sme stihly, tak stálo za to. Moc milý a sympatický člověk. je mi to moc líto. ještě jednou upřímnou soustrast
Lukáš
Standa byl jeden z těch, kteří to mysleli s horolezectvím doopravdy - do poslední chvíle. Stando, pozdravuj tam nahoře,v horolezeckým nebi všechny kamarády.
Hluboký zármutek v duši, Vagon byl skvělý a férový chlap. Ještě před týdnem jsem od něj dostal krátký mail, že jde do nemocnice....Před rokem Brťák, letos Míra, Vagon.Clapi, co po nich zůstali nádherný cesty, přátelství, vzpomínky a láska blízkých.
Tuto zprávu jsem se dozvěděla včera ráno a byl to pro mě obrovský šok. Je mi moc líto, Stando, že už se tady dole nikdy nepotkáme. Upřímnou soustrast rodině, Verticalu a nám včem ostatním co jsme Tě znali a měli rádi. Bylo mi ctí Tě poznat. Měj se dobře - na té druhé straně!
Pred tydnem jsme spolu mluvili, ja na intensivce ve Vidni on v Praze. vzajemne jsme se ujistovali jeste ne jeste jsme mlady, v lete se sejdeme v Certoryji a udelame spolek invalidu. Pak prisla tahle zprava. Brecel jsem v noci jak maly kluk. Sbohem Stando.
Renatko drz se budes potrebovat ted hodne sil.
Teď mi to volal Užofka. Je to smutný. Těšili jsme se, že 2.12. pozpíváme a popijeme na Srbsku.
Tak si toho černýho šviháka dáme na Tebe Stando. Tvý věrní frekventanti- ráfek, máca a maliňák.
Jinak leží už 3 týdny v nemocnici Tráva z Chotěboře a je to dost mizerný.
Nemůžu než nevzpomenout na jeho první cesty v Jizerkách daný od něho za IV, který nešly pomalu přelézt, a už je to 35 let. Byl to fajn chlap. Upřimnou soustrast rodině. Stejně si to ten Pánbůh divně vybírá. Měj se tam nahoře hezky Stando.
Kurnik....ta potvora si jednou přijde pro nás nakonec všechny....jediná spravedlivá a neúplatná...musím ale říci, že v tomhle případě bych ji, kdyby to bylo aspon trochu možné, dlouho prosil at udělá malou výjimku...Standa by si ji jako člověk a horolezec určitě zasloužil.
Ráda bych napsala pár slov o Standovi. Byl to člověk s neuvěřitelnou vitalitou, vůlí a vášní pro lezení. Přesto, že jsem o tolik let mladší, občas jsem jeho tempo nestíhala. Každý víkend i po náročném pracovním týdnu,už v sedm hodin chodil kolem postele a netrpělivě čekal až se vzbudím. Sotva jsem otevřela oči, už jsem věděla, že nejlépe za deset minut bych měla stát s dětmi venku a honem do skal. Když jsem nabourala auto a jela jsem do Klokočí ten malér Standovi sdělit, byla jsem si jistá, že to příjme s ledovým klidem. Protože právě se Špekem dělali novou cestu a oba nic jiného nevnímali. Moc a moc mi bude chybět, je to muž mého života.
Přeji Ti Renčo hodně sil a Kačence a Standovi též. Měla jsem tu čest poznat Standu, prožít s Vámi pár neopakovatelných zážitků a toho si moc vážím. Stando, nikdy na Tebe nezapomenu.
Přeju celé rodině hodně síly...
a upřímnou soustrast.
Standa byl opravdu dobrej chlap. A protože byl o kousek starší (léty i "služebně" třeba v tom horosvazu), vždycky jsem ho trochu měl v poloze toho staršího, zkušeného, na koho se můžu v mnoha věcech obrátit s prosbou o radu. Ale hlavně za výbornýho kamaráda, na kterýho se můžu spolehnout.
Nemůžu se z toho vzpamatovat. Neumím se smířit s tím, že tenhle chlap prostě najednou není.
Renčo upřímnou soustrast a hodně sil, i dětem.
Standa byl velka osobnost na kterou se nezapomene a měl můj obdiv...... jsem ráda za těch pár chvil co jsem ho mohla poznat.....
No jo, musíme tam všichni... Ale tohle bylo přeci jen sakra předčasně...:-(
Sbohem Vagone, jsem rád, že jsem se měl šanci alespoň něco málo od Tebe přiučit na akcích pro instruktory. A bylo mi ctí od Tebe občas někde ve Skaláku slyšet tvé "Ahoj chlapi..."
Všem blízkým - upřímnou soustrast.
P.J.
Doporucuju k nahlednuti mimoradnou titulni stranu Skalnich oblasti kde je k nahlednuti soupis Standovych evidovanych prvovystupu.
Rekl bych ze se je od kluku z CVK velmi hezke se takto rozloucit s jednim ze svych dlouholetych clenu.
Tak at ti to Stando stejne leze i tam nahore....
Radek
Velmi mě tato zpráva zasáhla a stále si neumím představit, že už se na skalách nepotkáme. Standa byl jedním z mých vzorů, když jsem začínal před 30 lety v Jizerkách a ve Skaláku lézt. Mnohokrát mi proběhlo hlavou, co všechno jsme za ty leta prožili a nebylo toho málo. Poslední leta jsme se potkávali v Klokočkách, kde stávalo Pod průchody červené auto s nápisem Petzl pravidelně nebo při fazování kruhů ve jeho firmě. Standa mě nenechal nikdy ve štychu. Když mi došlo lepidlo, nechal mi ho v Jabloneckém Hudy sportu cestou do Ádru, ačkoliv měl naspěch a svých starostí dost. Díky Stando. Nedá se na Tebe zapomenout.
Proběhlo mi hlavou těch víc než 25 let ve skalách, kdy jsme se potkáváli. Od začátků na písku, kdy jsi mě a Skřítkovi ukazoval dobrý cesty a jak na ně, víkendy v Sasku na "desítkách" v 80-tých letech, první zájezdy na západ na skalky a do Alp až po loňský prváče v Klokočí spolu se Špekem. Nenapadlo by mě, že letos jsme se potkali ve skalách naposled. Dík za všechno.
Dnešní rozloučení se Standou bylo hrozně smutný,ale zároveň krásný a důstojný.Jsem moc ráda,že zůstane navždycky v srdcích tolika lidí.Od dětství jsem byla pyšná na to,že je můj blízký příbuzný a radovala jsem se z každého jeho úspěchu.Snad jen odjel zase na nějakou expedici!?
Standu pamatuji z přednáškové akce (Horování) kdysi před lety u nás v Sumperku. Zapůsobil na mne tehdy velmi sympaticky. Když jsem letos v září potřeboval informace do posledního dílu k právě ukončenému seriálu v magazínu LidéHory, byl mi nejen ochoten pomoci, ale měl i pak zájem o to zda se mi podařilo zjistit co jsem potřeboval. Plánovali jsme schůzku na Smíchovském festivalu... Přeji hlubokou soustrast pozůstalým.
příspěvek autor dal i pod jiný článek, dovolil jsem si ho tudiž vymazat a s ním i nesouhlasné reakce, nechávám jen Dagův, který vyjadřuje náš názor na zmizelé příspěvky. díky. jirkas
Jsou všemožné literární a psané útvary. Tohle není kazuistika, tohle je nekrolog. Snad bych si dovolil starosvětsky říct, že:
Ve všemožných studiích, článcích je docela dobré se podívat na slavné, uznávané lidi z nějaké méně hezké stránky. Tam to je OK. Dá se z toho vzít poučení.
Nekrolog, rozloučení se zesnulým, je takové připomenutí zemřelého člověka. Obsahuje i uvědomění toho, že ve smrti jsme si rovni, smíření s člověkem, který už nám neudělá nic dobrého ani zlého, vzpomenutí toho co se mu povedlo, projevení soustrasti těm, které tu zanechal...
Určitě se najde místo na probrání obchodních strategií, jejich vášnivé odsouzení i vášnivá obhajoba... ale snad by to šlo někde jinde? Nebo ne? Myslim že šlo, dík.
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace